Autor: Hesaluti Překlad: denice Beta: Jimmi a Sevik99 Banner: Jimmi
Kapitola 43. Epilog
Hermiona se rozhlédla kolem dokola po velkém zahradním stanu, zaplněném její rodinou a přáteli. Sjela očima po svých šatech a neklidně se ošila. Mohly být krásné, ale nebyly pohodlné a tlačily ji boty.
„Tetičko Hermiono!“ ozval se dětský hlas. „Oni se ožení!“
„Pšt,“ pokárala Ginny syna. „Nech mě povídat si s tetou.“
„Řekni mi kdo? Kdo se ožení?“ Hermiona se sehnula a důkladně chlapečka objala.
„Vypadáš hezky,“ řekl s vykulenýma očima.
„Děkuji, tobě to také moc sluší!“ zazubila se na dítě a pak se podívala na jeho matku.
„Neville právě požádal Lenku o ruku!“ Ginny zářily oči. „Bylo tak romantické a procítěné, zeptat se jí na svatbě!“
„Páni, to je skvělá zpráva!“ souhlasila Hermiona.
„Zjevně se zeptal Draca, jestli mu to nebude vadit,“ usoudila Ginny. „To bylo milé.“
Hermiona se rozhlédla. „Kde vlastně Draco je? Už jsem ho neviděla věky! Doufám, že mě už neopustil, protože to by se dalo posoudit jako nejkratší manželství v dějinách.“
Ginny se zasmála. „Ne, je támhle vzadu s Ronem a Blaisem.“
„S Ronem?“ v Hermionině hlase zazněly obavy.
„To je v pořádku, všichni předvádějí své nejlepší chování,“ ujistila ji Ginny. „Myslím, že Ron už přivykl myšlence na tebe s Dracem, paní Malfoyová.“
„Ale prosím tě! To se mi vážně nelíbí. Paní Malfoyová je Narcisa, ne já!“ protáhla tvář.
„Ale vypadá moc šťastně!“ Ginny pokukovala po Hermionině nové tchyni.
„Ano, je prima.“
Ginny vzala Hermionu pod paží. „Taky mám nějaké novinky...“
Hermiona zvedla obočí. „Jsi v tom?“ zeptala se. Ginny se zachmuřila.
„Jak jsi to tak rychle uhodla?“
„Promiň, ale je to znát. Jsi stejně nabručená jako minule,“ řekla Hermiona. Znala svou kamarádku dobře, a to jí napovědělo, že je znovu těhotná.
„To je od tebe hezké!“
„Promiň! A gratuluji! Dnešek je plný skvělých novinek, že?“
„Jakou skvělou novinku myslíš?“ zajímal se přicházející Draco. Hermiona pohlédla na Ginny, jestli to smí prozradit, nebo jestli to je zatím tajemství. Ginny přistoupila k Dracovi. Podíval se na ni a ona ho vzala za ruku a položila si ji na břicho. Hermiona se usmála jejich uvolněnosti. Vzpomněla si na Ginnin výbuch, když Draco poprvé vstoupil do jejího obchodu. Teď spolu vycházeli dobře. Oba měli stejný zlomyslný smysl pro humor.
„Další Potterátko?“ zeptal se a Ginny ho plácla po ruce.
„Díky,“ řekla.
„Hele, jen žertuji. Tenhle malý Potter je skvělý,“ prohrábl Jamesovi vlasy, „a jsem si jistý, že ten další bude taky. Gratuluji.“
Ginny se na něj usmála a nechala se Jamesem odvléct ke stolu s občerstvením. Draco objal Hermionu a přiblížil rty k jejímu uchu.
„Kdy budeme moci odejít, paní Malfoyová? Mohlo by se stát, že tě odvleču za stan, jestli se nám brzy nepovede zůstat sami.“
Hermiona se odtáhla od svého novomanžela. „Ještě nemůžeme! Mám jenom jednu svatební hostinu a nehodlám o polovinu z ní přijít. Pojď si se mnou zatančit.“
Draco ji následoval na taneční parket. Okolo viděla své přátele a cítila, že je to velmi zvláštní a vzácný okamžik. Kdo by si pomyslel, že Harry s Ronem Draca přijmou? Nebyli nejlepší přátelé, ale všimla si, že v poslední době ho do všeho ochotně zapojují. Samozřejmě, že by si ho vzala i bez toho, ale bylo hezké mít jejich souhlas.
Svatba byla velkolepou záležitostí. Pro jednou se Hermioně líbilo utrácet, protože kromě toho, že se provdala do jedné z nejbohatších rodin, byla z ní teď také zámožná žena. To díky lektvaru, s jehož výrobou slavili úspěch. Byl velmi žádaný.
Sklouzla očima na svého pohledného manžela a on se na ni usmál. Jejich vztah byl nádherný, nehledě na minulost, protože Dracova blízkost stačila, aby se cítila šťastná. Neustále se přeli, pak se usmiřovali, a ona už by to jinak nechtěla. Vždycky měla pevnou vůli a Draco byl tvrdohlavý, takže kdyby skončili s dohadováním se navzájem, znamenalo by to, že jeden z nich se změnil, a po tom skutečně netoužila.
Nabídl jí, aby pracovala v jeho firmě, ale odmítla, trvala na provozování svého obchodu. Už příjmy z něj nepotřebovala, ale to nevadilo. Prostě to tam měla ráda a neměla v úmyslu s tím skončit.
Dracův hlas přerušil tok jejích myšlenek. „Myslím, že tě asi miluji...“
Pohlédla na něj. „Jo, já tebe asi taky. Nevím proč, protože jsi jako osina v...“
Položil jí ruku na ústa. „Nemůžeš mluvit hrubě, když máš na sobě panensky bílé šaty.“
„Ano, ale oba víme, že je to podvod, nemám pravdu?“ suše odvětila.
„Merline, díky,“ usmál se. „Kdyby to byla pravda, vážně bych tě zatáhl za ten stan!“
„Zkazil jsi mě všemi možnými způsoby! Lhaní, špehování, krádeže, kšefty s pokoutními dodavateli nelegálních přísad a spaní v jedné posteli, než jsme se vzali! Dokud jsem tě nepotkala, byla jsem čistá jako padlý sníh!“
Draco se ušklíbl, naprosto nedotčený její poznámkou. „Ty bys o mě tolik nestála, kdybych nebyl zlý kluk.“ Cítila jeho ruku klouzat níž na svůj bok, podívala se na něj a zasmála se.
„Myslím, že bychom už brzy mohli jít...“ nadhodila a odměnou jí byl Dracův zářivý úsměv.
Poznámka autorky: Takže, jen rychlý epilog. Nechtěla jsem, aby to byl příběh sám o sobě, ale doufejme, že se povedlo pěkně svázat všechny konce.
Poznámka překladatelky: S Fortunou jsem prožila rok života, tak není divu, že se mi po ní už začíná stýskat. Zpočátku jsem se bála, že tahle lehoučká oddechovka s téměř ideálně okouzlujícím Dracem mezi tolika skvělými a jedinečnými příběhy zapadne - děkuji všem čtoucím a komentujícím, že mě přesvědčili o opaku.
Jimmi a Seviku99, bez vás bych to nezvládla. Děkuji!