Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Rozbitá duše

Kapitola 2. Sen začíná

Rozbitá duše
Vložené: Lupina - 11.10. 2016 Téma: Rozbitá duše
Online preklady nám napísal:

Autor: Aurette                      Překlad: OP      Beta: mori           Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/6408692/2/The-Occluded-Soul

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Překlad abecedně: Carmy, goddy, martik

Beta: mori

 

Kapitola 2. Sen začíná

Harry se svalil na Hermionin gauč jako pytel brambor a schoval hlavu do dlaní. Ron se vrátil z kuchyně se třemi lahvemi piva a dvě z nich položil na konferenční stolek.

„Měli jsme ho!“ opakoval stále dokola Harry. Už to řekl nejméně šestkrát od chvíle, kdy se s Ronem ve dvě hodiny po půlnoci objevili na jejím prahu.

„Já vím, kámo. Já vím,“ odpověděl Ron.

Hermiona se naklonila a vzala si pivo. „Podívej, i kdyby teorie léčitele Pye byla správná a jemu se po jejich operaci nějak podařilo vyléčit svůj vlastní mozek, říkal jsi, že pořád nevnímá okolí. Jak by tedy mohl vědět, že tam jste?“ zeptala se.

„Mudlovští svědci viděli, jak tam celé odpoledne sedí,“ odpověděl Ron. „Ale než jsme vysledovali magické stopy Alectiny hůlky, co vedly do parku, zmizel. Sedadlo houpačky bylo ještě teplé. Musel nás cítit.“

„Tři roky,“ zaúpěl Harry. „Byl tam zatracené tři roky! Proč jsme nemocnice nezkontrolovali dřív?“

„Harry, nemá cenu si to vyčítat,“ řekla Hermiona velmi podrážděně. „Všichni jsme si mysleli, že je Snape mrtvý. To jediné dávalo smysl. Byl to šílenec, Harry. Nepřestal by, dokud by ho někdo nezastavil. Nemůžeš se vinit za všechno, nechej trochu viny i jiným.“

Harry zvedl hlavu a dokonce i Ron se na ni zamračil a lehce zavrtěl hlavou. Hermiona si povzdechla. „Omlouvám se. Nevyznělo to dobře. Jsem prostě unavená.“

Harry si rukama protřel tvář. „Ne, máš pravdu. Jen mám strach. Jako by se vše vyhrocovalo a takováto náhoda mě jen mate. Smrtijedi jsou čím dál víc aktivnější. V hlavě mi opět straší Voldemort. A teď jsme během jednoho dne našli a zase ztratili Snapea! Je toho prostě příliš. Pořád jsme neodhalili všechny viteály. Draco s Remusem nic neobjevili. Víme, že je nejméně ještě jeden další, a nemáme nejmenší tušení, jestli jich neudělal víc. Dokud je všechny nezničíme, Snape si může strávit zbytek života zabíjením Pána zla a nikomu to nepřinese nic dobrého. Jen bych si přál…“ Harry se uprostřed věty odmlčel. Všichni věděli, co za přání to je. Často si během toho prvního roku, poté co Snape zabil ředitele, opakovali: ‚Kéž by se Brumbál probudil!

Během posledních pěti let bojoval Řád bez jeho vedení. Jeho portrét i nadále spal. Minerva se radila s několika malíři portrétů, ale všichni potvrdili podezření Billa Weasleyho, že jen čeká na správná slova, která ho probudí. Všichni zkusili, co mohli. Nikdo však neuspěl.

Byly čtyři hodiny ráno, když Hermiona konečně zavřela za kluky dveře. Stále o nich hovořila jako o klucích a nejspíš vždycky bude, přestože oba brzy oslaví už dvacet pět let a jsou ženatí. Harry a Ginny měli dvě děti a Ronovi s Levandulí se první narodí za tři měsíce.

I Hermiona byla na dobré cestě založit si vlastní rodinu.

Chvíli se spolu s Ronem snažili o společný život, ale nakonec si oba uvědomili, že byli jen zmatení z toho, že přátelit se mohou i lidé opačného pohlaví. Nakonec si zvolili přátelství. Zakrátko se všechny bolístky zahojily a z nich se stala nerozlučná dvojka.

Nedlouho poté se zamilovala do Olivera Wooda a byla s ním velmi šťastná. Brala to jako vážný vztah.

Kroužili kolem tématu svatby, když ji najednou naplnilo podivné a neutuchající zneklidnění, které, jak se zdálo, souviselo s magií. Jako by náhle pochopila svoji neutišitelnou zvědavost po kouzelnickém světě. Být čarodějkou jí přinášelo víc škody než užitku.

Na radu své matky se Hermiona přestěhovala do mudlovského Londýna a našla si mudlovskou práci. Rychle se vzpamatovala, byla opět spokojená, a to až do chvíle, kdy ji Oliver opustil, protože nebyl schopen unést změny, které ve svém životě udělala. To se stalo před třemi lety. Od té doby jako by nevěděla, co má dělat dál.

Jedna její část se chtěla vrátit a pokračovat v životě čarodějky, ale tuto myšlenku nikdy neuskutečnila. Místo toho zůstala ve své mudlovské práci jako vedoucí manažerka v jedné společnosti, která se zaměřuje na dodávku strojů, o víkendech se vrhala do charitativní práce a každou neděli večeřela se svými rodiči. Sama sobě namluvila, že je spokojená, ale měla spíš pocit, že vyčkává. Na co, to netušila.

Posbírala prázdné láhve od piva, a než je dala do koše, vypláchla je. Setřela kapky piva a vody ze stolu a šla zhasnout. Křivonožka malátně zapředl a pokusil se otřít hlavu o její lýtko. Minul.

„No pojď, starouši. Jdeme spát. Zas jen my dva.“

Zamířila do ložnice, ale místo, aby zalezla do postele, přešla ke komodě. Trhla levým horním šuplíkem a opatrně vytáhla starou krabici od bot. Vzala ji a posadila se na konec postele, zatímco jí Nožka věnoval zničující pohled z polštáře a poté se k ní otočil zády. Zvedla víko, rychle vytáhla hůlku, zmenšenou kopii knihy Dějiny bradavické školy a svou starou rozedranou brašnu, která byla také zmenšena kouzlem. Pomocí hůlky tašku zvětšila a začala se v ní prohrabovat. Vytáhla několik svitků, které dala stranou, protože ji nezajímaly, až našla ten, který hledala. Strčila vše zpátky na své místo, vlezla si do postele a opřela se o její čelo, aby mohla ve světle lampičky stojící na nočním stolku lépe číst.

Šestý ročník profesora S. Snapea

Předmět Obrana proti černé magii

‚Využití a obrana proti magii duše od Hermiony J. Grangerové‘

Tento svitek neviděla již tři roky. Jeho čtení se stalo jejím rituálem, kdykoliv o profesoru Snapeovi uslyšela nějaké novinky. Nebylo to proto, že by se jednalo o nějak mimořádnou esej – kousavé komentáře psané jeho typickým špičatým rukopisem a výrazným červeným inkoustem vrhaly na obsah jejího pojednání dost nepříznivé světlo. Bylo to proto, že šlo o poslední práci, kterou oznámkoval, než zešílel.

Tehdy, několik dní po Brumbálově smrti, k ní přistoupil profesor Křiklan. Dostal nevděčný úkol – dát do pořádku všechny Snapeovy školní projekty a práce. Byl velmi smutný, když ji podával svitek.

Tato esej byla poslední, na které té noci pracoval. Ani ji nestihl celou přečíst. Já jsem ji dočetl. Mé komentáře jsou zelenou barvou. Myslím, že vás známkoval až příliš tvrdě. Vaše esej je v pořádku a já jsem ji ohodnotil odpovídající známkou.“ Křiklan se poté odmlčel a jeho pohled značil, že se nachází v dávné minulosti. „Myslel jsem, že ho znám,“ řekl do prázdna.

Hermiona si okamžitě sedla, aby si přečetla svou práci, a začala hledat nějaké vodítko, které by mohlo vést k rozluštění Snapeova rozpoložení mysli těsně předtím, než vyběhl na vrchol věže a zabil Brumbála.

Sice ji nyní držela v rukou, ovšem nedávala jí o nic větší smysl než předtím. Jestli se něco změnilo, tak pouze to, že se jí jeho komentáře zdály o něco méně sarkastické. Jako kdyby jen mechanicky a bez zájmu jednal jako kretén. Poznámky postrádaly jeho přirozenou schopnost zostudit ji a naznačovaly, že nebyl v pořádku. Přečetla si esej ještě jednou a viděla, že Snapeovy připomínky byly skutečně k věci. Křiklan pravděpodobně oznámkoval pouze její snahu a esej jen tak prošel. Dokonce i před rozpukem psychózy dokázal Snape stále porozumět její práci.

Jako vždy zamířily její oči do jedné části, kde se překrývaly komentáře obou učitelů. Byla to ta, ve které byly oboje poznámky nesrozumitelné. Jako pokaždé Hermiona zvažovala nějaké kouzlo, které by odstranilo zelený inkoust, a opět měla strach, že kdyby se o to pokusila, ztratila by vše.

Položila pergamen na noční stolek. Když jej četla naposledy, nebyl ani jeden z jejích kamarádů plnohodnotným bystrozorem. Až se příště setkají, měla by je požádat o radu. Ale teď si potřebuje odpočinout, než jí začne obvyklá sobotní ranní směna v kuchyni pro sociálně slabé.

Zhasla lampičku a pokusila se využít těch pár hodin spánku, než zazvoní budík. Nožka ji švihl ocasem do obličeje v tichém napomenutí, aby dodržovala pravidelné spací návyky, které považoval za tak důležité.

ooOOoo

Hermiona stála na vřesovišti pouze v bavlněné noční košili nadměrné velikosti. Studený vítr jí rozfoukal vlasy a dělal s nimi divoké a svévolné kreace. Otočila se a spatřila muže kráčejícího přes vřesoviště směrem k ní. Stejný vítr nadzvedl kápi jeho pláště a přesměroval jeho slzy ke spánkům. Zdálo se jí, že toho muže zná, stejně jak někdo někoho pozná v říši snů, ale nikdy předtím ho neviděla. Padl na zem u jejích nohou, husté kaštanové vlasy se mu divoce zmítaly kolem hlavy, když z jeho hrdla vyšel vzlyk.

„Zavražděný přece strašívá vraha! Duchové přece obcházejí po zemi! Buď se mnou navždycky – vezmi na sebe, jakou chceš podobu – dožeň mě k šílenství! Jenom mě nenechávej v téhle propasti, kde tě nemohu najít! Ach bože, to se nedá vypovědět slovy.“*

Muž se chytil noční košile a sevřel ji ve svých rukou. Zvedl hlavu a podíval se svýma třpytícíma se černýma očima přímo do její duše.

„Grangerová, pomoz mi. Bylas třetí volba.“

Muž se změnil. Hermiona se podívala do sklíčené tváře Severuse Snapea, který jí ve svém černém profesorském hábitu ležel u nohou a jemuž z ran v obličeji stékala krev na krk. Vykřikla. Křik se přeměnil do pronikavého nářku, když muž ucukl a upadl do temnoty.

ooOOoo

Zpod peřiny se vysunula ruka a vztekle zaplácla budík. Hermiona zvedla hlavu a s mrkáním se rozhlédla kolem, až se její oči zastavily na pergamenu ležícím na knize, kterou četla předtím, než dorazili Harry s Ronem.

„No dobrá, před spaním už nikdy Na Větrné hůrce, Nožko.“ Poloviční maguár to prohlášení nebral vážně, protože věděl, že toto nové pravidlo vydrží stejně dlouho jako všechna ostatní.

Hermiona odhodila přikrývky a začala lovit na podlaze své pantofle. Upírala pohled na svitek a knihu a s náhlým impulsem popadla knihu a začala jí listovat. Netrvalo dlouho najít to, co hledala, knihu četla již několikrát.

„Poslechni si tohle, Nožko: ‚Ach bože, to se nedá vypovědět slovy. Nemohu žít, odešel mi život! Nemohu žít, odešla mi duše!‘* Má práce byla o magii duše. Myslíš, že se mi Snape snažil něco sdělit, starouši?“

Křivonožka vstal a protáhl se, ale než seskočil dolů a odběhl do kuchyně, obdařil ji významným pohledem.

„Aha, takže profesor Snape prostě potřebuje nasytit. Přesně tak, jsem si jistá.“

Hermiona vyhlédla ven do chladného podzimního dne za oknem a modlila se, aby tam bylo jídlo pro ztraceného člověka, který bloudí po světě a čeká na někoho, kdo by mu řekl, co má dělat. Přestože byl pomateným masovým vrahem, zaslouží si podle ní Severus Snape lepší karty, než mu byly rozdány.

ooOOoo

Z velké kartonové krabice, odhozené do uličky předchozí noci, vylezl muž. Zíral do ponurého světla chladného rána, držel pevně svůj klacík a rozhlížel se, než se obrátil k jihovýchodu. Jeho oči, bezvýrazné černé tůně bez života, se zdály lhostejné ke svému okolí, když tímto směrem vyrazil.

Jiný muž spěchal do práce a cpal se sendvičem s vejcem. V tom se zhroutil na zem, přemožen krátkodobým kouzlem způsobujícím mdloby. Když se probral, měl zpoždění a ještě postrádal zbytek své snídaně.

Během polední pauzy si zkontroloval hladinu cukru v krvi.

ooOOoo

„Dobré ráno, sire Waltere. Jak je na tom dnes burzovní trh, pane?“

„Ach, slečna Grangerová. Burza je nestálá. V noci se děly v New Yorku špatné věci. Samozřejmě nám nezbývá než napravit chyby. Ale stejně je dobrá doba pro prodej zlata. Nejistota vždy plodí hlupáky. Prodejte teď a kupte zpět do šesti měsíců, než si všichni uvědomí, jak byli hloupí. Jaké jsou dnes ráno koláčky, má drahá?“ Muž sedící na chodníku vedle kontejneru jí věnoval zdvořilý bezzubý úsměv, zcela v souladu s jeho zdvořilým dotazem.

„Obávám se, že jsou trošku oschlé. Prodáváme je se slevou, abychom se pokusili snížit ztrátu. Dnes mám pro vás dva.“

„No, někdo je vždy připraven získat ze ztráty jiného. Ať je to pro vás poučením, děvče. Nikdy nedávejte všechny své peníze do spotřebního zboží. Vezmu si je oba, při odchodu dejte fakturu mé sekretářce.“

„Udělám to. Připomněla vám vaše sekretářka schůzku s vaším osobním lékařem?“

„Ach, drahá. Musela zapomenout. Kdy že to vlastně bylo?“

„Dnes v poledne. Zastaví se ve vaší kanceláři.“

„Tak to mám dost času, abych napravil ten binec, a pak brzy vypadnu. Hezký den, slečno Grangerová.“

„Vám také, sire Waltere. Uvidíme se příští týden.“

Hermiona tlačila svůj vozík dál po chodníku a hledala další ze svých stálých klientů. Většina bezdomovců putovala dovnitř a ven z úkrytů na vlastní pěst, ale bylo jich tam několik, kteří stejně jako sir Walter měli tak pokročilou demenci, že si nedokázali vzpomenout, kde jsou. Právě tyto Hermiona vyhledávala vždy v sobotu ráno.

Ke skupině se připojila několik měsíců před Oliverovým odchodem. Rozhodnutí o tom, že začne pomáhat bezdomovcům, bylo téměř náhodné. V té době to prostě vypadalo jako správná věc. Našla v tom zalíbení, a poté, co Oliver odešel, se cítila užitečná. Teď to pro ni znamenalo vrchol týdne.

„Dobré ráno, Alice. Jak se vede vašemu miminku?“ zeptala se staré špinavé ženy kolébající panenku.

ooOOoo

„Jak se můžeš kvůli němu cítit špatně? Zabil vašeho ředitele a všechny ty ostatní lidi. Upřímně, Hermiono, zajímáš se o ty nejpodivnější případy.“

„Mami, je to mnohem komplikovanější. On se zbláznil. A jediné, co víme, je, že byl pod Imperiem. Všichni ostatní lidé, co zabil, byli Smrtijedi. A také nezapomeň na Pána zla. Toho zabil rovnou dvakrát.“

„Dvojí zabití jednoho vyruší vraždu druhého? Myslím, že dva Voldemorti a deset Smrtijedů by se mohlo rovnat jednomu Brumbálovi. Kdybychom hráli poker.“

„Tati, to není směšné. Dobře, tak trochu je. Podáš mi brambory?“

John Granger se smál a podával své dceři mísu brambor.

„Takže ti vše opět vrtá hlavou jen proto, že byl znovu nalezen? Nebo je to něčím jiným?“

Hermionina tvář se na okamžik zachmuřila. „Jen mi to prostě připadá jako nedokončená záležitost. Více než to. Mám pocit, jako kdybych měla něco udělat, ale neudělala jsem to.“

Helen Grangerová se natáhla a chytla svou dceru za zápěstí. „Myslíš, že to nějak souvisí s tvými pocity ohledně magie? Že to je důvod, proč ses od kouzel odvrátila?“

„Asi. Možná. Já opravdu nevím. Myslím, že ano. Víš, že jsem se už dlouho cítila, jako kdybych na něco čekala? Mám pocit, jako by to čekání mělo být brzy u konce. Něco se zanedlouho stane. Myslím si, že profesor Snape je součástí té změny. Možná, že ty tři roky, které strávil v nemocnici, nějak souvisí s mou tříletou nerozhodností. Nebo snad se jen můj nudný život chýlí ke konci a profesorovo poslední zmizení je znamením, že bych se měla vrátit do života, kam skutečně patřím.“

„No, já jsem pro, zlatíčko,“ řekla matka a stiskla jí ruku.

„Asi začnu s tím pergamenem.“

Hermiona jim vysvětlila vše o své eseji a svých nepodložených pocitech, že by mohla mít nějaký význam. Její rodiče jí jako vždy pozorně naslouchali, a jakmile uznali za vhodné, sdělovali své názory. Když mluvila o tom, jak chce odstranit Křiklanovy komentáře z pergamenu, a o svém strachu, že po tak dlouhé době by mohla náhodně odstranit veškerý inkoust, otec vzrušeně vyskočil a vyběhl z místnosti. Hermiona a matka si vyměnily zmatené pohledy a začaly uklízet nádobí.

„Takže kdy mi jako každá normální dcera přivedeš nějakého nového mladého muže, kterého budu moci obskakovat?“ otázala se Hermionina matka s obvyklým náznakem přísnosti v hlase. „Nebo přítelkyni? V této chvíli beru cokoliv.“

„Mami, neblázni. Víš, že mě to tímto směrem netáhne. Vlastně, v těchto dnech mě to netáhne nikam.“

„No, jen jsem si myslela, že pokud jsi zmatená v jedné oblasti, možná je to tak i v jiné. Nejsme kouzelníci, Hermiono. Nedosáhneme středního věku a pak v něm nezůstaneme dalších padesát let. Chci vidět špinavé plenky dřív, než budu příliš artritická je vyměnit.“

„Mami, nejsi artritická. A věř mi, jestli v mé budoucnosti čekají nějaké špinavé plenky, nechám tě je vyměnit všechny.“

„Ale pak bys přišla o jednu z velkých radostí mateřství.“

„Ty jsi ale opravdu zvláštní žena. O tuhle radost klidně přijdu.“

Zbylý rozhovor byl přerušen výkřikem pana Grangera v jeho pracovně a ony slyšely, jak spěchá domem.

„To by mohlo být zajímavé,“ podotkla Hermionina matka.

„Tady!“ vyhrkl, když přispěchal do kuchyně. „To by mělo stačit. Zkus nejprve tohle, než ten svitek ohrozíš, drahá.“ Podal jí staré papírové brýle, používané při sledování 3D filmů. Jedna čočka byla červená a druhá zelená. „Když položíš zelenou část přes inkoust, zelený inkoust by měl zmizet a červený inkoust zčerná a naopak. Měla bys být schopna přečíst komentáře obou učitelů.“

„Tati, ty jsi génius!“ vyjekla a objala svého otce. „Musím jít! Musím to vyzkoušet!“

„Dej nám vědět, jestli to funguje, drahá. Sám jsem na to zvědavý.“

„Dám, tati. Mám vás ráda!“

Hermiona se hnala pryč. Popadla kabát a kabelku a spěchala ven k autu. Poprvé po mnoha letech si přála mít svou hůlku u sebe, aby se mohla přemístit rovnou domů.

ooOOoo

Jako obvykle, slečno Grangerová, se snažíte vystavět pilíř svých znalostí a zcela ignorujete skutečnost, že bez stavebních kamenů nazvaných Sprague, Windlass a Eiderfold je z vašeho pilíře jen pahýl a vy jste opět jen pro smích. Pro jednou zkuste intuici, slečno Grangerová. Slyšel jsem, že u široké veřejnosti je to v módě. Nic, co byste ale znala.‘

 

„Ten bastard!“

Hermiona odhodila papírové brýle svého otce stranou. Zcela zapomněla, že si je schovával na památku.

Nožka po nich sekl tlapkou dřív, než mohly spadnout z postele. Plácl je ještě několikrát, jen aby se ujistil, že zůstanou na svém místě.

„Už jsem úplně zapomněla, jaký kretén byl, Nožko. ‚Široká veřejnost‘, jistě. A kdo k čertu jsou Sprague, Windlass a Eiderfold? Zní to jako majitelé advokátní kanceláře.“ Nechala pergamen spadnout a sledovala, jak se s lupnutím znovu svinul. „Asi pošlu sovu Minervě a zeptám se, jestli můžu zítra po práci navštívit školní knihovnu.“

ooOOoo

*Citace z knihy Na Větrné hůrce, od Emily Brontëové

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 15.01. 2024
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: grepik03 - 30.11. 2016
Obrovské díky všem čarodějkám, které se podílely na překladu další úžasné kapitoly ♡ Takže válka ještě neskončila a tady jsem trochu zmatena. ...Severus se pokusil dvakrát zabít Voldemorta? Chápu, že se mu to nepodařilo, když ještě nejsou zničené vitealy, ale znamená to, že se po zabití Brumbála vrátil k smrtijedum? Hmm pěkně zamotane, těším se na rozpletani :) Hermiony sen byl pěkně děsivý, ale zdá se, že ji je určován směr a ja pevne doufám, že se vydá správnou cestou a Severuse zachrání. Moc se mi libi autorky pojetí pana a paní Grangerovych, na první dojem milující rodiče a fajn lidi. A kdepak se schovává Severus ted? A proč si proboha o nem vsichni mysleli, že mu přeskočilo, když v sanatoriu ho našli az po pěti letech od události na astronomické věži? Spíš mohli uvěřit tomu, že se v nem Brumbál spletl a je prostě smrtijed. ... zamotane a ja si blahem chrochtam :)))

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: mami - 09.11. 2016
Severus na povel :-) tá predstava :-) ... evidentne sa ich osudy spojili v ten večer, ale prečo im to trvalo tak dlho...

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: maria - 25.10. 2016
dakujem

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: Ganlum - 21.10. 2016
Šup, šup! Chci další kapitolu!!! Fakt. Akutně!!!
Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: Lupina - 23.10. 2016
Zatím co čtrnáct dnů, ale po Novém roce budem dávat týdně, dokud bude napřekládáno :-)

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: atet - 18.10. 2016
Čtu ve ff co mi přijde pod ruku a vida, dá se najít i po těch letech něco s neotřelou zápletkou. Těším se na pokračování.

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: atet - 18.10. 2016
Čtu ve ff co mi přijde pod ruku a vida, dá se najít i po těch letech něco s neotřelou zápletkou. Těším se na pokračování.

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: larkinh - 14.10. 2016
páni, to je ale napínavé! Díky za překlad.

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: Iveta - 13.10. 2016
Ze by Hermiona mela utajene vestecke schopnosti? Jeji odchod z kouzelnickeho sveta je prinejmensim podivny...A proc ho nemohli sledovat dal, kdyz se premistil? Diky za preklad :-)

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: MichelleF - 11.10. 2016
No, to něčím dál větší záhada.. přiznám se, ze ani úplně nechápu, jak je to přesně s Voldemortem, žije? Zůstaly nějaké vitealy? A magie duše je hodně zajímavá, jsem opravdu zvědavá, co se z těch poznámek vyklube. Děkuji za překlad :-)

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: martik - 11.10. 2016
Zatím se to zamotává čím dál víc. Jen se nabalují nové a nové informace. Už se těším až začneme to klubko rozplétat. Jen ještě více v kuse Severuse :-)) Díky Lupino.
Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: Lupina - 11.10. 2016
Co já, to Mori odvedla velký kus práce. Jste všechny šikovné :-)

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: luisakralickova - 11.10. 2016
Paráda děvčata, krásný kousek. Jen houšť a častěji:)

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: omnes-seethis - 11.10. 2016
Zajimave. Zatim vlastne nevim, co si mam o tom myslet. Je to cele zahadne. Snape se urcite nezblaznil. Rekla bych, ze to bude mit hlubsi zapletku. Preklad suprovy, diky moc :) tesim se na dalsi kapitolu.

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: marci - 11.10. 2016
Hezky se nám to rozvíjí! Povídka má jen jednu vadu - na další kousek musím čekat čtrnáct (!) dní! :) Díky, holky

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: denice - 11.10. 2016
Tajemství, přízrak zjevující se ve snu, tragédie, to se nám to krásně rozvíjí! Nad všemi magickými způsoby odhalování písma bodoval pan Granger, když si vzpomněl na staré mudlovské udělátko :-) Naprostá fantazie, díky všem překládajícím!

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: margareta - 11.10. 2016
Moc se mi líbí, jak chytře se Severus schovává. Třebaže je ,,šílený", stále si uvědomuje nízkou kreativnost těch, kdo ho hledají a ví, kam se může bezpečně schovat. Tři roky nikoho nenapadlo prohledat mudlovské špitály - to mluví samo za sebe. Jako bezdomovce ho už vůbec nebudou schopní najít. Možná ještě tak Hermiona, ale to by jí buď musel někdo z bezdomovců o něm, jako o dalším přírůstku do charity, dát vědět, nebo by ho mohla náhodou potkat, nebo by ho mohla začít přímo hledat. Myslím, že ho začne hledat, vzhledem k tomu, že ji oslovil ve snu a přímo požádal o pomoc. To je nádherné čtení! Děkuji moc, že to překládáte! Strašně se těším na pokračování!

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: Gift - 11.10. 2016
Tuto povidku jsem si uz od prvni kapitoly zamilovala. Nadherne se nam to zamotava. Moc dekuji a tesim se na pristi! ;-)

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: silrien - 11.10. 2016
Čím dál úžasnoucnější. Hermiona cítící se lépe u mudlů od doby kdy Snape zešílel a s pocitem čekání. Hm. A konečně se dozvěděla, co Křiklan přepsal. Je to moc napínavé. Děkuji

Re: Kapitola 2. Sen začíná Od: zuzule - 11.10. 2016
Paani, vypada to cim dal tim zajimaveji... Moooc dekuju!

Prehľad článkov k tejto téme:

Aurette: ( Online preklady )05.06. 2017Kapitola 20. Spojení spojených
Aurette: ( Online preklady )23.05. 2017Kapitola 19. Konečné vítězství
Aurette: ( Online preklady )02.05. 2017Kapitola18. Had útočí
Aurette: ( Online preklady )11.04. 2017Kapitola 17. Vyložit všechny karty na stůl
Aurette: ( Online preklady )31.03. 2017Kapitola 16. Život ohrožující odhodlaní zubaři
Aurette: ( Online preklady )21.03. 2017Kapitola 15. Dva kroky vpřed a jeden vzad
Aurette: ( Online preklady )08.03. 2017Kapitola 14. Někam patřit
Aurette: ( Online překlady )28.02. 2017Kapitola 13. Spáč se probouzí
Aurette: ( Online preklady )21.02. 2017Kapitola 12. Sbírání kousků
Aurette: ( Online preklady )14.02. 2017Kapitola 11. Vůle k životu
Aurette: ( Online preklady )07.02. 2017Kapitola 10. Třetí volba
Aurette: ( Online preklady )31.01. 2017Kapitola 9. Utržený z řetězu
Aurette: ( Online preklady )24.01. 2017Kapitola 8. Odplata pro Zlaté dítě
Aurette: ( Online preklady )17.01. 2017Kapitola 7. Hlídací pes
Aurette: ( Online preklady )10.01. 2017Kapitola 6. Útočiště
Aurette: ( Online preklady )22.11. 2016Kapitola 5. Smrt Pána zla
Aurette: ( Online preklady )08.11. 2016Kapitola 4. Propuknutí šílenství
Aurette: ( Online preklady )25.10. 2016Kapitola 3. Nekončící vigilie
Aurette: ( Online preklady )11.10. 2016Kapitola 2. Sen začíná
Aurette: ( Online preklady )27.09. 2016Kapitola 1. Chytat se stébel a klacků
. Úvod k poviedkam: ( Online preklady )20.09. 2016Rozbitá duše - úvod