Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Prostě jen být

Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí

Prostě jen být
Vložené: Lupina - 18.01. 2017 Téma: Prostě jen být
Lupina nám napísal:

Autor: Amarti                        Překlad: Lupina        Beta: marci                 Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/7454117/1/Just-to-Be

Rating: 16+

 

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí

Když za Hermionou zabouchly dveře, nadskočila a v obranném postoji namířila hůlku. Několik vteřin s přimhouřenýma očima hůlku držela, než si uvědomila, kde je, a uvolnila se.

Šest let uplynulo od konce války a pořád sebou při jakémkoli nečekaném zvuku trhala a zaujímala obranný postoj. Zbytkové trauma, řekli léčitelé. Posttraumatická stresová porucha, řekl mudlovský doktor. Jakkoliv to nazývali, pořád se jí to drželo. Pravda, nebylo to tak zlé jako v prvních letech po válce, kdy se každou noc budila nočními můrami a musela se bezmála utápět v bezesných lektvarech, aby si vůbec odpočinula. Každým dnem, každým měsícem, každým rokem se to zlepšovalo. Ale už dávno se vzdala naděje, že její problémy zmizí zcela.

„Tudy,“ pravila ředitelka, slečna Glastonburyová. Hermiona přikývla a následovala ji. Šlo o její první úkol od té doby, co ji přemístili na odbor pro uplatňování kouzelnických zákonů. Měla zde vykonat základní hodnocení a audit Ministerského dětského domova. Kouzelnický sirotčinec. Sirotčinec, ve kterém skončilo mnoho válečných sirotků.

„Samozřejmě už uplynulo moře času a mnoho z našich původních svěřenců bylo adoptováno, nebo odesláno k rodinám,“ pokračovala slečna Glastonburyová svým úsečným hlasem podobným hlasu Minervy McGonagallové, pouze bez skotského přízvuku. „A mnozí dospěli nebo odešli do Bradavic. Ale jsou zde tací, kteří se v létě vrací, a pořád tu máme nějaké děti od samého konce války. A k nim vás teď vezmu.“

Kráčely dolů úzkým, tmavým schodištěm směrem k rozlehlému suterénu. Nebo podzemí.

„Žijí tady dole?“ zeptala se Hermiona.

Slečna Glastonburyová přikývla.

„Celodenně?“

Slečna Glastonburyová opět přikývla. „Pokusili jsme se je držet nahoře s ostatními dětmi, těmi, co ztratily rodiče v letech po válce, těmi ‚přechodnými‘, protože ty jsou téměř vždy ihned adoptovány nebo odeslány rodinám. Ale tyto jsou našimi… trvalejšími obyvateli. Nepamatují se na rodiče, díky bohu, a znají jen toto místo. Ostatní je děsí. Ony… mají přehnané reakce. Takže pro jejich vlastní bezpečí a svým způsobem i pohodlí, a také kvůli ostatním dětem jsme mysleli, že bude nejlepší mít je tady dole. Pohromadě.“

Hermiona byla příliš zděšená, aby si to napsala do zápisníku. Ne že by potřebovala poznámky, aby si toto zapamatovala.

„Jak jen můžete… Tedy, zdá se mi to kruté. Je to jako vězení.“

Slečna Glastonburyová se zastavila, otočila se a na Hermionu shlédla svrchu přes své přísně vyhlížející brýle. „Ujišťuji vás, slečno Grangerová, kdybych jim dokázala najít domov, udělala bych to. A kdybych je dokázala přimět spolupracovat s vnějším světem, udělám to rovněž. Tyto děti mají problémy. Problémy se vztekem. Noční můry. Nekontrolované výbuchy magie. Jsou nebezpečné svému okolí, slečno Grangerová, několik lidí bylo velmi vážně zraněno.“ Hermiona nereagovala. „Odmítám vaše naznačování, že se zde snad projevuje jakási moje krutost. Ne. Každé z těch dětí miluji jako vlastní.“

Tón slečny Glastonburyové však ukazoval, že ve skutečnosti ty děti nemiluje.

„Odchází ven vůbec někdy?“

„Zkoušíme to. Nechtějí.“

„Co jejich zdraví? Vzdělání?“

„Máme léčitele a vychovatele, kteří sem docházejí. Bohužel je to tu průchozí. Mnozí, co sem přijdou, nevydrží. Další přijdou jen na krátkou dobu kvůli různým dohodám s ministerstvem, obyčejně kvůli veřejně prospěšným pracím za menší přestupky.“

„Starají se o ně a učí je kriminálníci?“ Hermiona zvedla nevěřícně oči. Co za hrůzy tady objevím?

„Nikoho nebezpečného jsme k dětem nepustili, slečno Grangerová.“ Slečna Glastonburyová nebezpečně ztišila hlas. Hermiona přikývla. „Musím přijmout dobrovolníky, kteří se nabídnou, protože zaplatit trvalé zaměstnance by bylo obtížné. Ve skutečnosti za poslední roky mám jen jediného stálého zaměstnance, který se této skupině věnuje.“

„Ať už je to, kdo je to, ráda bych s ním mluvila, jestli smím,“ pronesla Hermiona. „Kvůli hlášení.“

„Možná to dokážu zařídit. Nemusí souhlasit.“

„Nemůžete mu to nařídit?“

„Nejde o muže, kterému můžete snadno nařizovat. Jeho práce je docela nezávislá. To bylo jeho podmínkou. A nejsem v postavení s tím polemizovat.“

„Zajímavé,“ přemýšlela Hermiona. „Trpí děti evidentním válečným traumatem?“

Slečna Glastonburyová vážně přikývla. „Těmi nejhoršími, jaké jsem kdy viděla.“

„Říkala jste, ehm, že nemají rodinu. Celé jejich rodiny byly…“

„Ne, jen rodiče.“

„A další příbuzné nemají?“

„Žádné, kteří by si je chtěli vzít.“

„A nikdo je nechce adoptovat?“

„Ne, jakmile zjistí, čí děti to jsou. Mnohokrát jsem jim skoro, opravdu skoro našla nový domov. Teď věřím, že je to nemožné.“

„Ale… proč?“ Hermiona nemohla pochopit, proč byla po válce nějaká skupina dětí tak naprosto izolovaná. Tak zametena pod koberec a zapomenuta.

„Proč?“ Slečna Glastonburyová se zastavila před velkým regálem na knihy a vytáhla tlustý registr. Otevřela jej na správné straně a podala Hermioně. „Přečtěte si to sama. Tady se každý musí podívat. Tady se každý podíval.“

Přelétla pergamen. Šlo o seznam jmen. Rosierová. Mulciber. Macnairová. Avery. Lestrange.

Můj bože. Pochopila. Vzhlédla a setkala se s očima slečny Glastonburyové. S očima, které byly naplněny smutkem a rezignací stejně jako její hlas, když promluvila.

„Teď vidíte, slečno Grangerová, proč žádná kouzelnická rodina, žádní příbuzní či kdokoli jiný, nejsou ochotni přijmout tyto děti do svých domovů. Toto jsou děti Smrtijedů.“

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Gabux - 20.04. 2017
Tohle bude úžasný příběh. A těch dětí mi je líto. Nikdo nemůže za své rodiče

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Zuzana - 05.04. 2017
To je príšerne smutné, tie deti nemôžu za to kto sú ich rodičia... som zvedavá čo Hermiona dokáže ako im uľahčí situáciu. Mám rada temné príbehy, ale trpiace deti to je veľká trauma... dúfam, že to bude dobré. Ďakujem za skvelý preklad.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Keiko - 26.02. 2017
Musím říct, že téma válečných sirotků mě už napadlo a doufala jsem, že by se povídka s tímto tématem mohla objevit... Takže tleskám a strašně se na její čtení těším...

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: arabeska - 28.01. 2017
Je pokrytecké schovávat pod zem to, co se lidem nehodí. Ale to je všude stejné. Taky je hloupé předpokládat, že celé kouzelnické společenství - vítězná strana - je dobré. Hermiona je synonymem pro stranu světla, ale kolik lidí bojovalo ve válce na straně Řádu, kolik bylo nezkorumpovaných bystrozorů, a kolik lidí naproti tomu stáhlo ocas nebo metalo klacky pod nohy ostatním a využívalo toho, že nemá nálepku Smrtijeda. Hermiona se k téhle práci dostala jako jedna z mála, protože je to tabu, a patrně je zatím asi jediná, kdo je opravdu nefalšovaně ryzí a neutíká od problému. Chápu, že si je nikdo nechce adoptovat. I kdyby měli velké oči (chudáčci malí, oni nemohou za chyby svých rodičů...), nakonec si sáhnou do svědomí a zjistí, že se po válce nechtějí potýkat s dalšími problémy, které z takové adopce poplynou. Samozřejmě záleží na tom, co takoví hypotetičtí rodiče prožili, že. Jak moc chtějí děti. Osobně znám lidi, co si adoptovali tři patnáctileté (v průměru) potomky nepřizpůsobivých kriminálníků a vychovali z nich naprosté vzory. Ale co ty rodiny? Jako co si mysleli, ty děti jsou jejich příbuzní, pojí je stejná krev, určitě se kolikrát vídali, a teď se k nim otočí zády? Jenom proto, co provedli jejich naivní rodiče? Jestli z nich vyrostli grázlové, to se nedivte, ale to neznamená, že takoví musí zůstat. Dejte jim rodinu! Navíc jsem dělala banner, tak vím, že nejsou všechny děti stejně staré. A malí si URČITĚ zaslouží trpět, fakt. Rodina je snad něco jiného než adopce! PTSD, mrcha jedna proradná. A slečna G teda fakt ne! Vážně dobré :D Jste fakt čarodějky ❤ A to se nestane pravidlem, ty krátké kapitoly, že ne? :D
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 30.01. 2017
Víš co je nejhorší? Že stačilo, aby si je rodiny adoptovaly a hned jim změnily jména. Nikdo by nic nevěděl, ani by nemohl zjistit pravdu (informace o původu by přece měly být tajné). A to ještě ani nevíš, co se s těmi dětmi dělo! Téma, které autorka bravurně zvládla, a zadřelo se pod kůži. Občas se přistihnu, že bych ty děti chtěla adoptovat všechny. I když bych na to neměla, nejsou na adopci jedním člověkem. Mají tolik problémů. Ale naštěstí jsou v kouzelnickém světě ryzí charaktery jako Hermiona. Protože jinak by byly ztracené, ke zkáze odsouzené... Prostě žádné lehké čtení. Hodně k zamyšlení. A k sáhnutí do svědomí... Arabesko, děkuji za úžasný banner, který tu povídku podtrhuje :-)

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: margareta - 25.01. 2017
Strašné téma. Strašné. Ale moc se nedivím, že ty děti nikdo nechce. Člověk, který třeba musel na vlastní oči sledovat, jak mu vzteklí psi trhají příbuzné a děti, si pak do péče nevezme jejich mládě, které navíc vrčí, cení tesáky a snaží se pokousat každou ruku, která se k němu přiblíží. Bude trvat dlouho, než si zvykne, že napřažená ruka nemusí znamenat jen nebezpečí rány a bolest, ale i laskavé pohlazení a pomoc. Každé bude potřebovat individuální přístup. To si Hermiona na sebe bere těžké břemeno! Jsem velmi zvědavá, kdo je ten druhý, s nímž bude spolupracovat. Děkuji za skvělou povídku, kterou nám předkládáte!! A protože jste slíbily, že dobře skončí, moc se těším na pokračování! Děkuji!!!
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 25.01. 2017
Je to opravdu velmi vážné téma. Hermiona si nadělila úkol na mnoho let. A není to úkol jen pro ni. Bude potřebovat pomoc. A najde ji tam, kde by to Severus ani nečekal :-) Konec bude dobrý :-) Neboj. Díky za odezvu, margareto.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: larkinh - 21.01. 2017
Ach, toto bude smutné... ale doufám, že s happyendem. Díky za překlad.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 22.01. 2017
Bude to srdcervoucí, ale neboj, šťastný konec nás nemine. To bych nám neudělala :-) Já překládám jen šťastné konce.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Julie - 20.01. 2017
Zajímavý začátek, neobvyklé, vážné téma. Moc se těším na další pokračování. zdá se, že něco takového tu ještě nebylo.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 20.01. 2017
Jsem ráda, že zaujalo :-)

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: zuzule - 20.01. 2017
Jo takhle... deti Smrtijedu. Tohle bude tezky, ale ja verim, ze Hermiona se nevzda, dokud to nevyresi. Dekuju!
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 20.01. 2017
Těžké to bude určitě. Ale Hermiona je tvrdohlavá :-) Díky za odezvu, zuzule.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: JSark - 18.01. 2017
Páni, to vyzerá ako úžasný námet. :)
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Viď, že jo? :-) Téma hodně vážné, ale prostě úžasné.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: luisakralickova - 18.01. 2017
Těším se, i když to asi nebude lehké čtení. Ale jste osvědčená záruka kvality a happy end je na obzoru, takže s chutí do toho.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Lehké čtení to nebude určitě. Ale neboj. Bude prodchnuté nadějí, že se vše zlepší. A taky že ano. Ona by Hermiona ani nic jiného nedovolila, že. :-)

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: martik - 18.01. 2017
Moje reakce je úplně stejná jako Hermionina "Můj bože". To jsem vážně nečekala. Děti Smrtijedů, no páni. Tohle v kánonu vůbec nebylo, jen Draco, Crabe a Goyle. Ale je naprosto logické, že Smrtijedi 15 let neseděli se založenýma rukama a nečekali, až jejich pán povstane, ale žili vlastní život. A nikdo je nechce, jen náš tajemný neznámý. Samozřejmě teď už mají Hermionu a ta to jen tak nenechá. A ještě k tomu její vlastní traumata z války. Tohle bude vážně temné a já jsem natěšená jako dítě. Dokonale mě to vtáhlo, a jestli to bude pokračovat stejně skvěle jako to začalo tak to bude bomba. Děkuji Lupino a marci za další úžasný překlad.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Přesně, můj bože. Je pravda, že Smrtijedů muselo být docela dost, jak jinak by vládli zemi, že? A museli mít i děti. A určitě jich spousta své děti milovala. Teď budeme mít příležitost sledovat osudy těchto dětí, které se ničím neprovinily. Příběh to nebude veselý, ale konec bude šťastný :-) Děkuji moc za komentář, martiku. Těší mě, že se líbilo.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: grepik03 - 18.01. 2017
Lupinko, marci, děkuji za úžasný překlad ♡ Ale hrozne me tahle kapitola vytocila, kouzelnicka společnost se prostě rozhodla zavřít nad těmi dětmi oči a dělat, že neexistují. .Sakra, dite nemůže za to, komu se narodilo. Jsou to deti nejen strašně poznamenane válkou, ale evidentně i nevsimavosti lidi, kteří by se o ne meli starat (kromě našeho "tajemného " muže, že? ) Hermiona se svojí umanutosti snad dokáže nemozne a ja se dočkám happy endu; ) Díky moc, že jste se do této povidky pustily ♡
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
A ještě budeš vytočená. Já to měla taky tak. Tahle povídka prostě zvedne ze židle. Hermiona naštěstí překoná obtíže a pustí se do pomoci. A taky ví, na koho se obrátit. Nebude to snadné a čeká je všechny dlouhá cesta... Budu se těšit na další setkávání, grepiku :-)

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Neprihlásený - 18.01. 2017
Vypadá to velmi, velmi temně. Těším se na tajemného zaměstnance:-)

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Iveta - 18.01. 2017
Jo, děti smrtijedů ......ach jo, nesnáším lidskou omezenost. povídka vypadá velmi zajímavě, i když těžce depresivně. Ale věřím, že to Severus vylepší :-) Těším se na pokračování :-)
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Depresivně ano, ale taky je v ní spousta naděje. A téma odlehčí, můžu prozradit, je na banneru, Lenka. :-) Já se budu těšit na další komentáře, Iveto.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Marti - 18.01. 2017
Úplně mě mrazí, a to je jen začátek! Vypadá do na další povídkovou perlu (i když evidentně černou), o tématu, o kterém se nerado mluví, a to asi nejen v kouzelnickém světě. Budu se těšit na každou kapitolu!
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Nerado se o něm mluví, protože si většina uvědomuje vlastní chybu. Ale Hermiona zjistila problém, jako buldok se zakousne a vyřeší ho :-) Vím, že to vůbec není oddychová povídka, ale já prostě musela. Ona se mi zaryla hluboko pod kůži a překladem se s ní snad vypořádám. Děkuji za komentář, Marti.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: denice - 18.01. 2017
Na tuto povídku se už dlouho napůl těším, napůl se jí bojím. Už z prologu je vidět, že se od ní nedokážu odtrhnout, i když mi asi bude rvát srdce. Jsem strašně zvědavá, co se vyklube ze slečny Glastonburyové, ty její oči naplněné smutkem a rezignací mi nějak neladí s tím, že nad kdovíkolika dětmi prostě zlomila hůl. Jasně přece řekla, že ty ostatní jsou téměř ihned adoptovány nebo poslány k příbuzným, tak snad není tak přetížená prací, aby se nepokusila aspoň o nějaké řešení. No, uvidím, tohle je zatím jen první ochutnávka - a skvělá. Díky.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Tušíš správně, že slečna Glastonburyová není před Hermionou tak docela upřímná. Měla jsem u některých kapitol chuť křičet: "Proč?!" Ale Hermiona se svojí nebelvírskou tvrdou hlavou a přesvědčením, že ví, co je pro druhé nejlepší, to dokáže. Pomůže, i kdyby jediný člověk, kterému děti leží na srdci, (ano, náš skvělý hrdina) nechtěl. A pro odlehčení nálady tu máme Deník. Myslím, že tady osud vhodně zasáhl, že mi tyto povídky strčil do cesty :-) Neboj se, vše dobře dopadne. Děkuji, denice, za komentář.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Gift - 18.01. 2017
Lupinko, ja neprestavam zirat, kolik povidek zvladas. A jedna je zajimavejsi nez druha! Velmi originalni tema, uz se nemuzu dockat dalsi kapitoly. Dekuji!
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
To teď jen tak vypadá jako hodně povídek :-) Ponocování je krátké, Deník už je celý zaplánovaný. Zbyly mi už jen Imperius a Prostě jen být a to bude projekt na dva roky. Takže nic světoborného :-) Toto téma mě hrozně zaujalo. Zatím jsem nic podobného nečetla. I proto jsem do povídky musela jít. Děkuji, Gift, za komentář.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: ansus - 18.01. 2017
Díky za skvělý překlad. Myslím, že to bude povídka, která se snadno dostane pod kůži - chudáci děti, narodit se s takovým "vkladem" do života. Hodně se těším na další část, myslím, že tuším, kdo dál splácí své domnělé vnitřní dluhy.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Uhodila jsi hřebíček na hlavičku těmi domnělými dluhy. Další rozměr povídky, která rozumně vysvětluje, proč Severus chránil Harryho. Děkuji za komentář, ansus.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Jacomo - 18.01. 2017
Ne. Ne, nechápu. Ty děti se na rodiče ani nepamatují, jak by tedy mohly mít v sobě zaseta semínka jejich krutosti? Odkdy děti mohou za své rodiče? Když to otočíme, jak moc se jejich separace liší od distancování čistokrevných od mudlovských šmejdů? Ano, péče o tyto děti nebude jednoduchá, ale to někdy není ani péče o ty vlastní. I u těch se můžou vyskytnout nekontrolované výbuchy vzteku (nebo magie), sklony k tyranizování okolí, agresi, sebepoškozování... Zkrátka a dobře, ty děti by měly dostat šanci. Předpokládám, že takhle se k tomu staví onen tvrdohlavý zaměstnanec domova (o co, že chodí v černém? :-D) a doufám, že přesně tohle si bude myslet i Hermiona. Lupinko, strašně moc děkuju za otevření dalšího příběhu. Obdivuji tě jednak pro to množství rozpracovaných projektů, jednak pro sílu, kterou jsi v sobě musela najít, abys zvládla tohle překládat. Počítám, že to bude hodně bolavá povídka.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Přesně, ty děti měly dostat šanci. A nejde jen o to, čeho se jim nedostalo... Víc neprozradím, byl by to spoiler. Povídka bude hodně bolavá, ale taky prodchnutá vůlí žít a nadějí a bude mít šťastný konec. Ale nebude to čtení ke kafíčku, bane. A jsem moc ráda, že k ní mám na překlad i Imperius, protože ten je zcela jinak laděný a uklidňuje nervy (svým způsobem). Prostě jen být jsem zcela propadla. Doufám, že se to stane i mnohým dalším čtenářům a čtenářkám. :-) A teď už mám jen dvě povídky :-) A poprosila jsem Marci, kdybych chtěla začít něco dalšího, ať mi to zatrhne :D Děkuji, Jacomo, za komentář, budu se těšit na další.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Densi - 18.01. 2017
Tak toto znie silno zaujímavo. Najprv mi bolo tých detí ľúto, vlastne stále je, ale na druhej strane asi by som si tiež nechcela adoptovať dieťa smrťožrúta ... ale aj tak to je šialene smutné, že nemajú žiadnu šancu na život, lebo ich rodičia boli čím boli ... smutné :/ Som zvedavá na pokračovanie :)
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Těmto dětem kouzelnická společnost nedala šanci. Naprosto selhala. A nejde jen o to, že je nikdo nechce adoptovat. Ale i o to, že nemají žádnou stálou péči - až na onoho tajemného muže. A hloubka problému a tragédie těchto mladých životů se nám teprve odhalí. Ale Hermiona to nenechá tak :-) Děkuji za komentář, Densi.

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: soraki - 18.01. 2017
Och můj bože! Ze začátku jsem měla husí kůži, ale teď to začínám chápat... ale stejně, je hrozné, a pořád mně to děsně žere, že se rodí děti v podstatě bez šance... ach jo. Jenže, na druhou stranu, asi bych se taky zdráhala. No, složitá situace, jsem zvědavá, jak si s tím Hermiona poradí a taky, kdo je ten tajemný zamněstnanec ;-) díky
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Husí kůži ještě budeš mít. Toto je jen rozehrávka, uvedení do místa děje. Hermiona objevila problém, ale ještě ne jeho hloubku. Ale s nasazením pravého Nebelvíra se do řešení problému pustí, to ano :-) Já děkuji za komentář, soraki.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: soraki - 18.01. 2017
No, příště mě někdo praštěte po hlavě, abych si přečetla, co jsem napsala... bože mně *tříská hlavou o stůl*, to z toho rozrušení. Přečetla jsem si i další komenty a tvé reakce, mám jasněji, ale pořád mrazivě a zoufale smutno. Obdivuju tebe i marci, toto bych nedokázala překládat a už vůbec betovat.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
Mně neřeš :D Já když se nesoustředím, vždy ho napíšu špatně :D

Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: gleti - 18.01. 2017
Na tuhle povídku se těším skoro dva měsíce.
Re: Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí Od: Lupina - 18.01. 2017
A je to tady :-) Další kapitola za 14 dnů.

Prehľad článkov k tejto téme:

Amarti: ( Lupina )05.06. 2018Kapitola 30. Epilog: Na věky věků
Amarti: ( Lupina )30.05. 2018Kapitola 29. Pošetilé mávání hůlkou
Amarti: ( Lupina )16.05. 2018Kapitola 28. Kde mají chrabré srdce
Amarti: ( Lupina )02.05. 2018Kapitola 27. Myslím, že vidím jiskru naděje
Amarti: ( Lupina )18.04. 2018Kapitola 26. Přichází soumrak
Amarti: ( Lupina )04.04. 2018Kapitola 25. Vezmi mě domů
Amarti: ( Lupina )21.03. 2018Kapitola 24. Ukaž mi cestu – 2. část
Amarti: ( Lupina )14.03. 2018Kapitola 24. Ukaž mi cestu – 1. část
Amarti: ( Lupina )28.02. 2018Kapitola 23. Harry a Hermiona – 2. část
Amarti: ( Lupina )21.02. 2018Kapitola 23. Harry a Hermiona – 1. část
Amarti: ( Lupina )07.02. 2018Kapitola 22. Severus a Lily – 2. část
Amarti: ( Lupina )31.01. 2018Kapitola 22. Severus a Lily – 1. část
Amarti: ( Lupina )17.01. 2018Kapitola 21. Umění napodobuje život
Amarti: ( Lupina )29.11. 2017Kapitola 20. Vyvrženec
Amarti: ( Lupina )15.11. 2017Kapitola 19. Expecto patronum!
Amarti: ( Lupina )01.11. 2017Kapitola 18. Svatá noc
Amarti: ( Lupina )18.10. 2017Kapitola 17. Léčitelka
Amarti: ( Lupina )04.10. 2017Kapitola 16. Lobbisté
Amarti: ( Lupina )20.09. 2017Kapitola 15. Co bych mohl být
Amarti: ( Lupina )06.09. 2017Kapitola 14. Jako přátelé – 2. část
Amarti: ( Lupina )30.08. 2017Kapitola 14. Jako přátelé – 1. část
Amarti: ( Lupina )16.08. 2017Kapitola 13. Mnoho šťastných návratů – 2. část
Amarti: ( Lupina )09.08. 2017Kapitola 13. Mnoho šťastných návratů – 1. část
Amarti: ( Lupina )26.07. 2017Kapitola 12. Odevzdání
Amarti: ( Lupina )12.07. 2017Kapitola 11. Osvobození – 2. část
Amarti: ( Lupina )05.07. 2017Kapitola 11. Osvobození – 1. část
Amarti: ( Lupina )21.06. 2017Kapitola 10. Co teď – 2. část
Amarti: ( Lupina )14.06. 2017Kapitola 10. Co teď – 1. část
Amarti: ( Lupina )31.05. 2017Kapitola 9. Prostě jen být – 2. část
Amarti: ( Lupina )24.05. 2017Kapitola 9. Prostě jen být – 1. část
Amarti: ( Lupina )10.05. 2017Kapitola 8. Co je podstatné
Amarti: ( Lupina )26.04. 2017Kapitola 7. Jen seďte a sledujte – 2. část
Amarti: ( Lupina )19.04. 2017Kapitola 7. Jen seďte a sledujte – 1. část
Amarti: ( Lupina )05.04. 2017Kapitola 6. Přijetí
Amarti: ( Lupina )22.03. 2017Kapitola 5. Lidské gesto
Amarti: ( Lupina )08.03. 2017Kapitola 4. Roztříštěné porcelánové panenky – 2. část
Amarti: ( Lupina )01.03. 2017Kapitola 4. Roztříštěné porcelánové panenky – 1. část
Amarti: ( Lupina )15.02. 2017Kapitola 3. Skromná nabídka
Amarti: ( Lupina )01.02. 2017Kapitola 2. Staré duše
Amarti: ( Lupina )18.01. 2017Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )23.11. 2016Prostě jen být - úvod