archiv.hpkizi.sk
Kapitola sedmá – Odhalení
Navzdory veškeré naději
Vložené: tigy - 23.07. 2012
Téma: Navzdory veškeré naději
Florence nám napísal:

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Navzdory veškeré naději

Prekladateľ : FlorenceMabel

Názov originálu: Against All Odds

Autor originálu : Roni Black

Link na originál : Against All Odds

Počet slov originálu: : 37 395

Rating : T 13+ -

Éra / Obdobie: Po Bradavicích Žáner: Drama, Romance Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: _ 30K-50K Párovanie: Dramione
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní Roni Black, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.




AGAINST ALL ODDS

AUTOR: Roni Black

ORIGINÁL: http://www.fanfiction.net/s/1821933/1/Against_All_Odds

NAVZDORY VEŠKERÉ NADĚJI

PŘEKLAD: Florence

BANNER: Jimmi

STAV: autorka souhlasila s překladem



Kapitola sedmá – Odhalení

 

„Ano, mami. Stýkám se s panem Malfoyem.“ Daniel si sedl na gauč a založil si ruce na hrudi. Tak jak si slíbil, nelhal své matce. Neměl se za co stydět – neudělal nic špatného.

„I když jsem ti vysloveně řekla, abys to nedělal?“ zeptala se ho Hermiona s očima plnýma vzteku.

„Ano, protože si myslím, že se mýlíš.“

„Tak proč jsi za mnou nepřišel a neřekl mi to? Mohl ses se mnou hádat, mohl ses mi to pokusit vysvětlit, snažit se mě přesvědčit místo toho, abys mi lhal!“

„Věděl jsem, že bys nesouhlasila.“

„A to máš pravdu, rozhodně bych nesouhlasila. Nenapadlo tě, že mám možná dost dobrý důvod, proč jsem chtěla, aby ses s ním nevídal? Ty sis myslel, že bych ti něco zakázala, aniž bych k tomu měla důvod?“

„A jaký?“

Hermiona se zamračila. „Nebuď drzý, Danieli. Ten důvod, proč jsem ti to zakázala vídat pana Malfoye, je moje tajemství. Myslím, že jsi stále ještě pořád mladý na to, abys to věděl. Až budeš starší, řeknu ti to. Zatím mi musíš slíbit, že ho znovu neuvidíš. Slíbíš mi to, Danieli?“

Daniel o tom chvíli přemýšlel. Připomněl si, co si slíbil: jestli má jeho matka dobrý důvod, přestane se s Dracem stýkat a omluví se jí. Ale ona mu stále neposkytla žádné vysvětlení. Co když prostě neexistovalo? Jak mohl zničit svůj vztah s Dracem, když nevěděl proč? S tou myšlenkou se postavil: „Mami, poslouchej, nemůžu ti to slíbit. Jestli chceš, aby se přestal vídat s panem Malfoyem, budeš mi to muset vysvětlit. Ale pro teď nevidím důvod, protože ho mám moc rád a ta doba, co jsme spolu strávili, je nejlepší v mém životě a nehodlám se toho vzdát, aniž bych věděl proč.“

Jen co to dořekl, okamžitě pocítil lítost. Jeho matce se okamžitě změnila tvář – rty se jí začaly třást, oči se zaplnily slzami. „A skutečnost, že tě o to žádá tvá vlastní matka, ti nestačí?“ vypadala zraněně a Daniela zaplavila vina.

Skousl si ret. „Podívej, mami,“ řekl zoufale, „hádám, že máš pravdu, ale mohla bys mi prosím říct, proč ho mám přestat vídat? Udělal ti něco strašného? Není takovou osobou, za jakého ho mám? Prosím, řekni mi to, je to pro mě moc důležité…“ ještě před tím než skončil, Hermiona se rozplakala.

Daniel sebou cukl – mockrát svou matku neviděl brečet. Drásalo ho to uvnitř. Koneckonců, tolik ji miloval…

Rychle k ní přešel a pevně ji objal. „Omlouvám se, maminko,“ zašeptal. „Je mi to moc líto.“

„Myslím, že bys mi měl věřit, Danieli,“ popotáhla jeho matka, „p – protože jsem tvoje matka! Když ti řeknu, že jsi na něco moc mladý, proč mi ohledně toho nemůžeš věřit? Kolikrát v životě jsem ti ublížila?“

„Ani jednou,“ prohlásil po pravdě. „Je mi to vážně líto, mami. Máš pravdu.“ Hermiona sklopila své velké hnědé oči a setkala se s těma jeho modrýma.

Daniel se zhluboka nadechl. Zabíjelo ho to, ale věděl, že to pro svoji matku musí udělat. Nemohl ji vidět brečet – udělal by pro ni cokoli. Dělala toho pro něj tolik v uplynulých deseti letech – jak by jí nemohl slíbit jedinou věc, kterou po něm chtěla?

„Dobře, mami,“ zašeptal, „nemusíš si dělat starosti. Nebudu znovu vídat pana Malfoye… slibuji.“

Hermiona se usmála, to Daniela trochu uklidnilo. „Děkuji ti, Danieli,“ řekla a vrátila mu objetí. „Miluju tě. Děkuji ti.“

„Taky tě miluji, mami.“

~*~

Milý pane Malfoyi,

je mi moc líto, že Vám to musím říct. Chci, abyste věděl, že nenávidím, že Vám to musím psát, ale už se nemůžeme znovu vidět. Nemůžete sem přijít a já nemůžu přijít k Vám.

Vím, že asi budete tak zklamaný jako já, ale nemám jinou volbu. Dělám to kvůli své matce. Slíbil jsem jí to a nemám v úmyslu ji zradit. Ona mě sama vychovávala celých deset let a já musím udělat to, co po mě chce. Vážně se mi to nelíbí, ale udělám to. Doufám, že mě pochopíte. Chci, abyste věděl, že mi budete moc chybět.

S láskou

Daniel Granger

Draco četl dopis a cítil, jak jeho srdce odmítá bít… Co – to už nikdy znovu neuvidí Daniela? Nikdy neuvidí jeho obličej, nikdy ho neuslyší vyprávět jeho historky, nebude se s ním smát, nebude mu moc radit s problémy? Zvládne to vůbec?

Miluji ho, jako kdyby byl můj vlastní syn, pomyslel si Draco. Ta myšlenka se mu vpálila do hlavy. V tu minutu, kdy jsem ho viděl, miloval jsem ho. A Daniel byl na tom stejně, to věděl. Vážně jsem si myslel, že by to mohlo fungovat za zády Hermiony, ale teď…

Miluji ho, jako kdyby byl můj vlastní syn. Ta slova Dracovi uvízla v mysli, miluji ho, jako kdyby patřil ke mně. Najednou vyskočil z gauče, jeho srdce silně tlouklo, jeho tvář hořela. Co to právě řekl? Ptal se sám sebe. Že ho miluji jako vlastního syna? Ale i on mě miluje, jako kdybych byl jeho skutečný – otec. Jeho srdce se zastavilo. Je to tak jednoduché. Znovu se mu obnovil tlukot.

„Kdy jsem kruci odjel do Ameriky?“ vykřikl Draco nahlas.

Daniel se narodil 29. dubna. Jak dlouho to bylo po tom, co opustil Anglii? Nemohl si vzpomenout na to datum, kdy odjel. Běžel do svého pokoje.

„Kde – to kruci – je?“ křičel ve frustraci. Ze svého stolu vyhazoval jeden papír za druhým a zíral na data na nich napsané. Dělal sice hrozný nepořádek, ale nedělal si s tím starosti.

„Kde to je?“ Najít to bylo daleko těžší, než si myslel. Ale nakonec…

„ANO!“ vykřikl. Bylo to tady. Záznam jeho práce u Gringottů – každý zaměstnanec ho dostával jednou za rok. Našel záznam z toho roku, kdy odešel do Ameriky. No? Jeho oči prolétly papír, jak hledal to, po čem toužil. Bylo to tam napsané velmi jasně: den, kdy do Ameriky přijel – 2. října, rok předtím, než se Daniel narodil. Asi sedm měsíců před porodem.

Vážně neměla čas si najít někoho jiného, uvědomil si Draco. Mýlil se. Hermiona nespala s někým na prvním rande nebo opilá na nějakém večírku. Jestli ho nepodvedla – a on si byl jistý, že by mu to Hermiona nikdy neudělala – tak tu bylo jen jedno vysvětlení. Draco klesl na gauč.

Byl Danielův otec.

~*~

Daniel nemohl vědět, že na o něm Draco také přemýšlel. Když si ale lehl na postel a začal brečet, nemohl si přát nic víc, než ho znovu vidět.

Ale byl konec. NIKDY ho už znovu neuvidí. Slíbil to a on vždy dodržoval své sliby – to byla první věc, co ho matka naučila: vždy dodržuj své sliby. A on ho určitě dodrží. Jen si přál, aby to nebylo tak zatraceně těžké! „Sakra!“ popotáhl. Vážně nechtěl brečet, už přece nebyl dítě. Bylo mu deset, což na jeho názor bylo dost na to, aby se měl chovat jako velký kluk.

Byl si jistý, že Draco nikdy nebrečel. Musel být silný – Draco asi taky dodržuje své sliby. Vypadal jako muž, který to dělá. Myšlenka na Draca mu jen připomněla, jak moc mu chybí a začal znovu brečet. Jenom víc času mu pomůže zapomenout. Bude to trvat… ale zapomene.

Nebo v to alespoň doufal.

 


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: Lioness - 02.09. 2012
Hermiona coby mistr citového vydírání. Chudák chlapeček. Tak moc se snaží, je rozumný a ono zase nic. Bože, kéž by jí někdo nasekal na holou.
2. října, rok předtím, než se Daniel narodil. Asi sedm měsíců před porodem. Takže... Daniel se narodil pět měsíců po svém porodu? Zázračné to dítě!
Co – to už nikdy znovu neuvidí Daniela? Nikdy neuvidí jeho obličej, nikdy ho neuslyší vyprávět jeho historky, nebude se s ním smát, nebude mu moc radit s problémy? Zvládne to vůbec? Tak tohle bylo tak patetické jako americké romantické filmy. Už mi chyběla jen ta dramatická hudba.
Ale Dracovi konečně svitlo. Vymontoval žárovku z lampy nad zrcadlem a rozsvítil si ji nad hlavou. Aleluja! Teď už zbývá jen Hermiona... Ehm, jenom?
Díky za překlad.
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 02.09. 2012
Hahaha
To víš, Hermiona jako správná matka musí nad svým dítětem tyransky převzít kontrolu. A jelikož je ona ta dobrá, tak ho bude vydírat jenom citově, aby měl malej pocit, že on může za všechny křivdy světa...
A ano, je to trochu pateticky sentimentální. Proti takovému hodnocení se vůbec nebráním, Je to taková soap opera... Děkuji ti!

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: Zuzana - 11.08. 2012
No hurá, Draca osvietilo :)
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 16.08. 2012
Teď jsem si uvědomila, že když ti odepisuju na všechny tvoje komentáře, co se mi u překladů nashromáždily, tak asi budeš mít hodně upozorněních na mailu...Tak si je užij :) Děkuji

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: teriisek - 24.07. 2012
Dobře, beru zpět, s tím časem byl mimo jen Draco:) Ale Hermiona je kráva, to se prostě nedá říct jinak. Citově vydírat vlastní dítě a vědomě mu bránit v něčem, z čeho je šťastný, obzvlášť když to něco jsou schůzky s vlastním otcem? Zasloužila by si, aby se Daniel odstěhoval k otci a Draco už ji nechtěl... Díky za překlad!
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
Asi by si to zasloužila (jsem si jistá, že ti ten názor vytrží i v dalších kapitolách), ale očekávej spíš dobrý konec :) Díky za komentář

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: MIRA - 24.07. 2012
Som rada, že to Dracovi konečne docvaklo. Teraz už len Hermionu nejako presvedčiť, aby ustúpila z tých jej nezmyselných podmienok.
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
Jasně, přesvědčení Hermiony - ta nejtěžší práce

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: Jimmi - 23.07. 2012
Preklad parádny. Vynikajúco sa to čítalo. Len ten dopis bol šialene dospelácky. K Hermione sa nevyjadrujem. Díky
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
Děkuji ti za pochvalu. Moc hezky se to poslouchá :)

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: 3lucky - 23.07. 2012
No konečně a teď snad Hermiona konečně zjistí, jak byla blbá... Svojí hloupostí a sebestředností ublížila všem, na kterých jí záleželo... v téhle povídce mě neskutečně štve... nemůžu si pomoct :-)) jinak povídka je ksvělá, zas nějaká změna... moc díky za překlad :-)
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
Mě štve taky, z toho si nic nedělej :) Díky za komentář 

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: Koki - 23.07. 2012
Tak tohle byla síla. Alespoň, že to Dracovi konečně došlo.
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
To ano, taky po tolika kapitolách :)

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: Stela - 23.07. 2012
Tak na to konečne Draco prišiel, dúfam, že pôjde za Hermionou a riadne ju za to spucuje. Vďaka za preklad :)
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
Hmmm - možná budeš zklamaná :) Díky za komentář

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: anonym - 23.07. 2012
no, pravda už vyšla najavo. teraz už len zistiť, čo sa stane ďalej.
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
To se bude rozebírat ještě deset kapitol :)

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: tigy - 23.07. 2012
Daniel je veľmi rozumný chlapček, ale asi sa vážne nemôžeme čudovať, veď jeho rodičia tiež nie sú žiadni hlupáci... ale je mi ho veľmi ľúto, konečne našiel spriaznenú dušu a znovu ju má stratiť  Ach Hermiona, čo nevidíš, čo mu tým spôsobuješ? Našťastie Draco konečne pochopil a určite to nenechá len tak...
Krásna kapitolka, Flo, vďaka.
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
Hermiona je prostě chce za každou cenu rozdělit. Podle mě tím ale Danielovi jen přináší tu bolest, kterou zažila ona sama, když Draco odešel do Ameriky.
Krásný komentář, tigy, díky.

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: Jacomo - 23.07. 2012
Daniel je tu takový rozumbrada :-) A ten dopis vyzněl hodně dospěle, ale konec konců, je to Hermionin syn :-)
No je to dost, že ti to došlo, Dráčku. Tak co s tím teď uděláš?
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
Rozumbrada - to je hezký slovo. Doufám ale, že Daniel nebude po Hermioně, přece jenom ta se v pozdějším věku řídí spíš emocema...

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: Lachim - 23.07. 2012
Upřimě se těším na to, co teď Draco udlá. Ale, že mu to trvalo! Díky za kapitolu.
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
Někdo asi sestoupil z toho jeho vedení. Dík za komentář

Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: jerry - 23.07. 2012
Som zvedava co stym mia urobi ked uvidi plakat ona svojho syna. A ako bude reagovat ked za nou draco pride s info ze on je danielov otec.
Dik za preklad.
Re: Kapitola sedmá – Odhalení Od: FlorenceMabel - 26.07. 2012
Díky za komentář, doufám, že se tvá očekávání vyplnila :)