archiv.hpkizi.sk
Kapitola patnáctá
Stronger
Vložené: tigy - 03.09. 2012
Téma: Stronger
Florence nám napísal:

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Stronger

Prekladateľ : FlorenceMabel

Názov originálu: Stronger

Autor originálu : provocative envy

Link na originál : Stronger

Počet slov originálu: : 0

Rating : T 13+ -

Éra / Obdobie: Po Bradavicích Žáner: Romance, Tragedy Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: _ 30K-50K Párovanie: Dramione
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní provocative envy, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.




AUTOR: provocative envy

ORIGINÁL: http://www.fanfiction.net/s/2473780/1/Stronger

PŘEKLAD: Florence

BETA-READ: Twilly

 

STRONGER

Kapitola patnáctá


Byla jako úpadek a vznešenost, jako kořeněná a bez chuti, byla nevypočitatelnou fantazií, rozmarným popudem. Všechno o jejím přijetí, o jejím vkusu, o ní, bylo zveličené, zdrcující a přehnané.

 Znázorňovala všechno, co jsem kdy chtěl a všechno, čím jsem kdy opovrhoval a to všechno najednou. Byla vynikající, neměla konkurenci, ale zároveň nebyla naprosto ničím výjimečná. Děsil jsem se, že kdybych ji nechal jen na okamžik poodejít, uteče, a už se nikdy nevrátí zpátky. Ještě víc jsem se bál, že mi na tom nebude záležet.

Mé bílé klouby na jejím černém hábitu vytvářely ostrý kontrast. Když jsem se od ní konečně odtáhl, jako na dlani se mi zjevil ostrý výbuch důsledků reality v těch nejzářivějších barvách.

„Já…“ můj hlas se vytratil v zaprášeném tichu knihovny. Regály plné knih na mě působily v klaustrofobických vlnách uvědomění.

Byla to Hermiona Grangerová.

Chtělo se mi zvracet, chtělo se mi utéct, chtělo se mi křičet, chtěl jsem k ní znovu přistoupit, a dovolit si zapomenout, dovolit si topit se v jejím polibku, a lehce pikantní chuti jejích úst.

„Nemůžu se rozhodnout, koho nenávidím víc,“ zašeptala do mé hrudi.

„Co tím myslíš?“ zeptal jsem se a děsil se odpovědi.

„Nemůžu se rozhodnout,“ zopakovala. Zvedla své oči, aby se mohla podívat do těch mých, vypadala jako bezmocná malá holčička, „koho nenávidím víc.“

Odmlčela se, její oči zabloudily k uteklému oku na mém svetru.

„Jestli tebe nebo sebe.“

A pak se zvláštně usmála, smutně usmála, jen trochu zvedla rty, a otlačila mě pryč, její nehty se zachytily o to uteklé oko. Sledoval jsem, jak ho tvrdě vyškubla, sledoval jsem, jak se vlna nepatřičně rozplétá, a pochopil jsem.

„Nezáleží na tom, co děláš zrovna teď, budeš mě litovat,“ zašeptal jsem tiše, a se škubnutím si protřel levé předloktí.

„To není to, o čem mluvím,“ odsekla prudce, obočí se jí rozzlobeně stáhlo.

„Já ne…“ natáhl jsem se znovu k ní, bezmyšlenkovitě, a zbytečně.

Nesahej ne mě!“ procedila skrz zuby.

Cítil jsem, jak se mi rozpalují tváře, díky jejímu nesnesitelně zřejmému odmítnutí.

„Před pár minutami bych mohl,“ odsekl jsem hrubě.

„Ty vážně dokážeš drzost pozvednout do nových výšek,“ odpověděla chladně, „nebo bych snad měla říct do nových hloubek?“

„No, Grangerová, zdá se, že má tu moc, dostat ze mě to nejlepší.“

„Ani neříkej, že tohle bylo nejlepší,“ odfrkla si, špatně skrývala své pohrdání, dívala se na mě, jako kdyby mi zrovna nedovolila, abych byl blízko ní, a jemně ji držel.

„Musí být pro tebe těžké teď soudit, že? Když mě nemáš s čím srovnávat,“ vrátil jsem jí krutě, zatínal jsem pěsti, a svůj zármutek odsunul dozadu své mysli.

„Vážně! A co tvoje následky, Malfoyi? Co Parkinsonová? Vždyť je to taková výhra,“ vztekala se.

„Ta po mě alespoň nikdy tak netoužila, jako ten blbec Weasley po tobě!“

„Ron po mě nikdy netoužil! A ani,“ dodala důrazně, „se mě nezmocnil a nepokusil se mě za denního světla… nepokusil znásilnit!“

Znásilnit tě?“ zamrkal jsem nevěřícně.

„No, ano, není to tak, že bych úplně souhlasila,“ řekla vzpurně. Ta lež mě bodla do hrudi efektivněji, než by to udělal jakýkoli nůž.

„Samozřejmě, musel jsem tě přinutit, aby ses takhle chovala, musel jsem tě přinutit, aby ses ke mně přitiskla, a aby si vydala ten příjemný zvuk, který zněl jako…“

Přestaň,“ zasyčela, rozpaky a zuřivost dodávali jejímu hlasu zoufalství.

„Přestat s čím, Grangerová? Jen jsem vyprávěl tvoji verzi posledních minut,“ odpověděl jsem vlídně.

Sarkasmus a cynismus se spolu spojily, a vytvořily zbraň. Nebyl jsem si jistý, zda jsem dost silný, abych ji ovládal, zvlášť proti Grangerové.

„Budeš rád, už jsem se rozhodla,“ řekla nahlas, své oči zaměřila na ty mé.

„Vážně? Jak fascinující,“ protáhl jsem.

„Ano. Budeš rád, že jsem… budeš rád, že jsem…“ zastavila se.

„No ne, podívejme se, jaký na tebe mám vliv. Už ani nemůžeš mluvit v celých větách.“

„Budeš rád, že jsem se rozhodla, že sebe nenávidím daleko víc, než tebe,“ řekla nakonec.

A pak se ode mě otočila, její ramena pateticky poklesla, a zasmála se, to jsem si alespoň myslel, dokud se její tělo nezačalo třást, a ona nezačala vydávat žalostné, drásající zvuky, které se děsivě podobaly vzlykání, ona prostě…

Ale ne.

„Grangerová, no ták, nedělej…“

„Nedělej co, Malfoyi? Neplakej?“ zeptala se, a setřela netrpělivě osamělou slzu zápěstím.

„Pozdě. Neztrať kontrolu?“

Šáhla po nějakém papíru na stole, a roztrhala ho na kousky.

„Pozdě. Nelituj mě?“

Předtím, než vzlykla, klidně se na mě podívala.

„Pro to je taky pozdě.“

Snažila se kolem mě projít, a odejít, ale chytl jsem ji za zápěstí, a přitáhl ji zpátky.

„Řekni mi, že mě nenávidíš. Řekni mi to.“

Chvíli neodpovídala.

„Lidé říkají, že mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice,“ začala nejistě. Optimismus mě udělal lehkomyslným, a já jí k sobě přitáhl ještě blíž. „Říkají, že ta vášeň je samá, i když je záporná. Přechod z jednoho do druhého je prý nakonec jistý.“

„A?“ vyzval jsem ji, aby pokračovala. Raději jsem si nedovolil dýchat.

 „Myslím, že ti lidé jsou lháři.“

Ta věta nad námi visela, ta tvrdá poctivost, a nelogický pocit zrady nás oba donutila krvácet.

„Jak příhodné, že se na tom sentimentu podílíme,“ poznamenal jsem. Nedovolil jsem, aby viděla, jak se třesu. Nemohla vědět, že jsem vevnitř umíral, tak neočekávaně a tak pomalu, že jsem si toho sotva všimnul.

Pohnula se, aby odešla. Nezastavil jsem ji.

Když jsem si všimnul roztrhaného papíru na zemi, viděl jsem, jak hodně dávno už byla moje prosba sobecká.

Přemýšlel jsem, že to bylo prorocké. Skutečný svět se roztrhl přímo uprostřed.

Poznámka překladatelky: Tak se políbili, ale moc jim to nepomohlo, co? Už jen 5 195 slov. A taky moc děkuji Twilly…

 


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola patnáctá Od: Lachim - 07.09. 2012
Tak to vypadá, že polibek nesplnil svůj účel. Nebo se dokáže Hermiona tak ovládat?
Re: Kapitola patnáctá Od: FlorenceMabel - 07.09. 2012
No, Hermiona je pořád ještě z emotivního Nebelvíru, takže... Děkuji :)

Re: Kapitola patnáctá Od: teriisek - 05.09. 2012
Znásilnit? Je normální? Můj ty bože, to jsou věci... Jsem zvědavá, jakou pitomost si vymyslí příště:P Díky za překlad!
Re: Kapitola patnáctá Od: FlorenceMabel - 05.09. 2012
Je normální? Ne, myslím, že v tu chvíli byla ještě pořád dost šokovaná... Děkuji ti za komentář :)

Re: Kapitola patnáctá Od: Morgana - 04.09. 2012
ako vidím, viac ľudí má pocit, že znásilnenie vyzerá úplne inak... hm, najchytrejšia čarodejnica svojho veku? ja ti neviem :D Draco bol úžasný, proste úžasný! ich tvrdohlavosť a horkokrvnosť je niekedy véééľmi zlá vlastnosť. 
a k bozku: ešte jeden, ešte jeden.... :)
Re: Kapitola patnáctá Od: FlorenceMabel - 04.09. 2012
Někdy? Já nevím, ale podle mě je horkokrevnost je špatná ve většině příkladech, ale já jsem neobjektivní, takže... Děkuji ti za komentář :)
a k polibku: snad tě potěší sedmnácka... :)

Re: Kapitola patnáctá Od: tigy - 03.09. 2012
Myslím, že toto Hermiona trochu (no, trochu viac ako trochu) prehnala... ona nič, ona muzikant? Nezdá sa mi, že by s krikom od Draca zutekala, keď sa ju pokúsil pobozkať... Nuž, Draco asi nie je jediný, kto má zmätok v hlave.
Vďaka za kapitolku, Flo, som zvedavá, ako to všetko dopadne 
Re: Kapitola patnáctá Od: FlorenceMabel - 04.09. 2012
Jsem ráda, ře si zvědavá, přece jenom před sebou máme ještě 3 kapitoly a závěr... A Hermiona, no asi bychom neměli zapomínat, že je to pořád ještě puberťačka  a o těch je známo, že se chovají nevyzpytatelně :). Děkuji ti, tigy :D

Re: Kapitola patnáctá Od: Nade - 03.09. 2012
Zdá se, že Hermiona z toho trochu hysterčí. Nazvat líbání pokusem o znásilnění je toho jasným důkazem. Panikaří a vypouští z pusy naprosté nesmysly. Jsem zvědavá, jestli jí kvůli tomu bude aspoň trapně. :D
Re: Kapitola patnáctá Od: FlorenceMabel - 03.09. 2012
Jednou jí to líto bude, neboj :) Děkuji ti!

Re: Kapitola patnáctá Od: Gift - 03.09. 2012
Poprve, co nad Hermionou musim nechapave pokyvat hlavou, clovek by cekal, ze takhle bezostysne lhat a zapirat bude Draco… jeste skoro 6 tisic? No tak to se mam rozhodne na co tesit. Jsem zvedava, co autorka jeste vymysli. Diky za prijemne cteni;-)
Re: Kapitola patnáctá Od: FlorenceMabel - 03.09. 2012
Ještě to bude zajímavé, o to bych se nebála (příště je moc hezký rozhovor mezi Pansy a Dracem - bavil mě překládat - a pak další scéna u jezera). Děkuji ti!

Re: Kapitola patnáctá Od: zelaaa001 - 03.09. 2012
Toľko emócií... ale hlavne hnevu. Tá Hermiona už hnevá i mňa, také drahoty robiť a povedať Dracovi, že ju chcel znásilniť! To malo od znásilnenia veľmi ďaleko:) Som zvedavá, ako sa bude Hermiona správať, keď sa upokojí. Ďakujem za krásnu kapču a teším sa na ďalšiu.:)
Re: Kapitola patnáctá Od: FlorenceMabel - 03.09. 2012
To znásilnění ma taky pořádně dostalo... Jako to Hermiona celkem přehnala, ne? Chápu že ji asi překvapilo, že se líbá se Smrtijedem, ale přece jenom za to nemohl jenom Draco. Děkuji za komentář

Prehľad článkov k tejto téme:

provocative envy: ( Florence )10.09. 2012Kapitola devatenáctá - závěr
provocative envy: ( Florence )09.09. 2012Kapitola osmnáctá
provocative envy: ( Florence )07.09. 2012Kapitola sedmnáctá
provocative envy: ( Florence )05.09. 2012Kapitola šestnáctá
provocative envy: ( Florence )03.09. 2012Kapitola patnáctá
provocative envy: ( Florence )01.09. 2012Kapitola čtrnáctá
provocative envy: ( Florence )30.08. 2012Kapitola třináctá
provocative envy: ( Florence )28.08. 2012Kapitola dvanáctá
provocative envy: ( Florence )26.08. 2012Kapitola jedenáctá
provocative envy: ( Florence )24.08. 2012Kapitola desátá
provocative envy: ( Florence )22.08. 2012Kapitola devátá
provocative envy: ( Florence )20.08. 2012Kapitola osmá
provocative envy: ( Florence )18.08. 2012Kapitola sedmá
provocative envy: ( Florence )16.08. 2012Kapitola šestá
provocative envy: ( Florence )14.08. 2012Kapitola pátá
provocative envy: ( Florence )12.08. 2012Kapitola čtvrtá
provocative envy: ( Florence )10.08. 2012Kapitola třetí
provocative envy: ( Florence )08.08. 2012Kapitola druhá
provocative envy: ( Florence )06.08. 2012Kapitola první
provocative envy: ( Florence )19.07. 2012Úvod k povídce