Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Fortune

Kapitola 39. Pryč z chladu

Fortune
Vložené: denice - 13.10. 2016 Téma: Fortune
denice nám napísal:

Autor: Hesaluti     Překlad: denice      Beta: Jimmi a Sevik99     Banner:  Jimmi

Originál: https://www.fanfiction.net/s/7286877/1/Fortune

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 39. Pryč z chladu

 

Tak tady to je... nejdelší kapitola, jakou jsem kdy napsala, i když zcela neúmyslně. Chtěla jsem ji rozdělit, když jsem si to uvědomila, ale nenašla jsem vhodné místo a děj dobře plynul, tak jsem to zase spojila dohromady. Vždycky jste mě žádali o delší kapitolu, tak doufám, že si ji všichni užijete...

 

Hermiona s Ginny seděly v kanceláři a povídaly si. Trvalo to skoro hodinu, ale prostě nedokázaly přestat mluvit o všem, co se přihodilo.

„Takže doufejme, že Pansy s Daphne nestihly svůj lektvar zaregistrovat jako první. Pokud ano, bude obtížnější dokázat, že lektvar patří vám,“ shrnula Ginny. „Merline, já je nenávidím! A ještě mě trochu mate, jak se k tomu připletla Daphne?“

„Proč Daphne a ne Pansy?“

„Protože Pansy je pitomá, mstivá mrcha,“ pronesla Ginny bez obalu. „Po tom, jak se zachovala k Dracovi, si myslím, že smyslem její existence je dělat mu ze života peklo.“

„Potřebujeme jen způsob, jak dokázat, že ony okradly nás, a ne my je,“ uvažovala Hermiona. „Lámala jsem si nad tím hlavu, ale nemůžu na nic přijít.“

„No, Draco může dokázat vloupání do své kanceláře,“ přemýšlela Ginny.

„Řeknou, že dostaly návod od nás,“ poukázala Hermiona. „Vsadím se, že ho ani neuvařily úplně správně. Nám to trvalo několik pokusů.“

Ginny ztichla a zahleděla se do dáli. Hermiona ji se zájmem pozorovala, protože ji takhle viděla už dřív. Obvykle to znamenalo, že dostane nápad. Ginny zaostřila pohled. „Vy jste začali od nuly...“ řekla, ale bylo jasné, že nečeká odpověď. „Takže ty, Blaise a Draco jste opravdu jediní, kdo přesně ví, co v něm je a jak se připravuje?“

Hermiona přikývla. „Myslím, že ano. Ale recept je poměrně podrobný, kdyby se jím někdo přesně řídil, dokázal by docela dobře lektvar udělat.“

Ginny poklepala na stůl. „Ano, přesně tohle myslím. Lektvar mechanicky opakovat podle návodu není totéž jako jej opravdu pořádně uvařit.“ Přikývla. „Musí existovat něco, co víte vy tři a nikdo jiný. Jen hloupost, jako že použijete kovovou lžíci místo dřevěné... chápeš, co myslím?“

Hermiona si sedla, smysly náhle ve střehu. „Jo! U Merlina, Ginny, na tom by mohlo něco být.“ Přemýšlela. „Zrovna teď mě nic nenapadá, ale Draco s Blaisem by mohli na něco přijít.“

„Jakmile něco vymyslíte, můžete na registračním úřadě vyzvat ty dvě, aby to vysvětlily, a ony toho nebudou schopné. Budete mít důkaz, že lektvar je váš,“ dokončila Ginny a vstala. „To bude lepší než přijít s prosíkem!“

 

““““““““““““““

 

Hermiona řekla Blaisovi a Dracovi o Ginnině nápadu. Souhlasili, že je dobrý, ale nikdo z nich nevymyslel nic, co by nebylo v návodu, a čas se krátil. Blaise pečlivě prohlédl všechny své poznámky a prošel kompletní recept krok za krokem. Strávil u Draca celý večer. Konečně se opřel v židli a protáhl se.

„Dneska večer to už budu muset vzdát. Oči mě pálí a záda bolí. Hej, Hermiono,“ zavolal, „pojď mi trochu namasírovat hřbet.“

Zakoulela očima. „Na to zapomeň, Zabini.“

„Ale no tak! Nechtěla by sis pro změnu sáhnout na tělo opravdového muže?“ zubil se Blaise od ucha k uchu.

„Na to zapomeň, Zabini,“ ozval se Draco z kuchyně. Opakoval Hermionina slova a ona se zakřenila.

„Je to lákavé, Blaisi, ale asi ne,“ pronesla. Přišla k němu a v rozporu s tím, co řekla, ho lehce políbila na tvář. „Jdi domů a vyspi se. Pracoval jsi opravdu tvrdě.“

Blaise znovu zívl, objal ji a rozloučil se s Dracem, který se vynořil z kuchyně.

„Hej, promiň, že jsme ti moc nepomohli. Ve svých poznámkách se vyznáš líp než my,“ řekl Draco.

„Myslím, že pár svých poznámek mám u sebe doma,“ náhle se rozpomněla Hermiona. „Mám je v jiné kabelce. Bylo by dobré je také prohlédnout.“

Blaise se k ní otočil. „Jo, takže co si myslíš o Dracově nápadu? Rozhodla ses ho prodat nebo pronajmout?“

Hermiona svraštila čelo. „Pronajmout nebo prodat co?“

„Tvůj byt.“

„Můj byt? Kdo říká, že ho prodávám?“ zeptala se.

„Díky, Blaise – o tomhle nápadu jsem se jí ještě nestačil zmínit,“ prohodil Draco hlasem nasáklým ironií. Podíval se na šokovanou Hermionu. „Vypadá to, že si o tom promluvíme právě teď!“

„Promiň,“ ušklíbl se Blaise. „Teď pravděpodobně nastal ten správný čas k odchodu.“

Hermiona se s ním sotva pozdravila, protože se s pažemi založenými na hrudi dívala na Draca. „Takže ty jsi s Blaisem diskutoval o mém majetku?“ Nebylo pochyb o rozhořčení v jejím hlase.

„Nechápu, proč jsi tak naštvaná,“ prohlásil Draco. „Takhle to nebylo.“

„Tak jak to bylo? Blaise vypadal, jako by si byl jistý, že je to hotové a uzavřené!“ Protáhla tvář. „Vím, že jsi převzal kontrolu nad ostatními částmi mého života, ale byt je opravdu pořád můj!“

„Vím, že ano. Jen jsem chtěl navrhnout, ať s ním něco uděláš,“ vysvětlil Draco. „Myslím, že tě stojí peníze a přitom je nevyužitý. Mohl by se zaplatit nebo ti dokonce něco vydělat.“

„To všechno je pravda, ale je to moje soukromá záležitost a ne tvoje věc!“ rozzlobila se. „Jestli prodám svůj byt, kam přesně pak půjdu? Máš jistotu, že tady zůstanu natrvalo?“

„Ano, jestli chceš,“ překvapil ji Draco. Sklapla pusu a on pokrčil rameny. „Teď už si to tu bez tebe nedokážu představit...“ Na chvilku vypadal trochu rozpačitě. Hermionino rozhořčení splasklo jako propíchnutý balónek v okamžiku, kdy slyšela posledních pár slov. Už si to tu bez ní nedokáže představit? Snaží se, aby se rozpustila jako zmrzlina? Ale důsledky Dracova návrhu byly nedozírné. Naznačil, že se její aktuální status nájemnice, která tu žila ze dne na den, mění v něco diametrálně odlišného.

Pohlédla na něj, ale musela odvrátit oči, protože byly citlivé a vlhké. „Draco Malfoyi, uvědomuješ si, že jsi mě právě požádal, abych se k tobě nastěhovala?“

Pousmál se na ni. „Připouštím, že ano.“

„Ne jenom zdánlivě? Opravdu? Mám si sbalit kufry a spát tu každou noc?“ ujišťovala se, jako by mu nevěřila, že svůj návrh myslí vážně.

„Ano, ano a ano,“ zněla jednoduchá odpověď. „A jestli nechceš svůj byt prodat, mohla bys ho pronajmout.

„Draco, jenže to všechno mělo být jen předstírané! Jestli tady začnu žít, nikdy nedokážeme naše zasnoubení zrušit,“ řekla.

„To budeme řešit, až to přijde," šeptl Draco a Hermiona pocítila mravenčení. Myslel to vážně! Opravdu navrhoval, aby se k němu přestěhovala. Hleděla na Draca, opřeného o zárubeň, a bez přemýšlení vyhrkla.

„Takže Blaise má pravdu?“

„O čem?“

„O nás,“ na vteřinu se zarazila. „Jsme ve fázi popření?“

Draco vykulil oči v úžasu nad její otázkou a také nad její ochotou otevřít téma, kterému se oba tak dlouho vyhýbali. Chvíli stál a pozoroval ji, pak ji vzal za ruku a odvedl k francouzským dveřím, vedoucím na balkón. Byla chladná noc a on ji posadil na jednu z těch směšně luxusních exteriérových pohovek. Rychle zašel dovnitř, popadl tam velký přehoz, přinesl jej ven a oba jím přikryl.

„To bychom nemohli udělat, kdybys zůstala ve svém bytě a já tady, že?“

„Chceš říct, že bychom nemohli mrznout?“ zeptala se. Trochu se zachvěla, ale přitom se usmívala.

„Hermiono Grangerová, ty v sobě nemáš špetku romantiky,“ prohlásil Draco. „Pod pokrývkou je příjemně a podívej se na ten krásný výhled!“

Udělala, co řekl. „Vím, že máš pravdu, je to nádherné.“ Přitulila se blíž k Dracovi a on ji objal kolem ramen. „A už mi není zima.“ Otočila se k němu. „Ale neodpověděl jsi na mou otázku.“

Pohlédl jí do očí. „Dostávám se k tomu, tak na mě přestaň tlačit."

„Ty to fakt myslíš vážně, že? Abych se sem nastěhovala?“ ujistila se. „Jsem polichocená, ale je to tvůj domov, tvůj soukromý prostor. Je velká změna mít tu někoho nastálo.“

„Někoho? Nechci, aby se mi tu potloukal někdo cizí,“ protestoval Draco. „Žádám o to dívku, která se každou noc vkrádá do mé postele.“

„Nemyslím si, že se tam vkrádám, a není to každou noc,“ namítla. „Když se nad tím zamyslíš, uvědomíš si, že jsem spala ve tvé posteli, jedině když jsi mě tam pozval.“

„Dejme tomu, že ode dneška jsi zvána každý večer,“ trochu tišeji odpověděl Draco a hleděl jí přitom do očí. „A tvá odpověď na Blaisovu otázku je správná,“ dodal. Ušklíbl se na ni, ale dál nepokračoval.

Hermiona nechápavě potřásla hlavou. „Nemůžeš to takhle nechat!“

„Blaise má pravdu, jsem v popření,“ znovu se ušklíbl. „Protože odmítám uvěřit, že „bůh sexu“ Draco Malfoy by se mohl začít chovat jako jeden z těch sentimentálních školáčků, strašně zamilovaných do Hermiony Grangerové. To rozhodně ne!“

Musela se usmát. „Co je špatné na tom zamilovat se do Hermiony Grangerové?“

„Všechno! Já jsem ten, po kterém by všichni měli šílet, ne naopak!“ Zvedl sklenici, kterou mu přinesla, a podezíravě se na ni zadíval. „Dalas mi něco do pití?“

„Jestli se někdy rozhodnu dát ti něco do pití, bude to mnohem horší!“ řekla pomstychtivě, ale pak se usmála, aby svým slovům ulomila osten. „Mohla bych to udělat Harrymu a Ronovi, než jim řeknu, aby sem přišli!“

„A co Ginny? Už se mi povedlo si ji naklonit?“ pátral Draco, ale ona se jen nepatrně ušklíbla. „Co je? Čemu se směješ?“ dorážel.

„To nic.“

„Smála ses něčemu, co řekla Ginny?“ uhodl Draco.

„Už dřív mi dávala rady o... no, o nás,“ uchechtla se.

Zvedl obočí. „Opravdu? Tak to mi tedy pověz. Že by tě varovala, jak jsem skutečně zlý, a radila ti uniknout se do Weasleyovy náruče, dokud ještě můžeš?“

„Ron už ženatý je, pamatuješ?“ připomněla mu. „Vlastně mě vyslýchala.“

Draco se usmál. „A co jsi prozradila?“

„To ti nepovím!“ Přitáhla si přehoz trochu těsněji k sobě.

„Tak proč jsi o tom začala? Nemůžeš mě popichovat a přitom mi dát tak málo informací.“ Přitáhl si přehoz zpět. „Přestaň mi krást přikrývku a řekni, na co se tě ptala.“

„Byl to důvěrný dívčí rozhovor. Nemůžu to prozradit,“ užívala si, že ho může škádlit.

„Hmm... líbí se mi, když si dívky povídají. Ptala se tě, jestli jsem dobrý v posteli?“ zakmital obočím, ale když zakroutila hlavou, zaúpěl.

„Proč do všeho musíš plést sex? Ve skutečnosti se mě ptala, jestli si myslím, že jsi přitažlivý.“ Nechtěla to říct, tak se nervózně uchechtla.

Draco se usmál a trošku si odfrkl. „Vážně? Tak o tomhle si dívky povídají?“ Šťouchl ji do ramene. „Jestli jsi neřekla, že ano, pak chci hned zítra ráno všechny peníze, které jsem ti dal.“

To ji rozesmálo. „Samozřejmě, že jsem přisvědčila, když se ptala, jestli tě mám opravdu ráda.“ Byla odvážnější než obvykle, protože jí Draco tak moc dával najevo, jak ji má rád, že mu to chtěla oplatit.

Zdálo se však, že ho to nijak neohromilo. Přimhouřil oči. „Máš mě ráda? Je to tak? Mám rád své auto, takže paráda! Díky.“

Hermiona se znovu rozesmála jeho rozhořčenému výrazu. „Myslela jsem, že tě potěším, když jsem ochotná to přiznat! A k tomu Ginny!“

„Jo, jsem vážně poctěný,“ odvětil sarkasticky.

Zadívala se na něj a kousla se do rtu. Opravdu uvažuje o tom, že by mu to řekla? Mohla by se odvážit zopakovat mu poslední Ginninu otázku a svou odpověď? Zase to vypadalo, že její pusa žije svým vlastním životem a promluvila dřív, než to promyslela. „Stejně se mě ptala ještě dál.“

Draco ji sledoval, vnímal mírnou změnu jejího postoje. „A na co se ptala?“ pronesl tiše. Okamžitě zalitovala, že to řekla, a ve své mysli zoufale pátrala po něčem, co by mohla vydávat za Ginninu otázku. Aby získala čas, odvrátila se od něj a začala vstávat.

„Je chladno a pozdě. Myslím, že bych raději měla jít do postele.“ Když se postavila, ucítila na rameni Dracovu ruku.

„Na co se ptala, Hermiono?“ Znal ji příliš dobře, než aby se dal zmást její náhlou touhou jít spát. Ona si najednou připadala směšně přecitlivělá, protože mu to říct chtěla, ale předtím od něj něco potřebovala.

„Myslím, že na jednu noc jsem toho přiznala dost. Možná je řada na tobě,“ naznačila. Postavil se vedle ní.

„Dobře, asi máš pravdu. Co chceš vědět?“ řekl upřímně. Obrátila se k němu. Rozhodil rukama. „Jen do toho, ptej se, na co chceš.“

Sto otázek táhlo Hermioně hlavou, ale věděla, že jen jedna je důležitá. Ale co když se jí odpověď nebude líbit? Nebyla si jistá, jestli má odvahu a dost pevné nervy na to, aby položila otázku, na niž opravdu chtěla znát odpověď, ale uspokojí ji i odpověď, která tu informaci alespoň naznačí.

„Když zítra přijde nějaká nádherná, smyslná blondýnka a bude tě svádět, řekneš ano?“ ohrnula nos, aby zakryla rozpaky. „A kdyby se tě zeptala, kdo jsem, co pro tebe znamenám, co bys jí odpověděl?“

„To jsou dvě otázky,“ poznamenal. „Ale na obě je snadné odpovědět.“

Zamračila se. „Snadné? Vážně?“

 „Ano, Hermiono, vážně.“ Sklonil se, uchopil přehoz, a pak ji do něj zabalil. Bylo to jednoduché gesto, které nemuselo nic znamenat, ale byla si jistá, že tomu tak není. Věděla, že jí tím ukazuje, jak mu na ní záleží.

„Kdybych měl to štěstí, že bych potkal nějakou nádhernou, smyslnou blondýnku a začala mě svádět, odmítl bych ji. Byla by to škoda, ale myslím, že už jsem ti to říkal. Nemám zájem cokoli si začínat s žádnou jinou.“

Pocítila malé bodnutí studu, že na to naprosto zapomněla.

„A když by se zeptala na tebe, řekl bych, že jsi žena, která mě změnila.“

„Změnila tě?“ dokázala jen šeptat, protože ji pořád objímaly Dracovy ruce a jeho oči se topily v jejích.

„Ano. Změnil jsem se už tenkrát, když jsem opustil Bradavice. Uvědomil jsem si, že nemusím trápit jiné lidi, abych se bavil. Uvědomil jsem si, že bych ze sebe mohl něco udělat, aniž bych ubližoval druhým.“ Promnul si čelo gestem, o němž věděla, že znamená rozrušení. „Myslel jsem, že je to obrovská změna, že už jsem takový, jaký jsem chtěl být, ale pletl jsem se, protože to nebylo nic v porovnání s tímto.“

Zavrtěla hlavou. „Pořád nechápu.“

„No, to proto, že si neuvědomuješ, jaký máš na mě vliv,“ přitiskl se k ní a pohladil ji po zádech. „Myslel jsem to vážně, když jsem řekl, že si toto místo nedokážu představit bez tebe. Tohle je mé staromládenecké doupě, Hermiono. Miloval jsem být tu sám, když jsem se utrhl z práce. Zval jsem sem každé trochu slušné děvče, které jsem dokázal objevit. Myslel jsem, že tohle chci. Nikdy jsem neměl skutečného přítele, s výjimkou Blaise, ale ani jsem si to neuvědomil, dokud ses nestala mou přítelkyní ty. Nikdy jsem nedokázal pochopit, proč musíte být s Potterem s Lasičákem pořád pohromadě. Dělali jste všechno společně, od boje proti zlu až po příchod na snídani! Nerozuměl jsem tomu. Myslel jsem si, že je to zvláštní. Nikdy jsem neměl nikoho, s kým bych chtěl trávit tolik času, a nikdy mě nenapadlo, že by mi to chybělo.“ Draco zmlkl a viděla, jak zkoumá její tvář a snaží se odhadnout, jak zareaguje.

„Myslel jsem, že mám všechno, co potřebuji ke štěstí. A co hůř, myslel jsem si, že jsem šťastný, ale teď vím, že to tak nebylo.“ Namířil prstem na Hermionu a pak na sebe. „Tohle... ty a já... to je štěstí.“

Objal ji ještě pevněji, a ona mu s bušícím srdcem ochotně vyšla vstříc. „Obvykle své city nevyznávám, Hermino, ale snažil jsem ti ukázat, jak to vnímám. Zpravidla nikomu nedávám peníze jen tak, nebo ho nežádám, aby se mnou zůstal nebo se ke mně přestěhoval.“  Znovu se přesunul, teď sklouzl rukama po jejích pažích, až uchopil její dlaně do svých. „Ale jestli potřebuješ, abych ti to říkal a dokazoval, tak budu. Ty jsi mě změnila a teď si nejsem jistý, jak bych si bez tebe poradil. Bez tebe nejsem úplný. Nemůžu být bez toho, o čem jsem před půl rokem nevěděl a nechybělo mi to. A nechci ani pomyslet, že bys tu se mnou nebyla už navždy...“

Hermioně stékaly po tvářích slzy. Vztáhla ruku a přitiskla mu prst na rty, aby ho umlčela. Už řekl dost, a bylo to to, co chtěla slyšet.

 

Poznámka autorky: Uf! Že to ale bylo nějakého psaní, a to jsem ještě několikrát přepisovala, aby to bylo to pravé ořechové. Chtěla jsem, aby se Draco vyznal, ale věděla jsem, že pro něj nemůžu napsat plyšákoidní (já vím, že to není skutečné slovo), přehnaně romantickou řeč, která by navíc zněla uvěřitelně. Samozřejmě, on dokáže být romantický, ale spíš takovým legračním způsobem, než vážně. Mimochodem, doufám, že se mnou všichni souhlasí a líbí se jim, jak jsem to provedla. Hermiona bude mít příště nápad k lektvaru a vím, že jsem to řekla před několika kapitolami, ale vážně jen před několika. Prosím, komentujte (vlastně to nepotřebuji psát, protože jste všichni skvělí komentátoři), ale byla to těžká kapitola a chtěla bych vědět, jestli si všichni myslí, že je dobrá.

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 09.01. 2024
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: mami - 07.11. 2016
Ach radostné slzavé údolie.
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 17.11. 2016
Přesně tak! Děkuji.

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: maria - 26.10. 2016
dakujem
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 17.11. 2016
Rádo se stalo:-)

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: gama - 18.10. 2016
Čtu, čtu, čtu a komentuji nepravidelně. Jsem strašná ostuda a moc se omlouvám. Povídku si maximálně užívám, je skvělá a skvěle přeložená. Jste naprosté šikulky děvčata.
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 17.11. 2016
Neomlouvej se, komentáře nejsou povinné - ale vždycky mi udělají radost. Děkuji.

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: sisi - 13.10. 2016
Ó, jak je krásné aspoň číst a snít o takovém muži, gentlemanovi každým coulem, něžném a pronášejícím vyznání pod hvězdnou oblohou, takový by oblbl hlavu téměř každé holce, takže jsem zvědavá, jestli jim to vydrží, budu se těšit na zbývající kapitoly, na happyend. Dík za překlad.
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 13.10. 2016
Proto vycházejí taková kvanta romantické literatury - kdo by taky chtěl číst o hrubém, chudém, nešikovném a ošklivém mužském:-) Happyend? No, ještě si chvilku počkáme... Děkuji.

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: tvefisto - 13.10. 2016
Já už chci čím dál tím víc vědět, jak je to s tím lektvarem, dupy dupy dupy!!! A stejně si nemůžu pomoc, vidím v tom nějakou kulišárnu. Jinak děkuji za kapitolu, hned mám další podnět k uzdravení :)
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 13.10. 2016
Kulišárna v tom je, to máš naprostou pravdu - ovšem na to, jaká, si budeme muset ještě chvíli počkat - a doufám, že se do té doby úplně uzdravíš. Děkuji.

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: Zuzana - 13.10. 2016
Bolo to prekrásne vyznanie lásky, takej tej ozajstnej od chlapa, ktorý naozaj zvažuje slová a nevyznáva city keď ich nemyslí naozaj vážne. Som dojatá a strašne moc ďakujem za krásnu kapitolu.
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 13.10. 2016
Ano, to vyznání se Hesaluti povedlo - věřila jsem Dracovi každé slovo. Děkuji za milý komentář.

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: kar - 13.10. 2016
Tak tahle kapitola byla taková upovídaná, ale aspoň si to trochu ujasnili. Příště očekávám bitvu na patentovém úřadě. Nějak mě nenapdá, co k tomu dodat. Děkuji za překlad.
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 13.10. 2016
Těch, kdo očekávali bitvu, bylo zřejmě víc - ale autorka dokáže překvapit :-) Děkuji.

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: MichelleF - 13.10. 2016
Fakt byla delší? Mně se tak dobře četla, že jsem si ani nevšimla :-) :-) Miluju posezení na balkoně, kdyby si to Mia rozmyslela, hlásím se jako náhradník :-) teda ale ta pusa by se teď hodila ;) jsem zvědavá, co vymyslí s lektvarem.. Díky za překlad.
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 13.10. 2016
O něco delší byla, ale jsem ráda, že ji Hesaluti nezkrátila - už jen kvůli Dracovu vyznání. Děkuji.

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: margareta - 13.10. 2016
To je všechno hezký./ I když to přiznávání z Draca lezlo jak z chlupatý deky/ ! Co to ale obnáší v praxi?!, nota bene v staromládeneckém doupěti!? Emočně překonaná Hermiona si jde uložit své věci do šluplíku a do skříně..a co je jí souzeno nalézt?? Sbírku podprsenek a táng všech velikostí, druhů a barev, včetně sukýnek z trávy a lajblíků z kokosových skořápek, ve škatuli od bot hromádku piercingů, vnějších i vnitřních, všechny ale viditelně již použité, a v igelitce dole ve skříni kompletní příruční sadu pro sadomaso, rovněž již značně opotřebovanou. A když, ve snaze po uklidnění, sáhne po knize, najde pod titulem ,,Lektvary nejmocnější" album fotek, nad kterými by se červenal i markýz de Sade. A na všech s Dracem, figurujícím v hlavní roli; ve vedlejších pak s jinoškami i jinochy všech světových etnik, jak většinových, tak menšinových, všech barev, věku i tělesných parametrů, včetně jedné obstarožní, mastně ušmudlané Pygmejky a něčeho, co mohl být možná Eskymák, ale klidně třeba i tuleň. A když si navíc uvědomila, že to všechno byly, jak říkal Draco, údajně ty ,, aspoň trochu slušné"....zkouknout nějaký video se už neodvážila. Teda dokázat vydejchat tohleto, to chce sakra dobrej pajšl! Ale protože je zřejmé, že mu skutečně věří, přistoupí nejdříve k desinfikaci bejváku trojitým Pulixerem včetně kýblu Sava, pak na nalezené ,, artefakty" použije Evanesco s případnou výpomocí benzinu a sirek, a skončí tím, že na Draca sešle Trvalý Imperius Totalus / možná s přídavkem pár facek/. A měli by bejt až na další v pohodě!! P.S. Jo, a to, že se tam teď nikde neobjevil starej Grr.., to ještě neznamená, že tam nikde není a že se ještě neobjeví, aby zase škodil, hubil a ničil!!! Setrvávám ve střehu. Děkuji za krásnou kapitolu! Věřte nevěřte, přestala mě bolet hlava. Bez tabletky. Takže dvojnásobné díky!
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 13.10. 2016
Tvůj komentář mě naplnil hrdostí - Draco je v něm jednoznačně vnímán jako napravený muž, který nikoho nediskriminuje, ať už se jedná o věk, velikost, barvu pleti, příslušnost k lidskému plemeni či pohlaví, ke všem přistupuje stejně, to ho šlechtí a já ti moc děkuji nejen za komentář, ale i za tvé dobré mínění! P.S. Setrvávej, tatík Greengrass bezpochyby číhá...

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: Gift - 13.10. 2016
Tohle rozhodne je dobra kapitola! Myslim, ze to byla posledni kapitola, kdy jsem se bala, aby povidka nesklouzla do moc sladkych vyznani. Autorka si s tim ovsem bravurne poradila. Vsichni jsme vedeli, ze se jedna o odlehcenou dramione a jako takovou jsme si ji do teto chvile mohli uzivat. Respektive - ja jsem si mohla uzivat! :-) Moc me tato povidka bavi. Dekuji za jeji krasny preklad!
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 13.10. 2016
Jsem ráda, že se ti kapitola líbila a užila sis ji, moc mě bavilo ji překládat. Děkuji!

Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: silrien - 13.10. 2016
Blaise je neuvěřitelný popichovač. Ale vedli díky němu úžasně romantický rozhovor. "Bůh sexu" (rozesmálo mě to) se vyznal z toho, že chce mít Hermionu u sebe (a to mě rozněžnilo). Krása. A slovo plyšákoidní je báječné. Asi ho začnu používat. Děkuji
Re: Kapitola 39. Pryč z chladu Od: denice - 13.10. 2016
Blaise je v tom tentokrát asi nevinně - nemohl tušit, že se Draco ještě nerozhoupal... ale dá se říct, že spáchal dobrý skutek :-) Děkuji.

Prehľad článkov k tejto téme:

Hesaluti: ( denice )11.11. 2016Kapitola 43. Epilog
Hesaluti: ( denice )03.11. 2016Kapitola 42. Minulost, přítomnost a budoucnost
Hesaluti: ( denice )27.10. 2016Kapitola 41. Pravdy, lži a boj
Hesaluti: ( denice )20.10. 2016Kapitola 40. Konečně!
Hesaluti: ( denice )13.10. 2016Kapitola 39. Pryč z chladu
Hesaluti: ( denice )06.10. 2016Kapitola 38. K čemu jsou přátelé
Hesaluti: ( denice )29.09. 2016Kapitola 37. Tímto prstenem
Hesaluti: ( denice )22.09. 2016Kapitola 36. Nečekaná prohlášení
Hesaluti: ( denice )15.09. 2016Kapitola 35. Draco a pohovka
Hesaluti: ( denice )08.09. 2016Kapitola 34. Ples
Hesaluti: ( denice )01.09. 2016Kapitola 33. Rozmazaná a pomačkaná
Hesaluti: ( denice )25.08. 2016Kapitola 32. Malý jemný nátlak
Hesaluti: ( denice )11.08. 2016Kapitola 31. Čas na přípravu
Hesaluti: ( denice )04.08. 2016Kapitola 30. Nepříjemné odhalení
Hesaluti: ( denice )28.07. 2016Kapitola 29. Modřiny a polibky
Hesaluti: ( denice )21.07. 2016Kapitola 28. Pretty woman
Hesaluti: ( denice )14.07. 2016Kapitola 27. Zkouška lektvaru
Hesaluti: ( denice )07.07. 2016Kapitola 26. Kopačky
Hesaluti: ( denice )30.06. 2016Kapitola 25. Konečně otevřenost
Hesaluti: ( denice )23.06. 2016Kapitola 24. Ještě podivnější a nádhernější
Hesaluti: ( denice )16.06. 2016Kapitola 23. Podivné a nádherné
Hesaluti: ( denice )09.06. 2016Kapitola 22. Neplánovaný rozhovor
Hesaluti: ( denice )02.06. 2016Kapitola 21. Krádež
Hesaluti: ( denice )26.05. 2016Kapitola 20. Nejlepší úmysly
Hesaluti: ( denice )19.05. 2016Kapitola 19. Urážky
Hesaluti: ( denice )12.05. 2016Kapitola 18. Další Zmijozel
Hesaluti: ( denice )05.05. 2016Kapitola 17. Jejda
Hesaluti: ( denice )28.04. 2016Kapitola 16. Malá zpověď
Hesaluti: ( denice )21.04. 2016Kapitola 15. Domácí návštěva
Hesaluti: ( denice )14.04. 2016Kapitola 14. Lektvar
Hesaluti: ( denice )07.04. 2016Kapitola 13. Každý za svoje
Hesaluti: ( denice )31.03. 2016Kapitola 12. Tři tvoří dav
Hesaluti: ( denice )17.03. 2016Kapitola 11. Loučení a omluva
Hesaluti: ( denice )10.03. 2016Kapitola 10. Překážky na cestě
Hesaluti: ( denice )03.03. 2016Kapitola 9. Přespání
Hesaluti: ( denice )25.02. 2016Kapitola 8. Nepříjemné střetnutí
Hesaluti: ( denice )18.02. 2016Kapitola 7. Zahnaná do kouta
Hesaluti: ( denice )11.02. 2016Kapitola 6. Modrá večernice
Hesaluti: ( denice )04.02. 2016Kapitola 5. V restauraci
Hesaluti: ( denice )28.01. 2016Kapitola 4. Poslední upomínka
Hesaluti: ( denice )21.01. 2016Kapitola 3. Kolikrát musím říci ne!
Hesaluti: ( denice )14.01. 2016Kapitola 2. Zamčeno
Hesaluti: ( denice )07.01. 2016Kapitola 1. Služby zákazníkům
. Úvod k poviedkam: ( denice )26.11. 2015Fortuna úvod