Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Harry Potter a metody racionality

14.Neznámé a nepoznatelné

Harry Potter a metody racionality
Vložené: Tersa - 30.04. 2011 Téma: Harry Potter a metody racionality
Tersa nám napísal:

Harry Potter and the Methods of Rationality  (MoR)

(http://www.fanfiction.net/s/5782108/1/Harry_Potter_and_the_Methods_of_Rationality)

Autor: Less Wrong

Autorka použitého fanartu: Dinosaurusgede

Harry Potter a metody racionality

Překlad: Tersa

Gramatická kontrola: Kometa

 

Věnováno všem komentujícím (ano, jste bedlivě sledováni :), ale v první řadě Jirkovi, za jeho geniální dedukci Cool

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Neznámé a nepoznatelné

 

 

Existují záhadné otázky, ale záhadné odpovědi jsou z definice nemožné.


"Dále," ozval se tlumený hlas profesorky McGonagallové.

Vstoupil.

Kancelář zástupkyně ředitele byla čistá a dobře zorganizovaná; na nejbližší zdi k profesorčině stolu se nalézalo bludiště nekrytých dřevěných přihrádek všech možných tvarů a velikostí, většina z nich hostila několik pergamenových svitků, a rozumnělo se tak nějak samo sebou, že McGonagallová věděla, co přesně každá z přihrádek obsahuje, i kdyby o tom nikdo jiný nemohl mít ani tušení. Na samotném stole ležel jediný pergamen, kromě něj byl prázdný. Za stolem byli zavřené dveře obrněné několika zámky.

McGonagallová seděla na stoličce za svým stolem a tvářila se zmateně – její oči se lehce rozšířily, možná s lehounkým podtónem neblahé předtuchy, když spatřily Harryho.

"Pane Pottere?" řekla profesorka McGonagallová. "O co se jedná?"

Harryho mozek jel naprázdno. Hra ho sem navedla, očekával, že to ona bude něco chtít říct jemu...

"Pane Pottere?" řekla profesorka McGonagallová, která začínala vypadat lehce podrážděně.

Harryho panikařící mozek si v tu chvíli naštěstí vzpomněl, že je tu skutečně něco, o čem chtěl s profesorkou McGonagallovou mluvit. Něco důležitého a vrchovatě hodného jejího času.

"Um..." řekl Harry. "Pokud byste mohla říct nějaká kouzla, aby bylo jisté, že nás nikdo neodposlouchává..."

Profesorka McGonagallová se zvedla, pevně zavřela vnější dveře, vytáhla hůlku a odříkala zaklínadla.

V tu chvíli si Harry uvědomil, že právě stojí tváří v tvář neopakovatelné příležitosti nabídnout profesorce McGonagallové Prskavkový čaj, a nemohl uvěřit, že ho to skutečně ve vší vážnosti právě napadlo, a že by to bylo v pohodě, protože limonáda by během pár vteřin zmizela, a řekl té své části, aby sklapla.

Skutečně to udělala a Harry si začal v duchu srovnávat, co se chystá říct. Neměl v plánu uskutečnit tenhle rozhovor takhle brzo, ale když už tu byl...

Profesorka McGonagallová dokončila zaklínadlo, které znělo starší než latina, a potom se znovu posadila.

"Dobrá," řekla tiše. "Nikdo neposlouchá." Její tvář byla napjatá.

Á, no jasně, čeká, že ji budu vydírat ohledně toho proroctví.

Ehm, k tomu se Harry dostane někdy jindy.

"Je to o tom Incidentu s Moudrým kloboukem," řekl Harry. (Profesorka McGonagallová zamrkala.) "Um... myslím, že je na Moudrý klobouk navázáno jedno extra zaklínadlo, o kterém samotný Moudrý klobouk neví, něco, co se spustí, když Klobouk řekne Zmijozel. Slyšel jsem zprávu, o které jsem si docela jistý, že by ji žádný Havraspár slyšet neměl. Přišla v momentě, kdy jsem si Klobouk sundaval a cítil jsem, jak se to spojení ztrácí. Znělo to jako zasyčení a angličtina najednou," profesorka McGonagallová ostře nasála vzduch, "a říkalo to: Pozdrav od Zmijozela k Zmijozelovi, pokud pátráš po mých tajemstvích, promluv si s mým hadem."

Profesorka McGonagallová seděla s otevřenou pusou, zírala na Harryho, jako by mu narostly další dvě hlavy.

"Takže..." dostala ze sebe profesorka pomalu, jako by nedokázala uvěřit, že ta slova skutečně opouštějí její pusu, "jste se rozhodl za mnou ihned přijít a říci mi o tom."

"No, ano, samozřejmě," řekl Harry. Nebylo třeba připouštět, jak dlouho mu ve skutečnosti trvalo, než se k tomu rozhodl. "Narozdíl od, řekněme, snahy o samostatný průzkum nebo zainteresování dalších dětí."

"...chápu," řekla profesorka McGonagallová. "Takže kdybyste, řekněme, objevil vstup do legendární komnaty Salazara Zmijozela, vstup, který byste byl schopný otevřít jen vy sám..."

"Vstup bych zavřel a ihned bych vám to nahlásil, aby mohl být shromážděn tým zkušených kouzelnických archeologů," řekl Harry ihned. "Pak bych vstup znovu otevřel a oni by velmi opatrně vstoupili, ujistili by se, jestli tam není nic nebezpečného. Později bych se tam mohl zajít podívat, nebo kdyby ode mě potřebovali otevřít ještě něco dalšího, ale ne dřív, než by byl celý areál prohlášen za čistý a měli by fotografie, jak všechno vypadalo předtím, než lidé začali dupat po jejich nevyčíslitelně hodnotném historickém prostoru.

Profesorka McGonagallová seděla s otevřenou pusou, zírala na něj, jako by se právě proměnil v kočku.

"Je to očividné, když nejste nebelvír," řekl Harry laskavě.

"Myslím," řekla profesorka McGonagallová trochu zadušeným hlasem, "že podstatně podceňujete vzácnost zdravého rozumu."

To znělo výstižně. I když... "Mrzimor by řekl to samé."

McGonagallová se zaraženě odmlčela. "To je pravda."

"Moudrý klobouk mi nabídl Mrzimor."

Zamrkala na něj, jako by nemohla uvěřit vlastním uším. "Opravdu?"

"Ano."

"Pane Pottere," řekl McGonagallová velmi tiše, "před pěti desetiletími uvnitř bradavických hradeb naposledy zemřel student a já si teď jsem jistá, že to bylo také před pěti desetiletími, co někdo naposledy slyšel tu zprávu."

Harryho zamrazilo. "Pak si dám maximální pozor, abych v této záležitosti nepodnikl cokoli, aniž bych to s vámi konzultoval, profesorko McGonagallová." Zarazil se. "A mohl bych také navrhnout, abyste dali dohromady nejlepší lidi, co je možné sehnat, a podívali se, jestli to kouzlo nejde z Moudrého klobouku odstranit, a pokud to není možné, možná přidejte další kouzlo - quietus, který se krátce aktivuje ve chvíli, kdy je Klobouk sundaván ze studentovy hlavy, to by mohlo fungovat jako záplata. Takže, žádní další mrtví studenti." Harry s uspokojením přikývl.

Profesorka McGonagallová vypadala ještě ohromeněji, jako by taková věc vůbec byla možná. "Za tohle vás nemůžu ocenit dostatečujícím počtem bodů, aniž bych bradavický pohár rovnou nepředala Havraspáru."

"Um," řekl Harry. "Um. Tolik bodů bych raději nezískal."

Teď se na něj profesorka McGonagallová dívala zvláštně. "Proč ne?"

Harry měl trochu problém, jak to vyjádřil. "Protože to by bylo příliš smutné, chápete? Jako... jako když jsem se ještě pokoušel chodit do školy v mudlovském světě a kdykoli tam byl nějaký skupinový projekt, pustil jsem se do toho a celou tu věc udělal sám, protože ostatní by mě jen zpomalovali. Rád budu získávat spoustu bodů, klidně i víc než kdokoli jiný, ale kdybych získal tolik bodů, že bych úplně sám rozhodl o tom, kdo vyhraje školní pohár, bylo by to, jako kdybych na zádech táhl celý Havraspár a to by bylo příliš smutné."

"Chápu..." řekla McGonagallová váhavě. Bylo očividné, že tenhle způsob myšlení ji nikdy nenapadl. "Řekněme tedy, že bych vám dala padesát bodů?"

Harry znovu zavrtěl hlavou. "Nebylo by fér k ostatním dětem, kdybych získal body za dospělácké záležitosti, kterých se můžu účastnit já a oni ne. Jak by mohl Terry Boot získat padesát bodů za šepot, který slyšel od Moudrého klobouku? To by vůbec nebylo fér."

"Chápu, proč vám Moudrý klobouk nabídl Mrzimor," řekla profesorka McGonagallová. Z jejích očí vyzařoval zvláštní respekt.

To Harrymu způsobilo lehký záchvat kašle. Upřímně si nemyslel, že by byl hoden Mrzimoru. Že se ho jen Moudrý klobouk snažil poslat kamkoli jinam než do Havraspáru, do koleje jejíž přednosti neměl...

Profesorka McGonagallová se teď usmívala. "A kdybych vám zkusila nabídnout deset bodů...?

"Vysvětlíte, kde se těch deset bodů vzalo, kdyby se vás někdo zeptal? Mohlo by tu být slušné množství zmijozelů, a teď nemyslím ty děti v Bradavicích, kteří by se mohli vážně, vážně, vážně rozčílit, kdyby zjistili, že to kouzlo bylo z Moudrého klobouku sejmuto, a že jsem v tom měl prsty já. Takže si myslím, že absolutní utajení tu bude účinější. Není třeba mi děkovat, madam, čest samotná je mi odměnou."

"Tak ať to tedy je," řekla profesorka McGonagallová, "ale je tu něco jiného a velmi speciálního, co bych vám měla dát. Vidím, že jsem se ve vás ve svých úvahách velmi zmýlila, pane Pottere. Prosím počkejte tady."

Vstala, přešla k zamčeným dveřím, mávla hůlkou a kolem profesorky McGonagallové se rozprostřela jakási mlžná záclona. Harry ani neviděl ani neslyšel, co se děje. O pár minut později mlha zmizela a profesorka McGonagallová stála před ním a dveře za ní vypadaly, jako by se nikdy neotevřely.

A profesorka McGonagallová držela v jedné ruce náhrdelník, tenký zlatý řetízek nesoucí ve svém středu stříbrný kruh, ve kterém byly přesýpací hodiny. V druhé ruce držela složený list. "Tohle je pro vás," řekla.

Páni! Dostane nějakou hezkou magickou věcičku jako odměnu za quest! Očividně, ten trik s odmítáním pěněžitých odměn, dokud jste nedostali magický přemět fungoval i v reálném životě, ne jen v počítačových hrách.

Harry s úsměvem přijal svůj nový přívěsek. "Co to je?"

Profesorka McGonagallová se nadechla. "Pane Pottere, tento předmět je obvykle zapůjčován jen dětem, které se projevily jako vysoce zodpovědné, aby jim pomohl s obtížným rozvrhem." McGonagallová zaváhala, jako by chtěla něco dodat. "Musím zdůraznit, pane Pottere, že pravá povaha tohoto předmětu je tajná, a že ji nesmíte vyjevit jiným studentům, ani jim dovolit, aby spatřili, jak ho používáte. Pokud to pro vás není přijatelné, můžete ho rovnou vrátit."

"Dokážu udržet tajemství," řekl Harry. "Takže co to dělá?"

"Pokud jde o ostatní studenty, jedná se o otoč-okénko, které se používá k léčbě vzácného, nenakažlivého kouzelnického onemocnění zvaného spontální duplikace. Budete to nosit pod šaty, a i když nemáte žádný důvod to někomu ukazovat, rovněž nemáte důvod s tím zacházet jako s příšerným tajemstvím. Otoč-okénka nejsou zajímavá. Rozumíte, pane Pottere?"

Harry přikývl a jeho úsměv se rozšířil. Cítil tu práci schopného zmijozela. "A co to dělá doopravdy?"

"Je to obraceč času. Každé otočení přesýpacími hodinami vás pošle o hodinu zpět. Takže pokud ho použijete, abyste se každý den vrátil o dvě hodiny, budete schopen pokaždé usnout ve správný čas."

Harryho potlačení nedůvěry naprosto vyletělo z okna.

Vy mi dáváte stroj času, abyste vyléčila mou spánkovou poruchu.

Vy mi dáváte STROJ ČASU, abyste vyléčila mou SPÁNKOVOU PORUCHU.

VY MI DÁVÁTE STROJ ČASU, ABYSTE VYLÉČILA MOU SPÁNKOVOU PORUCHU.

"Ehehehehhheheh..." řekla Harryho pusa. Držel teď přívěsek daleko od sebe, jako by to byla odjištěná bomba. No, ne, ne, jako by to byla odjištěná bomba, to ani nezačínalo postihovat vážnost téhle situace. Harry držel přívěsek daleko od sebe, jako by to byl stroj času.

Povězte, profesorko McGonagallová, věděla jste, že časově převrácená hmota vypadá přesně jako antihmota? Ale ano, vypadá! A věděla jste, že jeden kilogram antihmoty potkávající jeden kilogram hmoty se vypaří s explozí ekvivalentní 43 milionům tun TNT? Uvědomujete si, že já sám vážím 41 kilogramů a že výsledný výbuch za sebou nechá OBROVSKÝ KOUŘÍCÍ KRÁTER NA MÍSTĚ, KDE BÝVALO SKOTSKO?

"Omluvte mě," podařilo se Harrymu ze sebe dostat," ale to zní vážně, vážně, VÁŽNĚ NEBEZPEČNĚ!" Harryho hlas se nezvedl až k jekotu, v téhle situaci nebylo možné, aby zaječel dostatečně hlasitě, takže ani nemělo cenu se o to pokoušet.

Profesorka McGonagallová na něj shlížela se shovívavou sympatií. "Jsem ráda, že to berete vážně, pane Pottere, ale obraceče času nejsou až tak nebezpečné. Kdyby byly, nedávali bychom je dětem."

"Opravdu," řekl Harry. "Ahahahaha. Samozřejmě, že byste nedávali stroje času dětem, kdyby byly nebezpečné, co mě to jen napadá? Takže, jen abychom měli jasno, kýchnutí na tohle zařízení mě nepošle zpátky do středověku, kde bych převrhnul Gutenbergův dvojkolák a zabránil tak osvícení? Protože, chápejte, nesnáším, když se mi tohle stane."

Profesorce cukaly koutky způsobem prozrazujícím, že se snaží neusmívat se. Nabídla Harrymu brožurku, kterou držela, ale Harry stále oběma rukama opatrně držel přesýpací hodiny a ujišťoval se, že se neotočí. "Nebojte se," řekla McGonagallová po chvilkové pauze, když začalo být jasné, že se Harry nehodlá pohnout, "to se nemůže stát, pane Pottere. Obraceče času se nedají použít k návratu o více než šest hodin. Nedají se použít vícekrát, než šestkrát v každém dni."

"Ach, skvělé, to je velmi skvělé. A pokud do mě někdo drcne, obraceč času se nerozbije a neuvězní celý hrad v nekonečné smyčce opakujících se čtvrtků."

"No, mohou být křehké..." řekla McGonagallová. "A myslím, že jsem slyšela o divných věcech, které se staly, když se rozbily. Ale nic takového!"

"Možná," řekl Harry, když byl znovu schopen promluvit, "byste měli stroje času vybavit čímsi na způsob ochranných pouzder, než jen tak nechávat sklo odkryté, abyste takovým událostem předcházeli."

McGonagallová vypadala docela zaraženě. "To je skvělý nápad, pane Pottere. Informuji o něm ministerstvo."

Tak a teď je to oficiální, potvrdili to v parlamentu, každý v kouzelnickém světě je beznadějně tupý.

"A zatímco nenávidím, když mluvím tak FILOSOFICKY," Harry se zoufale snažil udržet hlas pod úrovní jekotu," pomyslel někdo na DŮSLEDKY cestování o šest hodin zpátky a spáchání něčeho, co by VYMAZALO VŠECHNY ZÚČASTNĚNÉ LIDI a NAHRADILO JE ODLIŠNÝMI VERZEMI -"

"Ach, není možné změnit minulost!" přerušila ho profesorka McGonagallová. "Pro všechno pod světem, pane Pottere, myslíte si, že bysme je povolili studentům, kdyby něco takového bylo možné? Co kdyby se někdo pokusit změnit výsledky svých testů?"

Harry si vzal chvíli, aby to uvážil. Jeho ruce nepatrně uvolnily křečovitě bílé sevření řetízku u přesýpacích hodin. Jako by nedržel stroj času, ale jen aktivní jadernou hlavici.

"Takže..." řekl Harry pomalu. "Lidé prostě zjistili, že vesmír je sebe-konzistentní, jaksi, i když v sobě dovoluje cestování časem. Pokud bych se setkal se svým budoucím já, pak uvidím tu samou věc dvakrát jako já, dokonce i když, při mém prvním prožití, mé budoucí já už jedná s plným vědomím o věcech, které se, z mé vlastní perspektivy, ještě nestaly..." Harryho hlas se vytratil v nedostatečnosti anglického jazyka.

"Správně. Myslím." řekla profesorka McGonagallová. "I když se nabádá k tomu, aby se kouzelníci vyhli spatření od svých minulých já. Pokud například navštěvujete dvě vyučování v ten samý čas a potřebuje se sebou zkřížit cestu, jedna vaše verze by měla ustoupit stranou a v určený čas – hodinky už máte, skvěle – zavřít oči, aby vaše budoucí já mohlo projít. Všechno je to v té brožurce."

"Ahahahaa. A co by se stalo, kdyby někdo tu radu ignoroval?"

Profesorka McGonagallová sevřela rty. "Pochopila jsem to tak, že to může být poněkud znepokojující."

"A vůbec by to, řekněme, nestvořilo paradox, který by zničil celý vesmír."

Shovívavě se usmála. "Pane Pottere, myslím, že bych zaslechla, kdyby se něco takového někdy stalo."

"TO NENÍ UKLIDŇUJÍCÍ! COPAK NIKDO Z VÁS NIKDY NESLYŠEL O ANTROPICKÉM PRINCIPU*? A JAKÝ IDIOT VŮBEC VYNALEZL JEDNU Z TĚHLE VĚCÍ JAKO PRVNÍ?"

Profesorka McGonagallová se zasmála. Byl to příjemný a veselý zvuk, který k té vážné tváři překvapivě neladil. "Máte jednu ze svých ,proměnila jste se v kočku chvilek, že pane Pottere. Tohle asi nebudete chtít slyšet, ale je to docela roztomile rozkošné."

"Přeměna v kočku se tomu ani VZDÁLENĚ nepřibližuje. Víte, až do teď jsem v koutku mysli choval jednu příšernou potlačenou myšlenku, že jediná zbývající možná odpověď je, že celý můj svět je počítačová stimulace jako v té knížce, Simulacron 3, ale teď se i tohle vyloučilo, protože tahle malá hračka NENÍ POČÍTAČOVĚ PROVEDITELNÁ. Turingův stroj by mohl být schopen simulovat návrat do určeného úseku v minulosti a odtud zpracovat odlišnou budoucnost, věštby-schopný stroj by se mohl spoléhat na váhavé chování nižších strojů, ale vy říkáte, že realita se nějak sebe-konzistentně zpracovává v jediném vleku za využívání informací o věcech, které se ještě...nestaly..."

To uvědomění Harryho prudce praštilo do nosu.

Všechno to teď dávalo smysl. Konečně to všechno dávalo smysl.

"TAKŽE TAKHLE FUNGUJE PRASKAVKOVÝ ČAJ! Samozřejmě! To kouzlo nenutí zábavné věci aby se staly, jen to vnucuje vám chuť se napít, těsně před tím, než by se vtipné věci staly na každý pád! Jsem takový hlupák, měl jsem si uvědomit, že když jsem dostal chuť napít se Prskavkového čaje před Brumbálovou druhou řečí a neudělal jsem to, zakuckal jsem se pak vlastními slinami – pití Prskavkového čaje nezpůsobuje zábavnost, zábavnost způsobuje, že se napijete Prskavkového čaje! Viděl jsem ty dvě události pohromadě a předpokládal jsem, že Prskavkový čaj musí být příčinou a že zábavnost musí být následkem, protože jsem si myslel, že časová následnost podmiňuje kauzalitu a že kauzální grafy musí být acyklické, ALE TOHLE VŠECHNO DÁVÁ SMYSL, JAKMILE ŠIPKY PŘÍČIN OBRÁTÍTE NAZPÁTEK V ČASE!

Pak Harryho praštilo do nosu to druhé uvědomění.

Tentokrát zvládl zůstat tiše, vydal ze sebe jen slabý dusivý zvuk jako umírající kotě, když si uvědomil, kdo tohle ráno nechal lístek u jeho postele.

McGonagallové zářily oči. "Potom co dostudujete, nebo možná ještě dříve, musíte některé z těchto mudlovských teorií vyučovat v Bradavicích, pane Pottere. Znějí velmi zajímavě, i když jsou všechny špatně."

"Glehhahhh..."

Profesorka McGonagallová si s ním vyměnila pár dalších zdvořilostí, požadala o pár dalších slibů, na které Harry přikývl, řekla něco o tom, aby nemluvil s hady na místech, kde by ho někdo mohl slyšet, připomněla mu, aby si přečetl tu brožurku, a pak si Harry náhle uvědomil, že stojí za pevně zavřenými dveřmi do její kaceláře.

"Gaahhhrrraa..." řekl Harry.

Ano, jeho mozek byl naprosto odrovnán.

Nikoli nejméně skutečností, že kdyby nebylo toho žertíku, nikdy by v první řadě nezískal obraceč času.

Nebo by mu ho profesorka McGonagallová dala stejně, jen o trochu později toho dne, když by se jí šel zeptat na svůj spánkový problém, nebo jí říct o vzkazu Moudrého klobouku? A mohl by v tu chvíli na sebe chtít přichystat žertík, který by dopadl tak, že by obraceč času dostal dříve? Takže každá sebe-konzistentní možnost byla ta, v které ten žertík začal ještě než se probudil...?

Harry zjistil, že poprvé ve svém životě, uvažuje nad tím, že odpověď na jeho otázku může být doslova neuchopitelná. Že vzhledem k tomu, že jeho vlastní mozek obsahoval neurony, které se mohly pohybovat jen dopředu v čase, neexistuje nic, co by jeho mozek mohl udělat, žádná operace, kterou by mohl vykonat, která by se mohla vztáhnout k fungování obraceče času.

Až do této chvíle žil dle varování E.T. Jaynese, který prohlásil, že pokud nemáte znalosti o určitém fenoménu, jedná se o stav vaší vlastní mysli, ne o fakt o fenoménu samotném; že vaše nejistota je faktem o vás, ne faktem o tom, o čem si jste nejistí; ta nevědomost existovala ve vaší mysli, ne ve skutečnosti; prázdná mapa neodpovídala prázdnému území. Existovaly záhadné otázky, ale záhadné odpovědi byly z podstaty nemožné. Fenomén mohl být záhadný pro nějakou určitou osobu, ale nemohl být záhadný sám o sobě. Uctívání posvěcené záhady znamenalo jen uctívání své vlastní nevědomosti.

Takže Harry pohlédl na magii a odmítl se nechat zastrašit. Lidé neměli žádný smysl pro historii, učili se o chemii a bilogii a astronomii a mysleli si, že tyhle věci byly vždy pravou látkou vědy, že nikdy nebyly záhadné. Hvězdy kdysi byly záhadou. Lord Kelvin jednou nazval přirozenost života a biologie – reakci svalů pro člověka a vznik stromů ze semen – záhadou "nekonečně za" dosahem vědy. (ne jen trošku za, kdepak, nekonečně za. Lorda Kelvina rozhodně dost vzrušovalo, že něco neví.) Každá záhada, která kdy byla rozluštěna byla hádankou už od úsvitu lidstva až do okamžiku, kdy ji někdo vyřešil.

Teď ale, vůbec poprvé, čelil vyhlídce záhady, u které byla oprávněná šance, že zůstane trvale nerozluštitelnou. Pokud čas nefungoval acyklickým kauzálním systémem, pak Harry nechápal, co se myslí příčinou a následkem; a pokud Harry nechápal příčinu a následek, pak nerozuměl, čím jiným by se věci mohly řídit; a bylo klidně možné, že tomu jeho lidský rozum nebude nikdy schopen porozumět, protože jeho mozek byl vytvořen ze staromódních dopředu v čase směřujících neuronů a to se ukázalo být překonanou podmnožinou reality.

Na druhou, lepší, stranu, u Prskavkového čaje, který se mu kdysi jevil jako všemocný a naprosto neuvěřitelný, se objevilo o dost jednodušší vysvětlení. Které mu ušlo pouze proto, že pravda se nacházela naprosto mimo jeho prostor k hypotézám nebo mimo cokoli, k jehož pochopení by byl jeho mozek vyvinut. Ale teď to konečně pochopil, pravděpodobně. To bylo tak trochu povzbudivé. Tak trochu.

Harry se podíval na své hodinky. Bylo téměř jedenáct dopoledne, minulou noc usnul v jednu ráno, takže za normálních okolností by dnes v noci šel spát ve tři ráno. Takže, aby šel spát v deset a probudil se v sedm by se měl dohromady vrátit o pět hodin. To znamenalo, že pokud se chtěl dostat zpátky do své ložnice před šestou ráno, před tím, než se kdokoli vzbudil, měl by si raději pospíšit a...

Dokonce i teď Harry nechápal, jak provedl polovinu těch věcí, které byly zahrnuty v Žertíku. Kde se vzaly ty koláče?

Harry se doopravdy začínal bát cestování v čase.

Na druhou stranu musel připusit, že to byla neopakovatelná příležitost. Žertík, který na sobě můžete spáchat jen jednou za život, během oněch šesti hodin, kdy poprvé zjistíte, že existují obraceče času.

Ve skutečnosti, to Harryho mátlo ještě víc. Čas mu představil skončený žertík jako fait accompli, a přesto to byla, docela očividně, jeho vlastní práce. Plán, provedení i styl. Každičká část, dokonce i ty, kterým ještě nerozuměl.

No, čas plynul a den neměl víc než třicet hodin. Harry věděl něco z toho, co musí udělat, a ten zbytek, jako jsou třeba ty koláče, domyslí v běhu. Nemělo cenu to odkládat. Nemohl dosáhnout doslova ničeho, když byl zaseklý tady, v budoucnosti.


O pět hodin později se Harry vkrádal do své ložnice, s hábitem přehozeným přes hlavu – chabý převlek pro případ, kdyby se někdo vzbudil a spatřil ho ve stejný čas jako Harryho ležícího v posteli. Nechtěl někomu vysvětlovat svůj malý lékařský problém se spontánní duplikací.

Naštěstí se zdálo, že všichní stále spí.

A také se zdálo, že vedle jeho postele se nalézá krabice zabalená v červeném a zeleném balícím papíru. Dokonale stereotypní vyobrazení vánočního dárku, až na to, že žádné Vánoce nebyly.

Harry se vplížil dovnitř tak tiše, jak jen dokázal, pro případ že by někdo měl utišovač nastavaný na nízko.

Ke krabičce byla připojená obálka, zapečetěná čistým voskem, do kterého nebyl vtlačen žádný znak.

Harry obálku opatrně otevřel a vyndal vnitřní list.

Stálo na něm:

Tohle je plášt neviditelnosti Ignáta Peverella, tradovaný mezi Pottery, jeho potomky. Narozdíl od podružnějších plášťů neviditelnosti a kouzel má sílu udržet tě skrytým, ne jen neviditelným. Tvůj otec mi ho zapůjčil k prostudování krátce předtím než zemřel a já přiznávám, že mi během let v mnohém velmi dobře posloužil.

Obávám se, že v budoucnosti si budu muset vystačit jen s iluzí. Je načase, aby se plášť vrátil k tobě, svému dědici. Napadlo mě udělat z toho vánoční dárek, ale přál si se k tobě vrátit dříve. Zdá se, že očekával, že ho budeš potřebovat. Užívej ho moudře.

Bez pochyby už pomýšlíš na všechny ty úžasné žertíky, podobné těm, které kdysi páchal tvůj otec. Pokud by všechny jeho poklesky vešly ve známost, každá žena z Nebelvíru by se vydala zneuctít jeho hrob. Nepokusím se zabránit historii, aby se opakovala, ale buď NANEJVÝŠ opatrný, aby ses neprozradil. Pokud by Brumbál spatřil šanci zmocnit se jedné z relikvií smrti, nikdy by jeho ruce neopustila.

Přeji velmi veselé Vánoce.

List byl nepodepsaný.


"Počkejte," řekl Harry a stáhl se od ostatních kluků, kteří se chystali opustit havraspárskou ložnici. "Omlouvám se, je tu ještě něco, co musím provést se svým kufrem. Během pár minut jsem u vás na snídani."

Terry Boot se na Harryho zamračil. "Doufám, že se nám nechceš štrachat ve věcech."

Harry zvedl jednu ruku. "Přísahám, že neplánuju nic takového s žádnou z vašich věcí, jen s mými vlastními, že na žádného z vás nechystám žádný kanadský žertík ani podobně pochybnou činnost a že neočekávám, že se tyto mé záměry změní než dojdu na snídani do Velké síně.

Terry se zmaračil. "Počkej, je to-"

"Žádný strach," řekla Penelopa Clearwaterová, která tu byla, aby je odvedla. "Nebyly v tom žádné skulinky. Dobře zformulováno, Pottere, mohl bys být právníkem."

Na to Harry zamrkal. Ach ano, havraspárská prefektka. "Děkuji," řekl. "Alespoň myslím."

"Až se budeš snažit najít cestu do Velké síně, ztratíš se." Penelopa to konstatovala jako prostou, neoddiskutovatelnou skutečnost. "Hned jak se ti to stane, zeptej se portétu, jak se dostat do přízemí. Zeptej se dalšího portrétu ve vteřině, kdy se znovu ztratíš. Obzvlášť pokud se ti bude zdát že stále stoupáš. Pokud se ocitneš výše než by měl být celý hrad, zastav se a počkej na vyhledávací čety. Jinak tě znovu spatříme až o tři měsíce později, budeš vypadat o dva roky starší, na sobě budeš mít jen bederní roušku a celý budeš obalen ve sněhu, a to jen pokud zůstaneš uvnitř v hradu."

"Chápu," řekl Harry a ztěžka polkl. "Um, neměli byste všechny tyhle věci říkat studentům ihned?"

Penelopa si povzdechla. "Cože, všechny tyhle věci? To by zabralo týdny. Pochytíš to za běhu."

Otočila se, následovaná ostatními studenty. "Pokud tě neuvidím u snídaně během třiceti minut, Pottere, zahájím pátrání."

Jakmile všichni zmizeli, Harry připevnil lístek ke své posteli – už ho napsal stejně jako všechny ostatní lístky v podzemní úrovni svého kufru, předtím než se všichni ostatní vzbudili. Pak se opatrně natáhl do pole pod vlivem quietusu a sundal neviditelný plášť ze stále spící první verze Harryho.

A jen ze smyslu pro chaos, Harry vložil plášť do váčku prvního Harryho, s vědomím, že tak se stejně tak ocitne v jeho vlastním.


"Mohu dohlédnout na to, aby zpráva byla předána Corneliu Flubberwaltovi," řekl obraz muže s aristokratickým chováním a, ve skutečnosti, naprosto normálním nosem. "Ale mohl bych se otázat, odkud pochází původně?"

Harry pokrčil rameny s uměleckou bezmocností. "Bylo mi řečeno, že to bylo proneseno prázdným hlasem, který se rozlehl z trhliny v samotném vzduchu, trhliny, která se otevřela nad žhnoucí propastí."


"Hej!" řekla Hermiona rozhořčeně ze svého místa na druhé straně havraspárského stolu. "To jsou zákusky pro všechny! Nemůžeš si jen tak vzít celý koláč a dát si ho do váčku!"

"Neberu si celý koláč, beru si dva celé koláče. Promiňte všichni, musím letět!" Harry ignoroval pobouřené výkřiky a opustil Velkou síň. Potřeboval dorazit na bylinkářství o trochu dřív.


Profesorka Prýtová se na něj ostře podívala. "A jak vy víte, co zmijozelové plánují?"

"Nemůžu jmenovat svůj zdroj," řekl Harry. "Vlastně vás budu muset požádat, abyste předstírala, že se tenhle rozhovor nikdy neodehrál. Prostě se chovejte, jako kdybyste na ně náhodou narazila na obchůzce, nebo něco takového. Já poběžím napřed, hned jak bylinkářství skončí. Myslím, že je dokážu zabavit, dokud nedorazíte. Nedám se jednoduše vyděsit nebo šikanovat a nemyslím si, že by se odvážili vážně zranit Chlapce-který-přežil. I když... nežádám po vás, abyste po cestě běžela, ale ocenil bych pokud byste si pospíšila."

Profesorka Prýtová na něj delší chvíli hleděla, pak její výraz změkl. "Prosím, buďte na sebe opatrný, Harry Pottere. A... děkuji vám."

"Jen se ujistěte, že nedorazíte pozdě," řekl Harry. "A pamatujte, až tam dorazíte, nečekala jste, že mě tam uvidíte a tenhle rozhovor se nikdy neodehrál."


Bylo příšerné pozorovat sám sebe, jak vytrhl Nevilla z kruhu zmijozelů. Neville měl pravdu, použil příliš síly, opravdu přespříliš.

"Ahoj," řekl Harry Potter ledovým hlasem. "Já jsem Chlapec-který-přežil."

Osm prváků, zhruba stejně vysokých. Jeden z nich měl na čele jizvu a nechoval se stejně jako ostatní.

Oh wad some power the giftie gie us
To see oursel's as others see us!
It wad frae monie a blunder free us,
And foolish notion -

Profesorka McGonagallová měla pravdu. Moudrý klobouk měl pravdu. Bylo to jasně zřetelné, když jste to pozorovali zvenčí.

S Harrym Potterem bylo něco špatně.

 

------------------------

* Antropický princip tvrdí, že vesmír musí být zrovna takový jaký je, protože kdyby byl trošku jiný, nemohli bysme tu být MY a dělat podobná pozorování.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: mami - 10.06. 2014
Mne by sa tiež zisiel obracac času ...

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: RedRaven - 04.02. 2014
Chytré, velmi chytré.. Musím ale říci že i v předchozí kapitole jsem věděl o koho se jedná. :) Ale divím se že profesorka Prýtová byla tak svolná.. Načítám další kapitolu :)

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Adelaine - 08.10. 2012
Ah, no, bylo docela jasné, že to na sebe nachystal Harry, když se člověk pak zamyslel jak, zvlášť když neumí kouzlit, dojde k obraceči... Plášť mě taky napadl, ale protože jsem si myslela, že ho ještě nemá a dostane až časem, tak jsem byla zvědavá... Takže když se potvrdila moje teorie, byla jsem trochu zklamaná, že to bylo dost očividné. A dost mě překvapil Harry, že se rozhodl jednat na základě už prožité zkušenosti. Že když už to prožil, nepokusil se to předělat, to by mi k němu tady v téhle povídce sedělo víc... Pak by vesmír vybuchl...:) Děkuji za překlad

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: GwenLoguir - 17.12. 2011
Somarina, ale konečne som prišla na to, ako funguje santa claus - s obracečem času! :P

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: zuzule - 03.05. 2011
Ahá! Tak to byla chytrá akce. :-)

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: teriisek - 03.05. 2011
No jasně, obraceč. Pamatuju si, že jsem si tehdy, když o tom mluvili ještě u Harryho doma, myslela, že ten jeho spánek vyřeší takhle. Pak to samozřejmě všechno dává smysl:D Super, díky za překlad!

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: emixka - 01.05. 2011
Díky moc za kapitolu. Spontánní duplikace, to je skvělý nápad :) A nejenom to, je tam tolik věcí které by mě nenapadly ani ve snu :) ...začínám si myslet že autor je malinko šílenec :D Zbývá mi jenom ho obdivovat a hltat děj :) A překladatelce moc tleskám, daří se jí výborně překládat i všechny ty fyzikální zákony (to musí být hrozná práce :D) :)
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 02.05. 2011
Díky Je pravda, že jsem si kvůli téhle povídce rozšířila vzdělání zcela nečekaným směrem (člověk musí alespoň trochu vědět, co překládá, aby se vyhnul nějakému faux pas )... ale Hawkingova Stručné historie času zase tak strašná nebyla Jinak jsem hezkých pár kapitol přemýšlela, že autorův mozek musí být VELMI zajímavé místo... Teze se definitivně potvrdila, když jsem se dostala k 33.kapitole. To je... pozoruhodný (a velmi, velmi zábavný) zážitek   Dodnes nechápu, jak může někdo stvořit pětinásobného agenta, obzvlášť, když jsou ve sporu jen tři strany... jo. Zvláštní to mysl Naštěstí

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: gleti - 01.05. 2011
Při četbě 13. jsem si připadala jako bych potkala bílého králíka a ocitla se v zemi za zrcadlem, teď se vše upravilo a potterovská realita zapadla do svých kolejí. VÝBORNÉ

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: larkinh - 01.05. 2011
Tak obraceč času jsem si netipovala... ale jinak dobrý, ta hra by mě asi zabila. A Harry mezi Zmijozely... to bylo hezké.

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: adelina - 01.05. 2011
Tahle povídka je opravdu skvělá. Nestihla jsem okomentovat minulou kapitolu, ale Hra taky neměla chybu. Obraceč času a neviditelný plášť hned první školní den, jsem opravdu zvědavá co vše ještě Harry vyvede. Těším se na pokračování a děkuji za skvělý překlad.

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: denice - 01.05. 2011
Roztomile rozkošná kapitola, užívala jsem si (skoro) každou větu. Harry a McGonnagallová jsou skvělá dvojice. Můj názor na Harryho docela kolísá, tady ale nemá chybu. Zato mi docela vadí Neville - i když byl Harry příliš razantní, Neville se (už v jedenácti!) projevil jako starý kverulant. Přemýšlím, kdo Harrymu podsunul ten plášť, nemohu na nic přijít, třeba mě něco napadne, až se seznámíme s více profesory. Líbilo by se mi, kdyby to byl Quirrelmort . Díky.
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 01.05. 2011
Díky, denice, co by jen tahle povídka byla bez tvých komentářů? Zdejšího Nevilla můžeš zatím brát jako (rozčilující a ufňukaný) výchozí bod, ale slova stěží mohou popsat, co z něj v průběhu povídky charakterový vývoj udělá Všechny postavy vlastně tak trochu začínají tak jako v kanónu - Harry Draca také potká u madam Malkinové, Weasleyovi na nádraží, Nevilla hledajícího Trevora ve vlaku,... v první scéně se Snapem dobře polovina jeho vět pochází přímo z první knihy... To jsou stejné výchozí body. No, a z nich si děj sám najde zcela nový vývoj podle logiky a Harryho nové osobnosti Jinak - Harry od Quirrelmorta rozhodně dostane pár...hmm...zajímavých dárků (sakra, já už tak, tak moc chci říct, co alespoň jeden z nich bude, protože to je autorův naprosto geniální nápad, a je mučení muset o tom mlčet) Ale nemyslím si, že by mu poslal něco takhle mocného takhle brzo - první hodina obrany bojové magie, bude přespříští kapitolu (resp. přespříští kapitola. Celá. Rozsáhlá), zatím se ještě ani neznají 

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Maenea - 01.05. 2011
Úžasné! Brečím smíchy, ale přiznejme si to, kdo z nás by odolal a nepřichystal na sebe něco podobného? :-D proč mě to jen nenapadlo u předchozí kapitoly? hluboce se skláním před vědomostmi autora a talentem překladatelky :-)
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 01.05. 2011
Díky K vědomostem autora (o tom druhém skromně pomlčím... muhahaha!) - dokonce už jsem slyšela, že pár středoškolských profesorů tohle svým studentům předepsalo jako povinnou četbu  Tomu se říká škola hrou... A ke Hře... člověk si říká, že by na sebe nikdy nebyl tak krutý, ale upřímně... sakra, alespoň já bych to určitě schytala mnohem hůř

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Svetluska - 01.05. 2011
Jen to ne - spontánní duplikace u Harryho, no vážně, jen si to zkuste představit, že by najednou byli dva . To by MacGonagallová doprovolně prchla k Mungovi... Tak Harry má obraceč času a plášť, tudíž stačí jen pár dní a ovládne svět Díky moc za překlad téhle báječné povídky!
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 01.05. 2011
No, rozhodně by to nebyl náš Harry, kdyby se o to alespoň nepokusil Bohužel, všechno by šlo, samozřejmě, podstatně rychleji, kdyby nebylo domácích úkolů (ty zdržují i Dracovo převzatí moci ve Zmijozelu...). Ach ty děti...

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Elza - 01.05. 2011
Není třeba mi děkovat, madam, čest samotná je mi odměnou. Mňau! to není zlé... aneb jak vrchní nebelvíce namazat med kolem huby. spontální duplikace Néééééééééééééé!!! Ječím a prchám v dál. Představa, že by se mohlo dítě samo duplikovat... Protože, chápejte, nesnáším, když se mi tohle stane. *:DDD Docela dobře si dokážu představit, že právě tohle by se Harrymu skutečně stalo... ...musíte některé z těchto mudlovských teorií vyučovat v Bradavicích, pane Pottere. Znějí velmi zajímavě, i když jsou všechny špatně... *:DDD MIluju McGonagallovou. V téhle povídce je prostě neodolatelná. ...a já si říkala, jak se sakra Harry dostal k neviditelnému plášti tak brzo... on nebyl u Brumbála? A má vlastní 'přání'?!? Doprčic, tohle začíná být zajímavé... *:D A jen ze smyslu pro chaos, Harry vložil plášť do váčku prvního Harryho, s vědomím, že tak se stejně tak ocitne v jeho vlastním. Boží!!! Spontánní duplikace unikátních magických předmětů. *:DDD Mno, tak už je jasné, kde se tam vzala ta Prýtová. To byl další dílek skládačky, co jsem nevěděla kam zapasovat. *:DD
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 01.05. 2011
Áno, McGonagallová vede Je strašný, jak ji v některých povídkách odbydou... Kdežto tady autor bezchybně zpozoroval její potenciál A že si s ní ještě užijeme. Z nějakého důvodu, Harry tráví v kanceláři zástupkyně ředitele nadstandartní množství času A plášť... no sakra. Já tak vědět, kdo ho tady vlastně měl... Určité tipy jsou pravděpodobnější, než jiné, ale... Plus Brumbál je šílenec, samozřejmě, klidně mohl psát sám o sobě (pokud se mu to samotnému nespletlo ). Na každý pád, se "Santa Klausem" se ještě setkáme, a ty konspirační teorie určitě budou stát za to

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: anonym - 01.05. 2011
trošku zmätočné

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Salazaret - 30.04. 2011
Dva dny tady nejsem a už taková záplava humoru a vtipu! Kapitolky byly naprosto boží! Merline já se tak překrásně pobavila! Děkuji děkuji a do třetice děkuji! Tohle fakt nemá chybu! Teď jsem zvědavá, co se bude dít dál! Prskavkový čaj vyřešen... Ale pořád má v ruce Neviditelný plášť a Obraceč času! To bude určutě ještě pekelná jízda! Děkuji za překlad, S láskou Salazaret
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 01.05. 2011
Děkuji, Salazaret Ještě jedna kapitola a po ní tu máme třídu obrany bojové magie... a Draca, který bude přesně tak kouzelný, jak jen si lze přát

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Airiny - 30.04. 2011
Moc děkuji. Neodvažuji si ani pomyslet, co Harry všechno vyvede s obracečem času.
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 01.05. 2011
Minimálně jednu nebo dvě věci, které by měly být zcela nemožné...

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Zuzana - 30.04. 2011
Toto je asi prvá kapitola v ktorej som nechcela Pottera umučiť :) Som zvedavá ako využije plášť spolu s časovratom. Myslím, že v jeho rukách s jeho plánom ovládnuť svet je to veľmi nebezpečná zbraň:D Dík za preklad.
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 01.05. 2011
Nejlepší je Snapeova reakce, po tom, co zjistí, že Harry má plášť, obraceč času a přátelí se s Weasleovými dvojčaty...
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Jirka - 02.05. 2011
Úžasný, na to se moc těším .. Už jen pro tohle by stálo za to číst dál :-)), i kdyby jinak nebyla celá tahle věc tak báječná psina.

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: iway - 30.04. 2011
teda.. to, že se harry přiznal, že slyšel tu zprávu mě doopravdy překvapilo.. jen tak dál
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 01.05. 2011
To mě taky Že je Harry nejen inteligentní, ale i inteligentně jedná... Nečekané a příjemné
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Jirka - 02.05. 2011
Jo, Harry jedná jako soudný člověk, překvapivé, trošku ;-). Spíš mě zarazil stupeň důvěry vůči McGonagallové, že se jí s tímhle zážitkem svěřil.

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Leannka - 30.04. 2011
ja som to vedela ! :) časovrat - to bola moja prvá verzia. Samozrejme, že to nachystal sám na seba ! Ďakujem
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: ebrova - 30.04. 2011
ja som to nevedela a ani som sa nesnažila uhádnuť, ale keď som si prečítala ešte raz predchádzajúcu kapitolu, malo mi to byť tiež jasné. Som veeeeľmi zvedavá čo bude ďalej...  a som rada, že to niekto prekladá

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: JSark - 30.04. 2011
Chá, práve som dočítala poviedku od Bleska (Severus chudák odrodil kentaurku) a išla som si po kávu, keď som zmerčila MoR. Ale radšej kafe odložím, aby som si neoprskala monitor. Mám silný pocit, že týmto tempom Harry zvládne vyriešiť za rok to, čo u Rowly riešil sedem. Už len tým, že teraz vie o relikviách smrti. Že by o sebe Dumby písal v tretej osobe? Iné ma nenapadá. Čo bol ten anglický verš na konci?
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Jimmi - 30.04. 2011
Myslíš, že to je angličtina? Mne to pripomína skôr niečo iné - welštinu, škótštinu - také dačo. Ako pri Hadovi.
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 30.04. 2011
Je to angličtina (přestože autor byl Skot) jen natolik stará a básnická, že angličinu ani příliš nepřipomíná. Už měsíc si připomínám, že musím v knihovně ukořistit nějaké kompletní vydání Burnse, chvilku pohledat (nezačíst se) a dát sem pořádný překlad. Ehm, dostanu se k tomu, snad. Význam se pohybuje zhruba v rovině "Ach, jakého zvláštního štěstí se nám to dostalo. Vidět se tak, jak nás vidí jiní..."
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 30.04. 2011Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: agriel - 30.04. 2011
hej je to anglanska basnicka a staci keby si dala hruby obsah do komentaru alebo do zatvoriek pod nu pripadne niekoho si najdi kto by tie veres prebasnil nei je toho vela .. Och aka je to moc ktora sa nam dostala vidiet seba ako nas vidia ostatny... to dalej radsej neodhadjem,... Inac ten balicek ma tiez riadne zarazil tu sa utor tiez dost odklonil od skutocnosti bud to poslal Brumbal a zahladil to svojim sialenstvom , bud McGonagallová alebo niekto mimo rokfortu..hoci vzhaldom an to ze to nedostal sovou ale zrazu mu to lezalo pri posteli by to mal byt niekto z Rokfortu NO uz sa tesim na dalsiu kapitolu
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Jimmi - 30.04. 2011Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 30.04. 2011
Takhle se nám pomalu vyjasňuje, že jakákoli záplatka, kterou Harrymu předhodila Rowlingová, by byla pro našeho Harryho příliš snadná - nemluvě o tom, že by bylo vážně nudné, sledovat, jak všechno vyřeší během minutky. Čili místo toho dostane silnější protivníky, nové zápletky... Ale, z každé knihy tu bude něco. Sirius už dostal zmíňku...je tady vinný/nevinný?... jak jen zní ta historka o Weasleyovic kryse?... otevřel v tomto AU Voldemort Tajemnou komnatu/ není pořád otevřená?... co mozkomoři?... zápletka čtyřky je tu zmíněna jen ve vtipu, všechno co by Quirrelmort, logicky, musel udělat, je hodit Harrymu přenášedlo až někdy bude mimo bradavické ochrany a spoléhat na reflex... Kdepak, tady půjde o něco jiného  

Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Jimmi - 30.04. 2011
Díky poklade. Preletela som samozrejme aj 13, aby konečne dávala zmysel, super vymyslené. Scéna v u McGonallky bola geniálna, Harry chovajúci sa zodpovedne - tie narážky na Tajomnú komnatu a ako by všetko bolo inak... Som nadšená a nemalo to chybu. To plánovanie na konci ma už mierne miatlo, ale po konzultácii s predchádzajúcou kapitolou vsjo jasné. Až samozrejme na ten záver... ale predpokladám riešenie v ďalšej kapitole. Ďakujem moc za skvelý preklad.
Re: 14.Neznámé a nepoznatelné Od: Tersa - 30.04. 2011
Harryho Tajemná temná stránka? Ha, to bude na dýl A Harry se skutečně chová zodpovědně - do blízkosti zakázané chodby ve třetím patře by se ani nepřiblížil (protože to považuje za tak očividnou past, že by na ni skočil jenom idiot). Nebelvírové, na druhou stranu, tam pořádají hromadné výpravy. Hmm Krom toho musim říct, že v této povídce mám McGonagallovou opravdu ráda Představuje takový příjemný ostrůvek příčetnosti... i když, zdá se, i příčetní lidé rozdávají dětem stroje času 

Prehľad článkov k tejto téme:

. Oznamy: ( Jimmi )29.05. 2021Ukončenie prekladu
Less Wrong: ( Tersa )06.05. 201463.SVE, Později, 1.polovina
Less Wrong: ( Tersa )06.05. 201462.SVE, Finále
Less Wrong: ( Tersa )05.11. 201361. SVE, Tajnosti a Otevřenost, jedenáctá část
Less Wrong: ( Tersa )05.11. 201360. Stanfordský vězeňský experiment, desátá část
Less Wrong: ( Tersa )16.07. 201359. SVE, Zvědavost, devátá část
Less Wrong: ( Tersa )03.07. 201358. SVE, Omezená optimizace, osmá část
Less Wrong: ( Tersa )03.07. 201357. SVE, Omezená optimizace, sedmá část
Less Wrong: ( Tersa )01.05. 201356. SVE, Omezená optimizace, šestá část
Less Wrong: ( Tersa )24.02. 201355. Stanfordský vězeňský experiment, pátá část
Less Wrong: ( Tersa )16.02. 201354. Stanfordský vězeňský experiment, čtvrtá část
Less Wrong: ( Tersa )22.08. 201253. Stanfordský vězeňský experiment, třetí část
Less Wrong: ( Tersa )22.08. 201252. Stanfordský vězeňský experiment, druhá část
Less Wrong: ( Tersa )31.05. 201251. Název zamlčen, část první
Less Wrong: ( Tersa )31.05. 201250. Sebestřednost
Less Wrong: ( Tersa )16.03. 201249. Priorní informace
Less Wrong: ( Tersa )16.02. 201248. Utilitární priority
Less Wrong: ( Tersa )04.01. 201247. Osobnostní teorie
Less Wrong: ( Tersa )25.12. 201146. Lidství IV.
Less Wrong: ( Tersa )06.12. 201145. Lidství III.
Less Wrong: ( Tersa )06.12. 201144. Lidství II.
Less Wrong: ( Tersa )03.12. 201143. Lidství I.
Less Wrong: ( Tersa )07.11. 201142. Odvaha
Less Wrong: ( Tersa )03.11. 201141. Přednost zepředu
Less Wrong: ( Tersa )24.10. 201140. Předstírání moudrosti, část druhá
Less Wrong: ( Tersa )24.10. 201139. Předstírání moudrosti, část první
Less Wrong: ( Tersa )07.10. 201138. Smrtelný hřích
Less Wrong: ( Tersa )05.10. 201137. Mezihra: Překročení hranic
Less Wrong: ( Tersa )03.10. 201136. Stav se mění
Less Wrong: ( Tersa )18.09. 201135. Problémy s koordinací, část třetí
Less Wrong: ( Tersa )31.08. 201134. Problémy s koordinací, část druhá
Less Wrong: ( Tersa )07.08. 201133. Problémy s koordinací, část první, 2.polovina
Less Wrong: ( Tersa )05.08. 201133. Problémy s koordinací, část první, 1.polovina
Less Wrong: ( Tersa )05.08. 201132. Mezihra: Osobní bankovnictví
. Fan Art: ( Tersa )23.07. 201129.-31. Fanart
Less Wrong: ( Tersa )23.07. 201131. Skupinová práce, část druhá
Less Wrong: ( Tersa )23.07. 201130. Skupinová práce, část první
Less Wrong: ( Tersa )03.07. 201129. Egocentrická předpojatost
Less Wrong: ( Tersa )03.07. 201128. Redukcionismus
Less Wrong: ( Tersa )27.06. 201127. Empatie
Less Wrong: ( Tersa )21.06. 201126. Zaregistrujte zmatení
Less Wrong: ( Tersa )18.06. 201125. Vyčkejte s předkládáním řešení
Less Wrong: ( Tersa )10.06. 201124. Machiavellská hypotéza inteligence
Less Wrong: ( Tersa )07.06. 201123. Víra ve víru
Less Wrong: ( Tersa )04.06. 201122. Vědecká metoda
. Fan Art: ( Tersa )31.05. 201121. Racionalizace - fanart
Less Wrong: ( Tersa )31.05. 201121. Racionalizace
Less Wrong: ( Tersa )23.05. 201120. kapitola, bonus
Less Wrong: ( Tersa )23.05. 201120. Bayesův teorém
Less Wrong: ( Tersa )21.05. 201119.Odložená satisfakce
Less Wrong: ( Tersa )18.05. 201118. Hierarchie dominance
. Fan Art: ( Tersa )10.05. 201117.kapitola - fanart
Less Wrong: ( Tersa )09.05. 201117.Lokalizování hypotézy, 2.polovina
Less Wrong: ( Tersa )07.05. 201117.Lokalizování hypotézy, 1.polovina
Less Wrong: ( Tersa )04.05. 201116. Laterální myšlení
Less Wrong: ( Tersa )02.05. 201115. Svědomitost
Less Wrong: ( Tersa )30.04. 201114.Neznámé a nepoznatelné
Less Wrong: ( Tersa )28.04. 201113.Kladení špatných otázek
. Fan Art: ( Tersa )28.04. 201111.kapitola - fanart
Less Wrong: ( Tersa )25.04. 201112. Kontrola impulzů
Less Wrong: ( Tersa )24.04. 201111. První a druhé omake složky
Less Wrong: ( Tersa )24.04. 201110. Sebe-uvědomění, část druhá
Less Wrong: ( Tersa )23.04. 20119. Název zamlčen, část první
Less Wrong: ( Tersa )22.04. 20118. Pozitivní předpojatost
Less Wrong: ( Tersa )21.04. 20117. Reciprocita, 2.polovina
Less Wrong: ( Tersa )18.04. 20117. Reciprocita, 1.polovina
Less Wrong: ( Tersa )16.04. 20116. Mylné plánování
Less Wrong: ( Tersa )13.04. 20115. Základní atribuční chyba
Less Wrong: ( Tersa )11.04. 20114. Hypotéza dobře fungujícího trhu
Less Wrong: ( Tersa )10.04. 20113. Porovnávání reality s jejími alternativami
Less Wrong: ( Tersa )10.04. 20112. Vše, v co věřím, je lež
Less Wrong: ( Tersa )10.04. 20111. Velmi nepravděpodobný den
. Úvod k poviedkam: ( Tersa )09.04. 2011Úvod k povídce