Preklady fanfiction Harryho Pottera

Překlad: Gift; Beta: Patoložka

Stav: autorka souhlasila s překladem

Disclamer: Všechna práva patří JKR, já nevlastním zcela nic. Překlad nebyl vytvořen za účelem zisku.

Poznámka překladatelky: Taky vás už někdy napadlo, že některé situace Rowlingová jednoduše vynechala?

„Nenechám tě to udělat, Georgi.“ Hermiona pevně sevře hůlku, připravená na něj seslat kouzlo, pokud ji odmítne poslechnout.

„Nejsi moje matka, Grangerová. I když se tak chováš.“ George na ni zlostně pohlédne a přistoupí blíž. Očividně se ji pokouší zastrašit. Pokud si myslí, že ji může po tom všem, co za posledních pár let zažila, nahnat strach, pak je to jasné znamení toho, že má dost upito.

„Mýlíš se,“ podotkne tiše. „Pokud bych byla tvou matkou, nesnažila bych se tě zastavit.“

Zamračí se a najednou vypadá zranitelně. Pak se ale natáhne pro láhev Ohnivé whisky, kterou právě odložil. „Do toho ti nic není,“ zamumlá, než si dopřeje další pořádný hlt.

„Opět se mýlíš.“ Lehce skloní hůlku, ale pořád ji drží namířenou jeho směrem. Může sice vypadat vytočeně, ale to ještě neznamená, že není natolik při vědomí, aby se jí nepokusil hůlku ukrást. Naučila se George nikdy nepodceňovat. Zvlášť potom v posledních měsících.

„Nedivím se, že s tebou prcek Ronánek nechtěl chodit. Otravná, panovačná osina v zadku.“ Opře se o zeď. Vypadá provinile, když si všimne, že ztuhla. To bylo nízké i na něj a ona zvažuje, jestli ho raději nenechá si i nadále ruinovat život. Opět se napije a prsty si projede skrz své střapaté vlasy, než řekne: „Promiň.“

Je to víc, než očekávala, tudíž jen pokyne hlavou na důkaz, že jeho omluvu přijímá. Nicméně je teď ještě více odhodlaná ho zastavit, aby neudělal další chyby. Pochopitelně to není tak, že by se o to nesnažila už měsíce od té doby, co pochovali Freda, a George začal hledat útěchu v čemkoli, co obsahovalo alkohol. Avšak stále se k němu nedostala blíž. Přesto si nemůže pomoct a věří, že se jí to konečně podaří. To je ten důvod, proč se odmítla vzdát i potom, co to ostatní už udělali.

„Zmááknu to, Hermiono. Jen... odejdi a nech mě,“ řekne jí.

„Nikam nepůjdu,“ pronese jednoduše. „Moc si toho vypil, Georgi. Ráno toho budeš litovat. Vím, že budeš.“

„Nic nevíš,“ pohrdavě se zasměje předtím, než mrskne hlaví o zem. „Nech mě být.“

Hermiona sebou při zvuku rozbíjejícího skla trhne, ale neustoupí. Přivedla ho k sobě do bytu, protože si myslela, že tak bude jednoduší zvládnout situaci. Teď zvažovala, zda by bývalo nebylo lepší ho místo toho vzít do Doupěte. Když ho našla opilého a pokřikujícího v Děravém kotli, neměla moc času promyslet plán. Hlavně ho chtěla odvézt někam jinam a zabavit ho, aby nevybuchl a neudělal něco hloupého.

Opět na ni zírá. Narovnala se v ramenou. „Nenechám tě odejít. Proč se neposadíš, udělám ti kávu.“

„Nechci žádný kafe. Je ti jasné, že tohle je únos? Můžu na tebe podat oznámení a nechat tě zatknout.“

„Nevyhrožuj mi, Georgi. Můj pohár trpělivosti se teď naplnil a ty rozhodně nechceš být u toho, až přeteče. Momentálně mám co dělat, abych se ještě chovala zdvořile. Nepokoušej mě,“ varovala ho a doufala, že není natolik opilý, aby ji nevnímal. Něco k němu cítila, to bylo důvodem, proč se teď nacházela v takovéto situaci, na pokraji nervového zhroucení.

„Óo, já se tak bojím,“ vysmíval se jí. Zašklebil se a natáhl se, aby ji mohl dloubnout do ramene.

„To stačilo!“ Pozvedne hůlku a namíří ji na něj. „Petrificus Totalus.“ Když začne protestovat, dodá ještě: „Silencio.“

Konečně je klid a on před ní leží svázaný. Přestože to nemůže slyšet, je jí jasné, že jí nadává. Je naštvaný a plný úzkosti. Důvod, proč z toho má ona špatné svědomí. Nicméně byla měsíce trpělivá a bez výsledku. Možná ji bude konečně poslouchat, když ho k tomu přinutí.

„Nenajdeš ho na dně láhve whisky, v nějakém morbidním tetování, ani skrýváním se ve svém pokoji.“ Cítí se vina za to, že mluví tak otevřeně, ale už ztratili Freda a není si jistá, jestli by unesli i ztrátu George. George sebou trhne a působí přitom tak ztraceně, že Hermiona neodolá a natáhne se, aby se mohla dotknout jeho obličeje. „Je mi to líto, Georgi, ale už tu není. Nebudu tu jen tak stát a dívat se, jak se nám taky ztrácíš před očima.“

Po chvíli jí poklesne ruka a ona uvolní svá kouzla. Zapotácí se jejím směrem, než se mu podaří najít rovnováhu. „Já...,“ zarazí se a odkašle si. Když k ní stočí zrak, přistoupí k němu a obejme ho. Strne, než jí objetí vrátí a sám ji pevně sevře. Je z něj cítit whisky a potřeboval by sprchu, ale nepustí ho, když na ni přenese váhu, aby ho podepřela.

„Bude líp,“ řekne jemně. „Nechtěl by, abys byl takovým. Přestaň s tím dřív, než bude pozdě.“ Ucítí jeho ruku ve vlasech, zavře oči a užívá si prsty, které jí masírují temeno hlavy. Když si uvědomí, co dělá, otevře oči a připomene si, s kým tu je. Je opilý, mimo a nemá nejmenší tušení, že jsou jí jeho doteky příjemné.
„Slibuješ?“ zašeptá slova chraplavě a její krk ovane jeho horký dech. „Vypadá to, jako by svět neměl být už nikdy v pořádku. Ne bez něj. Chybí mi část mě samotného.“

Hladí ho po zádech a zvažuje jeho otázku. Nerada lže, zvláště pak lidem, které má ráda. Měla by si tudíž být jistá, že k němu může být upřímná. „Slibuji.“

Odtáhne se a shlédne na ni. Oči má nateklé a zarudlé a vypadá to, že by potřeboval den nebo dva prospat. „Slibuješ,“ zopakuje pomalu. Zamrká a dotkne se jejího obličeje. „Jsi hezká.“ Lehce se zakymácí a z ničeho nic ji pustí. „Myslím, že budu zvracet.“

Během jeho úprku na záchod, se zhluboka nadechne a zahledí se na rozbité sklo na podlaze. Slyší, jak ve vedlejší pokoji zvrací, a zděsí se, když si uvědomí, že to po něm bude muset uklidit. Tvář ji pořád pálí v místech, kde se jí dotkl, ale odmítá myslet na to, co jí řekl. Což se jednodušeji řekne, než dělá. Má to ale štěstí být označena za hezkou mužem, který právě zvrací do její záchodové mísy. Zakroutí hlavou. Použije hůlku a uklidí střepy předtím, než dojde do kuchyně. Začne připravovat čerstvou kávu a vše utře utěrkou. Pak jde zkontrolovat George. Potom co se o něj postará, pokusí se, aby trochu vystřízlivěl. Pak ho uloží do postele a bude doufat, že mu druhý den bude lépe. Nezávisle na tom, co se stane, bude tu pro něj. Potřebuje ji. A svým způsobem potřebuje i ona jeho.