Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Oblivious

Kapitola 3. Tajemství

Oblivious
Vložené: Lupina - 27.01. 2016 Téma: Oblivious
Lupina nám napísal:

Autor: Jess Pallas                  Překlad: Lupina           Beta: marci               Banner: Vojta

Originál: https://www.fanfiction.net/s/2063033/3/

Rating: 13+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 3. Tajemství

Několik hodin Remusovi trvalo, než ze sebe setřásl ten znepokojivý pocit, který jej pronásledoval po událostech předešlé noci. Ležel ve své posteli v potemnělé ložnici na Grimmauldově náměstí, hleděl do knihy, aniž by vnímal jediné slovo, a nechal svoji mysl pracovat. Proč se Moody choval tak divně? Remus nebyl blázen – viděl, že Alastor nebyl z jeho přítomnosti nadšený od okamžiku, kdy v myslánce potkali zdivočelého Kanea. Mohl dojít jen k jedinému závěru, totiž že to setkání vyvolalo ve starém bystrozorovi špatné vzpomínky na Kaneovu hrůzovládu a těsná blízkost dalšího vlkodlaka, do jehož vlčí stránky už nahlédl, i když jen krátce, jej musela zneklidňovat.

Remuse to taky zneklidnilo. Copak mu Moody nevěřil? A věřil mu vůbec někdy? Čekal, že se časem změní a jako Kane za sebou zanechá krvavou stopu zkázy?

Přinutil se přestat na to myslet. Stalo se to už dávno. Chvíle slabosti v čase mimořádného zármutku. Alastor to tehdy pochopil.

Ledaže by si o něm myslel, že opět truchlí. K čemuž měl důvod.

Remus se s povzdechem vzdal snahy si číst a zavřel knihu. Odložil ji na noční stolek, vstal a zamířil ke dveřím. Sklíčenost o samotě jej nikam nedovede. Čas dát si šálek čaje.

Až když už prošel kolem paty schodiště a byl na půl cesty halou, uvědomil si, že v kuchyni kdosi je. Známý hlas pročísl vzduch.

„… bychom měli okamžitě Lupina stáhnout z této mise. Merlin ví, co se stane, až se k němu Kane dostane příliš blízko.“

Remus ztuhl. Nevědom si jeho přítomnosti, Moody v kuchyni pokračoval. „Ten chlapec je kopií svého otce a Kane ví, jak Rey Lupin vypadá. Může být jakkoliv bláznivý, ale je bystrý. Pozná, o koho jde.“

„Řekl jste Reynardovi, že se Kane vrátil?“ Takže to k Brumbálovi Moody mluvil. Remus ignoroval ledový pocit v břiše i náznak viny ze špehování a opřel se o zeď, aby v tichosti poslouchal.

„Poslal jsem mu sovu, jakmile to šlo. Vím, že by chtěl být informován.“ Remus se zamračil – Moody kontaktoval jeho otce? Věděl, že ti dva byli dávnými přáteli – jeho otec byl mnoho let zaměstnán na odboru pro dohled nad kouzelnými tvory a na zvlášť složitých případech spolupracoval s bystrozory. Ale proč mu teď dává vědět?

Moody však pokračoval. „Chudák staroch. Ani si neumím představit, co se mu bude honit hlavou. Po tom všem, co se stalo… Zaslouží si varování.“

Nastala pauza. Pak se Brumbál tiše zeptal.

„Remus ví?“

Dobrá otázka. Remus se opatrně předklonil a doufal, že se jeho směrem neprotočí Alastorovo čarodějné oko. Slyšel klepání Moodyho dřevěné nohy o tvrdou kamennou podlahu kuchyně. Starý bystrozor pochodoval.

„Nemyslím, ale ten hoch umí své pocity dobře tajit. Mám starosti, Albusi. Jsem si jistý, že co se stalo Blackovi, jej rozrušilo víc, než by připustil. A s Kanem navrch k tomu…“ Moodyho reptající hlas se ztlumil. „Už jednou zdivočel; ale ano, rychle to pominulo a už se to neopakovalo, ale stalo se a nedá se tomu vyhnout. Nemůžu si pomoci, ale Blackova smrt a Kaneova přítomnost dohromady by mohly…“

„Remus má moji důvěru, Alastore.“ Brumbálův hlas Moodyho prohlášení prořízl jako nůž a utnul zbývající slova. „Věřím, že chybu minulosti nezopakuje. Je teď silnější.“ Po chvíli pokračoval: „Ale stejně jej stáhnu z mise, alespoň pro teď. Mám pro něj jiný úkol. Předpokládám, že je zde?“

Nebyl čas přemýšlet o podivnosti tohoto rozhovoru. Remus vycouval chodbou stejně tiše, jako přišel, a napínal uši po zvuku kroků. Když došel ke schodům, nehlučně odspěchal na horní podestu a na chvíli se zastavil, aby popadl dech, než se hlasitěji vydá zpět dolů. Jen doufal, že si jej nevšimli. Ve chvíli, kdy dorazil do haly, Moody právě procházel kolem portrétu paní Blackové, halil se do pláště a mířil ke dveřím. Oči, to velké i to malé, upíral na mladšího muže.

„Brumbál je tady,“ informoval jej nevrle. „Chce s vámi prohodit pár slov. V kuchyni.“

Remus s úsměvem přikývl. „Děkuji, Alastore.“

Moody jenom zabručel, o vteřinu později otevřel přední dveře a odešel.

Remus za ním okamžik zíral. Co se to, u Merlina, děje?

Ale Brumbál čeká. Remus odsunul zmatek stranou a vydal se halou.

ooOOoo

Úplněk dorazil s nevyhnutelnou nutností. Opravdu se mu nedalo vyhnout.

Ale navzdory intenzivní bolesti přeměny a osamělosti plné vzpomínek na chybějící společníky, tato noc nebyla pro Remuse takovým mučením. Úplněk, kdysi prokletí jeho života, čas bezduchého, jen zpola zapamatovaného násilí a hrůz ve stínech, se změnil v čas rozjímání, přemýšlení o událostech jeho lidského života, paradoxně čas uklidnění.

Teď to potřeboval. Z posledních dnů se mu točila hlava.

Vrátí se do Bradavic. Nemohl tomu uvěřit.

Nejdříve odmítl, stejně jako to udělal tehdy. Vyjádřil nevíru, že to vůbec Brumbál nadhodil.

Byl vlkodlakem. Školní rada to věděla. Rodiče to věděli. Studenti to věděli. Ministerstvo to vědělo. Po odhalení v Denním věštci to věděla většina kouzelnického světa. A po tom, co se posledně stalo, budou všichni souhlasit, že není bezpečné mít ve škole vlkodlaka. On souhlasil, že to není bezpečné. Studenti se ho budou bát. Rodiče budou psát. Rada bude protestovat. Ministerstvo dostane záchvat.

Brumbál se jen klidně usmál. Tehdy a tam Remus pochopil, že prohrál.

Provedou se speciální opatření, pravil. Dají větší pozor. Studenti, které učil, jej zbožňují; ti, které neučil, rychle zbožňovat začnou. Napíše rodičům. Promluví se školní radou. Ministerstvo, jak věřil, má až příliš svých vlastních problémů. Neměl na koho jiného se obrátit – Dolores Umbridgeová byla, jak i Remus musel připustit, bezesporu neuvěřitelným průšvihem – a nepřál by si to, ani kdyby měl. Jelikož byl Voldemort odhalen, děti víc než co jiného potřebovaly dobrého učitele obrany. A s novou hrozbou pro Harryho bylo nezbytné najít někoho, kdo by na něj dohlédl.

Remuse to nepřesvědčilo, ale vzdal se.

Takže se vrátí do Bradavic.

Byl to zvláštní pocit. Nedokázal se rozhodnout, jestli je u vytržení, nebo znepokojený. Pravda, jak tušil, ležela někde mezi.

Nicméně již nyní měl jeden nápad, jak na Harryho dohlédnout. Jen doufal, že tuto konkrétní věc Harry s sebou přinese.

Zatímco byl zavřený o samotě ve své ložnici, vyčerpaný a nervózní jako každý den před nadcházející přeměnou, Weasleyovi s Harrym zase jednou dorazili na Grimmauldovo náměstí. Chodbami se šířil nezaměnitelný randál jejich vyvádění – Remus se musel usmát, i když potřeboval spát. Molly opatrně zaklepala na jeho dveře, když v odpoledni před proměnou odpočíval, zdráhavě nakoukla dovnitř a nabídla mu něco k snědku. Zdvořile odmítl, poděkoval jí za snahu a požádal ji, aby jej nerušili až do zítřejšího odpoledne. Následnému zakřičení na rozjívené děti a výzvám ke ztišení vysílaným hromovým hlasem se musel pousmát.

Přes léto s Weasleyovými strávil docela dost času. Harryho k nim přemístili dva týdny po jeho příjezdu k Dursleyovým – jelikož odchod Siriuse byl stále čerstvý, považovali za nejlepší dát jej mezi lidi, kteří mají soucit a pochopení pro jeho ztrátu, čehož se mu v Zobí ulici nedostávalo. A se vzpomínkami a asociacemi na Siriuse bylo Grimmauldovo náměstí také špatnou volbou, alespoň zpočátku. Takže Doupě silně chránili a celou dobu Harryho pobytu tam byli přítomní alespoň tři členové Řádu v různých kombinacích Molly, Billa a Artura spolu s tím, kdo byl zrovna k dispozici.

Grimmauldovo náměstí tak zůstalo tiché, ale Remus si nestěžoval – kvůli své nezaměstnanosti měl spoustu volného času a v každém případě míval v Doupěti hodně služeb. Molly jej nemilosrdně vykrmovala a jeho hubenost považovala za osobní urážku. Povídal si s Arturem a dětmi a víc než trochu času strávil rozhovory s Harrym. Syn Jamese a Lily se vyrovnával se ztrátou lépe než na začátku, ale i tak bylo hojení otázkou času. Vzhledem k jeho vlastní zkušenosti s truchlením si Remus nemyslel, že je v pozici, aby mohl soudit.

Vyslechnutému rozhovoru mezi Brumbálem a Moodym nevěnoval moc pozornosti hlavně proto, že jej mátl. Zpočátku předpokládal, že se odkazují na jeho incident zdivočení v roce 1981 – Moody patrně jaksi věřil, že blízkost zdivočelého by v něm mohla rozdmýchat vlčí plamen. Ale proč Brumbál otočil a nabídl mu místo v Bradavicích? Pokud se báli, že se změní ve zdivočelého, škola byla poslední místo, kde by jej chtěli mít. A co s tím vším má společného jeho otec? Co mu neříkají?

Remus ví? Ta dvě slova jej pronásledovala. Remus nevěděl a začínal uvažovat, jestli vůbec chce. Celá záležitost v něm vyvolávala mrazivé chvění. Co se to jen děje?

Jedno bylo jisté. Byl z mise stažen. A ačkoliv cítil jakousi zahanbující úlevu, že se v dohledné budoucnosti nemusí vracet do baru U Vyjící smečky a k jeho zoufalým, bláhovým duším, také mu to uzavřelo cestu k zjištění pravdy skryté za jeho vyloučením.

Remus rozbalil své vlčí tělo na koberec, natáhl si packy a s povzdechem složil hlavu na zem ke spánku. Stejně jako si návštěvníci U Vyjící smečky neuvědomovali strašlivou cenu, kterou by zaplatili za naplnění jejich vlčích tužeb, i jemu bylo zdánlivě předurčeno zůstat nevědomým. Vypadalo to jako záměr.

Neúplná znalost byla nebezpečná. Nevědomost byla blažeností.

A hluboko uvnitř si Remus částečně přál být zase nevědomým.

Přišlo ráno a s ním bolest a úleva zpětné přeměny – proběhl další úplněk. Remus se odvlekl z koberce do postele navzdory bolavému a unavenému tělu, okamžitě tvrdě usnul a spal až do odpoledne. Tehdy se vrátila Molly, váhavě zaklepala a nabídla mu čaj a sušenky. Tentokrát už přijal, opřel se o polštář a ignoroval Mollyino lamentování nad jeho ztrhaným stavem po přeměně. Upíjel čaj a žvýkal čokoládové sušenky. Slíbil, že se objeví na večeři.

Usmál se pro sebe, když se vyřítila z pokoje. Na Molly bylo cosi, co mu připomínalo vlastní matku. Ta starost, jak se kolem něj točila, péče občas hraničící až s rozmazlováním. Stále si vybavoval, jak sleduje svoji mudlorozenou mámu ve chvíli, kdy jej ukládá po proměně do postele, ujišťuje se, že má na dosah pití i knihu, že si vzal své tonikum, že je mu pohodlně, že mu pyžamo nedře rány, že zavolá nebo zazvoní na zvoneček, který mu položila k posteli, když bude cokoliv potřebovat, a ona že hned přijde. Vzpomínal na otce, jak stojí ve dveřích, zachycuje pohled svého syna a s úsměvem protáčí očima.

Tolik se starali, jeho máma a táta. Byl jejich malým zázrakem, první dítě, které matka donosila po mnoha letech snažení. A kvůli porodním komplikacím měl být i posledním. A pak, ve třech letech, byl pokousán.

Osud umí být velmi bezcitný.

Rodičům to samozřejmě zlomilo srdce. Ale nikdy jej neopustili. V dobrém i zlém za něj bojovali a stáli mu po boku. Nemohl si přát lepší rodiče, než byli Reynard a Diana Lupinovi.

Remus si povzdechl. Stýskalo se mu po mámě. Kvůli němu se vzdala mnoha věcí, osobních i profesionálních, opustila lukrativní kariéru Mistryně lektvarů, aby se zaměřila na nalezení léčby pro svého syna. Byla pryč už čtyři roky, ztratil ji kvůli hloupé nehodě, a on stále napůl čekal dopis, který mu po každém úplňku posílala, aby se ujistila, že je v pořádku. Nad každým obracel oči v sloup stejně jako otec tehdy ve dveřích, ale stále toužil po tom teď již ztraceném pobaveném podráždění.

Musí brzy navštívit otce. Kvůli útoku na Artura prošvihl Vánoce, a jelikož nechtěl Siriuse nechat samotného na Grimmauldově náměstí, na Velikonoce zůstal jen krátce. Zanedbával ho.

A možná, jen možná získá odpovědi.

O samotě dopil čaj.

 

PA: Jen pro úplnost, v tomto okamžiku povídky se nacházíme v druhé polovině srpna před Harryho nástupem do šestého ročníku. Nejsem si jistá, jestli to bylo jasné.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola 3. Tajemství Od: maria - 27.01. 2016
dakujem
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 28.01. 2016
Také děkuji za odezvu.

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: scully - 27.01. 2016
Tak Lupin se vrací do Bradavic,to je dobře. Jsem moc zvědavá na Lupinova otce. Moc děkuju za krásný překlad děvčata
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
My moc děkujeme za milý komentář, scully:-)

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Iveta - 27.01. 2016
Ale, to se nám to zajímavě zamotává. Místo Remusovi samozřejmě přeju, snad už se poučil (!) a bude si svlj vlkodlačí lektvar hlídat sám... Na jeho rodiče jsem moc zvědavá, vždycky mě zajímalo, jak to s nimi asi bylo - maminka Mistryně lektvarů, to zní dobře a chápu, že se zaměřila na výzkum, který by jejímu synovi pomohl, ale co táta? Odkud zná Kanea? Jenom z práce? Zatýkal ho snad někdy? Že by Remusova proměna nebyla tak úplná náhoda?
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
Chachá, líbí se mi, jak vám to všem šrotuje v hlavě :-) Jo, Kane není jen tak a jeho historie bude zajímavá. Ale můžeme se těšit na pěkný vztah otce a syna. Díky moc za komentář, Iveto :-)

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: arabeska - 27.01. 2016
Naprosto mě uchvátilo, jak dokonale je tady popsaný Moody. Něco na tom pravdy bude, že lépe se popisuje činy než slovy. Molly taky nesmírně potěšila. A Remusovo líčení jeho vlastní matky mi děsně připomnělo tu naši. Vůbec mi nevadí ty popisy, jak jsi ještě před začátkem říkala. Nebo to teprve přijde? Je to skvěle napsané. A ještě lépe přeložené, přirozeně. Díky za asociaci Kanea s Khanem, teď nakrmím příšerku, zapnu remosku a jdu si pana Okurku pustit :D A budou Bradavice! Jupí! Děkuji vám, čarodějky, jako vždy perfektní ♥
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
Na popisy teprve dojde! Neboj :-D Toto je zatím rozjezd na upoutání plné pozornosti :-) Ale i ty popisy budou snesitelné. Taky jsem dostala chuť na Khana :-D Bradavice začnou, tuším, kapitolou 5! Moc děkuji za milý komentář, arabesko!

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: TaraFaith - 27.01. 2016
Tak Lupin se vrací do Bradavic? Tak to je milé překvapení. :) I když, záleží z jakého důvodu... Jsem moc zvědavá, jak bude příběh pokračovat a taky jsem moc zvědavá na Lupinova otce. :D Díky moc za překlad. Jste skvělé, holky!
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
Vrací a bude to zajímavé :-) Těší mě, že se líbí. A děkuji za komentář, Taro :-)

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: zuzule - 27.01. 2016
Napada me, jestli to nebude mit co delat s tim, ze je z Remuse vlkodlak, ale uvidime :) Na jeho tatu se tesim. V knizkach toho o Remusove rodine bohuzel moc neni Dekuju za zlepseni debilniho pracovniho tydne :D
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
A protože o Remusově rodině v kánonu nejsou zmínky, zaujalo mě toto dílo. Taky se Ti pracovní týden nevyvedl? :-) Díky za komentář, zuzule.

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Marti - 27.01. 2016
Teda asi se budu trochu rouhat, ale kdyby se v téhle povídce Tonsková už neobjevila a děj pokračoval jen s Remusem, tak mi to vůbec nebude vadit. :-D Jsem napjatá, jak struna, co za tajemství si Brumbál (jaké to překvapení) nechává pro sebe. Naprosto souhlasím s větou, že neúplná znalost je nebezpečná. Tak snad se Remus brzy dopátrá pravdy, než přijde nějaká tragédie...
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
No, jestli Ti nechybí techtle (stejně jako mně, nerada je překládám), tak neboj, k těm stejně nedojde. V tomto díle Tonksová nebude tak důležitá. Tajemství bude časem odhaleno... A co se mezitím stane Remusovi... Děkuji za komentář, Marti :-)

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: marci - 27.01. 2016
Je to radost, číst takové krásné komentáře, že? Já osobně se úplně tetelím. A vážně, opravdu a z plna srdce doufám, že povídka si čtenáře najde a udrží, protože má prostě takové zvláštní kouzlo. A už se těším, až mi pošleš další kapitolku :) Díky, Lupinko :)
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
JO, JE! :-) A je to hlavně Tvoje zásluha :-* Pokusím se zapracovat na další kapitole :-) Děkuji za vše!

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: denice - 27.01. 2016
To se to ale krásně zaplétá! To, co Remus potají vyslechl, moc neosvětluje, leda snad, že Kane musel znát Remusova otce a mít s ním nějaké zřejmě nedořešené záležitosti. "Po tom všem, co se stalo." A ve třech letech byl pokousán. Myslela jsem, že mnohem později. Tříleté děcko přece pečliví rodiče, co se tolik starali, nenechají potulovat se někde v noci bez dozoru? Tak jak k tomu mohlo dojít? Remus by si zřejmě měl s otcem promluvit, protože od Brumbála nebo Moodyho by se vysvětlení nedočkal. Připadá mi, jako by Brumbál Remuse do Bradavic uklidil, snad aby se nesetkal s Kanem? Proto, aby mu Kane neublížil, nebo aby Remus nezjistil něco, co by podle pana ředitele vědět neměl? Tahle povídka už mě chytla, taková krásná záhada, a navíc v této kapitole milá Molly, ta je dokonalá. Už aby byla příští středa! Díky!
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
Přesně tato otázka... ve třech letech pokousán, co dělali rodiče? trápila i autorku. A předloží nám naprosto logické vysvětlení. I když nás čekají chvíle záhad a tápání... :-) Ale nebude to jen tak prvoplánové vysvětlení, ten příběh za tím stojící bude docela složitý. Tady Brumbál není takový zloduch :-) Remuse uklidil do Bradavic, aby snížil riziko setkání s Kanem, ale na druhou stranu zvýšil Harryho bezpečnost. Remus vlkodlaky zná, takže jeho reakce mohou být prospěšné. Molly je tady naprosto podle mého gusta. A Tonksová bude taky :-) Těš se :-) Moc děkuji za komentář, denice. Těší mě, že se Ti povídka líbí.

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Densi - 27.01. 2016
Stále je to lepšie a lepšie ... som zvedavá na to tajomstvo, čo pred ním ukrývajú a rovnako aj na Remusovho otca ... dojemné bolo aj to s mamou, ako mu posielala listy po každom splne :/ Ale teším sa, že pôjde zase učiť na Rokfort :) Ďakujem za preklad :)
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
Kus povídky se bude týkat tajemství a Remusova otce, takže vše se dozvíme... Paní Lupinová byla skvělá matka... i o ní se dozvíme víc. Remus se do Bradavic taky těší :-) Díky za komentář, Densi.

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Jacomo - 27.01. 2016
Milá Lupinko! Omlouvám se, že okomentuju všechny tři už publikované kapitoly najednou, ale v poslední době jsem dost časově vytížená a jako spousta z nás musím prohlásit, že prostě nestíhám. Přiznám se, že první kapitolu jsem začala číst s jistými rozpaky. Nějak se mi nechtělo nechat se vtáhnout do příběhu o Remusovi, tesknila jsem po našem černém netopýrovi a neměla náladu na vlkodlačí téma. Nějak nepomáhal ani drsňácký sympaťák na fotce. Ale pak se přede mnou objevil dokonale plastický obraz baru U vyjící smečky a já byla ztracená. Jako kdybych tam seděla a rozhlížela se Remusovýma očima. Skoro mě pálil alkohol v krku a pohledy ostatních návštěvníků na kůži. Merline, jak někdo dokáže tak sugestivně psát? Smekám, klaním se, tiše závidím. Nestačila jsem se z toho vzpamatovat a přišla zápletka a záhada se jménem Kane. Už to jméno se mi líbí, rezonuje mi v něm můj oblíbený Khan - samozřejmě s tváří Benedicta Cumberbatche ;-) - a hlavně má kolem sebe auru tajemna, která okamžitě posouvá příběh po příčkách přitažlivosti o další kus výš. Když se pak "vrátil" ve vzpomínce v myslánce, byla jsem už nadšená a chycená drápkem docela. Mimochodem, tahle funkce myslánky "vidět a slyšet i to, co majitel vzpomínky nezaznamenal" je velmi šikovná, to se to pak Řádu špehuje :-) A jako by toto všechno nestačilo, objeví se v téhle kapitoly náznak, že Kane má cosi společného s Remusem nebo s jeho otcem. Osobně si myslím, že je tím, kdo Remuse pokousal, ale možná věc nebude až tak jednoduchá. Každopádně jsem na to zvědavá. Ještě musím zmínit, že s nadšením kvituji zapojení kanonických postav - zejména Molly je tu v pár slovech krásně vystižená, Brumbál je zcela brumbálovský, o Alastorovi nemluvě - a těším se, až na scénu nakráčejí další. Sečteno, podtrženo - Lupinko, máš ve mně opět nedočkavou čtenářku vyhlížející středeční ráno už od čtvrtečního večera :-) Jako vždy mistrný překlad, do kterého příběh s Marci převlékáte, dokonale sedí a čte se jedna báseň. Moc moc děkuju za všechnu práci, kterou na tom odvádíte. S hlubokou poklonou vám držím pěsti do dalšího překládání a předem se omlouvám, že možná nestihnu být pravidelnou komentátorkou. Vězte, že i když se tu a tam třeba neozvu, příběh rozhodně neopustím.
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
Jé, TAKOVÝ komentář! Málem mi očiska vypadla z důlků :-) S tou vytížeností Tě naprosto chápu, protože já to mám stejně. Začala jsem snamionku Deník pana Nuly a vůbec se nemůžu hnout dál. I Remus mi stojí. No, pořád čekám, kdy se to trochu utřepe, protože mi Severus značně chybí. A chápu i to Tvé zdráhání pustit se do vlkodlaků. Je to něco trochu jiného, ale moc si vážím toho, že jsi přece jen začala číst. A to je jen rozjezd. Tento první díl je takový ukecanější, počkej na druhý. TO bude napětí a záhad. Ale v tomto díle se hodně dozvíme o vlkodlacích a Remusovu dětství a tak vůbec. Ano, Kane připomína Khana (božínku, ten je taky kus šťavnatého mužského, i když hraje monstrum, asi si ho pustím, snad už po šesté, ehm.). A vlastně klidně si ho tak můžeme představovat, magoři jsou na to oba dost velcí :-) Spoiler: Ano, Kane má co dělat s Remusovou tragickou minulostí, otázka však zní, co přesně je spojuje... Chvilku potrvá, než se tajemství vyjeví, než si Remus vůbec uvědomí, kdo jej pokousal. Konec spoileru. Moc mě těší i Tvá pochvala a tuze si jí vážím. Slova chvály patří hlavně Marci, protože ta to mé "dílo" umí učesat, bude za to velebena do konce věků :-) Když neokomentuješ, nevadí, však se uvidíme na sletu a tam to budeme moci probrat :-) Děkuji moc za naprosto pozitivními emocemi nabíjející komentář, Jacomo :-)

Re: Kapitola 3. Tajemství Od: grepik03 - 27.01. 2016
Lupino, děkuji za překlad další kapitoly ♡ Tvůj překlad je úžasný, kazda kapitola se moc hezky čte - tak nějak hladce, není tam žádný nesikovny obrat, u kterého bych váhala. ..prostě paráda. Zajímalo by me, jake tajemství Brumbal a Moody před Lupinem ukrývají. ....těším se na rozhovor Lupina s otcem. A neskutecne se těším na Lupina v Bradavicich :) a hynu zvědavostí kdy do děje vstoupí Tonksova ;)) Ještě jednou díky za příjemnější start do nového dne.
Re: Kapitola 3. Tajemství Od: Lupina - 27.01. 2016
Jé, děkuji za pochvalu. Ale největší zásluhu na čtivosti nese Marci. Pořád má se mnou trpělivost a obětavě opravuje a upravuje a učesává. Ale on ten originál je skvělý. Teda ne žeby se mi úplně dobře překládal. Některé věty musím doslova dešifrovat :-D tonksová se objeví brzy :-) Moc, moc díky za milý komentář, který povzbudil k další práci, grepiku :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

Jess Pallas: ( Lupina )09.11. 2016Kapitola 42. Kruh uzavřen (epilog)
Jess Pallas: ( Lupina )02.11. 2016Kapitola 41. Poklidná rozmluva
Jess Pallas: ( Lupina )26.10. 2016Kapitola 40. Připravený nebo ne?
Jess Pallas: ( Lupina )19.10. 2016Kapitola 39. Přijetí
Jess Pallas: ( Lupina )12.10. 2016Kapitola 38. Skrývání
Jess Pallas: ( Lupina )05.10. 2016Kapitola 37. Ze zimy do tepla
Jess Pallas: ( Lupina )28.09. 2016Kapitola 36. Jen pro zvané
Jess Pallas: ( Lupina )21.09. 2016Kapitola 35. Čas návštěv
Jess Pallas: ( Lupina )14.09. 2016Kapitola 34. Odhalený
Jess Pallas: ( Lupina )07.09. 2016Kapitola 33. Pěkné nadělení
Jess Pallas: ( Lupina )31.08. 2016Kapitola 32. Konejšivý západ měsíce
Jess Pallas: ( Lupina )24.08. 2016Kapitola 31. Padlý
Jess Pallas: ( Lupina )10.08. 2016Kapitola 30. Pod měsícem
Jess Pallas: ( Lupina )03.08. 2016Kapitola 29. Bradavický alfa
Jess Pallas: ( Lupina )27.07. 2016Kapitola 28. Liber emitto
Jess Pallas: ( Lupina )20.07. 2016Kapitola 27. Zásah do živého
Jess Pallas: ( Lupina )13.07. 2016Kapitola 26. Volání měsíce
Jess Pallas: ( Lupina )06.07. 2016Kapitola 25. Omějová smršť
Jess Pallas: ( Lupina )29.06. 2016Kapitola 24. Následky
Jess Pallas: ( Lupina )22.06. 2016Kapitola 23. Noc v kleci
Jess Pallas: ( Lupina )15.06. 2016Kapitola 22. Velký útěk
Jess Pallas: ( Lupina )08.06. 2016Kapitola 21. Přistižen
Jess Pallas: ( Lupina )01.06. 2016Kapitola 20. Opět U Vyjící smečky
Jess Pallas: ( Lupina )25.05. 2016Kapitola 19. Otázka viny
Jess Pallas: ( Lupina )18.05. 2016Kapitola 18. Čekání
Jess Pallas: ( Lupina )11.05. 2016Kapitola 17. Zeď
Jess Pallas: ( Lupina )04.05. 2016Kapitola 16. Za svitu měsíce
Jess Pallas: ( Lupina )27.04. 2016Kapitola 15. Do lesa
Jess Pallas: ( Lupina )19.04. 2016Kapitola 14. Rodinná pouta – část druhá
Jess Pallas: ( Lupina )13.04. 2016Kapitola 13. Rodinná pouta – část první
Jess Pallas: ( Lupina )06.04. 2016Kapitola 12. Pronásledování
Jess Pallas: ( Lupina )30.03. 2016Kapitola 11. Náročný případ
Jess Pallas: ( Lupina )16.03. 2016Kapitola 10. Sen
Jess Pallas: ( Lupina )09.03. 2016Kapitola 9. Označený
Jess Pallas: ( Lupina )02.03. 2016Kapitola 8. Trocha času na léčení
Jess Pallas: ( Lupina )24.02. 2016Kapitola 7. Procházka v Prasinkách
Jess Pallas: ( Lupina )17.02. 2016Kapitola 6. Vlkodlakova lekce
Jess Pallas: ( Lupina )10.02. 2016Kapitola 5. Hold
Jess Pallas: ( Lupina )03.02. 2016Kapitola 4. Poberta
Jess Pallas: ( Lupina )27.01. 2016Kapitola 3. Tajemství
Jess Pallas: ( Lupina )20.01. 2016Kapitola 2. Myslánka
Jess Pallas: ( Lupina )13.01. 2016Kapitola 1. U Vyjící smečky
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )25.11. 2015Oblivious úvod