Preklady fanfiction Harryho Pottera

Překlad: Lupina        Beta: marci   

Povolení k překladu: Nelze získat

Romance

Hermiona Grangerová/Severus Snape

Rating: 13+  Kapitol: 1

Slov: 501 

Shrnutí: Mohl to udělat, zvlášť když měla Hermiona narozeniny a jediné, o co ho požádala, byla tahle konkrétní věc.

Éra/období: Po Bradavicích

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží Scattered Logic. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Oklamání osudu

Byla by to výzva, ale přežil i horší a z méně důležitých důvodů. Byl to koneckonců jen jeden den. Vlastně večer, ani ne celý den. Zvládne to, zvlášť když to byly Hermioniny narozeniny a jediné, o co ho požádala, byla tahle konkrétní věc.

Severus si v duchu prohlédl kontrolní seznam. Jídlo bylo připraveno, jídelní stůl byl prostřen jejich nejlepším porcelánem a křišťálem a šampaňské bylo vychlazeno. Dokonce byl oblečen do svého nejhezčího hábitu. Zbývalo jen přivítat všechny hosty, kteří dorazí, než Hermiona dokončí oblékání.

Hosté… Na to se nedalo ani pomyslet. Chtěl se uvolnit, ale ta možnost zmizela s prvním zaklepáním na dveře.

Ušklíbl se při pohledu na dva mladé muže, kteří čekali na prahu, každý držel v ruce pestře zabalené dárky a nervózně přešlapoval z nohy na nohu. Proč zrovna tihle dva museli přijít jako první? Teď s nimi bude nucen mluvit, dokud Hermiona nevyjde z ložnice.

Severus potlačil otrávený povzdech a otevřel dveře dokořán. „Pottere. Weasley. Pojďte dál.“

ooOOoo

K jeho úlevě se mu Potter s Weasleyem, stejně jako většina ostatních hostů, úzkostlivě vyhýbali. Většinu večera strávil posloucháním obskurních konspiračních teorií Lenky Láskorádové, ale Hermionina radost z oslavy s přáteli stála za každý okamžik.

Teď byli sami a on stál s Hermionou v náručí a pohupoval se při tiché hudbě. Tančil špatně, ale jí to zřejmě nevadilo.

„Děkuji ti za dnešní večer,“ řekla Hermiona. „Užila jsem si to, ale vím, že to pro tebe nebylo příjemné.“

„Dalo se to snést.“ Jeho výraz byl jen mírně bolestný.

Krátce se zasmála a vtiskla mu polibek na tvář. „Miluji tě.“

Jeho paže se kolem ní pevně sevřely. Hermioně řekl, že ji miluje, přesně dvakrát: jednou, když ji požádal o ruku, a podruhé na jejich svatbě. V těch slovech bylo tolik síly, ale také tolik zranitelnosti.

Až do Hermiony byl osud nejen nevlídný, ale i naprosto zlomyslný. Nikdy předtím se nepovažoval za pověrčivého, ale vyslovit ta slova nahlas mu připadalo jako nehorázná výzva ke katastrofě.

„Jsou věci, které ti neříkám, Hermiono,“ řekl a jeho hlas se zarazil. „Věci, které si zasloužíš slyšet, ale…“

„Vím, že mě miluješ,“ přerušila ho pevně. „Někteří lidé říkají ‚miluji tě‘ pořád, ale nikdy to necítí. Já vím, že to cítíš; ukázal jsi mi to. Dnes večer jsi to rozhodně prokázal; nedělám si iluze, že bys sem Harryho a Rona opravdu chtěl pozvat.“

Najednou se potutelně usmála a stiskla mu zadek. „Ale jestli mi chceš opravdu ukázat, že mě miluješ…“ Její hlas se vytratil.

Severus ji s úlevou vzal do náruče. Možná to nevyjadřuje slovy, ale po zbytek života bude své ženě dávat najevo, co přesně k ní cítí.