20. december 2012
PRVNÍ DEN VÁNOC MI MOJE PRAVÁ LÁSKA DALA…
Autor: nistrek0803
Původní název: On the first day of Christmas, my true love gave to me…
Link na originál: http://dramionedrabble.livejournal.com/368607.html?thread=3372255#t3372255
Překlad: larkinh
Souhlas k překladu: Ano (vlastní Jimmi)
Rating: pro všechny
ooOoo
Už to byly roky, co se někdo odvážil navštívit zdánlivě opuštěný dům na vršku malého kopce.
Stál tam tak osamoceně. Lidé žijící v nedaleké vesnici si vyprávěli strašidelné příběhy o muži, který tam prý žije. Většina z nich si však myslela, že dům je prázdný.
Takže pro ně bylo velkým překvapením, když spatřili mladou ženu s malou holčičkou, jak vystupují na kopec. Obykle tichou vesnicí se rozhlehlo šuškání a neslo se za oběma postavami.
Malá holčička se zachvěla. „Maminko, proč tady musíme být?“
Hermiona pohladila vlásky své dcerky. „Protože jsou Vánoce, Rosie.“
„Ale je to tu strašidelné! Nechci tady být!“ zavrtěla malá holčička hlavou.
Hermiona si dřepla vedle ní. „Poslouchej, zlatíčko. Vánoce jsou časem lásky a odpuštění. A někteří lidé nemají tolik štěstí jako já. Ne každý člověk má Rosie.“ Dívenka se usmála. „Ale protože jsou Vánoce, měli bychom dát méně šťastným lidem najevo, že také někoho mají. Rozumíš tomu?“
Samozřejmě tomu rozuměla, protože byla dcerou své matky. Hermiona se usmála, postavila se a otevřela černou kovanou bránu. Přestože jí srdce začalo zběsile tlouct, cílevědomě pokračovala přes rozlehlou zahradu k obrovským vstupním dveřím.
„Mami, mačkáš mi ruku!“
Hermiona pustila ruku své dcery s rozpačitým úsměvem a pak – dřív, než by si to mohla rozmyslet – zaklepala. Uběhlo několik vteřin, ale jí to připadalo jako věčnost.
Nakonec zaslechla v domě něčí kroky a dveře se otevřely. Známé šedé oči pohlédly do jejích hnědých a pak se stočily na malou holčičku. Draco Malfoy ztuhl a nedokázal od ní odtrhnout pohled. Než mohl něco říct, Hermiona a Rosie začaly zpívat koledu „Dvanáct vánočních dnů“.
Píseň skončila moc brzy a po ní se rozhostilo hrobové ticho. Malá dívenka se upřeně dívala na muže před sebou.
Draco si odkašlal. „Takže, mladá dámo… jak se jmenuješ?“
Rosie se zasmála. To bylo poprvé, kdy ji někdo nazval „dámou“.
„Rose Narcisa Grangerová,“ odpověděla a udělala pukrle.
Draco nasucho polkl. „To je nádherné jméno. Kdysi jsem znal ženu, která měla vlasy stejné barvy jako ty, jenom byly rovné.“
Rosie si natočila kudrlinu kolem prstu. „Proč jste na Štědrý den sám?“
Draco si povzdechl. „Protože každý, koho jsem miloval, odešel.“
Hermiona nepatrně zakroutila hlavou. Draco se na ni podíval s tichou otázkou v očích: Co tady děláte?
Rosie mu odpověděla: „No, jsou Vánoce. Teď jsme tady s váma.“ A protáhla se kolem něj a vešla do domu.
Draco se podíval za ní, pak zpátky na ženu před sebou. Hermiona k němu přistoupila a lehce mu přejela svými rty po jeho ústech. „Šťastné Vánoce,“ zašeptala a následovala svou dceru.
Draco za nimi zavřel dveře. Tohle budou první opravdu šťastné Vánoce po dlouhé době.