Preklady fanfiction Harryho Pottera

Inbred Mouth Breather

Originál: https://www.fanfiction.net/s/14014939/1/Inbred-Mouth-Breather

Autor: Lady FoxFire

Povolení k překladu: Ano

Humor

Harry

Rating: 16+  Kapitol: 1

Slov: 4 035 

Shrnutí: Poté, co Harry uprchl z Britských ostrovů, Mezinárodní sdružení kouzelníků vyslalo někoho, aby ho přiměl k návratu a naplnění proroctví. Odpověď, kterou dostali, nebyla taková, jakou očekávali.

Éra/období: Po Bradavicích

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží Lady FoxFire. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Incestní plýtvači kyslíkem 1. část 

„Nevím, proč se scházíme zrovna na takovémhle místě,“ řekl muž nadutým tónem a rozhlédl se po mudlovském parku; po mudlech, mladých i starých, jak pobíhají kolem a užívají si čerstvého vzduchu a slunce.

„Potter se s vámi chtěl setkat právě tady,“ odpověděl druhý muž s lehkým texaským přízvukem.

První muž si odfrkl a dál se rozhlížel. „Ale proč zrovna v mudlovském parku? Kdyby se se mnou chtěl vidět na veřejnosti, mohli jsme to snadno zařídit v jednom z těch kouzelnických městeček, které jsou rozesety po celé vaší zemi,“ prohlásil; jeho německý přízvuk zesílil, protože se cítil nepříjemně, když byl obklopen mudly.

Texasan pokrčil rameny. „Pravděpodobně nechtěl, abyste udělal scénu.“

Němec se otočil a zvysoka se podíval na svého průvodce. „Jsem zástupce Mezinárodního sdružení kouzelníků. Nikdy bych neudělal scénu.“

Texasan přikývl a neřekl ani slovo.

„Tak kde je Potter?“ zeptal se Němec a znovu začal prozkoumávat park a hledat svůj cíl.

„Sedí u piknikového stolu tamhle pod tím velkým javorem,“ řekl Texasan a ukázal daným směrem.

Reprezentant MSK si Pottera rychle všiml a spěšně k němu zamířil. „Pane Pottere? Zastupuji zde Mezinárodní sdružení kouzelníků, jmenuji se Hans Schultz. Jsem tu, abych probral problém, se kterým se Britové momentálně potýkají.“

„Jack Hammond. Jsem agent Kouzelnického kongresu Spojených států amerických, jsem tu, abych panu Schultzovi ukázal okolí a ujistil se, že nevzniknou žádné potíže,“ řekl Texasan, když se postavil vedle Schultze.

„Prosím, posaďte se,“ řekl Harry a vzhlédl k oběma mužům ze svého místa u stolu. „Tak co pro vás mohu udělat, pánové?“

Schultz usedl naproti Harrymu. „V létě roku 1993 jste se vzdal britského občanství a uprchl do Ameriky.“

„Joo,“ řekl Harry s protažením „o“, jak to dělají někteří Američané, a přikývl.

„Předpokládám, že máte jen malou nebo žádnou představu o tom, co se v současné době děje ve Spojeném království,“ prohlásil Schultz.

„No, mimo to, co probíhá v mudlovském světě a kromě teroristické aktivity v kouzelnické části Británie, opravdu nevím, co se odehrává ve světě kouzelníků. Předpokládám, že mluví o módě a famfrpálu. Řekněte mi, stále trvají na tom, že dospělé ženy musí nosit dlouhé hábity a že ukazování kotníků je nemravné?“

Schultz se na Harryho chvíli nechápavě díval, než se ozval Hammond: „Bohužel se v tomhle ohledu nic nezměnilo. Nechápu, proč trvají na tom, že dospělí musí být zahalení, zatímco školačky můžou chodit v oblečení, jaké nosí striptérky a prostitutky.“

„Sukně nebyly zas tak krátké. Těsně pod kolena,“ postavil se Harry na obranu bradavických studentek.

„To platí jen do dalšího růstového spurtu,“ prohlásil Hammond, „a nesnažte se mi namluvit, že studentky sedmého ročníku nosí sukně pod kolena.“

Harry souhlasně přikývl. „Zdá se mi, že si vzpomínám, jak Irčan mluvil o tom, že zkracovací kouzlo je nejlepším přítelem ženy a požehnáním muže.“

Na Hammondově tváři se objevil lehký úšklebek. „O tom se s ním nedá polemizovat.“

„Pane Pottere,“ řekl Schultz ostře. „Jak jsem řekl, jsem zástupcem MSK a byl jsem sem poslán, abych prodiskutoval problém, který britská kouzelnická komunita zažívá. Předpokládám, že si nejste vědom toho, co se děje.“

„Čtu mudlovské i kouzelnické noviny, takže mám představu o tom, co se děje,“ odpověděl Harry. „Americká a kanadská vláda varují své občany před návštěvou Britských ostrovů. Předpokládám, že jste tu kvůli Voldemortovi a proroctví, které se týká mě a jeho.“

Schultz několikrát rychle zamrkal. „Vy o tom proroctví víte?“

Harry pokrčil rameny. „Řekl mi ho můj kmotr.“

„Váš kmotr?“ pátral Schultz s nádechem zmatku v hlase.

„Sirius Black,“ vysvětlil Harry.

„Black! Zradil vaše rodiče,“ vybuchl Schultz pobouřeně.

Harry smutně zavrtěl hlavou. „Víte, proč jsem se vzdal britského občanství a emigroval do Ameriky?“

„Ne,“ odpověděl Schultz pomalu; jeho hlas prozrazoval zmatek z náhlé změny tématu.

„Protože britští kouzelníci jsou banda z incestu narozených, zbytečných plýtvačů kyslíkem, kteří by nepoznali pravdu, ani kdyby jim poskakovala po hlavě,“ odsekl Harry.

Schultz rozzuřeně zaprskal, zatímco Hammond se dusil smíchem, který se snažil potlačit.

„Dovolte mi uvést příklad hlouposti průměrného britského kouzelníka. Sirius Black byl zatčen a uvězněn za zradu mých rodičů a vraždu dvanácti mudlů a jednoho kouzelníka,“ prohlásil Harry bez emocí. „Žádný soud se nekonal, protože všichni věděli, že to udělal.“

„Ovšem on byl nevinný,“ vmísil se Hammond. „Black přijel do Ameriky s panem Potterem a žádali o azyl; my jsme ho samozřejmě vyslechli pod Veritasérem.“

„Ale to je nelegální,“ řekl Schultz a díval se střídavě na Pottera a Hammonda.

„Která část z toho?“ pátral Harry zvědavě. „Uvěznit ho bez soudu, požádat o azyl, nebo podat mu Veritasérum?“

„Nedat mu soud, samozřejmě!“ řekl Schultz rozhořčeně.

„No, s britskou vládou si tím nikdy nemůžete být jistí,“ poznamenal Harry.

„Jsou docela naštvaní, že se Potter vzdal občanství,“ dodal Hammond. „Vzpomínám si, že mu vyhrožovali vězením, ztrátou občanských práv, financí a dalšími věcmi, pokud se okamžitě nevrátí do Spojeného království.“

„Jsem rád, že jsem si peníze převedl už předtím,“ podotkl Harry a potřásl hlavou.

„Požadovali, abychom jim vaše jmění vrátili. Tvrdili, že to byla krádež,“ řekl Hammond.

Harry znechuceně zavrtěl hlavou.

„Nerozumím. Co to má společného s důvodem, proč jsem tady?“ zavrčel Schultz.

„Jste tady, protože se mě máte pokusit přesvědčit, abych se vrátil do Británie kvůli splnění proroctví,“ odpověděl Harry. „A já vám vysvětluji, proč se nevrátím.“

„Nevrátíte se,“ zopakoval Schultz Harrymu jeho slova. „Nevrátíte se?“

„Sakra, ne. Britská vláda tento problém vytvořila a nechala ho vzkvétat. Měli šanci ho vyřešit už v roce 1981, ale otočili se k němu zády a přivinuli si své nepřátele k srdci… a jejich peníze strčili do svých kapes,“ vysvětlil Harry.

„Nevinné čarodějky a kouzelníci jsou vražděni rukou Pána zla a jeho následovníků,“ připomněl Schultz.

„A,“ odpověděl Harry jednoduše.

Schultz se na něj šokovaně podíval. „Můžete to zastavit.“

„A co potom?“ zeptal se Harry.

„A pak…“ vykoktal Schultz, „a pak se lidé mohou beze strachu vrátit ke svým životům.“

„Zpátky ke stejným starým způsobům… hodnotit lidi podle čistoty krve, házet je do vězení bez soudu, hanobit ty, kteří nejsou čistě lidského původu, jsou nějakým způsobem prokletí nebo mají neobvyklý talent. A pak za dvacet pět až třicet let budou mít Pána zla verze 3.0,“ řekl Harry, než se otočil k Hammondovi. „Byl by to Pán zla 3.0, že?“

„No, pokud považujete Grindelwalda za prvního Pána zla moderní doby, pak ano, byla by to verze 3.0,“ prohlásil Hammond zamyšleně.

„Mluvíte nesmysly. Za dvacet pět až třicet let nebude žádný další Pán zla, pravděpodobně ani za sto let nebo déle,“ prohlásil Schultz.

„Jsem si docela jistý, že totéž říkali i po Grindelwaldovi,“ odpověděl Harry.

Schultz zavrtěl hlavou, jako by chtěl vyhnat tuto větu z hlavy. „Pane Pottere, víte, že lidé umírají, protože nejste ochoten naplnit svou roli v proroctví.“

„Ne, umírají ze tří důvodů. Zaprvé, nejsou ochotni s tím nic dělat. Vždycky je to problém nebo práce někoho jiného. Jsou sice ochotní nadávat a stěžovat si na ten marast, co je obklopuje, ale jakmile někdo navrhne, aby popadli lopatu a začali ten nepořádek uklízet, tak se vyděšeně schovají,“ vysvětloval Harry.

„Říkáte nesmysly,“ křičel Schultz. „Lidé nejsou obklopeni marastem.“

„Mně to dává dokonalý smysl,“ zamumlal si Hammond pro sebe.

Harry ignoroval Schultzovy námitky a pokračoval ve vysvětlování. „Druhým důvodem je, že britský ministr kouzel odmítá přispění od ostatních národů. Pan ministr je docela ochotný přijmout pomoc, aby mě našel a pokusil se mě přesvědčit k návratu, ale pokud mu nabídnete muže a zásoby, které mu pomohou vymýtit Voldemorta a jeho následovníky, odmítne. Bude tvrdit, že pomoc vůbec nepotřebují. Že problém vyřeší sami.“

„No, ano,“ řekl Schultz s trochou rozpaků. „Vím, že moje země se nabídla, jen aby byla odmítnuta.“

„A posledním důvodem, proč lidé umírají, je to, že nechtějí odejít. Válečná zóna není místo pro děti ani civilisty a přesně tím Británie je… válečnou zónou,“ prohlásil Harry. „A lidé tam zůstávají a požadují, aby mě našli, abych je mohl zachránit. Kdokoli se špetkou inteligence by opustil ostrovy a našel bezpečnější místo.“

Na Schultzově tváři se objevil domýšlivý výraz. „Možná lidé nemohou opustit zemi, protože na rozdíl od vás nejsou finančně zajištěni. Musí zůstat, protože tam je jejich domov a živobytí.“

„Během Blitzkriegu za druhé světové války mudlovská vláda přesunula do bezpečí milióny lidí z ohrožených oblastí,“ poznamenal Harry. „Říkáte, že britské ministerstvo kouzel není ochotno nebo schopno udělat totéž? Říkáte, že občané zbytku kouzelnického světa je nepřijmou, dokud válka neskončí?“

„Ehmm… Obávám se, že to není možné,“ prohlásil Schultz. „Pán zla to téměř znemožnil. Nějak se mu podařilo zastavit nebo zachytit přemístění nebo přenášedla. Zatímco jeden nebo dva by mohli bezpečně uniknout, čísla, která navrhujete, jsou nemožná. Pán zla je bez vás nezastavitelný.“

„Pravděpodobně má na ministerstvu někoho, kdo mu dodává informace o pokusech o odchod,“ poznamenal Harry. „Co se týče opuštění ostrovů, dovolte mi navrhnout letadla, vlaky a… no, a asi by to mohly být i trajekty.“

„Mudlovská doprava,“ řekl Schultz rozhořčeně. „Navrhujete, aby se dobří kouzelníci a čarodějky pokusili použít mudlovské smrtící pasti! Vím, že jste vyrůstal mezi mudly, pane Pottere, ale ujišťuji vás, že to, co navrhujete, by většina kouzelnického světa shledala odporným.“

„Myslíte tím, že kvůli nedostatku magie si mudlovský svět našel způsoby, jak dělat věci, které kouzelnický svět nikdy nedělal, a ani o nich nesnil? Vždyť mudlové chodili po Měsíci, což je něco, co kouzelnický svět nikdy neudělal,“ odpověděl Harry.

„Samozřejmě, že ne,“ Schultz se nad tou myšlenkou ohradil. „Jenže oni… jsou to mudlové.“

„Trochu xenofobní, že ano, pane Schultzi,“ poznamenal Harry.

Schultz se na Harryho zmateně podíval a zavrtěl hlavou. „Jsem kouzelník, pane Pottere, ne hudební nástroj.“

Harry se na Schultze na chvíli zahleděl, než se obrátil k panu Hammondovi. „Myslíte si, že Voldemort je magický způsob, jak urychlit přirozený výběr?“ zeptal se ho.

Hammond pokrčil rameny. „Problém je v tom, že v tamním genetickém bazénu není moc z čeho vybírat.“

Harry přikývl. „Takže ten bazén je potřeba vyprázdnit, vydrhnout a pak znovu naplnit.“