Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Magie krve

40. Zmírnění následků škod

Magie krve
Vložené: Coretta - 13.04. 2018 Téma: Magie krve
Coretta nám napísal:
Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

~~~~~~~~~~~~~

 

40 -- Zmírnění následků škod


Když se Hermiona v sobotu vrátila z pozdní snídaně, byla společenská místnost s výjimkou Rona prázdná. Jeho ohnivé vlasy trčely na všechny strany jako kdysi Harryho, a oči měl zakalené nedostatkem spánku.

„Kde máš Harryho?“ Zeptala se. Slova z ní vylétla ostře a zlomyslně, byla z nich cítit víc než špetka žárlivosti. Hermiona se okamžitě zastyděla. Smutek a obavy jí bránily pořádně se vyspat; a tak se emoce draly na povrch dřív, než si je stačila sama uvědomit. „Promiň,“ řekla ve stejnou chvíli, kdy promluvil Ron:

„Pořád v posteli.“

„Vážně se omlouvám. Nemyslela jsem to takhle.“

Ron si rukou pročísl vlasy a rozhlédl se kolem sebe, jako by někde v místnosti mohl najít příhodně plující velký balíček se štítkem „Odpověď“.

„Rone?“ Zeptala se Hermiona jemně. „Co se děje?“

„Včera večer jsme si s Harrym hrozně dlouho povídali.“

Vypadalo to, že víc ze sebe nebude schopný dostat. Hermiona si uvědomila, že nevypadá jen vyčerpaně a nevyspale, ale že z něj cítí i skrytou úzkost.

„A to tě přivedlo k zamyšlení,“ nadnesla mírně

„Ne kvůli tomu, co řekl. Je tak– sám sebou. Teda, je jiný, ale ne víc než někdo, komu zabili zbytek rodiny a -“

Portrétový průchod se otevřel a dovnitř prolezla Levandule a Parvati.

„Nemohli bychom se přemístit někam do soukromí?“ Zeptal se Ron Hermiony.

„Jasně,“ odpověděla. „Bude v pořádku, když s námi půjde i Ginny?“

Ron přikývl. „Asi to tak bude nejlepší,“ řekl rozpačitě. „Nerad bych, aby lidé začali vykládat, že si dělám zálusk na holku Harryho Pottera. Ještě to zavětří Týdeník čarodějek a začnou mi chodit Huláci od postarších matron z celé Británie.

Slyšet Rona užít Harryho plné jméno Hermionu zneklidnilo. „Nejsme spolu,“ podařilo se jí opáčit.

„Jo tak – v tom případě by ti určitě nevadilo pomoct mi ty Huláky pootvírat, viď?“

Hermiona podrážděně zavrčela. „Počkej tady, prosím tě!“

 


Ron se povadle opíral o zeď, když se Hermiona vrátila s Ginny a s obrázky bezpečně uloženými v obálce zakouzlené proti pomačkání. Při Ginnyině příchodu se pomalu napřímil. Právě se chystali otevřít průchod portrétem, když se za nimi ozval hlas.

„Hej! Počkejte na mě!“

Hermiona cítila, jak sebou při zaznění jeho hlasu škubla. Než se stačila obrátit, přešel už Harry půlku místnosti.

„Jdete ven?“ Otázka zněla nevinně a byla mířená čistě na Rona.

„Jo, Harry, potřebuju si s holkama trochu popovídat.“ Ronův hlas silně zabarvovalo provinění. „Setkáme se později?“ Navrhl chabě.

Harryho obličej ublíženě ztuhl, pak jím probleskla zlost.

„Takže nejsem vítán.“

„Harry, koukni, jenom jsme...“

„Jenom jste zatracení pokrytci, vy oba. Když chci jít sám ven já, je to problém. Když se chcete vytratit vy dva spolu, je to naprosto v pořádku. Ale že byste mi někdy řekli, co vy spolu tak potají děláte, to ne!“

Ty jsi s tím začal! Chtělo se Hermioně vykřiknout, ale už to, že měla potřebu útočit, ukazovalo, že má Harry pravdu. Musela si připomenout, že to není Harry, komu ukazuje záda. Zaměřila se na jeho tvář. Harry se nikdy takhle slabě neušklíbal, když se zlobil; spíš vypadal mrzutě nebo pobouřeně, když ho někdo rozčílil.

„Jdeme se projít kolem jezera,“ řekl Ron.

„Vážně?“ Jeho úšklebek se ještě prohloubil, také ale nyní působil odměřeněji. Harry o krok ustoupil. „Se svojí sestrou, Rone? To zní dost perverzně. Nebo se s ní jenom dělíš o Hermionu?“

Harry uhnul před Ronovou pěstí a s ostře vyštěknutým smíchem odtančil o kus dál. Zuřivost a rychlost Ronova druhého útoku ho překvapily. Chvilku spolu zápolili, pak mu Ron kopnutím podrazil nohy, obkročmo se na něj posadil a začal do něj bušit pěstmi. „Rone!“ Vykřikl Harry a pokusil se ho ze sebe shodit. S omezeným úspěchem se mu dařilo Ronovy rány vykrývat.

„Přestaň!“ Zakřičela Hermiona. Ron si jí nevšímal. Ginny se ho pokusila od Harryho odtáhnout. Hermiona tasila hůlku. „Mdloby na tebe!" Křikla. Ron se svalil k zemi. Harry se zpod něho vysoukal.

„Jsi v pořádku?“ Zeptala se Hermiona. Chlapcova tvář byla rudá, měl trochu natržený ret a kolem jednoho oka se mu začínala nalévat podlitina. Opatrně přikývl.

„Přežiju to. Řekl jsem si o to.“ Nesměle se usmál na Ginny. „Promiň, Ginny.“ Zlehka se dotkl svého rtu. „Au.“

Ginny sklopila oči. Neřekla nic. Chlapec-který-vypadal-jako-Harry si olízl sbírající se kapku krve ze rtu a odvrátil se od nich.

„Tak si teda běžte,“ řekl. „Půjdu se projít sám.“

Hermiona počkala, až zmizí z dohledu, než Rona probudila.

„Ten kretén!“ Vykřikl.

Ginny se zasmála. Hermioně to znělo trochu hystericky. „Ale je dobrý, to se musí uznat,“ řekla roztřeseně. „Podařilo se mu jedinou narážkou urazit nás všechny. To chce talent.“

„Pojďme,“ řekla Hermiona.

 


Harry ze sebe těsně před Snapeovou laboratoří stáhl svůj neviditelný plášť. Vešel dovnitř, mávl na Snapea a automaticky se otočil ke dveřím, aby seslal kouzla proti odposlouchávání.

„Dobré ráno,“ pozdravil ho Severus, aniž by vzhlédl od svého kotlíku. „Říkal jsem si, jestli se dnes zastavíš.“

Harry došel za ním a posadil se na nedalekou stoličku. „Musím se k něčemu přiznat,“ řekl.

„Zpovídání je ředitelovou specialitou,“ poznamenal Severus suše, zatímco odměřoval švábí oči. Když Harry neodpovídal, pohlédl na něj. Po chvilce překvapení se zamračil.

„Má tvoje přiznání něco společného s tím, že ses pral na chodbách?“

„Ne,“ odpověděl Harry bezvýrazně, „poprali jsme se v nebelvírské společenské místnosti, takže všechno proběhlo ve vší počestnosti; a není to to, o čem jsem chtěl mluvit.“

Severus odvrátil pohled. Harry viděl, že se mu koutky rtů prohnuly v nepatrném úsměvu. „Je pravda, že je nebelvírská společenská místnost vymalovaná rudě, aby skryla všechnu tu krev?“

Harry si odfrkl. „Moc dobře víš, že červená barva skryje krev jen na pár minut. Museli bychom si vymalovat do hněda, což by hrdinskému lesku naší koleje poněkud ubralo na kráse.“

Severus se zarazil v počítání a upřeně se na něj zadíval. „Dneska jsme se nějak špatně vyspali, ne?“

Harry pokrčil rameny, najednou z něj všechno pobavení vyprchalo. Severus uhasil plamen pod kotlíkem. „Může to chvilku počkat. S čím ses mi to chtěl přiznat?“ Významně se zadíval na Harryho pohmožděný obličej. „Mladý Weasley vše ví?“

„Ne, ale myslím, že by měl.“

„Vysvětli.“

Harry si povzdechl. „Tak jo. Musím se přiznat, že jsem nebyl dost opatrný.“

Severus se zamračil. „Myslíš si, že má podezření.“

Oni mají podezření, že se něco děje. Zatím nevím, co přesně si myslí, ale moje chování jim připadá zvláštní.“

„A je?“

„Možná trochu. Ze začátku jsem se nijak zvlášť nesnažil skrývat, že jdu pryč, protože loni jim to nevadilo. Letos se ale zjevně rozhodli dávat na mě větší pozor, takže si toho všimli. Včera večer mě Ron taky viděl brát lektvar – myslel jsem, že spí.“

Severus se zatvářil rozladěně. Harry zvedl bradu. „Mohl bych jim jednoduše říct pravdu. Určitě nic neřeknou, ať už zareagují jakkoliv.“

„Musíš být schopný přijít s méně odhalujícím způsobem jak odvrátit jejich podezření.“

„Měl bych pár nápadů, kdyby to bylo nezbytně nutné, ale oba dělají potíže a je to nepříjemné. Říct jim pravdu by bylo daleko lepší.“

„Harry, ne. Nebudu se o tom s tebou bavit. Neřekneš jim nic, dokud se mi nepodaří plně zrealizovat mé plány.“

„Neohrozili by mě.“

„Možná,“ ušklíbl se Severus pochybovačně. „Věřím, že ne záměrně. Ale jsem si jist, že s vyzrazením informací týkajících se si takové starosti dělat nebudou, mladý Weasley je neopatrný a jeho emoce jsou příliš čitelné, ať už se tajemství pokusí zachovat nebo ne.“

Harry sklopil pohled k podlaze. Místy na ní byly skvrny, někde od ohně a jinde od neidentifikovatelných látek. Jedno místo se trochu lesklo. Musel připustit, že Ron by Snapeovi zkomplikoval život nesmírně rád, ale domníval se, že jeho loajalita Řádu by převážila.

„Uznávám, že Ron je dost čitelný. Ale už teď mají silné podezření a dřív nebo později si uvědomí, že cokoliv se děje, má to něco společného s tebou. Ron má dobrou intuici a Hermiona zase dokáže logicky přemýšlet, dohromady tvoří silný tým na řešení hádanek. Tentokrát nemají na pomoc mě, ale vypadá to, že se spřáhli s Ginny. Jestli jim neřeknu pravdu, budu muset přijít s konkrétní lží a dělat, že se ji před nimi snažím ukrýt, aby měli pocit, že se někam dostávají, až budou čenichat kolem.

Severus se na okamžik zamyslel a přikývl. „A dál?“ Pobídl ho.

„Vymyslel jsem dva použitelné scénáře.“ Harry zčervenal, ale pokračoval. „Můžu předstírat, že s tebou mám milostný poměr, jak nás podezíral Remus, nebo můžu předstírat, že jsem závislý na něčem, co mi ty obstaráváš. Druhá možnost je pro mě příjemnější a taky by seděla s tím, co zjevně znervózňuje Rona.“

Tvář jeho otce se podivně zkroutila, než se usadila do nečitelného výrazu. Harry se nemohl rozhodnout, jestli přechodná fáze ukazovala znechucení, pobavení nebo obojí.

„Nejsem si jist,“ řekl hladce, „která z těch dvou možností je pro mě přijatelnější, ale druhá je zřejmě bezpečnější, pokud se o ní doslechne můj pán.“

„V tuhle chvíli je to také nejvěrohodnější vysvětlení věcí, kterých si všimli,“ řekl Harry. Snažil se moc nepřemýšlet nad tím, jakým způsobem jeho otec mluví o Voldemortovi.

„Co konkrétně by měla být zmíněná látka?“

Harry na něj upřel odzbrojující úsměv. „Doufal jsem, že bys s něčím mohl přijít ty. Remus říkal,“ hlas se mu vytratil.

Severus si opřel čelo o konečky prstů, ruce spojené do stříšky ukrývaly téměř celý jeho obličej. Po chviličce se na něj podíval skrz prsty.

„Já toho o těchhle věcech moc nevím v mudlovském ani v kouzelnickém světě. Co by odpovídalo mému chování?“

Mistr lektvarů vydechl a napřímil se na své stoličce. „Jaké chování se pokoušíme napodobit?“

„No, zatím jsem třikrát zmizel – čtyřikrát, pokud budeme počítat i dnešek – vždycky tak s třídenním odstupem. Asi by se dalo říct, že před odchodem bývám podrážděný a vracím se vyrovnanější. Jednou jsem jim potom z kuchyně donesl zákusky – ne, to bylo vlastně až den poté.“

„Nemáš v úmyslu vztáhnout to k užívání svalového relaxantu?“

„Ne. Už jsem Ronovi řekl, že si to může jít ověřit za Brumbálem, takže ví, že jsem mu řekl pravdu. Ale znervóznilo ho to – asi kvůli tomu bublinovému lektvaru. Včera večer se choval jako nejlepší kamarád. Ráno si to namířil ven s holkama, zjevně si chtěli povídat o mně, a stěží ze sebe dostal ‚uvidíme se později‘.“

Snape se znovu zadíval na jeho modřiny, ale na jejich potyčku se nezeptal. „Tři dny. To je u těchto věcí poměrně dlouhá doba.“

„Nic jiného nemáme.“

„Hm.“ Snape svraštil obočí. „Něco bych tu měl, vytvořil jsem to kdysi...“ Suše se zasmál. „Averymu trvalo měsíce, než se z toho dostal...“

„Co je to?“

„Nepojmenoval jsem to, nebyl to úspěšný experiment.“ Černé oči přeběhly ke kotlíku a zpět na Harryho. „Učiní to člověka úžasně zranitelným.“ Dravě se usmál. „Nejen že jsi po tři až čtyři hodiny po užití v podstatě nepoužitelný, ale ještě další hodinu poté nemůžeš ovládat svou magii.“

„Cože?!“

To bylo mým cílem. Pokoušel jsem se vytvořit něco, co potlačí magické schopnosti, abych to mohl ideálně těsně před přeměňováním podstrčit Jamesovi a Blackovi, a tím je zesměšnit. V konečné fázi jsem přišel se dvěma fungujícími variantami, nicméně obě v rámci vedlejších účinků tak vážně ovlivňovaly emoční stav, že bylo oběti i většině svědků zřejmé, že se nachází pod vlivem nějaké látky. Což nevyhovovalo mému původnímu záměru.“

„A co Avery?“

„Jakmile jsem došel k závěru, že je recept nevhodný, pustil jsem lektvar do oběhu. Většinu lidí odradila ztráta magie, ale Avery se každých pár dní odplížil a žádal po mně další. Pod vlivem lektvaru byl také netypicky příjemný. Připravil bych pro něj víc – nepochybuji, že by mi za to dobře zaplatil – ale byl jsem přesvědčen, že dlouhodobé užívání by z něj udělalo motáka, a měl jsem obavy, že by mě za to jeho rodina nechala zavraždit.“

Harry na něj nepohnutě koukal. Představa strávit zbytek života bez magie byla překvapivě děsivá. „Udělat něco takového by ode mě bylo strašně pitomé!“ Zvolal. „Od kohokoliv, ale ode mě obzvlášť!“

„Dokonce jsem Averyho varoval, že to z něj pravděpodobně učiní motáka. Ani tak ho to neodradilo od útoku na mě, když jsem mu odmítl připravit další. Asi by mě zabil, kdyby Rookwood a Lestrangeová nezakročili.“

Harry si Averyho vybavil jako smrtijeda, který se vrhl k Voldemortovým nohám a žadonil o odpuštění za nedostatek víry. Také se s ním setkal na Odboru záhad. Harry se trochu zasmál. „Myslíš, že by po tom znovu skočil, kdybys mu opět nějaký připravil? Poslat mu malý dáreček – ‚hej, vzpomínáš si‘?“

Snapeovi se rozšířily panenky a pozvedl obočí. „To od tebe není hezké,“ řekl.

„Měl to být kompliment?“ Dobíral si ho Harry.

„Milé dítě, celou dobu si tu lámu hlavu nad tím, jak jim sabotovat lektvary, upravit jejich účinky, trvanlivost a tys mi právě poskytl řešení!“ Snape divoce vycenil zuby. „Pod vlivem je navíc tak povolný. Počkej, najdu své staré poznámky. Avery zbytek svého života stráví v půvabné mlze.“

„Počkej!“

„Nechoď na mě se šlechetností,“ zavrčel Snape.

„Na to zapomeň – ale co moje historka? Uvědomí si někdo, o co jde?“

„Ne, ale na tom nezáleží. Stačí, když budeš mít v hlavě jasnou představu, aby tvé chování zůstalo konzistentní. Toto bude stačit. Jen ti musím připravit dávku.“

„To si to mám vážně vzít?“

Severus chvilku mlčel. Pak si povzdechl. „Také se mi ta myšlenka nelíbí – ale bylo by to jen jednou. Je snazší napodobovat chování podle prožité zkušenosti než pouhé představy – to jsem dokázal ocenit jako špeh.“ Zavrčel. „Jen jednou, je ti to jasné? Nemyslím si ale, že ti to bude imponovat více než kletba Cruciatus. Mě samotnému ta zkušenost přišla nezáživná.“

 


Ron celou cestu k jezeru mlčel. Promluvil, až když se zastavili u balvanů rozesetých na břehu.

„To bylo ode mě hloupé.“

„Vrhnout se na něj?“

„Poté, co jsem celý včerejší večer věnoval tomu, abych se s ním zase sblížil.“

„Možná to bylo poprvé,“ vložila se Ginny. Ron zavrtěl hlavou.

„To si nemyslím. Pamatuje si úplně všechno. Myslí správným způsobem, jen jde víc do hloubky. Ale něco se mu během toho útoku muselo stát a většina staré party o tom neví. To mi řekl. Můžu vidět ty obrázky?“

Ron si fotografie tiše prohlížel a Ginny mu je popisovala stejně jako předtím Hermioně. Hermiona sledovala, jak mu z tváře vyprchává barva. Když promluvil, zněl jeho hlas výš než obvykle.

„Tak jo. Uznávám, že ten obličej je jiný.“

„Ale?“ Zeptala se Hermiona kysele.

„Ale ten člověk, se kterým jsem včera mluvil, byl Harry.“ Ron jí nedovolil nic namítnout. „Ne, poslouchej! Když Harry Voldemorta poprvé ‚zničil‘, Voldemort nezemřel, není to pravda? Jen jeho tělo, ale přežilo z něj dost na to, aby to jeho duši udrželo na tomhle světě a neporušenou. Aspoň tak mi to Harry vysvětlil.“

„Ale to je Voldemort!“ Namítla rozhořčeně Hermiona. „Stalo se to, protože se ochránil před smrtí nějakými rituály černé magie.“

„Harry je ale s Voldemortem propojený. A má své vlastní ochrany. Co když se mu stalo totéž? A pak nějakým způsobem dostali jeho duši do jiného těla?“

„To by byla černá magie. Co by navíc udělali s člověkem, který byl předtím v tom těle?“ Nakrčila Ginny pochybovačně čelo.

Hermiona se nad jeho nápadem zamyslela. „Možná ten člověk prodělal úraz mozku nebo dostal polibek od mozkomora,“ navrhla. Podívala se na Rona. „Zmínil jsi, že se s Harrym něco stalo během útoku. Co?“

„Mluvil o tom dost neurčitě,“ řekl Ron. „Přistihl jsem ho, jak si bere lektvar – myslel si, že spím – a zeptal jsem se ho, co to je. Tvrdil, že to bere kvůli tomu, jak ho zasáhlo zhroucení ochranných kouzel kolem jejich domu – že v domě sice nebyl, ale i tak ho zrušení kouzel nějak ovlivnilo. Asi se bál, že by to brát neměl, protože mi řekl, že se na to můžu jít zeptat Brumbála, ale ne Pomfreyové. Ta o tom prý neví. Prý ho dostává přímo od Snapea, kterému to řekli jenom proto, že je to potřeba. Řekl, že o tom Brumbál nepověděl ani jejich staré partě, protože by tak odhalil příliš mnoho informací o tom, jak byly sestavené jeho ochrany a o tom, co se mu stalo. V tu chvíli jsem se rozhodl, že si musím poslechnout, na co jste přišly vy dvě.“

„Napadlo to Ginny,“ řekla Hermiona. Zajímalo by ji, jaké účinky má Harryho lektvar. „Jak často tenhle lektvar musí brát?“

„Každý druhý den, aspoň to tak říkal,“ odpověděl Ron.

„Takže nemůže jít o Mnoholičný lektvar. Ne pokud se jim ho nepodařilo vylepšit a prodloužit jeho dobu trvání.“ Zamračila se. „Myslíš, že bys mi mohl sehnat vzorek?“

„Snad jo. Pokusím se. Mám tam zajít a zjistit, jestli je venku?“

Nakonec Ron zamířil do chlapeckých ložnic a Hermiona do knihovny. Dohodli se, že se tam s Ronem sejdou. Ginny zůstala venku; Hermiona měla pocit, že chce být o samotě.



V knihovně si vytáhla svůj původní výběr knih. Za poslední týden pátrala snad všude po jakékoliv zmínce nějaké varianty jména vyslovovaného jako „Mayland“, postupovala hlouběji do historie a nakonec dokonce nahlédla do legend. Rozhodla se vrátit se k pravděpodobnějším zdrojům a vyzkoušet některé z méně slibných způsobů psaní jména.

Právě končila se všemi variantami končícími na ‚lund‘, když dorazil Ron. Tvářil se otráveně.

„Harry má svou skříňku zamčenou,“ řekl. „Kouzlem. Bez protikouzla se dovnitř nedostanu a to by ho mohlo varovat, že se o to někdo pokoušel.“

 


Harry si pochybovačně prohlížel přísady, které mistr lektvarů postupně shromažďoval na přípravu ‚Motácké drogy‘, jak si ji Harry ve své mysli pojmenoval. Zahlédl mezi nimi mimo jiné mozkomoří dráp a rulík zlomocný. Sledoval, jak Severus odměřuje malinkaté množství jakéhosi tmavého, hustého sirupu.

„Co to je?“

„Šťáva ze čmelotryska.“

„Avery měl tohle rád?“

"De gustibus non disputandum est."

„Co to znamená?“

„Proti gustu žádný dišputát.“

„Aha.“ Harry mu podal malý kalíšek naplněný po okraj rozemletými všudylezčími tesáky. „Netuším, jak do sebe tohle dostanu. Vypadá to odpornější než Mnoholičný lektvar, a v tom plavaly Goyleovy vlasy.“

Severus znehybněl. Pomalu otočil hlavu k Harrymu. Ten pohyb Harrymu připomněl zaostření dravého ptáka na kořist. „Kradl jsi lidské přísady?“ Zeptal se výhružně.

„To už bylo dávno,“ doplnil Harry chvatně. Snape ho z očí nespustil. „Ve druhém ročníku. Během té věci s Tajemnou komnatou. Ron, Hermiona a já jsme byli přesvědčení, že za vším stojí Malfoy, tak jsme se já s Ronem zamaskovali do Crabbea a Goylea a pumpli jsme ho o informace.“

Záblesk pobavení zmírnil Severusův nesouhlas. „Co jste se dozvěděli?“

„Že Malfoy není Zmijozelův dědic a že zmijozelská společenská místnost je příšerná.“

„Příšerná?“ Zopakoval Severus, až Harrymu přeběhl mráz po zádech.

„Mohlo to mít něco společného s tím, že jsme se děsili, že nás někdo přistihne a zaživa stáhne z kůže.“

„Ano, to by mohlo dojem ovlivnit,“ připustil Severus.

„Jak moc zbývá do uskutečnění tvých plánů?“ Zeptal se Harry v naději, že se mu podaří odvrátit téma hovoru od starých prohřešků. „Jen abych věděl, jak dlouho je ještě budu muset vodit za nos. Má to vliv na to, co jaká vodítka jim kdy předhodím.“

„Mé plány se mění. Některé je téměř možné zrealizovat, jiné jsou v čistě teoretické fázi. Stále se nevzdávám naděje, že se mi podaří vhodně rozmístit zařízení pro špehování, ale Kratiknot dosud nedosáhl takových výsledků, jaké jsem si představoval.“

„Je to pro tebe teď bezpečné?“

„Nikdy to není bezpečné,“ řekl Snape hořce.

„Ale?“

„Podezřívavost Pána zla se alespoň prozatím přesunula jiným směrem. Místo setkávání v tak těsné blízkosti Prasinek mi však přidělává starosti.“

„Neulehčí vám to sledovat je?“

„Mohlo by. Na druhou stranu by však mohlo být zranitelné místo vybráno cíleně. Je možné, že chtějí, abychom viděli, co se nám podaří zahlédnout.“ Severus pod připraveným kotlíkem zažehl plamen. „Co tví nebelvírští přátelé?“

„Je to těžké.“

„To jsem uhodl podle stavu tvého obličeje.“

Harry zčervenal. „Tak nějak jsem si to zasloužil.“

„Skutečně?“

„Naznačil jsem, že si Ron půjčuje Hermionu se svou sestrou.“

Severus zakašlal, ale stejně z něj smích vybublal.

„Řekli totiž, že se jdou projít k jezeru, a když tohle někdo řekne, často to znamená, že... No...“

„Za mých časů se to říkávalo také.“

Harry zaváhal. Pak se rychle přinutil vyslovit další čerstvý problém. „A Hermiona mi řekla, že se mnou nebude chodit.“

Severus sebou trhl. Nejistě k Harrymu zvedl pohled. „Vy jste spolu chodili?“

„Ne tak docela. Dali jsme si pusu...“

Severus se uvolnil. „Chápu to tak, že dala přednost Weasleymu?“

„Ne, odmítla se mnou chodit proto, že jsem jí nechtěl říct, kde jsem byl. Ale nevadilo jí zůstat přáteli. Dokud jsem všechno nepokazil, když jsem řekl ‚Pán zla‘.“

Severus nevěděl, co si o tom myslet. „Vloni jsi mě kvůli tomu napadl.“

„Vzpomínám si. Teď to evidentně říkám, aniž bych si toho byl vědom.“ Harry se na své stoličce nahrbil. „Děsí mě to.“

 


Několik hodin po obědě se Hermioně ani s Ronovou pomocí stále nepodařilo najít zmínku o předmětu svého pátrání. Připomnělo jí to hledání Nicolase Flamela, když byli v prvním ročníku. Ron jí právě šel pro novou várku knih, když si uvědomila, že ji někdo sleduje. Vzhlédla. O zeď se tam s pažemi zkříženými na hrudi a arogantním úšklebkem opíral Draco Malfoy.

„Bavíš se?“ Popíchl ji.

„No, nedělám nic do školy. Co chceš, Malfoyi?“

Malfoy se odrazil ode zdi a přikročil blíž. „Jen ti říct, že jsem právě zahlédl tvého nezvěstného přítele – no, možná spíš ex-přítele? – a napadlo mě, jestlipak víš, kam tyhle dny chodívá.“

Hermiona skryla dychtivou touhu po informacích. Malfoy jí stejně nedá nic, co by od něj chtěla ani informace.

„Nemám ponětí,“ řekla nezaujatě.

„Šel do laboratoře profesora Snapea,“ řekl jí Draco. Evidentně měl obrovskou radost, že jí může říct něco, co neví. „Ne do školní – do jeho soukromé laboratoře. A Snape byl uvnitř. Sledoval jsem dveře celou hodinu a nikdo nevyšel. Co na to říkáš?“

„Upřímně, Malfoyi,“ procedila Hermiona skrz zaťaté zuby. „Myslím, že toho víš víc než my.“

„Myslíš, že Chlapec-který-všechno-zpacká potřebuje hodiny navíc?“ Protáhl Malfoy. „Nebo jde o něco osobnějšího? Všiml jsem si, že je docela zběhlý v teorii černé magie.“

„Poslouchej, Malfoyi. Já to nevím.“

Malfoy o krok ustoupil a zamračil se. Pozorně ji sledoval. „Ale ráda bys, viď?“ Zeptal se chladně.

Hermiona zaváhala, pak souhlasně přikývla.

„No vidíš, Grangerová, co kdybychom uzavřeli obchod? Informace quid pro quo. Řeknu ti, co jsem viděl a ty mi řekneš totéž na oplátku.“

„Jestli o Harrym něco zjistím, ty jsi poslední člověk, kterému o tom budu vykládat!“

Jeho očima probleskla jiskřička zájmu a Hermiona si uvědomila, že prozradila víc, než měla v úmyslu. Teď věděl, že jí to dělá starosti. Jeho odpověď nicméně zněla ledabyle a nezaujatě. „Poslední, Grangerová? Asi by ses měla zamyslet, jestli někde na světě nemáte horší nepřátele.“

„Nebudu s tebou uzavírat žádné dohody!“

„Já jo,“ vložil se mezi ně Ron.

Malfoy vypadal stejně překvapeně, jako se Hermiona cítila. Oba se obrátili k uličce mezi regály, kde stál bledý Ron.

„Ty, Weasley? Myslel jsem, že všechny myšlenky, které příležitostně zabloudí do tvé hlavy, schraňuje Grangerová.“

Ronova tvář se zkřivila zlosti, ale udržel hlas vyrovnaný. „Jen jeden typ informace – dám ti vědět, kdy není v nebelvírské věži, když mi dáš vědět, kdy se ukázal ve sklepeních a kde.“

Malfoy dvěma dlouhými kroky překonal vzdálenost mezi ním a Ronem. Napřáhl ruku. „Potřeseme si na to, Weasley.“ Hermiona sledovala, jak Ron zaváhal a uchopil nabídnutou ruku. Rychle si potřásli. Ron si potom nenápadně otřel dlaň o hábit, jako by ho Malfoyův dotek pošpinil.

„Tak já už půjdu,“ protáhl Malfoy. „Nebojte se dát mi kdykoliv vědět.“ Ohlédl se po Hermioně. „Nic do školy?“

„Slyšel jsi někdy jméno ‚Augustus Mayland‘?“

Malfoy překvapením otevřel oči dokořán. Popošel k ní blíž a sklonil se nad jejím seznamem jmen. Jeho úšklebek byl zpět.

„Proč o něm potřebuješ vědět?“

„Do toho ti nic není.“

„Vážně?“ Malfoy se na ni pohrdavě ušklíbl. „Můžu ti o něm říct – dost na to, abys ho tady v knihovně našla. Co z toho budu mít?“

„Dost abych ho našla?“

„A něco navíc. Informaci, kterou nikde nenajdeš.“

„Co za to chceš?“

Malfoy zúžil oči do štěrbinek. „Mizí neznámo kam – nezapírej to; tolik už jste prozradili. Řekni mi, které dny to doteď byly, a já ti řeknu o Maitlandovi.“

Hermiona se zamyslela. Neviděla, jak by tato informace mohla Harrymu ublížit – v každém případě byla daleko méně nebezpečná než slib, který mu dal Ron – ale Malfoy ji chtěl a to ji znervózňovalo. Malfoy si přehnaně netrpělivě přešlápl.

„Tak, Grangerová? Tvoje samotná existence mě uráží, nehledě na nutnost setrvávat ve tvé přítomnosti. Nečekej, že tu budu postávat do večeře.“

„Hned první den,“ řekla zdráhavě, „pak minulé úterý, minulý pátek, tohle úterý...“

„A teď.“

Hermiona přikývla. Co jsem to udělala? Snažila se zakrýt nával paniky, který se při její malé zradě dostavil. Cojsemtoudělala?

 „Nějaký další?“

„Nejsem si jistá.“

Malfoy přikývl. „To stačí. Pan Maitland byl známým mého otce. Co si pamatuju, nikdy jsem se s ním nesetkal. Zemřel, když jsem byl malý. Otec jednou řekl, že tady v Bradavicích chodil do stejného ročníku jako Potterův otec. Doufali, že se jim podaří přesvědčit Jamese Pottera, aby podpořil stranu Pána zla.“

„To tak!“ Řekl Ron opovržlivě. Malfoy mu pohled oplácel, z očí mu čišelo pohrdání.

„Potterovi byli stará, bohatá, čistokrevná rodina, než se do ní provdala Harryho matka. Nebylo bezdůvodné očekávat, že byl jejich dědic vychován v úctě ke svému rodinnému odkazu.“

„Třeba měl dostatečnou úctu ke svému dědictví, že si svou nadřazenost nepotřeboval dokazovat ponižováním ostatních,“ řekla Hermiona ostře.

Malfoy se ušklíbl. „A možná ho jen očarovala krásná, intrikánská mudlovská šmejdka, která se ho pokusila použít jako lístek mezi kouzelnickou společenskou smetánku,“ odsekl.

„Jak se opovažuješ takhle mluvit o Harryho mámě!“ Zašeptal Ron zuřivě. „Počkej, řeknu mu to!“

„Jen tvrdím,“ zasyčel Malfoy, „že to je další stejně opodstatněný náhled na to, co se stalo. Čekám, že Harry to pochopí.“

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 28.12. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: werusska - 20.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: 40. Zmírnění následků škod Od: sisi - 16.04. 2018
Tentokrát má Malfoy junior můj obdiv, co se týká věcí jako je vyjdnávání a uzavírání mluv. Opravdu v tom umí chodit, to se musí nechat. Děkuji za překlad. Považuji za štěstí, že Snape starší měl tolik rozumu, že nepřikročil ke krycí variantě č. 1, Merlin dík. Těším se na pokračování.

Re: 40. Zmírnění následků škod Od: martik - 15.04. 2018
Napadlo mě to stejné jako Jacomo. Ne talent, ale geny :-D Díky.

Re: 40. Zmírnění následků škod Od: JSark - 13.04. 2018
Malfoy a spojenectvo s Ronom a Hermionou? To je proste divné. 8O Úprimne, nechápem tak úplne, na čo má slúžiť Harrymu ten elixír? Akože budú jeho kamaráti menej znepokojení, keď zistia, že fičí na nejakom podozrivom drijáku? No zaujímavo sa to vyvíja. :)

Re: 40. Zmírnění následků škod Od: Jacomo - 13.04. 2018
Tak tohle byla úžasná kapitola. Líbí se mi Harryho komunikace se Snapem, ale připadá mi, že čím víc si rozumí s ním, tím míň si rozumí s kamarády. Neumím si představit kanonického Harryho, který by měl k procházce u jezera podobnou poznámku. Ale tady jsme v jiném příběhu, tak si nebudu stěžovat. Jsem zvědavá, jak bude fungovat ten nápad s "drogou". A ještě víc na to, co má za lubem Draco. Myslím, že on bude první, kdo Harryho a Snapeovo tajemství objeví. Nebo k tomu bude mít hodně blízko. Uvidíme. Každopádně moc děkuju za další kousek. Povídka je čím dál lepší. Mimochodem, dostal mě výrok od Ginny: „Podařilo se mu jedinou narážkou urazit nás všechny. To chce talent.“ To není talent, Ginny. To má v genech :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

GatewayGirl: ( Coretta )27.03. 202084. Epilog
GatewayGirl: ( Coretta )20.03. 202083. Zpátky doma - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )13.03. 202083. Zpátky doma - část první
GatewayGirl: ( Coretta )06.03. 202082. Opatrovnictví - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )28.02. 202082. Opatrovnictví - část první
GatewayGirl: ( Coretta )21.02. 202081. Ráno poté
GatewayGirl: ( Coretta )14.02. 202080. Hadí jazyk - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )07.02. 202080. Hadí jazyk - část první
GatewayGirl: ( Coretta )31.01. 202079. Pánem
GatewayGirl: ( Coretta )24.01. 202078. Halloweenský ples - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )17.01. 202078. Halloweenský ples - část první
GatewayGirl: ( Coretta )14.06. 201977. Nejisté časy - část třetí
GatewayGirl: ( Coretta )07.06. 201977. Nejisté časy - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )31.05. 201977. Nejisté časy
GatewayGirl: ( Coretta )24.05. 201976. Kletby a tesáky - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )17.05. 201976. Kletby a tesáky
GatewayGirl: ( Coretta )10.05. 201975 - Černá magie a temná stvoření - část 2
GatewayGirl: ( Coretta )03.05. 201975 - Černá magie a temná stvoření - část 1
GatewayGirl: ( Coretta )05.04. 201974. Neopatrnost
GatewayGirl: ( Coretta )15.03. 201973. Dárky a obavy - část 2
GatewayGirl: ( Coretta )08.03. 201973 - Dárky a obavy
GatewayGirl: ( Coretta )22.02. 201972. Nová spojenectví - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )15.02. 201972. Nová spojenectví - část první
GatewayGirl: ( Coretta )08.02. 201971. Důsledky
GatewayGirl: ( Coretta )01.02. 201970. Nebezpečí důvěry
GatewayGirl: ( Coretta )25.01. 201969. Úrovně
GatewayGirl: ( Coretta )18.01. 201968. Rituál
GatewayGirl: ( Coretta )09.11. 201867. Masky
GatewayGirl: ( Coretta )02.11. 201866. Vzájemnost
GatewayGirl: ( Coretta )26.10. 201865. Smlouvání
GatewayGirl: ( Coretta )19.10. 201864. Zachovat dekorum
GatewayGirl: ( Coretta )12.10. 201863. Nový úhel pohledu
GatewayGirl: ( Coretta )05.10. 201862. Na špatném místě
GatewayGirl: ( Coretta )28.09. 201861. Zasedání Weasleyových
GatewayGirl: ( Coretta )21.09. 201860. Hry a žertíky
GatewayGirl: ( Coretta )24.08. 201859. Změny
GatewayGirl: ( Coretta )17.08. 201858 - Abstraktní pojem
GatewayGirl: ( Coretta )10.08. 201857. Osobní záležitosti
GatewayGirl: ( Coretta )03.08. 201856. Nedůvěra
GatewayGirl: ( Coretta )27.07. 201855. Útoky
GatewayGirl: ( Coretta )20.07. 201854. Sdílení tajemství
GatewayGirl: ( Coretta )13.07. 201853. Inkriminující fotografie
GatewayGirl: ( Coretta )06.07. 201852. Nabídka míru
GatewayGirl: ( Coretta )29.06. 201851. Střet
GatewayGirl: ( Coretta )22.06. 201850. Proměnlivá spojenectví
GatewayGirl: ( Coretta )15.06. 201849. Mapování nepřátelského území
GatewayGirl: ( Coretta )08.06. 201848. Jiná místnost
GatewayGirl: ( Coretta )01.06. 201847. Světlo svítání
GatewayGirl: ( Coretta )25.05. 201846. Hra
GatewayGirl: ( Coretta )18.05. 201845. Udržte mě tady
GatewayGirl: ( Coretta )11.05. 201844. Hadi a zmije
GatewayGirl: ( Coretta )04.05. 201843. Hudba duše
GatewayGirl: ( Coretta )27.04. 201842. Vraždy a vzpomínky
GatewayGirl: ( Coretta )20.04. 201841. Ročník 77
GatewayGirl: ( Coretta )13.04. 201840. Zmírnění následků škod
GatewayGirl: ( Coretta )06.04. 201839. Špatná odpověď
GatewayGirl: ( Coretta )30.03. 201838. Konspirační teorie
GatewayGirl: ( Coretta )23.03. 201837. Vztahy
GatewayGirl: ( Coretta )16.03. 201836. Přechodné nepřátelství
GatewayGirl: ( Coretta )09.03. 201835. Vlkodlačí čest
GatewayGirl: ( Coretta )02.03. 201834. Magická berlička
GatewayGirl: ( Coretta )23.02. 201833. Experimentování
GatewayGirl: ( Coretta )16.02. 201832. Létání a vyšetřování
GatewayGirl: ( Coretta )09.02. 201831. Můj život jako camrál
GatewayGirl: ( Coretta )02.02. 201830. Další komplikace
GatewayGirl: ( Coretta )26.01. 201829. Nový režim
GatewayGirl: ( Coretta )19.01. 201828. Mimoškolní aktivity
GatewayGirl: ( Coretta )12.01. 201827. Opět doma
GatewayGirl: ( Coretta )24.11. 201726. Léto u konce
GatewayGirl: ( Coretta )17.11. 201725. Na čí stranu?
GatewayGirl: ( Coretta )11.11. 201724. Pozměněný stav mysli
GatewayGirl: ( Coretta )03.11. 201723. Možnost volby
GatewayGirl: ( Coretta )27.10. 201722. Pravda
GatewayGirl: ( Coretta )20.10. 201721. Příčná ulice
GatewayGirl: ( Coretta )13.10. 201720. Nejnovější trik dvojčat
GatewayGirl: ( Coretta )06.10. 201719. Ozvěna minulosti
GatewayGirl: ( Coretta )29.09. 201718. Vzájemná nedůvěra
GatewayGirl: ( Coretta )22.09. 201717. Neřesti a čiré zlo
GatewayGirl: ( Coretta )15.09. 201716. Vzpomínky z dětství
GatewayGirl: ( Coretta )08.09. 201715. Rizika povolání
GatewayGirl: ( Coretta )01.09. 201714. Napětí a trocha nudy
GatewayGirl: ( Coretta )25.08. 201713. Ctnosti a vzhled
GatewayGirl: ( Coretta )18.08. 201712. Odstíny viny
GatewayGirl: ( Coretta )11.08. 201711. Veřejné mínění
GatewayGirl: ( Coretta )04.08. 201710. Jedy
GatewayGirl: ( Coretta )28.07. 20179. Prsten
GatewayGirl: ( Coretta )21.07. 20178. Sklepení
GatewayGirl: ( Coretta )14.07. 20177. Útok
GatewayGirl: ( Coretta )07.07. 20176. Útěk
GatewayGirl: ( Coretta )30.06. 20175. Zaskočený návštěvník
GatewayGirl: ( Coretta )23.06. 20174. Neočekávaný dopis
GatewayGirl: ( Coretta )16.06. 20173. Očekávané dopisy
GatewayGirl: ( Coretta )10.06. 20172. Z čistého nebe
GatewayGirl: ( Coretta )02.06. 20171. Z minulosti zbyl jen popel
. Úvod k poviedkam: ( Coretta )19.05. 2017Úvod k povídce