Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Ten kto ví

2. Naděje

Ten kto ví
Vložené: Jimmi - 23.06. 2012 Téma: Ten kto ví
Florence nám napísal:
Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Ten, kdo ví

Kapitola druhá

Doplňující poznámka autora: Uvědomila jsem si, že jsem při zveřejnění první kapitoly, nic nevysvětlila. Tak jdu trochu s křížkem po funuse.

Před pár týdny jsem viděla vážně skvělý pořad na Live Journal, jmenoval se „11 reasons“ (PP. 11 důvodů). V podstatě si na základě toho vyberete pár (Draco/Hermiona) a pak věc, kterou chcete dokázat. Já jsem si vybrala (celkem nečekaně, já vím) „11 důvodů proč Draco a Hermiona k sobě patří“. Pak pár porovnáte v pěti tabulkách zaměřených různé oblasti (stavba těla, vlastnosti a povaha, oblíbené věci, klady a zápory). Z každé tabulky si vyberete dvě slova do svého příběhu, takže vám vznikne deset různých povídek (nebo drabbles nebo kapitol, prostě čehokoli). Vznikne vám šílená tabulka, kterou můžete každý měsíc měnit. V libovolném pořadí si tam můžete psát, prakticky cokoli chcete.

Vybrala jsem si k tomu píseň od Dar Williams – The one who knows. Je úžasná. Rozdělila jsem jí do jedenácti částí a ke kapitole tedy pokaždé připíšu i trochu „poezie“. Kapitoly nejdou po sobě, ale slova písně ano, což je důležité.

Jen chci říct, že doufám, že si užijete čtení. Vkládám do toho všechny své síly. Tato kapitola se odehrává ještě před svatbou J

Poznámka překladatelky: Já jsem z toho nějaká zmatená. Všem, kdo si chtěli zahrát „11 důvodů“, se omlouvám. Ale nebyla jsem schopna to líp přeložit. Na návody od her jsem byla vždycky poleno, a když jsou navíc ještě v angličtině… 

Tady je odkaz na písničku, o které autorka mluví. Dokonce jsou k tomu i obrázky na téma HP, i když to není Dramione: http://www.youtube.com/watch?v=-vNDOcKeHZk&feature=related

A teď už k předsvatební části.

ooo

A kdybych měla svět na rozdávání, celý bych ho věnovala tobě.

Dar Williams – The One Who Knows

ooo

Draco si uvědomil, že Hermiona opustila místnost. Byl to obrovský sál naplněný nejrůznějšími druhy lidí, ale on hned vycítil, že odešla. Místnost pro něj náhle ztemněla.

Věděl, že bude rozrušená. Hermiona neměla moc ráda tyhle propagační akce, ale cítila, že to dluží Ronovi a hlavně Harrymu, takže se účastnila každé z nich. Dnes večer pronesla svojí řeč, každému zamávala, na všechny strany rozdávala nacvičené úsměvy a povečeřela s hodnostáři ministerstva Kouzel. Teď, když byl večírek v plném proudu, zmizela.

Draco ji nakonec našel venku před budovou. Hlavu měla schovanou mezi koleny a plakala. Na kraj střechy, pod kterou se schovala, pršelo. Chvíli ji pozoroval, jak jí několik kapek postříkalo okraj plesových, nádherně zdobených šatů. Věděl, že ji to nevadí. S malým úsměvem si sedl vedle ní a přitáhl si ji k sobě. Ona nepřestávala plakat.

Nakonec se její vzlyky zklidnily a ona se od něj odtáhla.

„Jsi v pořádku, lásko?“ zeptal se jemně a podal jí kapesníček.

Pokrčila rameny. „Je – je to jako pokaždé,“ vysoukala ze sebe.

„Já vím.“

„Oni – stále pořádají tyhle hloupé oslavy,“ řekla s popotáhnutím. „Skoro každý druhý týden. Válka skončila před devíti měsíci a oni pořád chtějí oslavovat, jako kdyby se to stalo včera.“ Hermiona se zamračila a kapesník si zmuchlala v sevřené dlani.

Draco povzdechl a vzal její ruku do své, propletl si prsty s jejími.

„Chtějí velebit válku a mě a Rona a Harryho také. Chtějí to změnit na… na svátek!“ řekla rozzlobeně. „Tak moc chtějí zapomenout na to, o čem válka skutečně byla. Za co jsme bojovali. Za co někteří lidé umřeli.  Draco, pořádají večírky, aby se na jednu noc zbavili nočních můr, výkřiků mrtvých a jiných válečných hrůz.

Já ale nechci zapomenout. Nechci zapomenout, proč Harry umřel. Jestli zapomeneme, tak se to jednou bude opakovat. Tak se to stává. Tahle – tahle noc. Zemřel pro dnešek – díky němu můžeme být dnes volní a pořádat si ty zatracené večírky a nemusíme se bát zatracených Smrtijedů, kteří by napadali naše domovy. Jenom, Merline, - on zemřel ještě pro něco víc, že? Za svobodu a život beze strachu. Nebát se jít v noci na procházku, nebát se, že nad domem někoho blízkého, uvidíš ošklivou zelenou lebku.“

Znovu začala plakat. „Jsem tak hrozně naštvaná, Draco. Nechci už kvůli tomu víc plakat, ale nemůžu si pomoct.“ Ramena jí poklesla a on kolem nich položil svojí tuku a opět si ji přitáhl.

„Miluju tě,“zašeptal. Slyšel ji už naříkat několikrát a pokaždé ho to bolelo stejně jako ji. Tolik si přál, aby to nechala jít, aby to už bylo za ní.

„Já vím,“ odpověděla. „Myslím, že si blázen, ale vím to.“

Políbil jí na temeno hlavy. „Měla si hezkou řeč.“

Zasmála se. „Díky. V psaní projevů se pořád zlepšuješ.“

„Kdy řekneš to, co skutečně cítíš?“ zeptal se potichu. Věděl, že Hermiona měla svůj příběh o Harrym, o válce a o všem, co se stalo – obzvlášť, proč se to stalo. Souhlasil s tím, že by se na to nemělo zapomínat nebo zamést do temných koutů jenom proto, že pravda byla ošklivá a temná. Věděl, že má hodně co říct, ale zdráhala se to napsat. Nejvíc se bála, že to lidé nebudou číst, že je nebude zajímat pravda o Harrym a o tom, čím si prošel.

Chvíli nic neříkala. Jen vedle sebe seděli a poslouchali rytmus bubnování deště.

„Miluju deštivé dny,“ řekla nakonec a přitulila se k němu.

Mírně se zamračil. Vždycky se vyhýbala odpovědět na tuhle otázku. „Proč?“

„Myslím, že přesně tak by se měl svět cítit. Neměli bychom stále pořádat oslavy a večírky. Je taky čas truchlit. Jenom proto, že nemáme tělo, neznamená to, že nemůžeme mít pohřeb. Když prší, cítím, že země za Harryho prolévá slzy, tak, jak by měli i lidé.“

„Harry měl obřad,“ poukázal celkem zbytečně Draco.

Hermiona se pousmála. „Ne, oni měli večírek. Uspořádali ho na počest Harryho. Ron s tím se mnou souhlasí. Jeho jméno teď ministerstvo používá na všechno. Nikdo už neví, kdo to Harry doopravdy byl.“

„Tak jim to řekni,“ řekl. Cítil, jak mu ztuhnula v náručí.

„Draco…“

„Něco pro tebe mám,“ přerušil jí a šáhnul do svého hábitu, aby našel delší tenkou prostě zabalenou krabičku.

Hermiona zalapala po dechu, posadila se zpříma a dívala se na něj vykulenýma očima.

„Není to to, co tě napadlo. Jen to otevři.“

Chvíli zaváhala, ale pak začala krabičku pečlivě rozbalovat.

„Ale no ták,“ protestoval Draco. „Rozervi to!“

Usmála se na něj a pokračovala v pomalém rozbalování. Před otevřením vybalené černé krabičky se mu ještě podívala do očí. Když ji konečně otevřela a uviděla, co je uvnitř, nedokázala skrýt překvapení.

„Tužka?“

„Ano.“

Hermiona se zasmála. „Tužka.“ Vyndala úplně obyčejnou žlutou tužku a prohlédla si ji. „Číslo dvě, Faber-Castell. Tužka.“

„Nemůžu ani říct, jak dlouho jsem ji hledal,“ řekl Draco. „Odmítl jsem si přiznat, že jsi měla pravdu, když jsi jednou řekla, že nikde na Příčné ulici nejsou. A tak jsem prolezl každý obchod.“

Hermiona se na něj usmála.

„Většina lidí, kterých jsem se ptal, nikdy před tím o žádné tužce neslyšela, takže jsem spolkl všechnu svoji pýchu a šel jsem do mudlovského obchodu. Úplně poprvé. Je – je to to, o čem mluvíš, že?“ zeptal se nejistě.

„Ano, Draco. Je.“

„Řekla si, že máš ráda tužky. A že je to něco s čím se dá psát, něco, co za sebou nechává stopu. Říkala si, že je tenká a šedivá.“

Přikývla. „Já – děkuji ti. Jsi tak milý, že si na mě myslel. Je to opravdu jedinečný a nečekaný dar.“

„Je… je toho víc. Není to jen obyčejná tužka. Zakouzlil jsem ji tak, aby byla vždy ostrá a přitom se nezmenšovala. Zeptal jsem se toho mudlovského prodavače, jestli je něco, co by tu tužku zdokonalilo. Pokrčil rameny a řekl, že by bylo hezké, kdyby byla stále ostrá.“

Hermiona ho políbila. „Vsadím se, že jsem jediná čarodějnice na světě se začarovanou tužkou,“ řekla potěšeně a zastrčila tužku opatrně zpátky do krabičky.

„Hermiono,“ začal Draco s hlubokým nádechem.

„Ano?“

„Vážně si myslím, že bys měla o Harrym napsat. Znala si ho lépe, lépe než kdokoli jiný. Nechtěl by, aby si kvůli němu byla stále smutná. On…“

„Draco,“ zastavila ho přiložením prstu na jeho rty. „Já… já to vím. A taky to udělám. Přemýšlela jsem o tom od chvíle, co jsi to poprvé navrhnul. A… myslím… že to bude správné. Udělám to pro Harryho. Byl si na mě moc hodný, stal jsi se mojí oporou. Stále přemýšlím nad tím, jak je možné, že vždy, když to potřebuji, tak ty řekneš nebo uděláš tu správnou věc. Přesto, že se ti v tom všemožně snažím zabránit. Jsi tak tvrdohlavý!“

„Já?“ vykřikl. „Já jsem tvrdohlavý?“

„Ano, docela, ano “ odpověděla s jiskřičkami v očích. „Ale tvoji tvrdohlavost miluju, nic jiného bych ani nechtěla.“

„Hrmpf,“ řekl se zamračením.

„Jsem si docela jistá, že bych s tvojí tvrdohlavostí dokázala vydržet po zbytek života.“

Všechno uvnitř Draca, jeho normální tělesné procesy – tlukot srdce, krev v žilách, výměna kyslíku a oxidu uhličitého v plících – zamrzlo. Téměř slyšel, jak si její slova razí cestu uchem do mozku, kde zapouští hluboké kořeny. Podíval se na ni.

„Víš, to už nemůžeš vzít zpátky jen tak.“

„A proč bych to měla chtít udělat?“ zeptala se ho.

„Protože brzy přijdeš k rozumu, jsem si tím celkem jistý.“

„Nebuď hloupý,“ řekla zamítavě. „Nepatřím mezi ty, co nejdřív mluví a pak až myslí.“ Vzala jeho tvář do dlaní. „Miluju tě, ty hlupáčku. A myslím, že už vždy budu.“

Tak náhle, jak všechno uvnitř něho zmrzlo, se vše zase pohnulo zpět k životu.Tentokrát dvojitou rychlostí. Úsměv se mu roztáhl skoro přes celou tvář.

„Dokud ale budu psát tu knihu, ty o tom nebudeš mluvit. Kvůli Harrymu,“ usmála se na něj.

Přinutil se soustředit. „Dobře, myslím, že bys měla mít rozloučení podle svých představ.“

„To jistě,“ odpověděla mu a přitiskla se k němu blíž. Pochopil, že jejich rozhovor je u konce, ale to bylo v pořádku, měl o čem přemýšlet.

Věděl, že to, co řekla, byla pravda. Většina Harryho přátel bojovali se svými ztrátami ve válce a snažili se pohnout s životem dál. Zatímco kouzelnická společnost předstírala, že skutečný Harry téměř neexistoval a zároveň ho vynášela do nebes. Přemýšlel o tom – a ne poprvé – jaké by to bylo udělat z ní svou ženu. Pak se ale nahnula k jeho krku a pomalu ho zasypala polibky. Vymetla mu tím všechny myšlenky z hlavy. Když se zdálo, že skončila, přitáhl si ji k sobě a znovu spojil jejich rty. Jeho jediná myšlenka byla, že je tak rád, že začalo pršet.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 22.05. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 2. Naděje Od: GwenLoguir - 13.10. 2012
Jupí, Potty nežije, to človeku zlepší náladu normálne.. Jo, ja viem som potvora. Inak, to bolo niečo na spôsob...keď ma požiadaš, poviem áno? Dobre, už by ma clekom zaujímalo, ako sa dokýblika dali dokopy..keď je len deväť mesiacov po vojne...že by Draco zmenils trany ešte rped koncom?
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 13.10. 2012
Jen čti dál, někde to tam bude... Děkuji ti!

Re: 2. Naděje Od: Lioness - 03.07. 2012
11 důvodů jsem příliš nepochopila a přeházené kapitoly evidentně taky nebudou můj šálek čaje. Miluju, když je všechno hezky seskupené a organizované (a nejlépe když já pro to nic nemusím dělat), ale na druhou stranu je to velice originální přístup, což se cení. Mrtvý Harry... Jo, v pár povídkách to snesu. Popis stavu společnosti po válce je úžasnž. Pochmurný, ale tak nějak uvěřitelný a lidský. Draco píše proslovy. Perfektní. Tužka. Perfektní. Perfektní kapitola!
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 04.07. 2012
Draca, který píše proslovy, bych celkem čekala. Ale Draca, co je za blázna v mudlovském papírnictví... o tom by se mi ani ve snu nezdálo Díky za komentář

Re: 2. Naděje Od: marci - 23.06. 2012
Tedy - ten autorčin úvod jsem nepochopila, ale pro zážitek z povídky ho ani nepotřebuji Krásné a dojemné... Tedy - Draco je zatím v obou kapitolách prototyp romantika - skoro až neuvěřitelný Ale třeba trochu vystřčí růžky?? Krásný překlad, díky moc
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
Neboj, růžky vystrčí. Teď překládám zrovna kapitolu, kde mám chuť ho fláknout i já

Re: 2. Naděje Od: MIRA - 23.06. 2012
Veľmi pekné, čo dodať.  Myslím, že presne toto sa stalo s našou nežnou revolúciou. To boli časy.
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
To nemůžu potvrdit... v tu dobu jsem chodila ještě po houbách :D
Re: 2. Naděje Od: MIRA - 23.06. 2012
Tesne po revolúcií boli ľudia takí nadšení a plní nových plánov. Nálada bola ako keby sme my, alebo vy vyhrali majstrovstvo sveta v hokeji . Ale politici ti postupne všetko znechutia a len si prihrievajú svoju polievočku na tomto sviatku. Aspoň že sa vieme niektorí tešiť z maličkostí.

Re: 2. Naděje Od: Zuzana - 23.06. 2012
Keď Hermiona dostala tužku, v prvom momente ma to prekvapilo ale neoslnilo. Ale Keď potom vysvetlil, ako ju zháňal a ako zisťoval čím sa dá vylepšiť, pochopila som čo pre Hermionu urobil... je to od Draca nádherné vyznanie lásky. Je mi smutno spolu s Hermionou z toho ako sa zabúda na dôležité veci... vošla do mňa taká nostalgia... ako nás vychovávali k strachu z vojny k túžbe žiť v miery... teraz som si to všetko pripomenula Ďakujem.
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
Děkuji za komentář, taky si myslím, že tužka od Draca byl větší dar, než kdyby jí měl koupit celé šperkařství.

Re: 2. Naděje Od: Koki - 23.06. 2012
Je to skvělá povídka. Vybrala jsi výborně co přeložit.
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
Děkuji, jsem ráda, že se ti to líbí.

Re: 2. Naděje Od: anonym - 23.06. 2012
to s tou tužkou bolo od Draca milé.
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
Já si úplně představuji Draca, jak se ptá v nějakém papírnictví na to, co se dělá s tužkou

Re: 2. Naděje Od: teriisek - 23.06. 2012
Tužka, moc pěkné gesto. Draco je tady moc milý, přesně ví, co udělat, líbí se mi. A Hermiony je mi líto, ale je fajn, jestli se nakonec rozhodla napsat pravdu, myslím, že to potřebuje. Díky za překlad, budu se těšit na další!
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
Já nevím, jestli by se to líbilo Harrymu. Docela jsem přemýšlela, jestli by chtěl, aby o něm někdo napsal knihu, když těžce snážel psaní oslavných článků Rity ve čtvrťáku... díky za komentář

Re: 2. Naděje Od: Janicza - 23.06. 2012
uf... mrtvý Harry? tak tomu říkám šok! ale vztah Hermiony a Draca je nádherný! Skvělá povídka! Děkuji
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
Skvělý čtenář! Děkuji

Re: 2. Naděje Od: soraki - 23.06. 2012
Merline, tenhle Draco je snem každé ženy... no, pro tyhle čtecí zážitky jsem ráda, že uvnitř zůstávám tím dítětem s romantickým pohledem na svět bez poskvrny Děkuji, tahle povídka je velmi zajímavá, líbí se mi různé časové roviny a taky se těším, až si to pak přečtu tak, jak to má správně být a uvidíme, která verze se mi bude líbit více
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
Já bych teda asi takového muže nechtěla, připadala bych si jako ta špatná a nevrlá a nedokonalá (což všechno jsem, ale s dokonalým partnerem by to bylo vidět víc)

Re: 2. Naděje Od: kali - 23.06. 2012
Tady je Draco velkou oporou,tohle byl opravdu krásný díl :)
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
V páté kapitole si zase tu oporu hezky obrátí... tu mám hrozně ráda

Re: 2. Naděje Od: denice - 23.06. 2012
Je mi líto, že Harry je mrtvý, zvlášť když Hermiona takhle trpí. A jediný, kdo chápe její smutek, je Draco. Obdivuji citlivý způsob, jakým jí pomáhá v neštěstí. Díky - i za rychlé přidávání. 
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
To jsem měla v překládání jenom předstih... teď už to pujde pomaleji.

Re: 2. Naděje Od: Morgana - 23.06. 2012
nečakané - Harry zomrel? nejaako veľmi ma to nezasiahlo, keďže on nie je stredom môjho záujmu :D Draco je čím ďalej, tým lepší a krajší a sympatickejší a...dokonalejší. ceruzka, aké originálne. som zvedavá na ďalšiu kapču :)
Re: 2. Naděje Od: FlorenceMabel - 23.06. 2012
Pravda, Harry tady moc nevystupuje. Takže... jeho oběť na záchranu lidstva je jen taková nedůležitá vedlejší zápletka  

Prehľad článkov k tejto téme:

luckei1: ( Florence )10.09. 201211. kapitola - závěr
luckei1: ( Florence )09.09. 201210. kapitola
luckei1: ( Florence )08.09. 20129. kapitola
luckei1: ( Florence )06.09. 20128. kapitola
luckei1: ( Florence )05.09. 20127. kapitola
luckei1: ( Florence )20.07. 20126. kapitola
luckei1: ( Florence )16.07. 20125. kapitola
luckei1: ( Florence )16.07. 20124. kapitola
luckei1: ( Florence )28.06. 20123. kapitola
luckei1: ( Florence )23.06. 20122. Naděje
luckei1: ( Florence )22.06. 20121. Prsteny
. Úvod k poviedkam: ( Florence )22.06. 2012Úvod k povídce