Preklady fanfiction Harryho Pottera

Následující dvě disciplíny pohltily už celou školu a dokonce i starší studenti se začali zajímat o to, kdo vyhrál. Camellie Greengrassová vyhrála přeměňování. Do té doby si Hermiona neuvědomila, že je to vlastně Dracova neteř – Camelliin otec byl starší bratr Daphne a Astorie, a tak se Draco díky sňatku stal jejím strýcem. Když Camellie vyhrála, zářivě se na Draca usmála a on jí to oplatil povzbudivým úsměvem. Zachytil pohled Hermiony, ale ta hned uhnula očima zpět k Ginny, která přišla podpořit Albuse.

Třetí disciplínou byly kouzelné formule, kterých se nezúčastnili Albus a Elladora. Scorpius hladce vyhrál, jeho pohyby hůlkou braly dech, jeho znalosti ve využití tónu hlasu a lehkost ve výslovnosti občas přiměly Hermionu ohromeně zírat. Draco pozoroval svého syna bez jediného mrknutí. Když vyhlašovali Scorpiuse jako vítěze, sledovala Hermiona zároveň jej i jeho otce. Draco stál, hlasitě tleskal a ve tváři se mu zrcadlila hrdost. Hermiona od něj nemohla odtrhnout oči, najednou jako by vystupoval v úplně jiném světle.

Poslední disciplína se dnes konala na famfrpálovém hřišti, jednalo se o schopnosti v létání. Tentokrát se neúčastnilo více soutěžících, včetně Scorpiuse. Bylo logické, že když tolik studentů exceluje v lektvarech, přeměňování a kouzelných formulích, jen velmi nepravděpodobně budou vynikat i v létání. Ačkoliv Alexandria Woodová měla dobré výsledky ve všech předmětech.

Elladora na sebe strhla veškerou pozornost a velmi si to užívala. Pochodovala po hřišti, pod paží si nesla koště a na všechny se zubila. Její dlouhé, a Hermiona musela přiznat, že nádherné, blonďaté vlasy okolo ní létaly a dávaly ji podobu miniaturní sportovní hvězdy. Hermiona se pousmála nad její podobností s otcem. Jako by mu z oka vypadla, až to bylo přízračné.

Harry seděl o několik řad níže, ale Hermiona nebyla schopná dostat se k němu blíž, protože tribuna praskala ve švech. Takže zůstala nahoře a jen na něj zběsile zamávala, což jí s velkým úsměvem oplatil. Ať už se v Hermionině životě stane cokoliv, vždy bude mít pro Harryho zvláštní místo ve svém srdci. To, co spolu prožili, je svázalo celoživotním poutem, jenž bylo nerozbitné.

Draco přišel znovu, jako v předchozích dvou případech. Hermiona se mu vyhýbala, nechtěla s ním mluvit, dokud to nebude naprosto nezbytné, a dosud se jí to dařilo. Posadila se a pár minut sledovala, jak se soutěžící připravují, jenže pak cítila pohyb, otočila se a našla Draca, jak si sedá vedle ní zády ke stanovišti.

"Myslíš si, že může vyhrát? Jak dobří jsou ostatní?" zeptal se, jako kdyby pokračovali v předchozí konverzaci. Hermiona si dala s odpovědí načas, překvapená jeho náhlým zjevením.

"Ehm… já myslím…" odkašlala si a začala znovu: "Řekla bych, že Ella téměř určitě vyhraje, je to z daleka nejlepší letec, kterého máme."

"Dobře."

"Nicméně nejsem expert," dodala Hermiona obratem, aby ji neobviňoval v případědceřiny prohry, "a nemyslím si, že body za výhru by stačily na to, aby se dostala do hlavní soutěže… promiň."

"Aha, to už vím. Jen chci, aby vyhrála tuhle disciplínu," Draco se na Hermionu nepodíval, oči nespouštěl ze své dcery.

"Chci, abys věděl, že také doufám, že to zvládne."

Draco rychle otočil hlavu a Hermionu zaskočily jeho překvapené oči v tak bezprostřední blízkosti. Jejich ramena se téměř dotýkala a Hermiona cítila, jak na ni snad vůbec poprvé těma modrýma očima zapůsobil. Uvědomovala si, že vypadá dobře, byla by blázen, kdyby to nepřipustila. Už před všemi těmi roky ve škole viděla, že roste v pěkného mladého muže. Předtím, než se znovu setkali v kanceláři profesorky McGonagallové, se léta nesetkali, tam si všimla jeho tělesné stavby – nebyla by žena, kdyby to neviděla! Byl vysoký, pohyby měl elegantní a oblečení té nejvyšší kvality. Všechny věci na něm vypadaly jako nové a padly mu jako ulité. Košili neměl vždy jen čistě bílou, zato kravata mu ladila pokaždé.

Toho odpoledne formální oblečení odložil, a možná právě proto si jej Hermiona všimla. Měl na sobě obyčejné kalhoty, sportovní boty a v ruce držel všední sako. Pod tmavě zeleným trikem se mu rýsovaly svaly. Všimla si, že na švech svršku měl vyšité jen stěží viditelné kostkované vzory. Zcela evidentně stálo všechno oblečení celé jmění, bylo exkluzivní a směšně stylové, ale až Draco mu dodal ten punc mimořádnosti.

Nemluvě o jeho úžasných blonďatých vlasech, hlubokém pohledu a výrazných lícních kostech. Najednou Hermioně problesklo hlavou porozumění, proč mu padají ženy k nohám. Byl téměř dokonalý a Hermiona cítila, jak jí při té myšlence a pod silou jeho pohledu červenají tváře. Neměla ponětí, o čem právě mluvili, a tak sevřela rty a doufala, že se buď otočí, nebo promluví.

Nemusel ani jedno, protože pozornost obou se upřela k soutěžícím, kteří právě vzlétali. Závod se započal. Hermiona se do něj okamžitě ponořila. Nešlo jen o prostý sprint napříč stadionem. Závod zahrnoval několik úkolů, které měly kompletně prověřit létací schopnosti účastníků. Nechyběla dokonce část, kde musel letec sesednout z koštěte, vrhnout kouzlo a naskočit zpět.

Alexandrie, Ella a Evangelina Bagworth-Jonesová z Mrzimoru se řítily dopředu a šlapaly si vzájemně na paty. Alexandrie byla úchvatně zdatná a Oliver, který seděl nedaleko Hermiony, už stál a z plných plic ji povzbuzoval. Držela Ellu v šachu jen úhybnými manévry, protože jinak nebylo pochyb, že Ella je na koštěti daleko mrštnější a rychlejší. Evangelina letěla v závěsu za nimi a na stanovišti přistály prakticky současně, nakonec však mrzimorka po seslání kouzla nestihla naskočit včas, a tak nabrala zpoždění.

Hermiona se ohlédla na skupinku studentů, kteří se klání nezúčastnili. Albus se velmi soustředil, to bylo poznat v jeho obličeji, ale věděl, že Ellu a Alexandrii dohnat nezvládne.

"Tohle děvče je dobré," pronesl vedle ní Draco a Hermiona se na něj podívala. Skoro zapomněla, že tam je.

"Alexandria, je to Woodova dcera."

"Nebelvír?"

"Ano."

Draco to dále nekomentoval, protože se najednou rozpoutala mezi oběma děvčaty potyčka, když Ella zabočila kolem Alexandrie, která jí strčila konec svého koštěte do cesty. Ella byla však dostatečně rychlá a zvedla se do větší výšky, aby se jí vyhnula. Při stoupání v závodišti předstihla Alexandrii.

"Nicméně není lepší než Ella!" radoval se Draco.

"Alexandria to vzdává, musela si ublížit," Hermiona se naklonila a úzkostlivě sledovala, jak Alexandria přistála a za pomoci slezla z koštěte. "Doufám, že je v pořádku."

"Chodí normálně," řekl Draco. "Myslím, že jí nic nebude." Poté se k ní naklonil: "Kdo je ta další dívka?"

"Evangelina, je v Mrzimoru."

"Dohání Ellu."

"Je rychlá, ale ne tolik dovedná," vysvětlovala Hermiona. "Bude Ellu dohánět na rovinách.“

Oba sledovali hru, seděli na krajích svých sedadel, když se Evangelina dotahovala na Ellu. Zbývalo předvést poslední schopnosti, to zahrnovalo let skrz famfrpálové obruče a otočku o 360 stupňů. Ella i Evangelina přiletěly k obručím ve stejný okamžik. Ella zvládla průlet bezchybně, těžké manévry vypadaly v jejím podání úplně jednoduše, a Evangelinu nechala daleko za sebou. Mrzimorská dívka vypadala při průletu obručemi nemotorně.

"Tak pojď!" Draco se postavil a křikem povzbuzoval svoji dceru. Hermiona zjistila, že také stojí, vzrušení ji vtáhlo do hry. Ella letěla k cílové čáře, a když ji protnula, tribuny vybuchly. "Zatraceně! Ona to zvládla!" Draco tleskal nadšením.

Hermiona se k němu bez váhání připojila, přestože při cestě za výhrou porazila studenta Nebelvíru. Ella letěla brilantně, její schopnosti byly jasně nejlepší, zasloužila si vyhrát. Nakonec se Hermiona znovu posadila, když se stadion trochu utišil. Draco si také sedl a sledoval svou dceru, která na všem mávala.

"Byla úžasná," řekla Hermiona.

"Zatraceně úžasná!" souhlasil Draco. Vypadal, že ho vůbec nevzrušuje fakt, že mluví s Hermionou. Trochu ji to pobavilo. Neuvědomila si, že se usmívá, dokud Draco znovu nepromluvil. "Něco k smíchu?"

Hermiona se na něj podívala a snažila se odhadnout jeho náladu předtím, než mu odpověděla: "Nikdy předtím jsem tě neviděla takhle veselého."

"Nějakou chvíli jsem tak veselý nebyl," Dracův hlas byl opět jednotvárný. Díval se na Hermionu těma očima a ona se snažila udržet svoji fantazii na uzdě. Najednou si uvědomila, co Draco řekl, a přemýšlela, jestli tím myslel dobu od Astoriiny smrti. Jedna její část se ho na to chtěla zeptat, ale rozum věděl, že by to byla chyba, a tak zůstala zticha.

"Ví, jak si podmanit dav!" komentovala Hermiona a usmívala se na Ellu, která si velmi užívala pozornosti lidí, kteří jí stále mávali a tleskali.

Ještě o pár dní později byla Hermiona stále šokovaná Dracovými slovy, které v tu chvíli tiše a se skloněnou hlavou pronesl: "Začínám si myslet, že je škoda, že také nebyla zařazena do Nebelvíru." Nehnul pohledem ani o píď.

Hermiona na něj v obrovském překvapení zírala a chvíli jí trvalo, než odpověděla: "Ty by sis přál, aby byla Ella zařazena do Nebelvíru? Opravdu čekáš, že ti to uvěřím?"

"Ty bys ji mohla zvládnout."

Hermiona zavrtěla nevěřícně hlavou, otrávená tím, že říká něco, co samozřejmě nemůže myslet vážně. "Nehraj si se mnou, není to zábavné."

"Nehraju si s tebou ani z poloviny tak, jako ty se mnou," odpověděl Draco, ale jeho tón byl stále klidný.

"Já si s tebou vůbec nehraju!"

Draco si odfrkl. "Já jen říkám, že bych si přál, aby byla moje dcera zařazena do Nebelvíru. Jak tohle může nebýt výsledek tvé hry s mou myslí?" Pokrčil rameny a věnoval jí úšklebek, který prozrazoval jeho pobavení.

Hermionu také, navzdory zvláštním a neobvyklým okolnostem, strhla vlna veselí. Draco měl pravdu! Právě řekl, že by si přál, aby byla Ella v Nebelvíru! Hermiona uvolnila ramena, poprvé od chvíle, kdy si sedla, a uvědomila si, že se usmívá. Draco Malfoy, mimořádný Zmijozel, jí právě řekl, že by si přál, aby jeho pyšná, chytrá, neukázněná a krásná dcera byla zařazena do Nebelvíru! A co víc, chválil Hermionin přístup a říkal to s úsměvem, který dokazoval, že chápe tu ironii.

"Pořád nevěřím, že to myslíš vážně," promluvila po chvíli Hermiona. "Po zařazení Scorpiuse jsi byl vzteky bez sebe, pamatuješ?"

"Neměl jsem čas si to promyslet." Draco se na ni nepodíval, ale Hermiona ho stále probodávala podezíravým pohledem. Předklonila se.

"Takže sa mi snažíš povedať, že si si na tú myšlienku už zvykol?"

"Nie tak celkom, ale snažím sa dodržiavať prímerie," vysvetlil Draco.

"Už?"

"O chvíľu sa dozvieme, kto postúpil, či nie? Napadlo ma, že je ten správny čas."

Hermiona prikývla a rýchlo zažmurkala. "Teda žiadne ďalšie komentáre o starých pannách?" pripomenula mu.

"Zabudol som, že som to povedal!"

"To je zvláštne, ja nie."

"Prečo si taká naštvaná? Popisuje to nevydatú ženu."

"Ten tón, akým si to vyslovil," povedala Hermiona.

Profesorka McGonagallová vystoupila na malé pódium a její hlas jim brzy zaduněl v uších, jak se ujišťovala, že kouzlo funguje.

"Chystá sa oznámiť víťazov. Takže, ak moje dieťa bude reprezentovať Chrabromil, ako sa budeš cítiť?" opýtal sa Draco.

"Mohla bych ti tuhle otázku rovnou vpálit zpátky. Jak se budeš cítit, jestli bude Scorpius vybrán, aby reprezentoval Nebelvír?" zeptala se Hermiona. "Vzpomínám si, že pro něj nebyl Nebelvír dost dobrý a tys nechtěl, aby skončil jako já a moji kamarádíčci?"

"Zapísala si si slovo od slova všetko, čo som povedal, a potom si to uložila do pamäte?" zatiahol sa Draco. "Bol som v šoku. Predstav si, že ti povedia, že tvoje dieťa je zaradené do Slizolinu a v mojej opatere."

"Utekla bych s ním a učila ho doma," odvětila Hermiona spěšně s pohledem upřeným na hřiště. "Vlastně, i kdybych ho držela doma pod zámkem celých sedm let a vůbec ho nepouštěla ven, byl by na tom lépe, než kdybys ho měl mít na starosti ty." Hlas měla hrubý a neuniklo jí, jak Draco vyvalil oči. Až potom sklonila hlavu a zpoza vlasů na něj pohlédla, široký úšklebek na tváři. Dracův výraz se vyhladil, když si uvědomil, že to celé byl záměr.

"Velmi vtipné!" utrousil a znovu otočil svou pozornost k hřišti. Jeho tón byl chladný, ale viděla, jak se jeho koutky mírně zvedly a předtím, než se viditelně uvolnil v ramenou a znovu na ni pohlédl, se usmál úplně. Pozvedla jedno obočí a užívala si pohled na jeho druhé já, stále překvapená jeho ochotou zapojit se do téhle konverzace a nechat se dobírat. Věnoval jí jeden ze svých úšklebků a znovu se opřel do sedadla. "To od tebe nebylo hezké, možná jsi větší Zmijozel, než si myslíš."

Hermiona natáhla ruku a Draco na ni zmateně shlédl. "Onehdy, když jsme si potřásli rukama, jsem v mír nevěřila. Myslela jsem, že dodržet ho není v tvých možnostech, ale teď vidím, že to může fungovat," mávla nataženou paží. "Takže tentokrát si potřesme rukama pořádně."

Draco tak učinil, chytil ji za ruku a potřásl si s ní, ale předtím, než mohl znovu promluvit, byli přerušeni profesorkou McGonagallovou, která si odkašlala, než vyhlásila Ellu jako vítězku závodu. Poté vytáhla velký kus pergamenu a začala z něj číst.

"Celkové výsledky jsou následující. Po sečtení všech bodů, včetně těch bonusových za mimořádné schopnosti, vytrvalost a chování, byli vybráni k reprezentaci Bradavic ve Winingtonově programu tito studenti."

Vo vzduchu na štadióne bolo cítiť očakávanie a Hermiona sa posunula na sedadle dopredu, opierajúc sa o zábradlie. Aj keď už bolo známe, kto vyhral každú disciplínu, bude záležať od bonusových bodov, aké bude konečné poradie.

Profesorka McGonagallová četla nahlas. "Mrzimor bude zastupovat Toby Smith. Toby sice nevyhrál žádnou z disciplín, ale dostal tak vysoký počet bodů napříč všemi, že v jejich počtu své kolegy z Mrzimoru porazil."

Profesorka McGonagallová počkala, až ustane potlesk, a poté pokračovala: "Zmijozel bude reprezentovat Camellie Greengrassová."

Hermiona pozorovala Dracovu reakci, ale zdál se nepřekvapený a zdvořile tleskal. Její pozornost se vrátila zpět k profesorce McGonagallové.

"Camellie zazářila v přeměňování a dobře si vedla také v kouzelných formulích – gratuluji, Camellie. Havraspárským zástupcem se stává Sarah Mulligenová, která obsadila třetí nebo čtvrté místo ve všech disciplínách, čímž ukázala, že je všestranně nadanou soutěžící. Body za tato místa by jí nestačily k postupu, ale byla obdařena bonusovým ohodnocením za důmyslné použití lektvarových ingrediencí, perfektní pohyby hůlkou v kouzelných formulích a pokračování v soutěži v létání i přes poškození koštěte. Vytrvalost a iniciativa jí přinesly účast v reprezentaci za Havraspár. A konečně, studentem vybraným pro reprezentaci Nebelvíru je Scorpius Malfoy."

Hermiona vyskočila na nohy a hlasitě tleskala. Scorpius si zasloužil za její kolej vyhrát, protože získal první, druhé a třetí místo v částech, kterých se zúčastnil. Malinko litovala Albuse, který si také vedl opravdu dobře, ale nebyl tak dobrý napříč všemi disciplínami. Draco vedle ní hlasitě jásal, a když se k ní otočil, měl na tváři široký úsměv.

"Tak to vypadá, že spolu jedeme na výlet Grangerová," řekl.

"Vypadá to tak," souhlasila Hermiona. "Zasloužil si vyhrát."

Profesorka McGonagallová počkala, kým hluk utíchne, a prehovorila: "Máme obsadiť ešte jedno voľné miesto. Ako všetci viete, mohli ste hlasovať za súťažiaceho, o ktorom si myslíte, že si zaslúži reprezentovať našu školu. Víťazi za jednotlivé faktulty sú z hlasovania automaticky vylúčení, takže ak ste za nich hlasovali, váš hlas sa nebude počítať.

Zařadili jsme hlasy odevzdané až po skončení soutěže v létání a teď máme nečekaný problém. Dva ze zbývajících soutěžících obdrželi naprosto shodný počet hlasů, a proto je výsledek nerozhodný." Stadion zašuměl a profesorka McGonagallová pozvedla ruku. "Vedoucí kolejí a já teď vymyslíme výzvu, která rozhodne, kdo projde. Tato nadstandardní výzva se bude konat zítra." Kývla hlavou. "Soutěžícími s nerozhodným výsledkem jsou Albus Potter a Elladora Malfoyová."

"Merline!" vykřikl Draco a Hermiona se ztěžka posadila a chytila se za hlavu. Spatřila, že se Harry otočil a podíval se na ni ze spodní části tribuny, a usmála se na něj, zatímco si tu promítala v hlavě ředitelčina slova. Proč museli skončit nerozhodně zrovna Albus a Ella? Bude to Potter proti Malfoyovi, stejně jako kdysi. Zítra to bude ještě zajímavé.