Na slunečném ostrově
Autor: Rorschach’s Blot
Překlad: denice Beta: Sevik99 Banner: Jacomo
Na slunečném ostrově 7. část
Poté, co se Hannah dozvěděla nejnovější útržek informací, které rozdali ti idioti, co stáli za soutěží, měla chuť ječet.
„Myslíš na to, co já, Susan?“ zeptala se náhle.
„Řekla bych, že ano,“ souhlasila Susan. „Ale kde takhle pozdě v noci seženeme gumové kalhoty naší velikosti?“
„Ať už přemýšlíš o čemkoli podobném, já ne, a je zhruba poledne,“ chichotala se Hannah. „Uvažovala jsem, jak se vypořádáme s tím plesem.“
„Řekni Hermioně, ať si sestaví rozvrh a půjdeme jako skupina, abychom potvrdili všechny ty fámy o harému,“ navrhla Susan. „Udržujme iluzi, že si nás náš drahý ředitel drží blízko u sebe, aby ukojil svou pochopitelnou touhu po mladých dívkách, a můžeme se všem těm idiotům smát.“
„Paní zástupkyně ředitele Bonesová, jste génius,“ řekla Hannah nadšeně.
„Děkuji vám, paní zástupkyně ředitele Abbottová, člověk rád vidí uznání. Musím ale podotknout, že v mém plánu je jen jedna chyba.“
„Jaká chyba?“
„Jen jedna opravdová maličkost,“ ujistila Susan svou kamarádku. „Kdo přesvědčí Harryho, aby s tím souhlasil?“
„To vypadá jako úkol pro Hermionu,“ řekla Hannah autoritativně. „Není nic, k čemu by Harryho nedokázala přimět.“
„Nic, co by pro ni Harry neudělal,“ opravila ji Susan. „Jak ji donutíme, aby ho přesvědčila?“
„Úplatkem?“
„Jakým?“
„Výhrůžkami?“
„Tak to nechám na tobě, ano?“
„Tím, že budu vyprávět nějaký blábol o tom, jak to rozzlobí a urazí idioty, jako je Popletal?“
„Páni, Hannah, myslím, že jsi na to kápla,“ zajásala Susan.
„Jak prosté, má drahá Susan,“ řekla Hannah samolibě. „Dalo by se také poukázat na skutečnost, že Daphne a ostatní zmijozelské dívky využily vstup do harému jako záminku, aby zabránily svým rodinám vdát je za účelem vytváření politických a obchodních aliancí.“
„Samozřejmě, teď to všechno vypadá tak jednoduše.“
„Půjdeme?“
„Ano,“ souhlasila Susan.
„Až po tobě,“ řekla Hannah zdvořile.
„Ne, drahá, trvám na tom, až po tobě.“
„Děkuji ti, milá moje.“
„Není zač, drahá, vůbec není zač.“
Obě dívky se ruku v ruce vydaly hledat Hermionu Grangerovou, aby jí řekly o svém nejnovějším plánu.
Jak se dalo očekávat, našly ji nad mohutným svazkem v knihovně.
„Ať je to cokoli, odpověď zní ne,“ řekla pevně a ani se neobtěžovala zvednout zrak od knihy.
„Tohle opravdu naštve bandu čistokrevných idiotů a pomůže to ochránit desítky nevinných dívek před tím, aby byly zneužity jako pěšáci v politických manévrech,“ ujišťovala ji Susan sladce.
„Co to má být?“ Hermiona si povzdechla a vzhlédla k oběma usmívajícím se dívkám.
„Chceme jít na vánoční ples jako skupina,“ vysvětlila Hannah. „Jako jeden z šampionů se Harry musí zúčastnit.“
„Jaký je skutečný důvod?“ pátrala Hermiona.
„Opravdu to je tak, jak jsme řekly,“ tvrdila Hannah nervózně.
„A?“ vybídla ji Hermiona.
„A když půjdeme jako skupina, nikdo ani nemrkne, když strávím noc tancem s Hannah,“ řekla Susan poraženě.
„Tak dobře,“ řekla Hermiona a otočila se zpět ke knize. „Zařídím to.“
„To je vše?“ zeptala se Susan nevěřícně.
„To je vše,“ souhlasila Hermiona.
„Děkuji, Hermiono,“ řekla Hannah se šťastným úsměvem.
„Není zač, Hannah,“ odpověděla Hermiona. „Vůbec není zač.“
xxx
Dny před plesem ukázaly, že už tak nepříznivý poměr pohlaví v Bradavicích se beznadějně změnil poté, co Harryho škola absorbovala velké procento nezadané dívčí populace. Tato skutečnost byla bohužel zřejmá hordám chlapců bez rande, potulujících se po chodbách a hledajících čarodějku, která by byla k mání.
Zoufalí chlapci se pokoušeli o zoufalé činy v naději, že některý z nich bude stačit k přilákání přístupné ženy. Výsledky byly smíšené.
Mandy rozzuřeně přimhouřila oči, když poslouchala, jak se v tom Draco ráchá hlouběji a hlouběji. „Za jakou holku mě to považuješ?“ zavrčela.
Pokusil se jí věnovat okouzlující úsměv. „Jen říkám, že jmění Brocklehurstových už není to, co bývalo, a že moje rodina by ti ráda pomohla koupit vhodnou sadu hábitů, pokud bys se mnou šla na ples.“
Slyšela už dost a vrazila tomu pitomci facku tak silně, jak jen zvládla. „Na světě není dost zlata, aby mě to přimělo se prostituovat s někým, jako jsi ty,“ téměř křičela, příliš rozzuřená, než aby mluvila tiše. Své prohlášení doplnila dalšími fackami, a když upadl na zem, několikrát do něj kopla.
Dav šokovaných tváří sledoval každý její pohyb.
„Raději bych se přidala k Potterovu harému,“ dodala se sadistickým úsměvem. „Aspoň ví, jak se chovat k dívce.“ Zrodila se v ní myšlenka. „Až se probere, můžete mu říct, že je důvodem, proč byla další čarodějka vyřazená z bradavického randícího trhu.“ Se vztyčenou hlavou vypochodovala z místnosti směrem k Harryho křídlu hradu.
„Já taky,“ řekla náhle další dívka a v hlavě se jí zrodil plán. „Vlastně se taky přidám k harému, když jsem viděla, že tu není žádný muž, který by byl ochotný bránit čest dámy.“
Po ní se z místnosti vyřítilo dalších půl tuctu děvčat, čímž se šance na rande snížily z mizivé na téměř nulovou.
Je očividné, že mnozí nezadaní kluci se na potomka rodu Malfoyů trochu naštvali.
Výhodou bylo, že Draco už na ples nepotřeboval rande, protože se z nemocničního křídla nedostal, dokud nebyl odtančen poslední tanec a zahraná poslední nota.
xxx
S Hermionou po svém boku se Harry posadil k jednacímu stolu a snažil se ignorovat, že si ho zejména sestry Patilovy prohlížejí jako kočka myš.
„Hermiona říkala, že chcete probrat navázání vztahů s vašimi zeměmi?“ zahájil schůzku.
„Nejsme ani tak diplomaté, jako spíše příhodný zpětný kanál,“ vysvětlila Padma, „alespoň v našem případě.“ Pokynula ke své sestře.
Parvati souhlasně přikývla. „Naším úkolem je prozkoumat vás a zkusit, co by se nám podařilo zjistit o vašich dlouhodobých plánech. Pokud jsou v zájmu našich národů, můžeme později prodiskutovat vaše formální uznání. Nejsem si jistá, jak se chtějí zařídit jejich země.“
„Jsem na tom v podstatě stejně,“ řekla Cho, „s tím, že pokud se váš ostrov stane natolik důležitým, aby se na něm usídlil velvyslanec, nakonec budu mít misi na starosti já.“ Usmála se na svou spolubydlící. „Nejsem si jistá, jak to vidí ta vzpurná provincie.“
„Stejně,“ řekla tiše Su Li.
Anthony Goldstein se rozhodl zapojit do diskuse. „Dostal jsem pokyn zjistit jednu věc. Můj otec chce vědět, jaká bude vaše zahraniční politika a jak ovlivní Izrael, a také mi řekl, abych byl rafinovaný.“
Harry kývl na svou hlavní poradkyni a naznačil jí, že by měla na otázku odpovědět.
„Žij a nech žít,“ odpověděla Hermiona.
„To je vše?“ zeptal se Anthony nevěřícně.
„To je vše,“ potvrdil Harry. „Buduji nový ostrov, protože chceme zůstat stranou.“
„Někdy tě lidé nenechají na pokoji,“ namítl Anthony.
„A s těmito lidmi se vypořádáme, až přijde čas,“ řekl Harry pevně. „Dokud ten čas nepřijde, nehodlám hledat potíže.“
„To je fér,“ řekl rychle Anthony.
„Má ještě někdo nějaké otázky?“ zeptala se Hermiona a postupně pohlédla do očí všem u stolu.
„Co je potřeba k tomu, abych se mohla přidat k vašemu temnému harému?“ zeptala se Su Li šeptem. „Moje matka by ráda věděla, jestli je pravda, že sis vytvořil vlastní osobní temné znamení, kterým můžeš své harémové dívky odměňovat nepopsatelným potěšením.“
„Nemám žádné temné znamení,“ odpověděl Harry. „A prosím, před žádnou dívkou tuhle fámu neopakuj.“ Opravdu nechtěl, aby dostaly nějaké nápady.
„Nebudu, ale pochybuji, že na tom bude záležet. Pravděpodobně nikdo není dost inteligentní na to, aby na něco takového přišel. Říká se, že Pánovi zla trvalo roky výzkumu, než si své znamení vytvořil,“ odpověděla Su Li a s potěšením vnímala dívky, které poslouchaly za přivřenými dveřmi, a spekulativní lesk, jenž se objevil v Hermioniných očích.
„Ještě nějaké otázky?“ zeptal se Harry a přemýšlel, proč mu náhle přejel mráz po zádech.
Za dveřmi si Daphne a Tracy vyměnily šibalský pohled. Ta myšlenka byla příliš zábavná na to, aby se neuskutečnila.
xxx
Fleur po sté zkontrolovala svůj vzhled v naleštěném náprsníku a udělala vše, co mohla, aby se duševně připravila. Je to pro Gabrielle, pomyslela si pevně, pro Gabrielle dokážeš udělat cokoli.
Částečná víla se usadila v Harryho chodbě a čekala, až se objeví, doufejme sám.
Ozvěna hlasů ji upozornila, že se její cíl blíží a má společnost. Škoda, ale člověk nemůže mít všechno.
Fleur se smyslně usmála a opřela se o zeď.
„Můžeš mi věnovat chvilku času, Arrie?“ zeptala se s oslnivým úsměvem.
„Jasně,“ souhlasil.
„Mohli bychom si promluvit o samotě?“ zeptala se s našpulenými rty a naklonila se dopředu, aby mu poskytla lepší výhled do jejího výstřihu.
„Myslím, že to není dobrý nápad,“ zavrčela Hermiona a střelila po starší dívce zlobným pohledem.
„Proč se nestaráš o své věci, holčičko?“ Fleur jí oplatila svým vlastním jedovatým zaškareděním.
„Kvůli čemu se chceš setkat?“ zeptal se Harry, než Hermiona stihla formulovat odpověď.
„Slyšela jsem zvěsti,“ vysvětlila Fleur. Ještě víc našpulila rty a začala si pohrávat s vlasy. „A moc jsem doufala, že mi je dokážeš vysvětlit.“
„Jaké zvěsti?“ Harry položil Hermioně ruku na rameno a zarazil ji.
„Vážně plánuješ založit ostrov, abys mu vládl, Arrie?“ Chytila ho za ruku a začala mu na dlani kreslit kroužky.
„No ano,“ souhlasil. „Proč se ptáš?“
„Doufala jsem, že si později ve svém programu uděláš trochu víc času, abys to se mnou probral,“ zašeptala Fleur chraplavým hlasem. „O samotě.“
„Nejlepší by bylo, kdyby tam byli moji přátelé, pokud chceš vědět všechno důležité,“ odpověděl Harry. Jakýkoli možný dvojsmysl mu naprosto unikal. „Děje se toho tolik, že sám všechno nedokážu sledovat.“
„To je pravda,“ souhlasila Hermiona domýšlivě. „Myslím, že bych se s tebou možná mohla sejít za pár měsíců.“ Diskrétně na Harryho mrkla.
„Co máme teď na programu?“ zeptal se. „Něco, co by se nedalo odložit o hodinu nebo tak?“
„Nic takového,“ řekla Hermiona neochotně. Zatracená klučičí nevšímavost.
„Tak tedy pojď, Fleur. Seznámím tě se všemi a pak se můžeme pustit do práce.“
„Dobře, Arry,“ souhlasila Fleur a pořádně si ho prohlížela. Kdyby byla jen polovina zvěstí, které o něm slyšela, pravdivá, pak by se nezastavil před ničím, aby do svého harému přidal čtvrtinovou vílu. Skutečnost, že ignoroval většinu narážek a pozvání, byla rozhodně v jeho prospěch. Následovala jeho a Hermionu do pokojů v jejich křídle hradu.
„Dobrá, Fleur. Nejdřív tu máme Lenku, vedle ní Hannah a Susan. Daphne a Tracy jsou ty dvě dívky v rohu, které vypadají tajemně a pravděpodobně proti mně kují pikle. A samozřejmě ses na chodbě setkala s Hermionou. Co pro tebe můžu udělat?“
„Slyšela jsem, že zakládáš ostrovní stát, a chtěla jsem se o tom dozvědět víc,“ odpověděla.
„Hermiono.“
„Ano, Harry.“ Hermiona si povzdechla. „Je to v jižním Pacifiku, klima je mírné až teplé. Sladká voda je momentálně problém, ale než se začneme stěhovat, neměl by být. Chceš vědět ještě něco?“
„Slyšela jsem, že je možné, aby si dívka přivedla na ostrov svou rodinu,“ ujišťovala se.
„Je,“ souhlasil Harry.
„Musí se člověk opravdu přidat k harému, aby si zajistil místo pro svou rodinu?“ zeptala se Fleur pozorně. „A jakmile je dívka v harému, je možné, aby od něj udržela svou sestru stranou?“
„Zase ty drby,“ uchichtla se Susan.
„Žádný harém neexistuje,“ řekla Hermiona pevně.
„Ale…“ Fleur vypadala ztraceně. „Proč tedy verbujete do harému tolik dívek?“
Susan a Hannah se rozchichotaly, zatímco si Hermiona stiskla kořen nosu.
„Je to součást několika dohod o osídlení, aby dotyčné dívky nebyly nuceny se vdát, hlavně z obchodních nebo politických důvodů.“
„Různé dívky pro to mají různé důvody,“ doplnil Harry klidně.
„Chápu.“
„Nějaké další otázky?“
„Ano.“ Fleuřiny oči zaplály. „Vztahovaly by se zákony v téhle tvé nové zemi,“ vyštěkla, „stejně i na mě?“
„Co tím myslíš?“ zeptal se Harry zmateně.
„Mohl by muž… je vílí přitažlivost platnou obhajobou?“ zeptala se. „Nebo bude zákon stíhat pachatele v plném rozsahu?“
„Pořád tomu nerozumím?“ řekl Harry pomalu. „Já…“
„Můžu?“ zeptala se Susan.
Fleur v odpověď rázně přikývla.
„Ptá se, jestli, no… řekněme, že by ji nějaký muž obtěžoval. Mohl by tvrdit, že to udělal kvůli její vílí přitažlivosti, nebo by byl zatčen a souzen stejně, jako kdyby obtěžoval mě?“
„Samozřejmě, že by byl zatčen,“ zavrčel Harry, „obtěžoval někdo některou z vás?“ Vzduch kolem něj se chvěl sotva ovládanou mocí.
„Byla to jen hypotetická situace,“ ujistila ho Hannah, „je to tak, Fleur?“
„Pro mě,“ souhlasila Fleur, „ale ne pro mou sestřenici. Ona… nenesla to dobře poté, co bylo to prase propuštěno z vězení, a ona…“ několikrát se zhluboka nadechla. „Jen si přeji najít bezpečné místo pro sebe a Gabrielle.“
„Domluveno,“ souhlasil Harry. „Chtěla jsi ještě něco?“
„To je prozatím vše, děkuji za tvůj čas, Arry.“ Oslnivě se na něj usmála.
„Žádný problém, Fleur.“
Naklonila se a jemně ho políbila na tvář. „Už jsi přišel na to, co s dalším úkolem?“
„Hermiono?“
„Byli jsme zaneprázdnění jinými věcmi,“ odpověděla a začervenala se. „Ale jestli chceš, Harry, hned se do toho pustíme.“
„Když to vejce necháš pod vodou, bude to ječení srozumitelné. Úkolem je něco vytáhnout ze dna jezera,“ řekla Fleur, stále s rukama na Harryho ramenech. „Teď se rozloučím, zeptej se prosím v kočáře, až si ode mě budeš něco přát.“
„To uděláme,“ souhlasil Harry. „A můžeš se kdykoli zastavit.“
„Děkuji, Arry.“ Fleur si při chůzi poskakovala, což nedělala, když předtím hlídkovala v Harryho chodbě. Gabrielle bude v bezpečí a ona se nemusí stát obyčejnou děvkou, aby to zajistila. I když, dotkla se svých rtů. Vypadal jako docela slušný kluk, možná stálo za to počkat, jaký muž se z něj stane.