Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Magie krve

12. Odstíny viny

Magie krve
Vložené: Coretta - 18.08. 2017 Téma: Magie krve
Coretta nám napísal:

AutorGatewayGirl

Překlad: Coretta   Beta: Avisavis    

Banner:  Coretta

Severus Snape-Hito76 ©2007-2017 snapefanclub

Severus Snape ©2006-2017 keeperofthedead

Originál:

 http://www.potionsandsnitches.org/fanfiction/viewstory.php?sid=2025 

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

~~~~~~~~~~~~~

 

12 -- Odstíny viny

 

Poté, co Harry snědl svůj lehký oběd (první oběd po dlouhé době?), rozhodl se uvařit si šálek čaje. Z háčku v krbu vzal konvici, vypláchl ji, napustil vodu a Incendiem zapálil oheň v ohništi. Na chvilku se zadíval do plamenů, když si uvědomil, že kouzlo na rozdíl od těch při duelu seslal bez dozoru, což spadalo do kategorie porušení zákona o magii nezletilých.

Tohle jsou Bradavice, ujišťoval se. Nad troškou magie navíc tu zřejmě nikdo ani nemrkne. Přesto ho to znervóznilo a rozhodl se dávat si od teď větší pozor, i kdyby mu tohle jedno uklouznutí prošlo.

Našel čaj a nasypal dvě lžíce do hrnce, pak se v kuchyni trochu porozhlédl. Ve skříňce s čajem se také nacházela malá sbírka nejrůznějšího koření: celý hřebíček a nové koření; muškátový oříšek; dva druhy skořicové kůry zkroucené do nepravidelných ruliček; krásné hvězdičky badyánu; podlouhlá semínka fenyklu; jakási černá článkovaná olejovitá semínka připomínající myší bobky, jež ale vydávala intenzivní nasládlou velmi příjemnou vůni; malá kulatá semínka vonící po kari; ještě menší kulatá semínka vonící po hořčici… Žádné bylinky, zaznamenal Harry. Vedle koření stál černý keramický hmoždíř s drtící paličkou a hromádka mušelínových ubrousků na koření. Harry si odebral několik semínek fenyklu na žvýkání a přemístil se k vedlejší skříňce.

Ta obsahovala několik druhů obilovin – ječmen, proso, rýži, ovesné vločky a něco, co Harry tipoval na pšenici – dva druhy mouky, kostkový cukr, melasu a jakési nepopsané prášky. Ve vedlejší skříňce bylo uložené malé množství několika lektvarových ingrediencí, z nichž některé byly jedovaté, kuchyňské váhy, pár kapátek, a několik lektvarů v lahvičkách. Harry byl rád, že ochutnal jen fenykl a ne tu lákavě voňavou věc, co vypadala jako myší bobky. Další – kouzlem chlazená – skříňka obsahovala neotevřenou lahev mléka, smetanu a pět mrtvých, vykuchaných krtků úhledně vyskládaných v řadě na zádech.

„To nechci vědět,“ zamumlal si pro sebe Harry a přešel k poslední skříňce, ve které našel dva malé přikryté kotlíky (k Harryho nezměrné úlevě prázdné); tři talíře, čtyři misky, několik hrníčků, podšálků a skleniček; jehlice na špízy, kleštičky, lžíce a další pomůcky na vaření.

„Dobře, takže vaří,“ zabručel Harry, „i když ne moc často. Možná jen, když potřebuje někoho otrávit.“ Harry si vzpomněl na mušelínové sáčky. „Možná si vyrábí svůj vlastní svařák.“

Harry sňal bublající konvici z háčku a přelil vodu do hrnce, odklidil nádobí z těžkého, věkem ztmavlého stolu a byl zrovna uprostřed umývání, když mu došlo, že to mohl nechat na domácích skřítcích.

„Vsadím se, že si to vezmou osobně,“ zamumlal a opláchl talíř. Utřel si ruce, nalil si do hrníčku čaj a přidal do něj kapku mléka. Mrtvé krtky svědomitě ignoroval. Odnesl si čaj do obývacího pokoje a posadil se na jeden konec pohovky. Zatímco opatrně usrkával, rozhlížel se po pokoji.

To by mě zajímalo, kolik si můžu prohlédnout, aby ho to nenaštvalo? Pomyslel si. Přejel pohledem po poličkách s knihami na opačné straně místnosti, ale ze svého místa názvy na hřbetech nerozluštil. Pokusy o to jen zhoršily jeho bolest hlavy. Oči se mu rozsvítily, když padly na dveře, které téměř jistě vedly do Snapeovy ložnice. Ne, ne, ne! Těch se ani nedotknu!

Dveře do koupelny byly mírně pootevřené. Harry už uvnitř byl, ale jen na nezbytně dlouhou dobu. „Takže tam. Stejně se potřebuju vykoupat.“ Harry pohmatem zkontroloval stav spálenin na šíji. Začínaly svědit, a i když byla kůže ještě příliš citlivá, aby ji mohl škrábat, teplou vodu už by snést mohla, když nebude teplá moc.

Právě dopil čaj, když se zpoza dveří ozval zvláštní zvuk. Spíš než jako klepání to znělo, jako by do nich někdo opakovaně vrážel nebo jako by na ně někdo jednu po druhé házel knihy. Chvatně k nim přistoupil.

„Je tam někdo?“ Zavolal. Zvuky utichly. Periferně zachytil po straně nějaký pohyb a všiml si, že malé zrcadlo pověšené vedle dveří neukazuje odraz místnosti ale prostor chodby. Do dveří znovu a znovu narážela sova, dveře ji pružně odrážely zpět. Harryho na okamžik zachvátila panika, že ministerstvo zaregistrovalo jeho kouzlo a chystá se ho vyloučit, než si uvědomil, že tou sovičkou je Papušík. Otevřel a okamžitě ho do čela zasáhla šveholící kulička peří.

„Ahoj, Pašíku.“

Zlákal sovičku, aby ho následovala do kuchyně, která obsahovala méně rozbitných předmětů, připravil jí trochu vody a posadil se s Ronovým dopisem.

 


Harry se zamračil. Po Snapeově návštěvě u Dursleyových se mu úplně vykouřilo, co jeho otce v první řadě přimělo se objevit. Taky se mu vůbec nelíbilo, že paní Weasleyové přidělává starosti, i když to nebyla tak úplně jeho vina. Chvilku přemýšlel, což mu znesnadňoval Papušík, který s nadšeným štěbetáním ve zmatených kruzích poletoval po místnosti. Nakonec dal dohromady odpověď:



Harry předal odpověď Pašíkovi. „Leť domů,“ řekl. „U nikoho jiného se nezastavuj a nedávej to do rukou nikomu než Ronovi.“



Když se příštího rána Harry vzbudil, zjistil, že je v pokojích sám, ačkoliv měl pocit, že včera slyšel Snapea přijít, zrovna když se propadal do spánku. Odnikud se objevil domácí skřítek a zeptal se, co si bude přát ke snídani. Harry ledabyle pokrčil rameny a odpověděl „cokoliv“. To byla chyba, uvědomil si s pohledem na přetékající stůl o pár minut později. Dostal ovesnou kaši, suché cereálie, mléko, smetanu, smažená vajíčka, topinky, grilovaná rajčata, dva druhy párků, slaninu, uzenáče, žampiony, stojánek opečených toastů, máslo, šlehačku, marmeládu, džem, nejrůznější kořeněné omáčky sešikované před ním v zastrašující řádce. Než se stačil rozmyslet, kde začít, uslyšel otevření a zavření dveří do chodby. O chvilku později vešel do kuchyně Snape a ohromeně se zarazil.

„To nemáš v plánu sníst,“ oznámil.

„Jen jsem požádal o snídani,“ vysvětlil Harry rozhořčeně i pobaveně zároveň a Snape si odfrkl.

„Domácí skřítci se nudí,“ vysvětlil. „Je to tak každé léto. „Přichystají ti oběd o sedmi chodech, když nejsi velmi specifický v tom, co chceš.“ Přešel ke skříňce a vytáhl dva talíře a misku. „Budeme to tedy považovat za snídani pro dva.“

„Dva?“ Zeptal se Harry nevěřícně. „Nechcete rovnou přizvat pár přátel?“

Svých slov litoval, ještě než byla úplně venku. Následovala chvilka velmi napjatého ticha, pak Snape řekl:

„Věřím, že bys návštěvu většiny mých přátel nemusel přežít, Harry.“

„Nebo by nepřežili oni mě,“ opáčil Harry.

„Možná,“ připustil Snape.

Harry přemýšlel, nakolik ty lidi Snape opravdu považuje za své přátele, ale zeptat se neodvážil.

„Stalo se včera něco?“ Zeptal se Snape.

„Odpoledne jsem dostal dopis od Rona a večer od Hermiony. Oběma jsem poslal víceméně stejnou odpověď. Samozřejmě jsem to neudělal, utekl jsem, než se to stalo, a jsem v kontaktu s Brumbálem. Jo, a řekl jsem jim, že mi nemají psát, dokud jim nenapíšu první.“

„Dobře.“ Snape si na svůj talíř nabral plátek opečeného toastu se zázvorovou marmeládou. „Měl jsi pamlsky pro sovy?“

„Ne – došly mi, než jsem odešel od Dursleyových.“

„Aha. No, mívám ve čtvrté skříňce nějaké mrtvé hlodavce,“ mávl Snape k příslušné skříni. „Sovy, obzvláště ty větší, nesnáší tak dlouhé lety chodbami. Náležitá odměna je povzbudí, aby poštu doručily rychleji.“

„Tak proto je tam máte!“ Zvolal Harry. Doufal, že nezní tak úlevně, jak se cítil. Snape se tvářil pobaveně. „Neodvážil jsem se nějakého Pašíkovi dát. Bál jsem se, že by mohli být otrávení nebo tak.“

„Ne. Cokoliv by sis mohl přát zamíchat do čaje svého společníka se nachází ve třetí skříňce.“ Snape se nepříjemně usmál. „Ničeho tam se nedotýkej. Některé ze štítků jsou… zavádějící.“

„Budu si to pamatovat. Je všechno, co vypadá jako jídlo, opravdu jídlo?“

„Ano.“ Snape se na něj pátravě zadíval. „Umíš vařit?“

„Jasně, že umím vařit! Myslíte, že měli Dursleyovi domácího skřítka? Teda myslím mimo mě?“

„Za tohle tě, Harry, litovat nebudu.“ Poznamenal Snape chladně. „Až příliš mnoho kouzelníků postrádá základní dovednosti.“

Harry přikývl. „Tak jo. Ano, umím vařit,“ řekl. „A uklízet bez magie, a starat se o zahradu. Jo! Včera jsem nepřemýšlel a zapálil jsem oheň kouzlem, když jsem si vařil vodu na čaj. Budou z toho potíže?“

Snape si povzdechl. „Pravděpodobně si toho nikdo nevšimne, ale neměl jsi. Možná bys měl svou hůlku nechávat v pokoji, pokud se zrovna nebudeš chystat ven.“

Harry přikývl. „To by šlo.“

Snape chvíli jedl, pak prohodil: „Viděl jsem dnešní noviny.“

„Proto jste byl venku?“

„Ano. Proto a protože jsem potřeboval mluvit s Brumbálem.“

„A?“

„Do redakce samozřejmě dorazilo mnoho dopisů – některé tě očerňují, jiné se tě zastávají, požadují, že by mělo být legalizováno zabít jakéhokoliv mudlu, který záměrně ublíží kouzelníkovi – všechno možné. Článek na titulní straně nicméně obsahoval dvě důležité informace. Zaprvé, bystrozorové potvrdili, že do auta tvé tety byl proveden magický zásah.“

„Cože?“ Vykřikl Harry.

„To podle mého znamená, že si Pán zla vyvodil důsledky úmrtí tvých zbývajících příbuzných. Útok byl naplánován tak, aby následoval ihned po ‚nehodě‘, která byla naplánována také. Denní věštec ovšem není schopen vidět věci tak jasně.“

„Ale to… Neměl byste se o tom dozvědět?“

„Ano.“ Snapeovu tvář zkřivila grimasa. „Je to znepokojivé. Nedělal jsem si přílišné starosti ve chvíli, kdy jsem se domníval, že bylo při útoku pouze využito nastalé situace. Ovšem nedůvěřuje-li mi Pán zla tak hluboce, že jsem byl záměrně vyčleněn z plánování tohoto rozsahu, jedná se o vážný problém.“

Harry se zamračil na svůj toast. „Možná že ne,“ řekl. Snapeovo obočí se tázavě pozvedlo. „Myslím, ne teď. Vold- er, Tom vám o ničem neřekl, ale já jsem to stejně věděl, ne? Aspoň tak to musí vypadat. Odešel jsem minuty před útokem – zřejmě jsme tam ve tmě čekali spolu. To značí, že slabý článek musí být někdo jiný.“

Snape uznale přikývl. „Ano.“ Znovu pokýval hlavou, tentokrát spíš sám pro sebe. „Brumbál – doporučím mu, aby rozhlásil, že tě nechal vyzvednout. Já mezitím Pánu zla naznačím, že nebýt mé neinformovanosti, mohl jsem dávat pozor, zda Brumbál neučiní takový tah.“ Zlehka se pousmál. „Velmi dobře, Harry. Nechal jsem se příliš rozptýlit…“

„Kde jste byl včera?“

„Povětšinou jsem pracoval na lektvarech. Ach, dnešní zprávy.“

„Je toho víc?“

„Ano, tato část tě však spíše potěší. Stan a Ernie ze Záchranného autobusu novinám řekli, že jsi v čase vraždy byl v jejich autobuse někde nad Cumbrií. V novinách je zařazen poměrně zdlouhavý rozhovor s nimi. Reportér dokonce vystopoval jednoho z dalších pasažérů, postarší čarodějku z nějakého nevyslovitelného velšského městečka, která řekla, že jsi jí pomohl s cestovní přepravkou s maguárem.“

Harry přikývl. „Sotva prošla dveřmi. Jenom jsem ji trochu přidržel.“

„V každém případě očekávám, že si nyní přátelsky povídají s bystrozory na ministerstvu. Zítra touto dobou bude každý blábolit o tom, jak oni celou dobu věděli, že jsi to nebyl ty.“

Oba v tichosti dojedli svou snídani. Harry si nalil druhý šálek čaje.

„Můžu vám dolít, pane?“ Zeptal se automaticky. Snape souhlasně přikývl.

„Budu…“ Snape se zamračil do svého šálku. „Budu dnes opět po větší část dne zaneprázdněn. Potřebuješ něco, než odejdu?“

Harry se cítil velmi nepohodlně. Otázka zněla příliš velkoryse a byla příliš nečekaná, aby věděl, jak na ni odpovědět.

„Harry?“ Pobídl ho Snape. „Proč se tak díváš?“

„Já… Nemáte ponětí, jak je zvláštní, že se mě takhle někdo ptá. Netuším. Proč by vám na tom mělo záležet? Chci říct, lidi takové věci nenabízejí, pokud z toho něco nemají.“ Harryho napadlo, jestli Brumbál Snapeovi platí, aby mu projevoval starostlivost, ale usoudil, že by se na něčem takovém ani jeden muž nepodílel.

Snape ho zmrazil pohledem. „Vzhledem k tomu, že ses zjevně stačil důkladně seznámit s obsahem mé kuchyně, byl bych radši, kdybys necítil potřebu pouštět se do pátrání po čemkoliv, co budeš považovat za nezbytné.“

„Ou. Omlouvám se.“ Harry sklopil pohled. „Od vaší ložnice jsem se držel dál.“

„Věděl bych, kdyby ne,“ ušklíbl se pohrdavě Snape, „to mi můžeš věřit.“

„Chápu.“ Harry se zamyslel. „No, potřebuju udělat praktickou část do úkolu z lektvarů.“

„Prokrastinace, Harry?“

„Nedokázal jsem přijít na to, kde získat potřebné přísady,“ bránil se Harry. „Dursleyovi by mi je stěží koupili a nemohl jsem riskovat, aby zjistili, že mám v kouzelnickém světě peníze. Zkusil jsem na to udělat narážku v dopise pro Hermionu a doufal jsem, že mi je pošle k narozeninám, ale neposlala.“

„Takže chceš vědět, zda můžeš vybrakovat školní zásoby,“ hádal Snape.

„Nebo jestli by se dal nakupovací výlet do Příčné zařídit dřív.“

„Jsi si vědom, že lze potřebné přísady získat v Prasinkách?“

„Můžu tam ale vybírat peníze?“

Snape na něj upíral nepohnutý pohled. „Samozřejmě, že tam můžeš vybírat peníze!“

„Vážně? Vždycky jsem si je vyzvedával ve svém trezoru.“

„Gringottovi tento způsob upřednostňují, ale mohou učinit opatření, když půjdeš do jiné pobočky.“ Snape se zadíval na pergamen v ruce. „Uděláme si výlet do Prasinek, ale neočekávej mou pomoc, jakmile ti ukážu dveře prodejny. Bude hodnoceno i to, zda si dokážeš opatřit správné přísady.“

„Dnes?“ Vyhlídka navštívit kouzelnickou vesničku Harryho nadchla. Užije si to, i když tam s ním bude Snape, přesvědčoval se.

„Pro případ, že jste snad zapomněl, pane- Harry, jsi obviněn z vraždy. Budeš přitahovat nežádoucí pozornost. Mimoto dnes nemám čas, jak už jsem tě informoval. Bude-li se tvá reputace nadále zlepšovat, vyrazíme zítra. Vedle návštěvy apatyky bych ti také rád co nejdříve obstaral přijatelné oblečení.“

Harryho otrávilo, že se mu Snape bude plést do toho, co má nosit a co ne, ale zároveň ho zvláštně potěšilo, že mu na tom záleží.

„Budu si ale moct koupit kalhoty, že ano?“ Zeptal se pro jistotu.

„Proti slušným kalhotám nemám námitky.“

„Dobře.“ Harry si skousl ret. „Víte, jako opatrovník nejste tak špatný. Sirius by byl víc…“

„Benevolentní?“ Navrhl Snape.

„Svým způsobem. A vřelejší. Ale… To je jedno.“ Harry si nechtěl povídat o Siriusovi s někým, kdo ho nesnášel – zvlášť, když poznámka, kterou chtěl vyslovit, nebyla úplně lichotivá. Harry palcem rozdrtil zbytek kůrky svého toastu, rozsypala se na drobečky. „Co myslíte, že dělá člověka dobrým otcem?“

Polekaně sebou cukl, jakmile mu otázka vyšla z úst, ačkoliv ji formuloval neutrálně. Snape se nevzrušeně zamyslel.

„Předpokládám,“ promluvil, „že prvním požadavkem bude, aby se jednalo o dobrého člověka, což já nejsem.“ Pak se na Harryho zadíval s mírným pohrdáním. „Ty máš ovšem tak nízká očekávání, že je prakticky lze považovat za neexistující.“

Harry se zasmál. „Víte,“ svěřil se, „souhlasil jsem s tím, že půjdu bydlet k Siriusovi půl hodiny poté, co jsem ho poprvé viděl, i když jsem si ho většinu toho času držel na druhém konci hůlky. Stačilo mi přesvědčení, že není masovým vrahem. Kdybyste nenechal Pettigrewa uniknout…“

Snape vstal. „Harry, musíš pochopit, jak málo věrohodné bylo tvrzení, že by Pettigrew dokázal takovou věc. Black na druhé straně byl pověstný svým šarmem, kterým dokázal přesvědčit své okolí, aby mu spolklo i ty nejsměšnější pohádky. Rozhodně bylo v jeho silách oklamat tři děti a svého vlkodlačího domácího mazlíčka.“

A Sirius byl tím, koho jste nenáviděl, doplnil si v duchu Harry, ale udržel se a navenek reagoval jen drobným pokrčením ramen. „Teď už na tom nezáleží.“

Snape přikývl s téměř účastným výrazem na tváři. „Ne, nezáleží.“ Pátravě se na Harryho zadíval. „Možná bys ale měl zvážit skutečnost…“

„Jakou?“

„Že já masový vrah jsem.“ S tím se Snape obrátil na patě a vyrazil pryč, jeho boty na kamenné podlaze ostře klapaly, pak zvuk ztlumil koberec, pak se znovu ozval klapot. Vnější dveře se za ním zavřely s tlumeným klapnutím dřeva o kámen. Harry zůstal sedět v kuchyni a čekal, až se mu tlukot srdce zklidní do normálního rytmu.

„Měl jsi pravdu, Jamesi,“ zamumlal. „Pořád z něj jde docela strach. Rozhodně.“

Když dopil čaj, rozhodl se Harry zabavit doladěním úkolů do ostatních předmětů. Nějaký čas strávil v knihovně, kde doplnil pár informací do svého prázdninového eseje na přeměňování a rozšířil seznam citovaných zdrojů. Madam Pinceová ho také naučila kouzlo, kterým okopíroval Jamesův dopis. Poté se potuloval kolem prázdných učeben ve druhém patře. Všechno vypadalo velmi nehybně a zestárle, jakoby hrad přes léto upadl do spánku. Chvíli stál u zaprášeného okna a koukal do jasného slunce. Pak se jeho pozornost přesunula ke vzdáleným praporkům povlávajícím na vrcholcích diváckých tribun. Přál si, aby si mohl jít zalétat. Rozhodl se zajít za Brumbálem a zeptat se, jestli už našel prsten.

Na schodech narazil na Remuse Lupina.

„Harry!“ Rozzářil se Lupin. „Rád tě vidím. Trochu mě zaneprázdnilo zabydlování, ale myslím, že už se to blíží ke konci.“

„To je dobře.“

„Procházel jsem, co jste se učili minulý rok…“

„Samá propaganda, úplně k ničemu.“

„I tak se to dá formulovat, ano,“ souhlasil Lupin. Zhluboka si povzdechl. „Vzpomínám si, že jsi vedl doplňkové hodiny pro skupinu studentů…“

Harry se otřásl. Vedl, a pak některé z nich vzal na marnou honbu za iluzí, která Siriuse stála život.

Zdálo se, že Remus rozumí, co Harrymu běží hlavou. „Samotné hodiny vůbec nebyly špatný nápad, Harry. Rád bych věděl, kdo všechno v té skupině byl a co se naučili, třeba bude možné využít jejich pomoci při vedení praktických hodin, aby je ostatní co nejrychleji dohnali.“

Harry otupěle přikývl.

„Právě mířím zpět k sobě dát si malý oběd. Třeba bys mě mohl doprovodit a mohli bychom to spolu probrat?“

Harry zaváhal. Ve skutečnosti si chtěl promluvit spíš o Siriusovi a Lupin byl možná jediný člověk na světě, se kterým o něm mluvit mohl. Na druhou stranu ho vina, která v nestřeženou chvíli vystrčila růžky, zaskočila – zřejmě na to předtím jednoduše neměl energii – a netoužil se zhroutit před Lupinem. Neodbytně si uvědomoval obsah svého batohu – někde mezi knihami a eseji měl zastrčený Jamesův dopis i kopii, kterou s madam Pinceovou vytvořili. Toužil Lupinovi dopis ukázat stejně zoufale jako v den, kdy se konečně odhodlal přečíst část o Severusovi a Pobertech, ale věděl, že nesmí. Nemohl Lupinovi říct o jeho skutečném otci. Nejen proto, že slíbil udržet to pro teď v tajnosti, ale… Harry měl pocit, že je hlupák, ale nemohl z hlavy vyhnat myšlenku, že už se s ním pak možná Lupin nebude chtít zdržovat. Lupin má rád Jamesova syna.

„Bylo by to jindy vhodnější?“ Zeptal se Lupin jemně.

Až v tu chvíli si Harry vzpomněl na slib, který dal Snapeovi. „Ne, je to… Tohle je fakt blbost, ale slíbil jsem profesoru Snapeovi, že vás nebudu navštěvovat, aniž bych mu o tom dal předem vědět. Slíbil, že mi v návštěvách nebude bránit, ale jen když mu oznámím kdy a kde. Myslím, že je teď v laboratoři…“

„Prosím tě!“ Lupin obrátil oči v sloup. Ani tak se mu ale nepodařilo úplně zakrýt, že ho to ranilo. Zvedl ruku, aby zadržel Harryho pokus o vysvětlení. „Tak dobře, pozvání odvolávám. Ale teď vážně, Harry – vím, že jsi čelil drakům a baziliškům a celé řadě dalších věcí, ale rozhodně nechceš vyrušit Severuse Snapea, když je zabraný do vaření!“ Povzbudivě se usmál. „Místo toho tě zvu na oběd ke Třem košťatům, zítra v poledne. Mám v Prasinkách nějaké pochůzky a slyšel jsem, že ty také.“ V očích mu nezbedně zajiskřilo. „Řekni mu to a dej mi vědět, co odpověděl.“

 


V průběhu odpoledne byl Harry předvolán do Brumbálovy pracovny, kde si dva bystrozoři – uklidnilo ho, když zjistil, že jedním z nich je Tonksová – vyslechli jeho výpověď o tom, co dělal v den napadení Dursleyových. Tonksová na jeho hůlku použila Priori incantatem a Harry, který úplně zapomněl na celý duel, musel vysvětlovat obrovské množství kleteb, které použil předchozího dne. Na Incendio se nikdo ani nezeptal.

„No, ať už jsi vyváděl cokoliv,“ poškádlila ho Tonksová, když se dostala až ke kouzlům, která Harry použil v jarním semestru, „tetino auto jsi neproklel.“

„Touto hůlkou,“ poopravil ji její partner. Na pobouřený výraz Tonskové se omluvně usmál. „Nic proti, Tonksová, ale ta zpráva musí být přesná.“ Mrkl na Harryho. „Také si nemyslím, že to udělal.“

Harry byl propuštěn, aniž by měl šanci s Tonksovou promluvit, ačkoliv na něj při odchodu stačila zamrkat.

 


Snape se objevil pozdě odpoledne a tvářil se spokojeně.

„Koukám, že nic nevybuchlo?“ Nadhodil Harry.

„Nic nevybuchlo,“ potvrdil Snape. „Právě naopak, má nová přísada se chová podle očekávání, ačkoliv bude nutné provést další testování, abych si mohl být zcela jistý.“ Pokrčil rameny. Harry si pomyslel, že vypadá nezvykle uvolněně. „Pro jednou se naskytl příhodný moment udělat přestávku v čase oběda. Jak ses měl ty?“

„Celkem nuda,“ odpověděl Harry. „Vyrazil jsem nahoru do knihovny trochu doladit eseje – tohle léto jsem nad úkoly strávil tolik času, že už mě pochválí snad i Hermiona. Po cestě zpátky jsem narazil na profesora Lupina, pozval mě k sobě na oběd, což by pravděpodobně byla nejsvětlejší část mého dne, ale řekl jsem mu, že jsem vám slíbil dát vědět, když ho budu chtít navštívit. Vypadal, že ho to docela ranilo. Možná bych šel i tak, ale zrovna jsem měl takovou zamyšlenou náladu a věděl jsem, že se mu budu chtít se vším svěřit, když s ním budu o samotě.“

Snape přikývl. „Utajení je právě teď velmi důležité.“

„Myslel bych si, že Brumbál bude chtít, aby o tomhle Řád věděl.“

Snape zavrtěl hlavou. „V této hře nemá tvůj původ nic společného s tím, co tě činí významným. A neříkej ‚řád‘.“

„A co mám asi tak říkat?“ Zeptal se Harry sarkasticky. „Vy-víte-co?“

„Používej termín ‚stará parta‘ nebo ‚jeho stará parta‘ nebo cokoliv na ten způsob, co lze v daný moment začlenit do kontextu.“

„Ne vaše stará parta.“

„Ne. Má stará parta je z větší části po smrti nebo v Azkabanu. Jeho stará parta je samozřejmě také z větší části na onom světě.“

Harry nevěřícně zvedl obočí. Profesorova tvář nesla vrásky, ale jeho vlasy byly uhlově černé. Rychle v hlavě počítal.

„Ještě jste nepřekročil čtyřicítku, ne? Vy a Lupin a Peter a většina smrtijedů…“

Snape se nepříjemně zašklebil. „To je pravda.“ Shlížel na Harryho s něčím mezi opovržením a lítostí. „Obávám se, že ty zestárneš ještě mladší.“

Harry se zasmál. „Jestli se toho dožiju.“

„Tím směrem se nepouštěj.“

„Jakým?“

„Počítej s tím, že přežiješ. Přiměje tě to podstupovat takové volby, se kterými poté budeš moci žít.“

Ten komentář Harrymu připomněl, jak James v dopise napsal, že si Snape přál zemřít. Mrkl ke svému pokoji, kam si odložil školní batoh.

„To je pravda. Um… dvě rychlé věci?“

„Pokračuj.“

„Lupin mě pozval na oběd, mám se s ním setkat zítra v poledne u Tří košťat. Věděl, že máme v plánu jít na nákupy.“

Snape se zamračil. Chvíli pevně svíral rty, pak řekl: „Předpokládám, že nemohu nic namítat. Přemýšlel jsem, jak s tebou jít do Prasinek, aniž by bylo příliš zjevné, jak snadno jsem tě mohl unést. Jestliže s námi půjde Lupin a pak odejdete spolu,“ zašklebil se, „bude to vypadat, že je jeho úkolem mě pohlídat. V jednu tě může přivést ke krámku s kouzelnickým gala oblečením, na cestu zpět něco zařídím. Dostačující?“

Harry potěšeně přikývl. „Ta druhá věc je, že mě zavolali do Brumbálovy pracovny, vyslýchali mě tam dva bystrozoři.“

„Prosím?!“

„Nic to nebylo. Chci říct, jeden z těch bystrozorů byla Tonksová, co se mohlo stát? Akorát na mou hůlku použili Priori incantatem, takže jsem musel vysvětlit všechny ty kletby ze včerejška.“

„Zatraceně!“ Navzdory rozčilenému výkřiku vypadal Snape spíš pobaveně.

„Takže se vás Brumbál možná zeptá, proč jsme bojovali. Můžete mu říct, že jsem prostě měl špatnou náladu nebo že jsme se rozhodli zkusit nitrobranu, až budu emocionálně vyčerpaný, nebo co chcete. Já jim jen řekl, že jsme si dali cvičný duel.“

„Přesto mě měl ředitel varovat, že tu jsou! Něco dalšího?“

Harry sklopil pohled, najednou nějak nesmělý. „Um… dopis?“

„Jaký dopis?“

„Ten, co mi poslal James. Pořád si ho chcete přečíst?“

Když Snape neodpověděl, byl Harry nucen vzhlédnout. Snape na něj upíral pohled, obavy a touha v jeho očích překvapivě lehce čitelné na tváři, která obvykle projevovala jen opovržení nebo zlost.

„V knihovně jsem poprosil madam Pinceovou, jestli by mi ukázala, jak vyrobit kopii ručně psaného textu. Naučila mě jedno kouzlo, dopis jsem pro vás okopíroval.“ Harry vstal. „Dojdu pro něj. Jen jedna věc…“

„Co?“

„Nebudete si dělat legraci z ničeho, co řekl, ani to nepoužijete proti mně. Je to osobní dopis a není možné soukromé části vystřihnout, jsou se zbytkem příliš propletené.“

Snape odvrátil pohled. „Souhlasím.“

„Mohl bych vidět její dopis pro vás?“

„Je to podmínka?“

„Ne.“

„Zvážím to.“

Snapeovy ruce se třásly, když mu Harry předával dopis, ale k jeho překvapení si ho pouze zastrčil do vnitřní kapsy hábitu.

„Obávám se, že večeře bude muset dostat přednost, pokud chci dnes ještě jíst. Už jsi mluvil se skřítky v kuchyni?“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 27.12. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: werusska - 23.01. 2024
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 12. Odstíny viny Od: Gabux - 21.08. 2017
Miluju, miluju, miluju! ♥ Do kolen mě dostaly ty mrtvoly ve skříňce a společně s Harrym se mi ulevilo a opět mě rozesmálo vysvětlení, proč tam jsou. Skvělá pohodová kapitola u které doufám, že to není takové to zlověstné ticho před bouří. Zatím se mi líbí to poklidné tempo bez dramat. Moc se těším na výlet do Prasinek! :) A byla bych moc ráda, kdyby byl Voldemort té lásky a prostě umřel. Díky!

Re: 12. Odstíny viny Od: sisi - 19.08. 2017
Moc děkuji a skládám poklonu za sáhodloouhou kapitolu včetně barevných dopisů. Je osvěžující číst, že Harry dbá pokynů a příkazu svého otce, nechce být s Lupinem sám, když to slíbil. Takže jsem zvědavá, co se asi stane v Prasinkách při nákupu. Snape je hrozně milý a je to příjemné. Těším se na další kapitolu, Na Harryho i Snapea, popřípadě na další postavy v příběhu.

Re: 12. Odstíny viny Od: Sally - 18.08. 2017
Spočiatku sa mi poviedka moc nezamlouvala (možno za to môžu príliš detailné a precítené listy, kt. ma otrávili), ale teraz si musím veľmi pochvaľovať vzťah medzi Harrym a Severusom. Veľmi dospelácke, je vidieť, že obaja majú snahu a mohlo by to dospieť k peknému putu. Zaujímalo by ma, akú rolu v tomto budú mať Malfoyovci, spomínali sa už? (nerátajúc Harryho dopis) A najmä: čo dopekla budú robiť s Voldemortom? :D Ďakujem mockrát za preklad :)

Re: 12. Odstíny viny Od: denice - 18.08. 2017
Líbila se mi celá kapitola, ovšem dostala mě kouzlem chlazená skříňka, obsahující neotevřenou lahev mléka, smetanu a pět mrtvých, vykuchaných krtků úhledně vyskládaných v řadě na zádíčkách :-D Díky.

Re: 12. Odstíny viny Od: Jacomo - 18.08. 2017
Pomineme-li výslech bystrozorů, tak to byla docela pohodová kapitola, takový poklidný "rodinný" den v Bradavicích. Doufám, že to neznamená ticho před bouří, docela mě to jejich sžívání baví. Díky za překlad - a opět musím pochválit grafiku!

Re: 12. Odstíny viny Od: zuzule - 18.08. 2017
Docela dobre z toho v tom dopise pro Rona vybruslil. Uvidime, jak vypadne vylet do Prasinek... Dekuju!

Prehľad článkov k tejto téme:

GatewayGirl: ( Coretta )27.03. 202084. Epilog
GatewayGirl: ( Coretta )20.03. 202083. Zpátky doma - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )13.03. 202083. Zpátky doma - část první
GatewayGirl: ( Coretta )06.03. 202082. Opatrovnictví - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )28.02. 202082. Opatrovnictví - část první
GatewayGirl: ( Coretta )21.02. 202081. Ráno poté
GatewayGirl: ( Coretta )14.02. 202080. Hadí jazyk - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )07.02. 202080. Hadí jazyk - část první
GatewayGirl: ( Coretta )31.01. 202079. Pánem
GatewayGirl: ( Coretta )24.01. 202078. Halloweenský ples - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )17.01. 202078. Halloweenský ples - část první
GatewayGirl: ( Coretta )14.06. 201977. Nejisté časy - část třetí
GatewayGirl: ( Coretta )07.06. 201977. Nejisté časy - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )31.05. 201977. Nejisté časy
GatewayGirl: ( Coretta )24.05. 201976. Kletby a tesáky - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )17.05. 201976. Kletby a tesáky
GatewayGirl: ( Coretta )10.05. 201975 - Černá magie a temná stvoření - část 2
GatewayGirl: ( Coretta )03.05. 201975 - Černá magie a temná stvoření - část 1
GatewayGirl: ( Coretta )05.04. 201974. Neopatrnost
GatewayGirl: ( Coretta )15.03. 201973. Dárky a obavy - část 2
GatewayGirl: ( Coretta )08.03. 201973 - Dárky a obavy
GatewayGirl: ( Coretta )22.02. 201972. Nová spojenectví - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )15.02. 201972. Nová spojenectví - část první
GatewayGirl: ( Coretta )08.02. 201971. Důsledky
GatewayGirl: ( Coretta )01.02. 201970. Nebezpečí důvěry
GatewayGirl: ( Coretta )25.01. 201969. Úrovně
GatewayGirl: ( Coretta )18.01. 201968. Rituál
GatewayGirl: ( Coretta )09.11. 201867. Masky
GatewayGirl: ( Coretta )02.11. 201866. Vzájemnost
GatewayGirl: ( Coretta )26.10. 201865. Smlouvání
GatewayGirl: ( Coretta )19.10. 201864. Zachovat dekorum
GatewayGirl: ( Coretta )12.10. 201863. Nový úhel pohledu
GatewayGirl: ( Coretta )05.10. 201862. Na špatném místě
GatewayGirl: ( Coretta )28.09. 201861. Zasedání Weasleyových
GatewayGirl: ( Coretta )21.09. 201860. Hry a žertíky
GatewayGirl: ( Coretta )24.08. 201859. Změny
GatewayGirl: ( Coretta )17.08. 201858 - Abstraktní pojem
GatewayGirl: ( Coretta )10.08. 201857. Osobní záležitosti
GatewayGirl: ( Coretta )03.08. 201856. Nedůvěra
GatewayGirl: ( Coretta )27.07. 201855. Útoky
GatewayGirl: ( Coretta )20.07. 201854. Sdílení tajemství
GatewayGirl: ( Coretta )13.07. 201853. Inkriminující fotografie
GatewayGirl: ( Coretta )06.07. 201852. Nabídka míru
GatewayGirl: ( Coretta )29.06. 201851. Střet
GatewayGirl: ( Coretta )22.06. 201850. Proměnlivá spojenectví
GatewayGirl: ( Coretta )15.06. 201849. Mapování nepřátelského území
GatewayGirl: ( Coretta )08.06. 201848. Jiná místnost
GatewayGirl: ( Coretta )01.06. 201847. Světlo svítání
GatewayGirl: ( Coretta )25.05. 201846. Hra
GatewayGirl: ( Coretta )18.05. 201845. Udržte mě tady
GatewayGirl: ( Coretta )11.05. 201844. Hadi a zmije
GatewayGirl: ( Coretta )04.05. 201843. Hudba duše
GatewayGirl: ( Coretta )27.04. 201842. Vraždy a vzpomínky
GatewayGirl: ( Coretta )20.04. 201841. Ročník 77
GatewayGirl: ( Coretta )13.04. 201840. Zmírnění následků škod
GatewayGirl: ( Coretta )06.04. 201839. Špatná odpověď
GatewayGirl: ( Coretta )30.03. 201838. Konspirační teorie
GatewayGirl: ( Coretta )23.03. 201837. Vztahy
GatewayGirl: ( Coretta )16.03. 201836. Přechodné nepřátelství
GatewayGirl: ( Coretta )09.03. 201835. Vlkodlačí čest
GatewayGirl: ( Coretta )02.03. 201834. Magická berlička
GatewayGirl: ( Coretta )23.02. 201833. Experimentování
GatewayGirl: ( Coretta )16.02. 201832. Létání a vyšetřování
GatewayGirl: ( Coretta )09.02. 201831. Můj život jako camrál
GatewayGirl: ( Coretta )02.02. 201830. Další komplikace
GatewayGirl: ( Coretta )26.01. 201829. Nový režim
GatewayGirl: ( Coretta )19.01. 201828. Mimoškolní aktivity
GatewayGirl: ( Coretta )12.01. 201827. Opět doma
GatewayGirl: ( Coretta )24.11. 201726. Léto u konce
GatewayGirl: ( Coretta )17.11. 201725. Na čí stranu?
GatewayGirl: ( Coretta )11.11. 201724. Pozměněný stav mysli
GatewayGirl: ( Coretta )03.11. 201723. Možnost volby
GatewayGirl: ( Coretta )27.10. 201722. Pravda
GatewayGirl: ( Coretta )20.10. 201721. Příčná ulice
GatewayGirl: ( Coretta )13.10. 201720. Nejnovější trik dvojčat
GatewayGirl: ( Coretta )06.10. 201719. Ozvěna minulosti
GatewayGirl: ( Coretta )29.09. 201718. Vzájemná nedůvěra
GatewayGirl: ( Coretta )22.09. 201717. Neřesti a čiré zlo
GatewayGirl: ( Coretta )15.09. 201716. Vzpomínky z dětství
GatewayGirl: ( Coretta )08.09. 201715. Rizika povolání
GatewayGirl: ( Coretta )01.09. 201714. Napětí a trocha nudy
GatewayGirl: ( Coretta )25.08. 201713. Ctnosti a vzhled
GatewayGirl: ( Coretta )18.08. 201712. Odstíny viny
GatewayGirl: ( Coretta )11.08. 201711. Veřejné mínění
GatewayGirl: ( Coretta )04.08. 201710. Jedy
GatewayGirl: ( Coretta )28.07. 20179. Prsten
GatewayGirl: ( Coretta )21.07. 20178. Sklepení
GatewayGirl: ( Coretta )14.07. 20177. Útok
GatewayGirl: ( Coretta )07.07. 20176. Útěk
GatewayGirl: ( Coretta )30.06. 20175. Zaskočený návštěvník
GatewayGirl: ( Coretta )23.06. 20174. Neočekávaný dopis
GatewayGirl: ( Coretta )16.06. 20173. Očekávané dopisy
GatewayGirl: ( Coretta )10.06. 20172. Z čistého nebe
GatewayGirl: ( Coretta )02.06. 20171. Z minulosti zbyl jen popel
. Úvod k poviedkam: ( Coretta )19.05. 2017Úvod k povídce