Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 25: Souhrn informací o personálu: Severus Snape – zima, 1993

autor: bluestocking

překlad: arabeska

český betaread: LadyF

Intermezzo – září, 1998

Texty před grafickou úpravou:

Kapitola 25: Souhrn informací o personálu: Severus Snape – zima, 1993 

Škola čar a kouzel v Bradavicích

Souhrn informací o personálu

Školní rok: Zima, 1993
Jméno: Severus Snape
Předmět: Lektvary
Doplňkové povinnosti: Ředitel Zmijozelu, lektor Soubojnického klubu, vařitel lektvarů pro ošetřovnu, sklízitel ingrediencí do lektvarů, léčitel kleteb
Poloha komnat: Podzemí, za portrétem Borise Bezskrupulného
Poloha kabinetu/učebny: Podzemí čtyři
Nejlepší čas pro úklid: Během jídla, když byje ve Velké síni, nebo pozdě v noci, když dělá hlídku. (Pozn.: Letos zůstává dlouho v lektvarové laboratoři.)
Poznámky pro úklid v učebně: Vždy s rukavicemi – nedotýkat se cákanců lektvarů holými prsty!
Poznámky pro úklid v kabinetu: Držet nádobky oprášené a naleštěné a doplňovat červený inkoust každý týden. V zimě nutno hořet oheň. LETOS NOVĚ: Pokud profesor Snape nežádá skřítkové, aby pomohli, nevstupují do jeho laboratoře ani neuklízí. Vařil lektvary pro ošetřovnu a nechtěl vyrušovat uprostřed procesu.
Poznámky pro úklid v komnatách: Opatrně kolem hromad knih na zemi. Oprašovat police, ale nehýbat s knihami.
Prádelní preference: Škrobová PLUS ohnivzdorná kouzla (velmi důležité) na všechno oblečení, taky pláště, a vlnivé kouzlo na učitelský hábit. ODDĚLOVAT bílé od černého. (Profesor Snape velmi rozzlobený, když jeho bílé spodky tmavě šedé.)
OBEZŘETNĚ zacházet s: Všechny knihy musí zůstat tam, kde byjí! Profesor Snape má v knihovnách a hromadách systém a nerad ho narušený. (Otázky ptát Bluey a Voxy: ty systému rozumějí.)

Všechny lektvarové ingredience nesmí být dotčeny bez souhlasu profesora Snapea. Nedotýkat kotlíku s rozvařeným lektvarem!
Oblíbené jídlo: Vepřová pečeně, yorkshirský puding, litý perník,  červené elfí víno
Neoblíbené jídlo: Brukev, fazole na toustu, dýňová šťáva
Čajové preference: Lapsang Souchong, bez mléka a cukru
Obvyklé tresty: Křik, házení nádobek a švábů, říkání skřítkům, aby vypadli.
Počet udělených trestů: 1406
Obvyklé důvody udělení trestu: Zmiňování Harry Potter, dotýkání se lektvarových ingrediencí bez rukavic, zavření knih bez založení stránky, praní bílého a černého prádla dohromady, hlasité uklízení, když Profesor Snape trpět bolest hlavy.
Kolikrát hrozba oděvů: 796 (Ale pořád je nedá.)
Kdy se stranit: Brzy ráno, po vyučování, před vypíjením čaje, po mluvení s ředitelem nebo profesorkou Trelawneyovou nebo profesorem Lockhartem. Zvlášť po mluvení s profesorem Lockhartem. Taky po učení ve třídě, kde byje Harry Potter. 

Dodatečné poznámky: Profesor Snape velmi dlouhé hodiny vaří lektvar pro chlupatou tvář slečny Grangerové a zkamenělé studenty, takže někdy meškájídlo. Woody rozhoduje skřítkové přinést jídlo do jeho kabinetu nebo komnat, když tak stane. 

Aktualizováno: 16. ledna, 1993

*

Kapitola 26: Intermezzo – září, 1998 

15. září 1998 

Milá Hermiono,

náš kurz na akademii už začal. Je to vážně dřina – hlavně to tajné sledování a vytrvalostní cvičení. Každý večer jsme s Harrym utahaní jak koně. Připomíná mi to naše stanování, ale s lepším jídlem a menším strachem. Ne že by mi tvoje jídlo nechutnalo. Za daných okolností sis lépe ani vést nemohla. A časem se určitě ve vaření zlepšíš. Příští týden začneme trénovat přežití v přírodě a první pomoc. Kéž by nás tohle učili už v Braďárně. No, a jak se tam vlastně všichni máte? Psal Neville, že se do školy vrátil i Malfoy – nezkouší na tebe žádné sviňárny, že ne? A nepřeháníš to moc s učením, viď? Harry slyšel od Ginny, že ses v podstatě přestěhovala do knihovny. Vem si někdy učení třeba k jezeru, dobře? Nemůžu se dočkat Vánoc, až tě uvidím – a políbím. A možná něco víc? Myslím na tebe každou noc, na nás dva spolu.

Ron

Hermiona pergamen s těžkým povzdechem odložila. Od července v jeho dopisech přibýval počet náznaků, z nichž se cítila nesvá. A z toho pocitu se cítila nesvá ještě více. Bylo zřejmé, že Ginny má s Harrym intimní vztah, kterému byla zcela oddána, a že jí přítel zoufale chybí. Do kalendáře postupně kreslila velké červené křížky, aby viděla, kolik dní zbývá do Vánoc, kdy budou opět spolu.

Hermionin kalendář také obsahoval velké červené křížky – označující dny, které zbývají do zkoušek OVCE. Z Ronových dopisů se jí netřepetalo srdce a upřímně řečeno, z jeho polibků taky ne. Možná byl Harry prostě nadanější? V líbání i psaní dopisů? Bude se muset Ginny zeptat.

Co se Malfoye týče, ten se stal pouhým stínem svého dřívějšího já. Doslova. Byl tichý a uzavřený do sebe. Vůbec se nenaparoval ani nechvástal. Pokud se minuli na chodbě, pouze na ni kývl a nic víc. S Goylem trávil v knihovně stejné množství času jako ona. Domnívala se, že pomáhá pomalejšímu kamarádovi plnit úkoly. Byly chvíle, kdy vzhlédl, zachytil její pohled a oči se mu naplnily bolestí a lítostí, než je zase odvrátil. Všichni se po válce změnili a měnili se i nadále.

Pohled jí klesl ke krabici s runami. Někteří více než jiní. Za své největší selhání považovala to, že se jí nepodařilo zachránit profesora Snapea. Tolik toho pro všechny udělal, hlavně pro Harryho, a oni mu nakonec ošklivě ukřivdili. I kdyby byl skutečně zlý, takovou smrt si nezasloužil. Když už šla navštívit madame Pomfreyovou, aby ji poprosila o lektvar bezesného spánku, bylo to pokaždé proto, že se jí zdála noční můra složená z posledních vzpomínek na Chroptící chýši.

Ze zamyšlení ji vytrhl příchod Ginny, která si tiskla k hrudi psaní. Přešla ke své posteli, rozplácla se na ni, rozevřela pergamen a dychtivýma očima zhltla každé slovo. Když skončila, překulila se na záda a dramaticky vzdychla.

„Ještě devadesát šest dní!“ zaúpěla.

Hermiona vstala od stolu a dloubla do melancholické kamarádky, aby se pošoupla. „Pěkný dopis?“ zeptala se.

Ginny beze slov přikývla.

„Je Harry dobrý v líbání, Gin?“ zamumlala Hermiona.

„Nejlepší.“ Ginny stvrdila svou odpověď dalším přikývnutím. „Pokaždé se mi kroutí palce u nohou.“

„Aha.“ Hermiona se chtěla zvednout, ale Ginny ji chytila za zápěstí.

„Žádné kroucení palců?“ zeptala se jemně a přitáhla ji za ruku zpátky na postel.

„Ne,“ přiznala Hermiona s pohledem upřeným k závěsům.

„S Michaelem jsem to měla stejně,“ svěřila se Ginny a namotala si pramen vlasů kolem prstu. „Nejdřív jsem myslela, že se zlepšíme s praxí. Ale s Deanem to pak nebylo o moc lepší.“

„Hum,“ zamumlala Hermiona nepřítomně.

Ginny do ní drcla kolenem, aby získala plnou pozornost. „Uvědomila jsem si, že takové kouzlo jen tak s někým nenajdeš.“

„Myslela jsem si, že Ron není jen tak někdo,“ odpověděla, zvedla se z kamarádčiny postele a sedla si ke svému stolu.

„Není to jen tak někdo,“ prohlásila Ginny pevně. „Ale nejlepší kamarád nemusí být nutně dobrý milenec.“

Hermiona pokrčila rameny. „Mám v sobě část, která se s tím vším chce spokojit. Čím dřív se můj život posune vpřed, tím dřív můžu zapomenout na válku.“

V myšlenkách viděla tělo profesora Snapea ležící na té ohavné, zaprášené podlaze v potoku vlastní krve. Proč pro něho nic neudělala? Přestože k ní choval zjevný odpor, pomohl jí, když měla nehodu s mnoholičným lektvarem a také když zkameněla.

„Jenže tak to nefunguje,“ řekla Ginny starostlivě a posadila se čelem k provinilé a sklíčené kamarádce. Co se jen honilo tou geniální, ale tvrdohlavou hlavou?

„Já vím,“ povzdechla si Hermiona. „Navíc toho chci v životě tolik dokázat. Ve skutečnosti nejsem připravená na vážný vztah.“

Nepřítomně otevřela krabici se záznamy a vytáhla náhodný svitek. Zima, 1993. Souhrn informací o profesoru Snapeovi. Co by asi řekl o ukvapených rozhodnutích? O spokojení se s málem místo boje o víc? Trpce se pousmála. Jistě by to bylo něco uštěpačného a velice trefného.

Téměř nic si nepřála víc, než aby zde byl a mohl to vyslovit.

autor: pokeystar

beta: bluestocking

překlad: LadyF

český betaread: arabeska

*

URL:

kapitola 25

dopis