Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Komnata ztracených snů

5. kapitola

Komnata ztracených snů
Vložené: Jacomo - 04.02. 2017 Téma: Komnata ztracených snů
Jacomo nám napísal:

Komnata ztracených snů

autor: Mundungus42

překlad: Jacomo              betaread: Ivet

banner: arabeska

Originál The Room of Lost Dreams najdete na
https://www.fanfiction.net/s/4097276/5/The-Room-of-Lost-Dreams

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola pátá

 

Hermiona utíkala chodbou tak rychle, jak jí jen nohy dovolovaly, až jí ukradené lahvičky s Krvetvornými kapkami tiše cinkaly kabelce. K všeobecnému údivu rodin a studentů, kteří jedli ve Velké síni, proletěla vchodovými dveřmi jako velká voda a hnala se přes trávník k vrbě mlátičce. Spěšně očarovala kámen, aby zasáhl tajný suk, a zklidněný strom jí umožnil vlézt do tajné chodby.

Když se protáhla tajnými dveřmi do Chroptící chýše, plíce jí doslova hořely. Světlo hůlky proniklo přítmím. Prostor páchl prachem a zaschlou krví, ale ona si toho stěží povšimla. V hrůze hleděla na podlahu. Snapeovo tělo zmizelo.

Provedla metodickou prohlídku místnosti a hledala jakékoliv důkazy jeho přítomnosti, ale byl dočista pryč. Rozhodně nikde v místnosti nebyly žádné čerstvé skvrny od krve. Na zaprášené podlaze se nacházela spousta různých stop, ale nic co by jasně ukazovalo na to, kdy nebo kam bylo Snapeovo tělo odneseno.

Předpokládala, že nastala jedna z těchto dvou alternativ: buď Kingsley řekl ministerstvu, kde Snapeovo tělo najde, nebo ho vzal někdo další z vlastních důvodů. Na tu druhou možnost radši ani nemyslela.

Hlasitá rána venku před chýší ji přiměla zaujmout bojový postoj, ale pak ve vzduchu zachytila známou melodii. Jakési opilé duo považovalo za vhodné seznámit celé Prasinky s oplzlou verzí písně ´Weasley je náš král´.

Weasleyho koště dlouhý je
On ale vždycky skóruje
Čarodějky najisto ohromuje
Weasley je náš král!

Zhasla hůlku a vyklouzla ze dveří, ale držela se stranou světel ve výkladních skříních a domech na hlavní ulici Prasinek. Konečně spatřila hřejivou záři okna U Tří košťat a známou siluetu Madam Rosmerty shrbenou ve dveřích. Držela jednou rukou Seamuse a druhou Nevilla, což vypadalo, jako by je vyhazovala ven, kdyby se ovšem tolik nesmála. Neville se zhluboka nadechl a hlasitě načal další sloku.

Ochrana je brankářova práce
To je holky bez legrace
Weasley jede přes matrace
Weasley je náš král!

Naštěstí byli všichni tři tak mimo, že si jí nevšimli, ani když se těsně protáhla kolem Nevilla. Hospoda byla narvaná k prasknutí a všichni pili, smáli se a zpívali.

Prošla nejkratší cestou ke krbu. Šest nebo sedm studentů, z nichž některým určitě ještě nebylo sedmnáct, tu sedělo s téměř prázdnými lahvemi. Popadla z misky na římse hrst letaxu a hodila ho do ohně. Pak strčila hlavu do zelených plamenů a zavolala: „Kingsley Pastorek!"

Voldy sebou o zem cák´
Když mu Weasley jednu flák´
Jak se mihl jeho pták!
Weasley je náš král!

Po době, která jí připadala jako věčnost, se objevil Kingsley. Měl na sobě kašmírový župan a tvářil se vážně.

„Omlouvám se, že vás takhle ruším, pane," pronesla s kajícným pohledem přes rameno, „ale je to otázka života a smrti. Potřebuji vědět, jestli bylo nalezeno tělo Severuse Snapea, a pokud ano, tak kde je."

Mužovo obočí vylétlo až k vlasům. „Tedy, povím vám, Hermiono, vy neplýtváte slovy."

„Prosím, není možné ztratit ani vteřinu. Máte někoho, koho se můžete zeptat?"

„Nemusím. Higgenbaum mi poslal zprávu už před večeří. Není zrovna z nejbystřejších, ale je důkladný. Snapeovo tělo v Chroptící chýši nebylo a on zaznamenal stopy po levitačním kouzle, seslaném před několika hodinami."

„Ukazovalo něco na toho, kdo to udělal?"

„Kouzlo bylo sesláno před příliš dlouhou dobou, než aby se dal magický podpis identifikovat, a stopy byly neprůkazné. Nikdo z Prasinek nehlásil, že by viděl někoho vejít nebo opustit Chýši, takže můžeme předpokládat, že ten, kdo vzal tělo, přišel tajnou chodbou."

Teď je Voldy na dvě půlky
Je to zásluha Potterovy hůlky?
Nebo Weasleyho kebulky?
Weasley je náš král!

Hermiona přes ten rámus Kingsleyho stěží slyšela. „Doufám, že mi odpustíte, že se ptám," zesílila hlas, „ale je ten Higgenbaum důvěryhodný?"

„Snape měl nepřátele, ale Higgenbaum je mimo podezření. Se svým příjmem je spokojený, takže nemůže být podplacen. Nemá žádná tajemství, takže nemůže být vydírán. Navíc jsem mu neřekl, čí tělo jde vyzvednout, tak to ani nemohl předem nikomu říct."

„Nemůžu vám dost poděkovat, Kingsley. A teď už musím jít."

„No, alespoň si vezměte kopii Higgenbaumovy zprávy," řekl muž, zduplikoval pergamen a podal jí ho.

„Díky, Kingsley. Jsem vaším dlužníkem. Na shledanou!"

Vytáhla hlavu z plamenů a vzápětí byla zvednuta do vzduchu Seamusem a Nevillem. Madam Rosmerta teď klimbala v křesle.

Tahle píseň byla pro vás
Jestli ale chcete odvaz
Je čas na Weasleyho vocas
Weasley je náš král!

Oba kluci jí vlepili ledabylou pusu na tvář a jí se podařilo vymotat z jejich držení.

„Ach, Her-mou-lo," zamumlal Seamus, „pojď sem a dej mi pusu. Po zpívání je žízeň."

„Díky, Seamusi, ale musím jít."

„No tak!" ozval se Neville, který se dost kymácel. „Pojďme si všichni zahrát ´Schovej hůlku´!"

„Dobře," odpověděla Hermiona. „Sejdeme se nahoře."

Seamus s Nevillem se na sebe s údivem podívali.

„Říkal jsem ti, že to nakonec zabere!" zavýskl Neville a plácl Seamuse přes rameno.

Jeden přes druhého se dychtivě hnali k pokojům a zmizeli v čísle dvanáct. Když se ani po chvíli znovu neobjevili, Hermiona pochopila, že bude bezpečnější se pokoji dvanáct po zbytek noci vyhýbat. Jenže potřebovala soukromé místo, kde by si mohla v klidu přečíst Higgenbaumovu zprávu, a potřebovala ho hned.

Záchod byl mimo hru, soudě podle hrozných dávivých zvuků, které z něj vycházely. Rozhodla se zkusit šanci o patro výš.

První místnost v řadě byla tak malá, že nějaká noha kopla do dveří, jakmile je otevřela. Ve druhém pokoji narazila na dvojici milující se tak nadšeně, že si vůbec nevšimli její přítomnosti. Ve třetí místnosti byla tma, ale podle zamilovaného šepotu snadno identifikovala Harryho a Ginny.

Hermionina tvář zrudla, ale věděla, co musí udělat. Sáhla do kabelky a vytáhla malou lahvičku s lektvarem.

„Kdo je tam?" Do prkýnka. Harry ji musel slyšet.

„Hele, vím, že mi do toho nic není, ale pokud se nepletu, možná to budeš potřebovat. Nechám to u dveří. Účinkuje, když ho použiješ do dvaceti čtyř hodin."

„Jak to přijde, že máš u sebe antikoncepční lektvar?" Tón Ginnina hlasu byl tak úsečný, že Hermionu napadlo, jestli otěhotnět nakonec nebylo přesně to, co měla Ginny v plánu.

„Schovávala jsem se několik měsíců se dvěma klukama," poznamenala čtverácky. „Byla jsem připravená na každou eventualitu."

Nechala Ginny, ať si to přebere. Snad si to nevztáhne na Harryho.

Další dveře Hermiona vynechala, protože šlo o dvanáctku, a pak konečně našla prázdnou místnost, ačkoliv cestovní kabela na odkladní polici naznačovala, že nemusí být prázdná moc dlouho.

Zamkla dveře a začala procházet Higgenbaumovu zprávu. Obsahovala fotografie různých skupin čerstvých stop a poněkud hrůznou kaluž krve. Byly tam otisky Voldemortových bosých nohou s drápy, otisky Ronových kecek a o něco větších bot Harryho, pak její a nakonec pár, který okamžitě identifikovala jako boty na podpatku, které obvykle nosili bohatí kouzelníci, jež si přáli vypadat o trochu vyšší, než ve skutečnosti byli.

No, tohle bylo zajímavé. Proč by někdo, kdo je dost bohatý na to, aby si kupoval takové boty, odnášel mrtvé tělo sám místo toho, aby tam někoho poslal? Leda by ten kouzelník do toho nechtěl nikoho dalšího zapojovat. Ale kdyby šlo, dejme tomu, o bývalého Smrtijeda, který by chtěl tělo zhanobit nebo z něj udělat odstrašující příklad, jistě by měl přátele, kteří by mu pomohli, nebo by se snažil lépe zamaskovat.

Cosi se jí ozvalo v podvědomí. Cosi z rozhovoru, který ji Severus přiměl znovu vyslechnout. Voldemort vytáhl Snapea z bitvy a vykládal mu o tradici předávání hůlky smrti, zatímco Snape žadonil o propuštění, aby mohl najít Harryho.

Teď mluvíš jako Lucius. Ani jeden z vás Potterovi nerozumí tak, jak mu rozumím já.*)

Samozřejmě. Vlastník tak přehnaně drahých bot musel být tím typem člověka, který si je jistý, že by mu ministerstvo nemohlo a vlastně ani nechtělo zničit pověst, a stále je dost marnivý na to, aby si obul boty s podpatky.

Jako kdyby chyběl jeden kousek skládačky. Proč by Lucius kradl Severusovo tělo?

Přidala na dveře další zamykací kouzlo a vytáhla zápisník. Samozapisovací brk psal rychleji než ona, takže bude muset stačit.

„Severusi, tady Hermiona."

Našla jsi ho?

„Ne. Někdo vzal tělo. Mluvila jsem s ministrem a myslím, že vím, kdo to byl, ale potřebuji tvoji pomoc, jak mám k tomu zloději těla přistupovat."

Co můžu udělat?

„Můžeš mi povědět, co je mezi tebou a Luciusem Malfoyem, a poskytnout jakýkoliv náhled na to, proč by bral tvoje tělo."

Její slova zmizela ze stránky, a když si Hermiona přitáhla zápisník k sobě, jako by z něj vycítila vlnu rozpaků.

„Nemusíš zacházet do podrobností, Severusi," řekla spěšně. „Ale potřebuji vědět, jestli by si přál ti uškodit. Jestli vy dva máte - ehm - zvláštní vztah, možná by se mi mohl dovolit pokusit se tě zachránit. Ale jestli jste byli něco jako soupeři, myslím, že by bylo lepší do jeho domu nějak proklouznout."

Pokud se situace nějak radikálně nezměnila, Lucius je jedním z mála lidí, kterým bych důvěřoval. Jeho cílem nikdy nebylo stát se lokajem Pána zla, a jestli s ním tak bylo zacházeno, neumím si představit, že by Luciusova loajalita trvalo moc dlouho.

Hermiona přikývla: „To dává smysl. Díky, Severusi. Pokud budeme mít štěstí, vbrzku se hledáš se svým starším, nevrlejším já."

Zapomněla jsi ´ošklivějším´.

Hermiona se usmála. „No tak, Severusi! Ještě ti naroste dlouhý nos."

Drzá žábo.

Nemohla si pomoct. Sklonila hlavu a věnovala stránce provokativní polibek. „Musím jít. Na shledanou."

Neobtěžovala se obalit si před zavřením zápisníku ruku látkou, a než ho zasunula do tašky, dovolila konečkům svých prstů, aby chvíli setrvaly na jeho deskách.

Prodrala se mezi postavami roztahujícími se na schodech a hodila do krbu další hrst letaxového prášku.

„Malfoy Manor!" zvolala a zmizela ve víru zelených plamenů.

o0o


*) Citace z HP7, kap. 32

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 08.04. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Aeidaill - 18.09. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 5. kapitola Od: Zuzana - 13.02. 2017
Hermiona naznačovala, že by mohli byť Severus s Luciusom pár? Moja predstavivosť zapracovala a podľa mňa sú tí dvaja spolu keď sa jedná o slash párom snov:D No sú síce priatelia ale aj to poteší, že ho tam niekto šiel pohľadať...

Re: 5. kapitola Od: JSark - 11.02. 2017
Tá oplzlá verzia Weasley je náš kráľ ti musela dať fakt zabrať. :D

Re: 5. kapitola Od: miroslava - 06.02. 2017
Moc dekuji.
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
My rovněž.

Re: 5. kapitola Od: marci - 06.02. 2017
Ach? Och??? Jacomo??? Proklatě - ještě že mě Lupinka tak zaměstnává a ještě že mám dost nepřečtených knížek, protože jinak bych teď tutově stahovala originál :D Díky, nádherná kapitola!
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Budu si pokládat za čest, když vydržíš u mého překladu. Ač bude tvá trpělivost nejspíš ještě pokoušena i nadále. Díky, marci.

Re: 5. kapitola Od: silrien - 04.02. 2017
Aj, jen tak naběhnout na Malfoy Manor? No, jsem zvědavá, jak to dopadne. Děkuji
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Kladeš správnou otázku... Však uvidíme, jestli to půjde "jen tak". Díky, silrien.

Re: 5. kapitola Od: denice - 04.02. 2017
Protestuji, to je nečestné a nesportovní! Takhle to utnout v nejlepším - co já teď budu dělat do příští soboty?!? Nalitý Neville je roztomilý - stejně jako Seamus a píseň nemá vadu. Kingsley je taky bezvadný, zřejmě jako jeden z mála zůstal střízlivý :-) Kašmírový župan? Hm, hm, nežijí si ti bystrozoři špatně! Ginny a antikoncepční lektvar - no, kdyby mě někdo vyrušil v nejlepším, taky bych byla naštvaná, ovšem měla bych úplně jiné starosti, než ptát se Hermiony, jak to, že má připravenou antikoncepci. Nic ve zlém, ale tu si Ginny mohla jít ráno koupit do lékárny, že. Kvůli tomu tam Hermiona nemusela prudit a zbytečně je i sebe zdržovat:-) Vysoké podpatky mě u Luciuse (byl-li to on), ani nepřekvapily - vždyť je francouzští aristokraté nosili až do konce osmnáctého století, kouzelníci zřejmě tuto tradici udrželi ještě déle, a proč taky ne? Myslím, že Lucius ukradl Snapeovo tělo proto, aby je s úctou pohřbil, pořád si představuji, že ti dva byli přátelé. A na Luciusově místě bych nikomu, tím méně ministerstvu, nevěřila, že se se o přítelovo tělo postará tak, jak by si to Severus přál. Děkuji!
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Tak ale teď už se té příští soboty opravdu bojím... Asi budu muset něco vymyslet, jinak mě ukamenujete... Vždycky ocením, když si někdo povšimne detailů - jako ty toho Kingsleyho kašmírového županu. Mě při té zmínce zase napadlo, jestli třeba on zrovna neměl nějaké ty techtle-mechtle :-) Ginny byla vůči Hermioně ještě docela mírná, že? No, on ji asi Harry pevně držel... Lucius má všechny důvody nechovat k ministerstvu přílišnou důvěru, koneckonců to byl on, kdo ho ještě před nástupem Voldemorta úspěšně korumpoval. Inu, kdo s čím zachází... Velikánské díky za komentář, denice.

Re: 5. kapitola Od: grepik03 - 04.02. 2017
Jacomo, Ivet, moc vám čarodějky děkuji za další úžasný překlad ♡ Takhle utnout kapitolu - málem mě trefil šlak. ..a to už podruhé, poprvé, když Severusovo tělo zmizelo. Hermiona je dostatečne chytra, nebojacna a vynalezava, takže zmakne i Malfoye s celou jeho rodinou :))) Překládat novou verzi "Weasly je náš král " musel být opravdu oříšek (nebo ořech? ?? :))))) ,ale výsledek je super :) Těším se na příští sobotu a na Malfoy Manor.
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
To my nic, to autorka! My bychom vám určitě nic takového neudělaly, viď, Ivetko? (Jak znám svoji betu, odpověděla by, že klidně udělaly, že ona nikdy netvrdila, že je humanistka :-D) Je dobře, že Hermioně důvěřuješ, potřebuje podpořit, pár překážek ji skutečně ještě čeká. O "Weasleym" mi ani nemluv. Jak to, že já si vždycky vyberu povídku s nějakým podobným ořechem? Převeliké díky za komentář, grepiku!

Re: 5. kapitola Od: luisakralickova - 04.02. 2017
Paráda děvčata, jsem napjatá jak struna. Děkuji a těším se na další.
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Tak hlavně nepraskni :-) My taky moc moc děkujeme!

Re: 5. kapitola Od: arabeska - 04.02. 2017
Taky mě napadlo, co se bude teď dít v pokoji č. 12. A taky mi neušlo, jak to Rosmerta s Nevillem a Seamusem rozjela. Aby to pak nemělo právě někde dohru. Prej Her-mou-lo, no určitě s tebou někam vlezu, když mi budeš říkat Her-mou-lo :D Oplzlá verze 'Weasley je náš král' se vám povedla. Vím, žes o tom na některém z minisletů mluvila, a stálo to za to. Víme, co to je překládat verše, že... a nejsem si jistá, jestli je výhra, když jsou oplzlé. Originál je ještě sprostší než překlad - matrace byly geniální tah! A dobrý detail s tím antikoncepčním lektvarem, nikdy mě nenapadlo, že by si to Hermiona během sedmého ročníku takhle ošetřila. A přitom je to úplně jasné. Líbí se mi, že je Lucius pořád dost marnivý na to, aby si vzal podpatky. O čem to asi svědčí, když se chlap potřebuje dělat vyšším :D Vážně upřímně doufám, že Hermiona nenarazí a nezjistí, že se z Luciuse stal zrádce. Všechno zatím nasvědčuje tomu, že Severusovi opravdu pomohl a chce ho zachránit. Proč by mu mělo najednou hrábnout, když Voldy už čuchá ke kytkám zespodu, že. Ale rozjela to, vševědka jedna. Zahryzla se jako klíště a už se nepustí. To mám na Hermioně nejradši :) Nádhera, holky! Děkuji!
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Ale že se mi Her-mou-la povedla, že jo? :-) Jsem na ni pyšná. Stejně jako Ivet na ty matrace. "Weasley" nám dal zabrat, ale podle reakcí zde jsme to snad zvládly. Nepodezřívej Luciuse hned z kdovíčeho, on se jen drží módy kouzelnické aristokracie. A jak to bude s ním a Severusem se brzy dozvíme. Stejně jako, čeho všeho je Hermiona schopná, aby dosáhla cíle. Děkujeme za úžasný komentář, arabesko!

Re: 5. kapitola Od: teri2626 - 04.02. 2017
Doufám že Lucius nebude záporná postava a taky že vydržím čekat do příští soboty děkuju za super překlad :-)
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Lucius bude... a teď by mělo přijít přídavné jméno, ale nemůže, protože by to byl spoiler :-) Ale tvá trpělivost bude sice pokoušena, ale věřím, že i odměněna. Díky za komentář!

Re: 5. kapitola Od: Lupina - 04.02. 2017
Jako když Severuse Hermiona nenašla, chtělo se mi zařvat: To jako dneska Mistr nebude?! Naštěstí byl ten deníkový. Rozkošný. Jak už zaznělo výš, oslava krásně vykreslená, hoši rozverní, jak má být po takovém vypětí, i Ginnyin záměr nechat se oplodnit, prostě paráda. Na tak krátkou kapitolu, jsme se toho hodně dozvěděli, chci říct, že autorka se umí vyjadřovat a jít k věci. A samozřejmě krása překlad, že. Mělo to jedinou vadu, že chci víc! :D Strašně moc se těším na pokračování. Děkuji, děvčata :-)
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Začínám na příští sobotu myslet s obavami... ;-) Krásně jsi to shrnula, mně se taky ten popis oslavy podaný jen tak mimochodem zamlouval. Autorce se to povedlo. I my moc děkujeme, Lupinko!

Re: 5. kapitola Od: Gift - 04.02. 2017
Oje, Lucius. Neco mi rika, ze to nebude zrovna nejprijemnejsi setkani. Hermione se ovsem jeji nebojacnost musi nechat, tak holka se nezastavi pred nicim. Uz se moc tesim na dalsi kapitolu, dekuji!
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Jsem náramně zvědavá, co na to setkání s Luciusem řekneš. Ale máš pravdu, Hermiona se nezastaví před ničím a před nikým. Díky, Gift!

Re: 5. kapitola Od: martik - 04.02. 2017
Takhle to utnout, no to snad nemyslíte vážně, to mám jako vydržet do příští soboty?! Nová verze 'Weasleyho' je boží, klobouk dolů a Seamus s Nevillem lákající Hermionu na soukromé dostaveníčko jsou ještě lepší. Hermiona, která je připravena na všechno - no mám dojem, že Harry bude mít co vysvětlovat i když je v tom nevinně Áá já tohohle mladého Severuse prostě žeru a Hermiona je prostě skvělá - nejdřív naznačí techtle mechtle s Luciusem a pak se od něj sama nemůže odtrhnout. Popravdě já bych taky nemohla ♡Jenže co na to ten nevrlejší? Jsem zvědavá co má Lucius v plánu. Děkuji, Jacomo, za úžasný zážitek.
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Ajajaj, obávám se, že tě podobných "milých" konců ještě pár čeká. Hermiona tu byla dost prostořeká - vyrušit Ginny s Harrym takhle v nejlepším a ještě mít rýpavé řeči... Ale sranda byla, že Harry ani necekl. Co to asi vypovídá o tom, jak to bude u Potterů jednou vypadat? Hi hi. Ty techtle-mechtle s Luciusem my přišly strašně divné. Četla jsem originál několikrát, ale fakt mi to v něm tak vyznělo. No, nenechme se tím znervóznit a doufejme, že to už odnesl čas, že. I já děkuju, martiku!

Re: 5. kapitola Od: margareta - 04.02. 2017
Super kapitola. Mám naději, že Lucius zasáhl jako přítel! Že to byl on, kdo Severuse odnesl, že už ho teď kurýruje na Malfoy Manor a že Hermioninu pomoc neodmítne! Ne že by se dala. Popis oslav U Tří Košťat je perfektní!! Museli už být všichni masivně na šrot, když i Neville a Seamus skočili Hermioně tak rychle na špek. Jenom doufám, že v pokoji č. 12 nedojde k ničemu horšímu, než že tam oba při čekání usnou! Hermiona má odvahu, takhle vyrušit dvojici! Harry už je na její ,, hlas rozumu "zvyklý, ale divím se, že po ní něčím nemetla Ginny. Takové ochlazení, děkuji pěkně! Taky mám dojem, že se Hermiona už od mladého Severuse přestává tolik distancovat. Věnovala mu hubičku a dotyk..a z toho on bude umět hodně vyčíst, že? Jsem zvědavá, jak na to zareaguje. A jsem přímo strašně zvědavá, co se bude dít dál!!! To je tak, když člověka trápí nespavost a jde se uklidnit čtením. Teď se musím donutit počítat ovečky a nepředstavovat si, kdo, co, s kým, a proč. A já si tak ráda představuju a vy mi k tomu dáváte tolik živné půdy!! Mockrát děkuji za pestrý a malebný příběh!! Už, aby bylo za týden!
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Myslím, že si mohu dovolit zaspoilerovat, že se NEdovíme, ani co se stalo v pokoji č. 12, ani v těch dalších :-) Zaplaťmerlin. Máš pravdu, Hermiona už si neudržuje takový odstup - otázkou ovšem je, jestli je to dobře. Jde sice "jen" o mladého Severuse, ale zřejmě už tehdy značně zběhlého v černé magii. Mohlo by se to zvrtnout... Nebo taky ne. Baví mě vás napínat :-) Díky za krásný komentář, margareto. Doufám, že jsi z kapitoly měla jen samé krásné sny.

Re: 5. kapitola Od: Ponyska - 04.02. 2017
Tak roztomilé a napínavé zároveň! Už aby byl další díl :D. Děkuji za překlad.
Re: 5. kapitola Od: Jacomo - 06.02. 2017
Ano, roztomilá je Hermiona a napínavý Severus. Nebo že by to bylo obráceně? :-) Díky za komentář, Ponysko!

Prehľad článkov k tejto téme:

Mundungus42: ( Jacomo )01.04. 201713. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )26.03. 201712. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )18.03. 201711. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )11.03. 201710. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )04.03. 20179. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )25.02. 20178. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )18.02. 20177. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )11.02. 20176. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )04.02. 20175. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )29.01. 20174. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )21.01. 20173. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )14.01. 20172. kapitola
Mundungus42: ( Jacomo )07.01. 20171. kapitola
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )30.10. 2016Úvod k povídce