Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Někdo mi dnes v noci zachránil život

Kapitola třetí

Někdo mi dnes v noci zachránil život
Vložené: tigy - 18.01. 2013 Téma: Někdo mi dnes v noci zachránil život
Florence nám napísal:

Someone Saved My Life Tonight

AUTOR: Jadeddragon4

ORIGINÁL: http://www.fanfiction.net/s/4840223/1/Someone_Saved_My_Life_Tonight

Někdo mi dnes v noci zachránil život

PŘEKLADATEL: Florence

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola třetí:

TĚLESNÁ TEPLOTA

Hermiona se s trhnutím probudila. Obklopovala ji nepřirozená tma, a to ji dezorientovalo.

Hlava ji třeštila. Schoulila se ještě víc do klubíčka.

Její tělo proti tomu pohybu protestovalo.

Byla celá ztuhlá a bolavá, ale nemohla pochopit proč.

Žaludek jí zavrčel – uvnitř byla prázdná, jako kdyby nejedla celé dny.

Byla jí zima – skoro z toho znecitlivěla.

Pevně zavřela oči, olízla si rty a snažila se znovu usnout.

Ale matrace byla tak tvrdá. A její tělo bylo tak bolavé. A byla tady taková zima…

Proč?

A pak nastala ta šílená chvilka, kdy jí všechno naskočilo zpátky: Zapovězený les, Draco, pád…

Prudce otevřela oči. Adrenalin se jí vrátil do žil. Byla schoulená, ruku měla nehybně pod hlavou. Ale všude kolem ní byla jenom tma.

Napadla ji hloupá otázka, kolik je hodin.

Nechtěla se pohnout – byla jí moc zima a musela toho hodně udělat.

Ale nakonec vyhrála zvědavost.

S očima stále zavřenýma se opatrně převalila. Její šaty trochu zašustěli, díky pohybu nočního větříku a srdce jí začalo zběsile bít.

To se přece neděje.

Zhluboka se nadechla a otevřela oči. Kolem ní byla jenom temnota, nic neviděla. Temnota se zdála nekonečná… jako nějaká zvrhlá verze Odysseovy cesty.

V noci o nich obloha vymazala jakýkoli důkaz – temnota vymazala díru, kterou ona a Draco propadli.

Každý důkaz kromě malých bílých vloček, které padaly ze zdánlivě neexistující oblohy.

Mírný vítr vlál s vločkami tak, že se dostaly do celé jeskyně. Zakryly špinavé kameny.

Hermiona jen zírala. Sníh jí jemně padal na tvář, ale ona ani nemrkla. Nemohla. Byla přímo uchvácena tancem vloček, které přistávaly na podlaze jeskyně. Vířily, tančily, elegantně cestovaly – jako malé baletky.

Zadívala se na jednu vločku. Pozorovala, jak se líně snáší z nebe. Jak klesala a klesala, její oči se pohybovaly spolu s ní

Nakonec jí přistála na ruce a okamžitě zmizela.

A spolu s ní zmizel i Hermionin trans ze sněhových vloček.

Světlý sníh byl přítomen všude. Zakryl celou jeskyni – kameny, její oblečení, její kůži…

Pomalu se posadila. Přesto se ale cítila, jako by jí explodovalo něco v hlavě.

Těžce vydechla, před obličejem se jí vytvořil bílý mráček.

 Otočila hlavou, vločky jí spadaly z vlasů.

Napůl omráčeně si přejela rukou po svých kadeřích a na zem spadalo ještě více vloček.

Přitiskla si ruku na temeno hlavy. Její husté vlasy zmokly a ztěžkly. Pod teplou dlaní začaly vločky roztávat a díky tomu jí pod límec začal kapat jemný pramínek vody.

Hermiona zalapala po dechu, když se studená voda dotkla její teplé kůže. Třásla se, když jí pramínek sjel po páteři až k opasku od sukně.

Zuby jí hlasitě cvakaly, najednou si uvědomila, že se třese.

Srdce jí zase začalo splašeně bít.

Zuřivě si rukou oprašovala vlasy. Kolem ní padalo spoustu vloček.

A pak si uvědomila jednu věc:

Necítila prsty.

Zděšeně vytáhla své ruce z vlasů a koukala se na své prsty. Ve tmě viděla jen mlhavé obrysy.

Opatrně si do prstů šťouchla.

Připadaly ji tlusté – a ten pocit byl divný. Cítila tlak šťouchnutí, ale měla pocit, jako kdyby byl ztlumen několika vrstvami nějaké látky.

S třesem si přitáhla ruce k puse. Foukla do nich. Jen co to udělala, měla pocit, jako kdyby strčila ruce do ohně. Ušklíbla se.

Pomalu natáhla prsty. Ruce ji nesnesitelně štípaly – jako kdyby se jí do nich zapíchly stovky připínáčků – zasyčela bolestí.

Opatrně si natáhla prsty a pak je zase skrčila. Dělala to, dokud nezvýšila krevní oběh a dokud to otravné píchání nepolevilo.

Dlaně si přiložila na tváře a začala jimi třít.

Tváře měla studené, ale pohybující se prsty cítila.

Nos na tom byl jako prsty – když se ho dotkla, nic necítila.

Ale nejhůř na tom byly její uši.

Jen dotknout se jich bolelo.

Lehce si na ně sáhla a ihned zalapala po dechu.

Zhluboka se nadechla a bez nějakého velkého přemýšlení si přitiskla dlaně na uši. Okamžitě jí vybuchly bolestí, až se jí zatmělo před očima. Se zatnutými zuby si začala uši mnout a pokračovala do té doby, než v nich získala nějaký cit.

Hlava ji tolik třeštila.

Když si sundala ruce z hlavy, začala si rychle oprašovat zasněžené oblečení. Pak skrčila hlavu a límec si vytáhla až k uším. Plášť si k sobě přitáhla co nejblíže. Pomalu si začala ohřívat obličej a znova i ruce.

Teprve když ucítila nějaké teplo, uvědomila si, jaká je tam zima.

Nedobrovolně se třásla. Tvrdohlavě zatnula zuby, aby jim zabránila v drkotání.

Zatímco lapala po dechu, snažila se zastavit drkotání. Ruce si zkřížila na prsou – dlaně pevně zatnuté v pěst.

V žaludku jí znova zavrčelo, kvůli tomu zasténala. Snažila se zaměřit na rovnoměrné dýchání nosem.

Nakonec se jí to podařilo. S tváří těsně u kolenou, s rukama obepnutýma kolem sebe a pláštěm těsně u těla nakonec ucítila trochu tepla. Třes konečně ustupoval a jí znova začala těžknout víčka.

Pomalu ji opouštěly myšlenky – modlila se, aby ji její mysl vzala někam daleko od tohohle pekla.

Soustředila se na dýchání.

Nádech.

Výdech.

Nádech.

V hrdle se jí něco objevilo, tak si odkašlala. Snažila se znovu soustředit na ten samý vzor.

Nádech.

Výdech.

Nádech.

Něco uslyšela.

S pevně zavřenýma očima zatajila dech a poslouchala.

Uslyšela dýchání, které se od toho jejího lišilo. Ona dýchala hluboce, tohle bylo jiné – trhavé.

Její mysl se vrátila do reality.

Zvedla hlavu a zadívala se do tmy. Rozšířené oči obrátila směrem, ze kterého se ozývalo dýchání.

„Ma…“ její rty i ústa byla vyschlá, začala kašlat.

Když se dala dohromady, polkla a zkusila to znovu.

„M… Malfoyi?“

Hlas měla skoro neslyšitelný.

Odkašlala si.

„Malfoyi?“

Hlas měla tentokrát silnější, ale v odpověď se jí ozývala jen ozvěna.

Žaludek jí klesl.

„Malfoyi? Mohl bys mi prosím odpovědět?“

Nic, jen děsivé ticho. I když namáhala svůj sluch sebevíc, neslyšela nic víc než Dracovo trhané dýchání.

Ústa jí vyschla ještě víc.

Rychle se pohnula – až příliš rychle – nohy se jí zamotaly do pláště. Neohrabaně spadla na kolena a na ruce. Ignorovala bolest v břiše a rychle se snažila plášť odkopat.

Nakonec se z látky vyhrabala.

Použila ruce, aby se vyhoupla na nohy. Hlava se jí kvůli tomu pohybu zamotala, sotva udržela svoji slabou balanci.

Chtěla vykročit vpřed.

Ale zjistila, že necítí nohy.

Byly úplně zmrzlé – mrtvé – jen co na ně přenesla celou svoji váhu, selhaly jí kotníky.

Se zalapáním po dechu klopýtla a padla na zem. Koleny dopadla na zasněženou zem.

V koutcích očí se jí objevily slzy. Ignorovala je a zhluboka se nadechla nosem. Kolena si odřela, a to bolelo.

Draco zakašlal – suchým, sípavým kašlem – a Hermiona hned zapomněla na své problémy.

Přesunula svoji váhu na bok. Zpočátku se při plazení snažila použít i nohy. Ale bolelo ohýbat koleny. A ten tlak, který na ně předtím vyvinula, způsobil, že ji píchaly celé, takže vůbec necítila zem.

Rukama se začala táhnout dopředu. Byla to dlouhá cesta.

Její tělo – skoro mrtvé tělo – jen pomalu postupovalo dopředu. Sníh, který pokryl zemi, se pod jejími prsty rozpouštěl. Chvěla se, ale rozhodla se to ignorovat.

Kousek po kousku se sunula po zemi.

Bez svitu měsíce vůbec nic neviděla. Netušila, kde Draco leží, takže se musela spoléhat jen na svůj sluch, když poslouchala jeho dech.

Ale brzy začala lapat po dechu, srdce jí hlasitě bylo až v uších, ruce se jí třásly námahou. Věděla, že už musí být blízko, ale jeho dech přes zvuky svého těla už neslyšela.

Přestala se pohybovat a otevřela oči. Slepě zírala do tmy a nutila své oči, aby se šeru přizpůsobily, ale odmítaly ji poslechnout.

Netušila, co dělat. Ani nevěděla, jestli se pohybuje správným směrem.

Cítila, jak se jí v krku tvoří knedlík a polkla. Snažila se všechny své emoce odsunout co nejhlouběji do své mysli, protože ty by jí teď vážně nepomohly.

Sklopila hlavu a čekala, až se jí srdce i dech zklidní.

Zatímco čekala, tiše se modlila.

Nevěděla ke komu. Ale své tiché prosby pronášela úpěnlivě, protože už rychle začínalo být jasné, že jeden, nebo taky oba, tady klidně mohou umřít.

Když se uklidnila, otevřela oči a zamrkala překvapením. Viděla stíny – a ty tu předtím rozhodně nebyly. Vzhlédla k obloze a uvědomila si, že tmavé mraky se rozestoupily a vykoukl z nich měsíc. Jeho paprsky se vydaly přes díru v zemi a slabě jeskyni osvítily.

Nebylo to nic moc a Hermiona se lekla, že by mohly rychle zmizet. S rozevřenýma očima se dala do prozkoumávání jeskyně.

Ty kameny byly prostě všude. Postupně očima prozkoumala každou skulinku jeskyně, až našla vybouleninu, která vypadala jinak než balvany.

Draco.

Bezmyšlenkovitě se zvedla na kolena a ruce, ignorovala všechnu tu nesnesitelnou bolest a vydala se k němu.

Srdce jí zběsile bilo v hrudi. Do žil se jí vehnala krev, to ji dost rozehřálo a trochu i rozpohybovalo končetiny.

Zničila tu zbývající vzdálenost a dobelhala se k němu. Trochu se u toho zpotila.

Draco ležel na zádech. Kabát měl otevřený, takže mu moc tepla neudržel. Sněhový poprašek mu zakryl tělo i oblečení.

Tvář měl otočenou k obloze – navlhčil mu ji roztátý sníh. Když spal, vypadal tak klidně. Ale něco nebylo v pořádku – víčka se mu chvěla a panenky měl protočené do hlavy.

V malém svitu měsíce jeho tvář svítila – byla bledší než obvykle. Ústa měl otevřená, kvůli nepravidelnému dýchání se mu u pusy vytvářily obláčky páry.

Nervózně k němu vztáhla ruku, ale váhala se ho dotknout. Třesoucími prsty se nakonec dotkla jeho hrudníku, u srdce.

Jeho hábit díky tomu dotyku trochu zapraskal – byl zmrzlý. Rychle stáhla ruku zpět. S povzdechem si uvědomila, že když se poprvé vzbudila, slyšela z jeho hábitu odkapávat vodu. Určitě spadl do nějaké dobře umístěné louže… a teď tu byla taková zima…

Taková zima…

Panika ji ovládla a její nelogický strach z dotyku zmizel.

Rychle položila ruku na jeho čelo. Byl tak nepřirozeně ledový. V Hermionině krku se objevil knedlík.

Když přesunula své prsty k jeho krku, hlava se jí motala. Umístila je těsně pod čelist. Podle tepu měl srdce slabé.

Vydechla vzduch, který zadržovala. Ruku zase přemístila k hrudníku, tolik se třásl –

Nebo se to třásla ona?

-a ona se cítila dokonale bezmocná.

Umřou tady…

Ta myšlenka se jí usadila v hlavě. Uvědomila si, že jí z očí stékají slzy.

A to bylo dost na to, aby se v ní spustil alarm.

Rychle je utřela a přinutila se soustředit. Ona rozhodně neumře… a ani Draco ne.

Hlava ji třeštila, ale bojovala s tím. V hlavě si opakovala Dracovy symptomy. Začala procházet ty zdánlivě nepodstatné maličkosti, které se jí za ta léta uhnízdily v hlavě.

Třes, slabý pulz, povrchní dýchání, bezvědomí.

Zima… taková zima…

Prudce otevřela oči.

Podchlazení.

Oči jí cestovaly po jeho těle. Léčba byla tak jednoduchá: suché oblečení, teplé přikrývky, teplé kapaliny… ale ani jedno neměli.

A neměli ani hůlky.

Mysli, Hermiono, mysli.

Potřebovala ho dostat z toho vlhkého oblečení, ale taky mu potřebovala zvýšit tělesnou teplotu.

Odpověď ji náhle zasáhla.

Sdílení tělesné teploty.

Neměla čas se červenat, rychle mu začala rozepínat knoflíky.

Prsty měla už zase ztuhlé, takže to bylo těžší, než předpokládala. Ale nakonec rozepnula i ten poslední.

Otočila ho a košili mu opatrně sundala z těla.

Zdálo se, že jeho hruď v tom šeru září.

Okamžitě si sundala plášť a zabalila ho do něj.

Během několika málo minut mu sundala i kalhoty a odhodila je pryč.

A pak se zaměřila na své oblečení.

S každým rozepnutým knoflíkem zalapala po dechu, protože ji do hrudi udeřil studený noční vítr. Košili shodila na stranu. Seděla jenom v podprsence – klepala se a zuby jí hlasitě cvakaly.

Zaťala ruce v pěst a zkřížila si je na hrudi. Posunula se blíž k Dracově tělu.

Nadzvedla plášť a rychle pod něj vklouzla. Dracovo tělo bylo studené, lapala díky tomu po dechu.

Opatrně kolem nich plášť těsně obmotala. K Dracově tělu se přitáhla co nejblíže. Ruce mu omotala kolem pasu – hruď měla přitisknutou k té jeho.

Třásl se, cítila, jak se jí do očí znovu dostávají slzy. Přitiskla si obličej k jeho krku. Mohla tak sledovat jeho nepravidelné dýchání. Svým horkým dechem ho pomalu ohřívala.

Nevěděla, jak dlouho tam leželi, ale Dracův třes začal pomalu odcházet a i jeho dech se stabilizoval. Pomalu cítila, jak jí klesají víčka.

Pohnula se. Přitiskla mu ucho na hrudník, byl už teplejší a i jeho srdce slyšela – ne silně… ale silněji než předtím – ten pravidelný rytmus ji uspával.

S tlukotem jeho stále bijícího srdce, s rukama těsně omotanýma kolem něho a s hlavou na jeho hrudi nakonec upadla do spánku.

Poznámka překladatelky: Moc děkuji, Kaitlin!

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola třetí Od: MichelleF - 14.07. 2016
Můj obdiv Mie, autorce i překladu, brilantní kapitola!

Re: Kapitola třetí Od: teriisek - 24.01. 2013
Tak to jsem teda zvědavá, co pěkného jí Draco poví, až se vzbudí a najde ji takhle:P Díky za překlad!
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 24.01. 2013
No, nevím, jestli bych to nazvala pěkným. Děkuji ti!

Re: Kapitola třetí Od: Jacomo - 21.01. 2013
Ten popis zimy byl tak sugestivní, až jsem se z toho rozklepala a musela si dát teplou tekutinu... když holt nemám poblíž nějaké tělesné teplo Jsem zvědavá na to probuzení... Díky. Super překlad.
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 21.01. 2013
Jo, jo, já jsem taky u překladu musela pít pořádně horký čaj, abych nezamrzla :). Děkuji ti za pochvalu :D

Re: Kapitola třetí Od: marci - 21.01. 2013
Sugestivní kapitola, moc se mi líbila. No, jsem zvědavá na ráno. Doufám, že Draco zapojí i mozek, protože pokud nechá nejdříve reagovat svoji výchovu a naučené reakce, nejspíš Hermionu zabije Těším se, díky za překlad .)
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 21.01. 2013
Můžu slíbit, že vražda se konat nebude :). Děkuji ti za komentář, marci!

Re: Kapitola třetí Od: siriana - 20.01. 2013
zajímavééé :) jsem zvědavá na pokráčko :))
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 20.01. 2013
To jsem ráááda :). Děkuji ti za komentář!

Re: Kapitola třetí Od: Gift - 20.01. 2013
Je to opravdu zvlastne napsane. Napsane, pojate a nekdy i trosku zamotane. Kazdopadne moc hezky prelozene!;-) Co vic, i ja se nemuzu dockat probuzeni Draca. Diky za preklad:-).
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 20.01. 2013
Jóó, trošku je to zamotané :). Moc ti děkuji za pochvalu, potěšila mě!

Re: Kapitola třetí Od: solace - 20.01. 2013
Takže už sme sa dostali k vzájomnému zohrievaniu :-) Viem si predstaviť, ako Draco zareaguje, keď sa preberie s Hermionou prilepenou ku krku. Pri čítaní kapitoly som si opäť všimla nelogickosti. Mám dojem, že autorka chce vygradovať Hermionine pocity na maximum, len sa pritom stále zamotáva a skáče z jednej umelo vyhrotenej situácie do druhej. Prekladať takéto niečo musí byť náročné. Máš môj obdiv. Vďaka, Flo.
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 20.01. 2013
Jo, je to těžké. Občas mám chuť si mlátit hlavou do zdi a nadávat si za to, do čeho jsem se to zase pustila. Ale pak mě to zase přejde.... Taky mám občas pocit, že autorka se natolik zaměřuje na pocity, že jí unikají ty ostatní věci . Moc ti děkuji za milý komentář i za ten obdiv, solace!

Re: Kapitola třetí Od: tigy - 19.01. 2013
Keďže som to už čítala, viem ako to dopadne, ale aj tak to bola skvelá kapitola, až mi zima zostalo.  A Hermi je hlavička!  Veľmi pekný preklad, Flo 
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 20.01. 2013
Tak koukám, že jsem trochu toho mrazu, co tady na Vysošině mám, poslala do všech možných koutů. Děkuji ti za pochvalu!

Re: Kapitola třetí Od: TaraFaith - 19.01. 2013
Musím přiznat, že se klepu. Podobnou povídku jsem ještě nikdy nečetla. Jsem zvědavá, jak moc bude Draco vyšilovat. Děkuju za překlad. Moc se těším na další kapitolu.
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 19.01. 2013
Mě se líbila právě tím, že je dost neobvyklá. Pocitovky mám ráda, ale je dost těžký je překládat, takže se po téhle asi pustím zase do něčeho víc dialogovějšího :). Děkuji ti za komentář, je moc milý a potěšil mě :D

Re: Kapitola třetí Od: Lupina - 19.01. 2013
Ha, konečně jsem měla čas si přečíst novou kapitolu. Tahle zvýšila moji zimní depresi. Už tak je mi neustále chladno, teď tohle... :-) No, autorka ty dva nešetří ani trochu. Jsem moc zvědavá na Dracovu reakci, pokud se tedy vůbec probere. ANi se nepokouším hádat, co s nimi chce autorka provádět. Díky za kapitolu. :-)
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 19.01. 2013
Dej si čaj, mě to pomohlo :D. A ano, Draco se probere, přece jen nás čeká ještě děvět kapitol :). Děkuji ti!

Re: Kapitola třetí Od: Neprihlásený - 18.01. 2013
skvele,  uzasna povidka  preklad, moc dekuji :
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 19.01. 2013
Moc ti děkuji, nepřihlášený! Tvůj komentář je moc milý

Re: Kapitola třetí Od: Zuzana - 18.01. 2013
Ach, až mi zostala zima... Je to poriadne depkoidná kapitola. Som zvedavá čo urobí Draco keď sa preberie. Ďakujem za preklad.
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 19.01. 2013
Já jsem si po překladu musela dát teplý čaj, abych se zahřála :) Děkuji ti za komentář!

Re: Kapitola třetí Od: Neprihlásený - 18.01. 2013
Tak toto Draco po prebudeni nezvladne...  podla mna hodi scenu ala Malfoy ) Teším sa na pokračko, je to naozaj neobvyklá poviedka, je tam málo dialogov, ale nevadí mi to. Dík za preklad.
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 19.01. 2013
Ahoj nepřihlášený! Jo, málo dialogů, mě to trochu vadí. Rozhovory se mi moc hezky překladají Děkuji ti za komentář!

Re: Kapitola třetí Od: iway - 18.01. 2013
no totot :D ooo... tak jsem zvedava jak draco bude vyšilovat :))) 
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 19.01. 2013
Bude, neboj :). Děkuji ti!

Re: Kapitola třetí Od: denice - 18.01. 2013
Moc dobrá kapitola, jsem zvědavá na jejich ráno. Kdo se asi první probudí? Moc doufám, že Draco, jeho první reakce bude asi smrtící, ovšem pokud vůbec bude mít sílu mluvit. Jsem vážně zvědavá, jestli se povídka bude odehrávat jen v té jámě, nebo jestli se taky dozvíme něco o tom, jak je hledali. Vysloveně prahnu po Luciusově reakci... Díky.
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 18.01. 2013
Prahneš po Luciovi? To zní hezky. A Draco... hmmm. Děkuji ti za komentář, denice!

Re: Kapitola třetí Od: Snickers - 18.01. 2013
D.O.K.O.N.A.L.O.S.T ...děkuju že to překládáš, zatím je to úžasný. Doufám že týden brzy uteče a bude zase pátek :)
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 18.01. 2013
Snickers, moc ti děkuji. Úplně se tady na své straně štěstím rozplývám. Děkuji ti a jsem moc ráda, že se tak těšíš!

Re: Kapitola třetí Od: Aiden - 18.01. 2013
Flo, díky za překlad :) Námět povídky mi přijde docela neobvyklej, ale rozhodně zajímavej. Jsem zvědavá, jak Draco zareaguje na skoro nahou Herm :D
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 18.01. 2013
Aiden, moc ti děkuji! Ano, námět je neobvyklý, proto jsem si ho taky vybrala. Chtěla jsem něco nového :). Děkuji ti!

Re: Kapitola třetí Od: nikca289 - 18.01. 2013
skvelá kapitola 
Re: Kapitola třetí Od: FlorenceMabel - 18.01. 2013
Děkuji ti!

Prehľad článkov k tejto téme:

Jadeddragon4: ( Florence )13.04. 2013Kapitola dvanáctá
Jadeddragon4: ( Florence )05.04. 2013Kapitola jedenáctá
Jadeddragon4: ( Florence )29.03. 2013Kapitola desátá
Jadeddragon4: ( Florence )22.03. 2013Kapitola devátá, část druhá
Jadeddragon4: ( Florence )15.03. 2013Kapitola devátá, část první
Jadeddragon4: ( Florence )08.03. 2013Kapitola osmá, část druhá
Jadeddragon4: ( Florence )01.03. 2013Kapitola osmá, část první
Jadeddragon4: ( Florence )22.02. 2013Kapitola sedmá
Jadeddragon4: ( Florence )15.02. 2013Kapitola šestá, část druhá
Jadeddragon4: ( Florence )08.02. 2013Kapitola šestá, část první
Jadeddragon4: ( Florence )01.02. 2013Kapitola pátá
Jadeddragon4: ( Florence )25.01. 2013Kapitola čtvrtá
Jadeddragon4: ( Florence )18.01. 2013Kapitola třetí
Jadeddragon4: ( Florence )11.01. 2013Kapitola druhá
Jadeddragon4: ( Florence )04.01. 2013Kapitola první
. Úvod k poviedkam: ( Florence )29.12. 2012Někdo mi dnes v noci zachránil život - úvod