Preklady fanfiction Harryho Pottera

Birthday Wishes

originál: https://www.fanfiction.net/s/7912994/1/Birthday-Wishes

autor: Dragonclaw11

překlad: arabeska

Autorem příběhu je Dragonclaw11, která nereagovala na žádost o překlad. Duševní vlastnictví patří JKR a pánům Medkům. Překlad nevznikl za účelem finančního zisku.

Pobertové

humor

500 slov

přístupné 13+

PP: Remusovy narozeniny. No... to by nebyli Pobertové, aby to z něj nevypáčili. Všechno nejlepší!

„Co sis přál, Remusi?“

Remus zamrkal, když jistý Poberta hlučně porušil jeho zářnou chvíli.

„Zmlkni, Siriusi,“ sykla Lily a zlehka jej nakopla do holeně. Potom mile pohlédla na Remuse. „To nic, Remusi, nemusíš toho šaška poslouchat.“

„Hej!“

Remus si Siriuse vůbec nevšímal.

„Já vím, Lily, je mi úplně putna.“

„Hej! Zmlkni, Remusi.“

„A ty sklapni, Siriusi,“ zakročil James s úsměvem na tváři. „Má pravdu, vůbec tě neposlouchá. Ale za to poslouchá mě.“ A obrátil se na Remuse: „Co sis přál, Náměsíčníku?“

Tím si James vysloužil od Lily pohlavek a od Remuse úsměv.

„Nepovím.“

James pokrčil rameny. „No jo no, zkusil jsem to.“

„Ale ne dost.“ Sirius se otočil na vlkodlačího přítele: „Náměsíčníku! Mluv!“

Remus protočil očima. „Sklapni. A ne, neřeknu ti to.“

Sirius nasadil pobouřený výraz a na moment vypadal opravdu vytočeně. Potom se však nečekaně zazubil a zastříhal obočím. „Ohó, nezachtělo se ti náhodou společnosti nějaké přátelské dámy?“

Remus protočil očima a James se uchechtl. „Lily je přece dost přátelská.“

„Jo, ale stěží je to dáma.“ Tím si Sirius získal další pohlavek.

„Nechodím s ní.“

„Jo, takže spíš upřednostňuješ termín sexuální partnerka?“

„Je to přátelská dáma, Siriusi. A ne, nepřál jsem si společnost přátelské dámy.“

Sirius zmateně svraštil obočí. „Knírek?“

„Ne! Šílíš? Počkej, Lily, na tohle neodpovídej.“

Sirius střelil pohledem po Lily, která jen pokrčila rameny a usmála se na něj.

„Fajn. Ehm… a nepřál sis náhodou ponožky, že ne?“

„Děláš si ze mě…“

„Ne, ne, ha, mám to! Chceš se stát mnou!“

„…“

„…“

„…“

„Hej, no tak, proč je najednou takové ticho? Dává to přece perfektní smysl!“

„Tichošlápku,“ povzdychl si James a položil mu ruku na rameno. „Vím, že je tvoje ego poněkud zbytnělé a že ti takhle na konci sedmého ročníku dochází zásoba vtípků, ale klidni hormon, ano?“

„Drž zobák, Dvanácteráku,“ zamumlal Sirius, a když se opět otočil na Remuse, otázal se: „Čokoládu? Přál sis čokoládu?“

„Ale no tak, Remusi,“ odfrkla si Lily. „Proč by měl Remus chtít zrovna čokoládu?“

„Ne ledajakou čokoládu,“ upřesnil Sirius. „Ale čokoládu.“

„Stejně tak, nemá k tomu důvod.“ Lily se obrátila k vlkodlakovi. „Že, Remusi?“