Autor: SnuggleswithSnape Překlad: Lupina Beta: denice Banner: arabeska
Originál: https://www.fanfiction.net/s/7463124/1/
Rating: 16+
Kapitola 1. Seznam
Z pohledu Hermiony
Myslím, že je pravda, co se říká. Přes léto jsem se změnila. A taky si myslím, že se nás změnilo hodně, když teď válka skončila a z našich ramen spadlo to velké břímě. Moje proměna však byla poněkud… extrémnější. Víte, když jsem viděla umírat svoji rodinu a vrstevníky, cosi jsem zjistila – život je příliš krátký a nikdy nemáte jistotu, kdy nastane konec. Zjistila jsem, že se potřebuju uvolnit, dát si pauzu od toho všeho studování a tlaku, který vždy doprovázel můj život, a prostě se pobavit. Přesně to mám letos v úmyslu a něco mě už i napadlo.
„Udělala jsem seznam,“ prohlásím hrdě při vstupu do nebelvírské společenské místnosti, kde moji dva nejlepší kamarádi hrají šachy. Ani jeden se neobtěžuje vzhlédnout nebo nějak zareagovat na má slova. „Copak jste mě neslyšeli? Říkala jsem, že…“
„Udělala jsi seznam. My víme, Miono, pořád nějaké děláš,“ praví Ron, aniž by zvedl oči od šachovnice. Dobře, má pravdu, mám sklony vytvářet seznamy při každé možné příležitosti, která vás napadne, ale tento je jiný, tento ze mě učiní legendu této školy za něco, čeho by se žádný jiný student neodvážil.
„Fajn, jestli se nechcete podílet na mých rošťárnách…“ konstatuji dramaticky; moc dobře vím, že tím snadno získám zájem chlapců o to, co musím říct. Je opravdu smutné, že po všech těch letech tady mi moji nejlepší kamarádi stále nevěnují pozornost a respekt, které si zasloužím.
Začínám se otáčet. „Hermiono,“ to se ozve Harry, „kdo to letos odnese?“ ptá se docela nervózně, asi proto, že mnohokrát zažil moji krutou a sadistickou stránku. Aktivuji ji, jen když je to nutné, ne že bych se promenádovala kolem a schválně lidi ponižovala… Tedy alespoň doposud ne.
„Profesor Snape,“ prohodím, jako by o nic nešlo, zatímco ve skutečnosti jde o zatraceně velké sousto. Otočím se právě včas, abych uviděla, jak jim v šoku padly brady a jen na mě zírají. „Zavřete pusy, kluci, než vám do nich vletí moucha,“ poradím jim. Snažím se co nejlíp potlačit smích, ale když jejich reakce jsou tak zatraceně roztomilé.
„U Merlina, copak ses zbláznila?“ zeptá se Harry, když konečně popadne dech, a tím probere i Rona.
„To je zatraceně úžasné,“ vydechne Ron. Musím se usmát, jak předvídatelní jsou oba moji kamarádi.
„Děkuji vám, Ronalde a Harry, budu si vaší podpory cenit. Jsme tady posledním rokem a já si ho opravdu chci užít. Mučit Snapea bude zábava. Beztak, co nejhoršího se nám může stát?“ zamumlám.
„Z toho se jen tak nevylížeš,“ oznámí Harry tak vážně, že se smíchy můžu při té představě potrhat.
„Propáníčka, Harry, vážně pochybuju, že by tohle profesor Snape chtěl udělat. Kromě toho se na sexuální vztahy mezi žáky a učiteli hledí skrz prsty,“ prohodím ledabyle, jen abych jej poškádlila.
„Co tím, k čertu, mys… aha,“ sleduju, jak se Harrymu rozšíří oči, když si uvědomí narážku v mých slovech, pak je přimhouří a zamračí se na mě.
„Co? Já to nechápu…“ Ron se lehce mračí a Harry se k němu nahne a něco mu pošeptá. „U Merlina, nepotřebuju nechutné představy o tom umaštěnci… blé, blé, blé,“ skučí a poskakuje kolem, jako by tím mohl vyhnat z hlavy nechtěné obrazy. Pak začne nabírat popelavou barvu, i když nechápu proč, protože profesor Snape není nejhůře vypadající muž planety. Vlastně svým způsobem přijde atraktivní nejen mně, ale i ostatním děvčatům, ačkoli ta by to nepřiznala.
„Vážně, Ronalde, nebuď tak teatrální. Jste přece chlapi, nebo snad ne?“ zeptám se a zvednu u toho jedno obočí.
„I když myslím, že jde o sebevražednou misi… jdu do toho,“ zazubí se na mě Harry. Předchozí komentář už mi odpustil.
„Nežádám, abyste mi pomohli… zatím, ale jestli řeknu nebo udělám něco, co se mi nepodobá, musíte mi slíbit, že mě budete krýt a dělat jakoby nic,“ oba je sleduju a čekám, až pochopí, že to myslím vážně. Potřebuju jim říct pár vážně šokujících plánů a nejsem si jistá, že na ně i já mám odvahu.
„Slibujeme,“ oba slavnostně přísahají…
Nemůžu se dočkat první hodiny lektvarů. Nechť začne první fáze.