Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Štěněcí oči

Kapitola 2. O tlustočervech a pošetilosti

Štěněcí oči
Vložené: denice - 17.05. 2018 Téma: Štěněcí oči
denice nám napísal:

 

Autor: Wheezy1

Překlad: denice          Beta: Jimmi a Sevik99            Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/2944897/1/PuppyDog-Eyes

Rating: 13+    

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

 

Kapitola 2. O tlustočervech a pošetilosti

 

Minerva McGonagallová lehkým krokem přistoupila k Hagridovým dveřím a zaklepala na ně, zatímco v druhé ruce držela sáček sladkostí. Už to bylo rok, co Harry žil v Bradavicích, a profesorka by si ho nemohla zamilovat víc. Hagrid otevřel a ona se sklonila, aby popadla přibíhajícího Harryho, blaženě cukrujícího: „Teto Minny!“ ‚Teta Minny‘ rychle prohlédla šťastné děcko a pohoršeně zaznamenala špinavý obličejík, plno různých škrábanců na pažích i nohou a zcela zřetelný zápach dlouho nevyměněné plenky.

Popadla dítě, a zatímco se snažila příliš neohrnovat nos, aby Hagrida neurazila, zatočila se s ním kolem dokola, opatrně ho položila do Hagridovy vany a hůlkou do ní začala napouštět teplou vodu. Blaženě si broukající dítě uchopilo kousek cukroví, nabízeného mu zbožňující ženou, která rychle a odborně udělala krátký proces se vší špínou na jeho tělíčku. Nakonec rychlé sušící kouzlo a čisté plenky, a Harry byl zase jako nový.

Zatímco jej houpala na kolenou, s náznakem znepokojení pohlédla na zářícího obra. „Hagride, kde přišel Harry ke všem těm škrábancům?“ zeptala se a zvedla oči k jeho tváři.

„Nebojte se, Minervo, jenom jsme krmili tlustočervy, co jsem nachystal pro třeťáky, a jeden z těch malejch prevítů vyskočil ze svý klece. Já se o to postaral.“

„Tlustočervi?“ zaječela čarodějka, která náhle úplně zbledla ve tváři. „Nemůžete být trochu opatrnější, když máte kolem sebe dítě?“ Nenáviděla, když musela svého přítele kritizovat – obr měl srdce, nu, opravdu obrovské. Někdy ale nedokázal pochopit, že to, co ve svých představách považoval za neškodné a roztomilé, se mnohem častěji ukázalo být nebezpečné, jedovaté, nebo prostě příliš děsivé, než aby to mohlo být poblíž dětí.

„Tady máte, Rubeusi,“ podala mu veliký stočený pergamen. „Jsou to vaše oficiální adopční listiny pro Harryho z ministerstva. Teď se jmenuje Harrison Hagrid, ale samozřejmě mu můžeme říkat Harry. Albus kvůli tomu musel zatahat za spoustu nitek – ministra Popletala moc nepotěšilo, že Chlapec, který přežil, by měl být adoptován poloobrem, ale Albus ho přesvědčil.“ Lehce si povzdechla a uzdravila nejrůznější chlapečkovy rány. Jejím nejupřímnějším přáním bylo, aby se ministrovy obavy nesplnily.

 

xxx

 

Roční období přicházela a odcházela na neúprosných a rychlých křídlech času. Znovu uběhl podzim, zima, jaro a léto. Další ročník nastupující do Bradavic, se studentkami, chichotajícími se a omdlévajícími nadšením nad rozkošným dítětem s uhlově černými vlásky. Nejdříve se studenti bavili (pokud rovnou nezkolabovali v záchvatech smíchu) při pohledu na obrovitého Hagrida, rozplývajícího se nad drobným děckem, ale rychle si na to zvykli jako na něco normálního. Tedy tak normálního, jak jen to v Bradavicích bylo možné.

Studenti nezjistili, že Harrison Hagrid je ve skutečnosti Harry Potter. Rubeus zkrotil chlapcovy nepoddajné vlasy do krátkých dredů, jimiž se povedlo zakrýt jeho jizvu. Nu, zkrotil je příliš velkorysé slovo – ve skutečnosti neumyté vlasy, které Minervu i Severuse znechucovaly, tvořily zacuchané prameny, protože adoptivní otec chlapce moc často nečesal.  Špinavé a potlučené dítě navíc většinou vyhlíželo, jako by bylo oblečené do zvířecích kůží, takže nikdo v kouzelnickém světě nemohl mít podezření, že roztomilý, ale divoký kluk je vlastně Chlapec, který zůstal naživu.

V den Harryho třetích narozenin se Minerva obrátila na Brumbála s jistými obavami. Nervózně seděla a usrkávala čaj v kruhové kanceláři, zatímco se snažila ignorovat zaujaté pohledy mnohých portrétů.

„Nuže, vypadáte, jako byste měla nějaké problémy se studenty, Minervo,“ prohlásil Brumbál. Cucal tvrdý bonbón a jeho oči vesele zářily.

„Ne, ne ...“ zaváhala – tohle bylo těžké. „Albusi, podíval jste se v poslední době na Harryho? Myslím tím skutečně podíval? Mám  Hagrida ráda jako vlastního bratra – jako my všichni, ale...“ Bezmocně se odtáhla.

„Co je s Harrym v nepořádku?“ Z Brumbálových očí se vytratily šibalské jiskřičky a vzpřímil se v křesle.

„Nu, Albusi, jsem znepokojená. A nejenom já – Severus a Poppy souhlasí. Podle mého názoru není správně živený. Minulý týden jsem ho našla, jak se s Tesákem pere o psí suchar, který žvýkali oba. Teď by měl umět chodit na záchod, a Hagrid s tím ještě ani nezačal. Jeho šatstvo je nechutné a koupu ho jedině já. Stále se bojím o jeho bezpečí – zrovna dnes jsem přistihla Hagrida, jak ho nese na zádech, když šel krmit hipogryfy!“ vyhrkla nervózně a ochable se opřela v křesle.

Brumbál se usmál svým typickým nesnesitelně blahosklonným úsměvem: „Minervo, tím se netrapte. Ujišťuji vás, že Harry je v dobrých rukou. Hagrid se může zdát trochu obhroublý, ale jen vychovává chlapce stejně, jako vychovávali jeho. Víte, jak moc ho miluje.“ 

Profesorka ve svém křesle poněkud ztuhla. „Ano,“ zašeptala, „ale musíme se ujistit, že je v bezpečí, Albusi. A očekávám, že na to jako ředitel dohlédnete.“ S tím vstala, naposled na něj významně pohlédla a vyšla z kanceláře.

Ředitel si z misky na stole vzal karamelu a zamyšleně ji cumlal. „Ehm,“ zakašlal lehce nezdvořilým tónem jeden z portrétů visících na zdech. Albus vzhlédl k Phineasi Nigellusi Blackovi, v minulosti nejméně oblíbenému řediteli Bradavic, známému stoupenci temného umění a všestrannému ďáblovu advokátovi. „Stále si myslím, že by mu bylo lépe s jeho strýcem a tetou,“ posměšně pronesl portrét hedvábným hlasem. „Co na tom, že nemají rádi kouzelnický svět? Trochu přísnosti by mohlo v dítěti vzbudit něco silné magie. A co jsem zatím viděl, určitě nevypadá jako budoucí spasitel kouzelnického světa.“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Fakt? Dursleyovci zase v hre? No to sú veci.

Albus musí být dementní... jak se s takovýmhle přístupem může jako ředitel starat o studenty? Díky za překlad
Možná ani ne tak dementní, jako spíš netečný. Má na starosti celou školu a ví, že Hagrid dítě miluje. Pravděpodobně si nepřipouští, že milovat a vychovávat mohou být dvě různé věci. Děkuji.

Tak sa zdá, že sa Harry bude čoskoro sťahovať. Detstvo má síce šťastné, ale socializácia by sa nemala zanedbávať. Dumbledorovi je to úplne jedno, preňho je dôležitá len dostatočná zásoba sladkostí. Zjavne sa stará len Minerva. Vďaka za ďalšiu kapitolu.
Harry má štěstí, že je tu Minerva, která ho nenechá růst jako dříví v lese, Brumbál by mu asi jen zkazil žaludek i zuby svými bonbóny, tak je dobře, že se moc neangažuje v péči o dítě :-) Děkuji.

Na poseldni poznamce Nigelluse neco bude. Na druhou stranu pokud ma clovek volit mezi spokojenym detstvim a silnejsi magii... Myslim, ze na odpovedi se vsichni schodneme. Obavy Minervy ovsem chapu. Brumbale, prober se. Krasne se to cte. Prestoze je mi coby mestacce jasne, ze by Harry mohl vyrustat ve vice "civilizovanem" prostredi, stejne se nad jeho volnosti a laskou ke vsemu dookola nemuzu jinak nez spokojene pousmat. Diky!
Ono by to asi chtělo nějakou střední cestu - občas děcko umýt, nakrmit, ochránit před nebezpečnými zvířaty a naučit ho základní hygienické normy - to by mu určitě neuškodilo. Děkuji.

Takže v Hagridovom podaní by to bol skôr Harry z knihy džunglí. :D
Ano, něco takového - Harry ze Zakázaného lesa :-) Děkuji.

Takže Harry je samá boule, modřina, škrábanec. Je perfektní, že si užívá čerstvý vzduch, bude mít výborný vztah ke zvířatům, rostlinám, má i zdravou chuť k jídlu, snad ho Hagrid dobře krmí, když ho šatí tak neandrtálsky. Teď se do toho vložil i pan ředitel Black a Brumbál se možná rozhoupe ve věci osvobození Siriuse. Jenže nejdřív se asi objeví na obzoru Lupin. očekávám, že bude pořádná mela, až budou chtít Harryho zkulturnit, povedou ho do školy, bude se muset učit číst, psát, počítat a takové ty nudné věci. :-) Velmi děkuji za překlad, je to perfektní příběh.
Mám radost, že se ti příběh líbí. Sirius Black a Remus Lupin - tak tahle teorie mě opravdu zaujala, jen si budeš muset ještě chvíli počkat, jestli se ti dva opravdu objeví. Děkuji!

Re: Kapitola 2. O tlustočervech a pošetilosti Od: luisakralickova - 17.05. 2018
Krásné dětství, ale ty šoky při vstupu do "civilizace", pedagogický sbor by se asi měl víc zapojit:) Ale ještě není všem dnům konec. Harryho socializace bude určitě veselá akce. Díky denice za další dílek.
Všem dnům konec není, to máš pravdu. A Harryho socializaci kouzelníci vyřeší opravdu vynalézavě :-) Děkuji.

Proč mě to vůbec nepřekvapuje? :-D Ale aspoň je šťastný, což u Dursleyových v originále nebyl. A špinavé dítě je šťastné dítě :-D A taky mi přijde, že jich je tam dost na to, aby mohli s výchovou pomoci - Severus může vytáhnout nos z kotlíků, Minerva odložit chytání myší na později a Albus přestat cucat bonbony a hned bude Harry jako ze škatulky. Už jsem říkala, že malovaný Black visící v ředitelně je můj neoblíbenější z Blacků? Těším se, jak bude Brumbála grilovat :-D Díky, denice, jsem zvědavá, jak se to vyvine.
Harry je šťastný, ovšem je otázka, jestli by byl šťastný, kdyby znal i něco jiného a měl možnost srovnání. A Phinease Nigelluse mám v této povídce taky ráda, zasloužil by si větší prostor, je sympaťák a hlas zdravého rozumu. Děkuji.

Harry je normální kluk, se vším, co k tomu patří. Ušmudlanost, rozbitá kolena a odřené lokty především. A to řádění se zvířaty mu můžou ostatní kluci leda závidět, ale už teď ho lituju za ten šok, který utrpí, jakmile nastoupí do školy. Děkuji za kapitolku, příběh se mi moc líbí!
Do školy máme ještě daleko :-) Minerva má pravdu v tom, že Harry měl už dávno umět chodit na záchod, o jiném nemluvě. A taky že ušmudlanost a různá zranění by neměly přesahovat určitou míru. Ona si opravdu nestěžuje ráda, ovšem věřím tomu, že to nedělá zbytečně. Děkuji.

Ten Harry má prostě smůlu/štěstí - ať vyrůstá, kde vyrůstá, vždycky mu něco chybí :-) I když ani u Dursleyových neoplýval přepychem, myslím, že Petunie nedopustila, aby chodil špinavý a nosil ve třech letech plenky :-) Ovšem co mu u Hagrida chybí na hygieně, to mu určitě vynahrazuje poloobrova láska. A u Minervy bych si tipla, že neměla děti, protože každý rodič ví, že žravé dítě se dokáže se psem porvat o suchar klidně ihned po opulentním obědě :-)) Díky moc, Denice! Jsem opravdu zvědavá, kam tohle povede :-)
Hagrid pro Harryho dělá všecko, jen si prostě neuvědomí, že lidské mládě je poměrně dost křehké a vyžaduje jiné zacházení než třeba štěně. Minerva by třeba přešla tahanici o psí suchar, ale dítě se jí zdá špatně, nevhodně živené. Škoda, že s tím něco neudělala - skřítci by se jistě rádi postarali. Děkuji!

Bodejď by se nepral se psem o flákotu. Hagridovy koláčky jsou proslavené svou nepoživatelností. Bůhví, co ještě vaří v podobném stylu. Docela mě překvapily plenky. Od Hagrida bych čekala, že je Harry nebude mít vůbec :D Kam si kákne, tam si kákne, beztak je furt v přírodě. No ne? A ty kůže? No, kdoví kolik si Hagrid vydělá, že, jednodušší a levnější je děcko narvat do nějakého uloveného zvířete. Věřím, že co se týká citů a lásky, je na tom Harry dobře. Že z něj vyrůstá malý poloobr, to je věc jiná :D Děkuji, děvčata, byl to krásný rozjezd do Harryho dětství.
Máš pravdu, Hagrid asi jako kuchař neoslní. Myslím, že by možná plenky nezavedl, ale musela tu zapůsobit Minerva nebo Poppy, asi by mu to jen tak neprošlo :-) A když děcko vláčel po lese a k různým žravým, drápatým a zubatým potvorám, kůže Harryho aspoň trochu chránily. Děkujeme.

Ajejda, maly Tarzan :) Dekuji moc :)
Ano, něco takového :-) Děkuji.