Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Izolace

Kapitola 14 - Chtíč

Izolace
Vložené: arabeska - 05.06. 2015 Téma: Izolace
arabeska nám napísal:

Chapter 14: Crave

originálhttps://www.fanfiction.net/s/6291747/14/

autor: Bex-chan

překlad: arabeska

beta: Aiden, Violeta

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Ne,“ zavrtěla Tonksová hlavou. „V dopise, který kluci poslali Remusovi, žádné podrobnosti nebyly, ale záleží na tom vůbec? Hlavně že je zničený.“

Asi nezáleží,“ souhlasila Hermiona nepřítomně. „Jenom bych chtěla pomoct ještě víc, a kdybych věděla, jak zničili ten medailon, možná bych-“

Vedeš si skvěle,“ ujistila ji. „Všechno šlape; ministerstvo se drží a byl zničen další viteál. Nechápej mě špatně, mohli bychom si vést lépe-“

Mnohem lépe,“ povzdychla si a prsty si pročísla kudrny, aby jí nepadaly do tváře. „Měla jsem jít s nimi-“

Tvé schopnosti teď nejvíc potřebuje McGonagallová v Bradavicích,“ řekla Tonksová. „Klukům se daří a Řád chtěl mít jednoho z vás někde v dosahu.“

Já vím,“ zamračila se unaveně a protřela si oči. „Jenom netuším, jak jsem užitečná tady. Zdá se, že jediné, co dělám, je organizování vánočního plesu a dalších prefektských zbytečností.“

Nemůžeš vinit McGonagallovou za to, že se v lidech snaží udržovat jiskru veselí.“ Starší čarodějka pokrčila rameny. „Vánoční ples by sis mohla užít. Říkala jsi mi, jak se ti líbil ples ve čtvrtém ročníku. Je tentokrát opět na obzoru pozvání od nějakého slavného Bulhara?

Hermiona cítila, jak se jí po tváři rozlévá úsměv. „Ne, žádní Bulhaři,“ zamumlala. „Michael se zeptal, jestli bych s ním šla.“

Kdo je Michael?“

Michael Corner,“ upřesnila a zamyšleně našpulila rty. „Ale myslím, že to vytáhl jen proto, že jsme prefekti. Aspoň doufám, že je to tak.“

Proč?“ zeptala se Tonksová a zvedla obočí. „Je to idiot?“

Ne, je docela milý,“ řekla Hermiona. „Já jenom-“

Líbí se ti někdo jiný.“

Draco…

Hermionina hlava vystřelila vzhůru a s divokýma očima a panikou rostoucí v hrudi studovala její výraz. „C-cože?“ vykoktala. „Co tím myslíš?“

Ron,“ zazubila se čarodějka vědoucně. „Všichni jsme si všimli, jak jste se k sobě na svatbě měli, a navíc jsi mi řekla, že ho máš ráda.“

Aha, Ron,“ vydechla Hermiona a na moment se odmlčela, aby vstřebala vlnu úlevy. „A-ano, jistě.“

Jsi v pořádku, Hermiono?“ otázala se Tonksová ustaraně.

Naprosto,“ zamručela nejistě. „Moc jsem se nevyspala. Nikdy se nevyspím v cizí posteli.“

Vlastně to nebyla lež, většinu noci sice byla vzhůru, ale vrzající matrace měla s její neschopností upadnout do říše snů jen pramálo společného. Až dlouho do rána hypnotizovala hodinky a čekala, téměř doufala, až se ozve signál. Bylo… znervózňující, že ležela v posteli a věděla, že v sousedním pokoji chybí on. A kolem něj se jí myšlenky točily od západu do úsvitu.

Tonksová byla celou dobu jen na druhé straně dveří, ale ona se stejně cítila sama a celou dobu přemítala, jak se Draco vypořádává s osamělou nocí v nebelvírské věži. Po tom posledním incidentu, kdy zůstala u Ginny a on se pokusil o útěk… něco očekávala, ale když její hodinky mlčely, evidentně na tom byl dobře. Dělalo jí to trochu starosti.

Když skončilo vyučování, uvažovala, že se zastaví v komnatách a zkontroluje ho, ale při vzpomínce na zmařený pokus o polibek si to rozmyslela. Po obědě a procházce po Prasinkách – kde se začínaly blyštit první známky Vánoc – s Tonksovou důkladně probraly válku, a ne jen tu, avšak Hermioniny myšlenky stále utíkaly k Dracovi.

Nejsem s Ronem, víš,“ řekla Tonksové se stopou obrany v hlase. „Jsme jen přátelé.“

Bystrozorka stáhla obočí. „Nelíbí se ti? Myslela jsem-“

Já si to taky myslela,“ přiznala. „Ale myslím, že je nám lépe jako přátelům. Nemám ho… ráda tak, jak bych měla.“

Tonksová se zahihňala a láskyplně ji poplácala po zádech. „Nikdo tě nenutí k Ronovi něco cítit, Hermiono. Pokud necítíš, tak necítíš.“

Vás s Remusem… hodně vás kritizovali, když jste se poprvé dali dohromady?“ zeptala se opatrně. „Kvůli věkovému rozdílu?“

Hodně lidí zbrkle soudilo,“ řekla Tonksová zamyšleně. „Víc to dělalo starosti Remusovi než mně, ale ano, prošli jsme si pár rozepřemi kvůli těm vlezlým blbcům, kteří neměli co jiného na práci, než se do nás navážet.“

Měla jsi někdy o svých citech pochybnosti?“

Tonksová si povzdychla a ztracená v myšlenkách si poklepala prsty po koleni. „Věděla jsem, že si lidé budou myslet, že to není normální,“ přiznala po chvíli. „A pravděpodobně by bylo jednodušší být s někým v mém věku, ale takhle to nefunguje, nemůžeš si vybírat. Prostě se to stane.“

Hermiona naklonila hlavu a něžně se na ni usmála. „Stálo to za to?“ zeptala se. „Ty odmítavé pohledy a-“

No sakra že stálo!“ zvolala. „Podívej, uprostřed války a s dítětem na cestě jsou drby londýnských idiotů to poslední, co tě zajímá. Navíc, kdybych ignorovala city k Remusovi, do konce života bych toho litovala.“

Brunetka si skousla ret a uvážlivě zamručela. „Čas je asi příliš cenný, když může druhý den nastat konec světa.“

To je trochu pesimistické.“ Tonksová na ni přátelsky mrkla. „Ale ano, život je příliš krátký. Máš někoho vyhlédnutého, Hermiono? Bojíš se, že ho kluci neschválí?“

Hermioně zacukal ret. „Tak nějak.“

Znám ho?“

Je to tvůj bratranec.

Ne,“ zavrtěla hlavou. „Je… je od nás z ročníku, ale Harry s Ronem ho nemají příliš v lásce.“ Což nebyla lež.

Dostanou se přes to,“ ujistila ji Tonksová a zamítavě mávla rukou. „Tak jaký je?“

Hermiona se odmlčela, aby si srovnala myšlenky v hlavě. Tonksová kolem sebe šířila tu důvěryhodnost, kvůli které jí často vyzvonila všechna tajemství, a ona si nyní potřebovala dávat pozor, kolik toho vyzradí.

Je to hajzl,“ začala otevřeně a povšimla si pobaveného záblesku v jejích očích. „Je nepoučitelný, komplikovaný a absolutně v ničem mě neposlouchá-“

To je typické pro většinu mužů.“

Je neurvalý,“ pokračovala Hermiona vztekle. „Arogantní, krutý a chladný-“

Také docela běžné-“

A někdy mě tak vytáčí, že bych ho nejraději zaškrtila nebo proklela na jiný podělaný kontinent!“

Tonksová si odkašlala, aby zamaskovala smích, a chápavě se na druhou čarodějku zaculila. „Ale?“

Hermiona polkla a ucítila, jak ji v očích štípou slzy. „Ale je krásný,“ zašeptala smutně. „Naprosto zničený a vyloženě příšerný, ale něco na něm mi prostě připadá krásné. Neumím to úplně vysvětlit.“

Bylo tak zvláštní a nádherné vyslovit to nahlas a před někým jiným, ale samozřejmě že opomenula všechny temnější detaily, které se jí a jejího zmijozelského spolubydlícího týkaly. Tonksová, která byla jako její starší sestra, ji účastně pozorovala a nadmíru spokojená s Hermioniným doznáním si zastrčila pár pramenů fialových vlasů za ucho.

Kdybys jen věděla…

Víš, co k tobě cítí?“

Hermiona se zamračila a sklopila hlavu. „Říká, že mě nenávidí-“

A už jste se políbili?“ přitlačila Tonksová zlehka na pilu.

Cítila, jak se jí po tvářích šíří horko. „Párkrát,“ broukla tiše. „Ale bylo to… impulzivní a ne moc dlouhé-“

Kdo políbil koho?“

No,“ zaváhala, „já… poprvé jsem to začala já, ale on mě od té doby políbil dvakrát.“

Tvář Tonksové se roztáhla hravým úsměvem. „To zní slibně.“

Ne,“ zklamaně nakrčila nos. „Je to složitější. Posledně, kdy jsem se o to pokusila já, mě odstrčil. A ani nevím, jestli ho mám vůbec ráda. Prostě… je v tom něco, co…“

Hlas se jí vytratil a Tonksová na ni konejšivě kývla. „Do toho,“ pobídla ji. „Víš, že mi můžeš říct cokoliv.“

Něco… co bolí,“ dokončila větu a hlas se jí zadrhl. „Má kolem sebe ten… ochranný štít a já si nejsem jistá, jestli se skrz něj dokážu dostat až k němu. Snažím se, ale pokaždé, když mám pocit, že jsem někam dospěla… vždycky to zničí a nevím, jestli mám ještě sílu se snažit-“

Hermiono-“

Pořád v něm vidím ty záblesky slušného člověka,“ pokračovala, i když se jí po tváři rozeběhla první slza. „A myslím, že to je to, co mě k němu táhne… ale-“

Hermiono,“ přerušila ji znovu Tonksová. „Bude to v pohodě. Zní to, jako by byl jenom zmatený. On si to srovná.“

Ale co když-“

Prostě dělej to, co cítíš, že je správné,“ poradila jí rozvážně a Hermiona si vzpomněla, že něco podobného říkala Dracovi. „Dala by sis před spaním čaj?“

Nedaly bychom si místo toho horkou čokoládu?“

*

Draco seděl jako kupa pomačkaného oblečení na chladné podlaze a nepřítomně si pohrával se zbytky těžítka od Grangerové. Nešikovně sáhl po střepu a sykl, když mu po prstu stekla jedna rubínová kapka. Kriticky zkoumal svoji krev a po páteři mu přejel dotěrný mráz, když si vzpomněl na ten den v koupelně, kdy byl svědkem mnohem většího množství krve, a ne jen té své.

Grangerové krev byla úplně stejná.

To uvědomění přinášelo zatracení a on ho vinil za každou složitou situaci, která se stala, a za ta zjevení, která ho v její nepřítomnosti sužovala. Zničující na tom byl ten fakt, že Grangerová měla všechny vlastnosti, které obdivoval. Inteligenci, důvtip, sílu a něco, co nedokázal tak úplně popsat. Byla zkrátka… dobrá.

Kdybych byla čistokrevná, ale úplně stejná jako teď, popřel bys tak rychle, co se ráno stalo?

Mozek mu zaplavila její slova už ve chvíli, kdy odešla; v mysli se mu rozléhala každá věta, kvůli které kdy začal zpochybňovat svoje předsudky, ale on se stále pevně držel chatrné ozvěny zvyklostí své rodiny. Co mu kdysi připadalo tak samozřejmé a správné, bylo nyní vrtkavé a nejasné. Rád by hodil všechnu vinu na ni, ale nedokázal to, takže došel k závěru, že v jeho víře jsou trhliny. Což ničemu nepomohlo.

Jsi člověk, Draco, a udělal jsi pár chyb, ale za to tě nemůžu nenávidět.

Pevně zavřel oči. Chyby… Astronomická věž. Kdyby si byl tak jistý, že jsou Voldemortovy zásady správné, nepochybně by pro něj bylo snazší ten úkol splnit. Možná už tehdy začal všechno zpochybňovat…

Jsou to jen nálepky, víš. Zmijozel, nebelvír. Čistokrevný a mudlorozený. Nepředurčují, jak máme žít svoje životy.

Pro ni bylo jednoduché to říct. Jeho neblaze proslulé jméno však provázela určitá očekávání a ona si nedovedla představit ten tlak, pod kterým žil. Potter jí určitě řekl všechno o jeho loňském zhroucení v umývárnách, ale to byl jen úlomek z masy celého jeho zmatku. Byly časy, kdy seslal všechna tlumící kouzla, která znal, a křičel a řval, div mu to neroztrhalo plíce. Blaise a Pansy byli svědky několika jeho slabších momentů, ale nikdo nebyl u jeho opravdových výbuchů zoufalství. Dokonce i před tím, než mu svěřili tu úlohu, Draco často zíral na svůj odraz v zrcadle a uvažoval, jestli mu tenhle život plný nenávisti vyhovuje.

Proč musíš hrát to divadýlko, když já jsem ta jediná, kdo tě vidí?

Protože kdyby to nedělal, co jiného by zbylo? Přišel by o majetek, o magii, o pověst. Kdyby se zřekl toho, pro co byl vychován, nic by mu nezůstalo.

Někteří se změnit nemůžou, Grangerová-

Ale ty ano…

Do prdele…“ zaúpěl sám pro sebe a tvář mu klesla do dlaní.

Tys mě požádal, abych zůstala. Sama… Sama jsem chtěla zůstat.

Nikdy nikoho takhle nepolíbil. Bylo to jako výbuch vzpoury, díky kterému se cítil volný a nespoutaný. Uvědomoval si, koho líbá a že by se jí vůbec neměl dotýkat, ale v tu chvíli mu to mohlo být u prdele. A po důkladnějším zvážení mu to taky u prdele bylo. A teď tady nebyl nikdo, kdo by mu vynadal, aby činil vlastní rozhodnutí a řídil se jen podle toho, co cítil…

Udělej to, co považuješ za správné.

Příliš nebezpečné, ale nakonec příliš lákavé.

Žalostnou pravdou bylo, že mu chyběla, a ne jen kvůli rozptýlení. Chyběla mu jako člověk. Její hlas, její rozmary, její oheň… zkrátka všechno. Vrátí se zítra, ačkoliv nevěděl kdy. Mohlo to být dost dobře brzy ráno, takže jeho rozhodnutí spát znovu u ní v posteli by bylo celkem riskantní a pro jeho pýchu by to znamenalo jen další zničující ránu.

Ale cítil, že je to správné.

*

Tonksová odešla v osm a Hermioně se podařilo vrátit do školy ještě předtím, než se probudili a vyšourali studenti zlenivělí víkendem. Byla tak nervózní, že si do krve rozkousala ret, což skončilo krátkou oklikou v prefektské koupelně, kde si ránu vyléčila. Pravděpodobně jen oddalovala nevyhnutelné, ale strávila dobrých pár minut zíráním do zrcadla a pokusy vykonstruovat strategii, jak se po svém posledním trapném výstupu postavit Dracovi.

Usoudila, že už to odkládá dost dlouho, a vydala se do svých komnat. Zaváhala, než se zhluboka nadechla a zamumlala správné heslo. Vklouzla dovnitř s úmyslem být tak tichá, jak jen dokáže, ale průvan jí zabouchl dveře za zády.

Do háje…

Ztuhla, když zaslechla šourání z druhého konce obýváku, ale znělo to zvláštně, jako by to vycházelo z její ložnice. Ještě než jí ta myšlenka vyvstala na mysli, její dveře se rozrazily a na prahu se objevil zmijozel, jenž vyhlížel velice náruživě. Draco se evidentně právě probudil, vlasy měl uličnicky rozcuchané a oděný byl jen v nátělníku a volných pyžamových kalhotách, ale její srdce se zastavilo kvůli tomu odhodlanému a téměř divokému lesku v jeho očích.

Na moment setrval mezi zárubněmi a upřeně se na ni díval, jako by si nebyl úplně jistý, jestli tam opravdu je. Hermiona se probrala z transu a polil ji vztek, právě když se k ní rozhodně vydal.

Byl jsi v MOJÍ ložnici?“

Ano,“ vyštěkl a prodloužil kroky, aby jejich vzdálenost překonal ještě rychleji.

Jak ses ksakru dostal-“

Draco ji přerušil. Popadl její tvář do dlaní a zajal její rty v zoufalém polibku. Roztřeseně jí vydechl do úst a bylo mu jedno, že ztuhle stála a nijak nereagovala, jen poslouchal vlastní instinkt. Odtáhl se, ale držel ji pevně u sebe a vychutnával si šimrání jejího dechu na bradě. Zaťal čelist a s pevně zavřenýma očima se připravoval na odmítnutí a rozhořčení, jenže ona jen naklonila hlavu a přitiskla se k němu blíž.

Její gesto bylo plaché, ale jemu stačilo jako pobídnutí k tomu, aby ji tvrdě přirazil ke dveřím a polkl její překvapený výdech. Zběsile a divoce se přisál k jejím prahnoucím rtům. Držela s ním krok a nervozita se rozptýlila, když mu se stejnou vášní začala polibek oplácet a chvějící se prsty mu zaryla do paží. Jeho ruce vyrazily k jejím lícním kostem a do tmavě hnědých kudrn a vymámily z ní zasténání, z něhož mu zaškubalo ve rtu.

Přitiskl se k ní, jak jen dokázal, prsty sjely po jejím krku, ramenou a žebrech, až se majetnicky usadily na bocích. Zavrčel, když mu nehty pročísla vlasy a objevila citlivé místo na krční páteři, odkud se mu tělem šířilo báječné chvění. Mezi polibky se střetávaly jejich horké výdechy a Draco zjistil, že potřebuje víc. Zoufale potřebuje víc.

Odtrhl se od jejích úst a sklouzl rty ke krku příjemně překvapen , když zaklonila hlavu a blaženě vzdychla. Sevření na jeho nadloktích zesílilo, jakmile zavadil o to místo u jejího ucha, kde mu pod jazykem dráždivě zběsile tepala krev.

Zastav mě,“ zamumlal stěží slyšitelně do její pokožky.

Hermiona těžce polkla, ale nevydechla ani slovo, aby jejich kontakt přerušila. Příliš se ztratila v tempu vášně, která jí byla tolik cizí. Nejasně si uvědomovala, že jí rozepíná hábit, ale myšlenka ho zastavit se stala jen vzdáleným šepotem vzadu v mysli. Slyšela, jak kus obleční dopadl na zem, a vzápětí Draco zvedl hlavu, aby ji znovu uvěznil v polibku, a jeho ruce jí vklouzly pod svetr. Dlaně jí klesly k jeho hrudníku a zvědavě se rozběhly přes klíční kosti k šíji.

Zastav mě,“ zasyčel, tentokrát naléhavěji, a putoval rty po její čelisti.

Jeho ruce se kradly výš, dokud palci nenarazil na spodní lem bavlněné podprsenky. Ona mu nehty přejela po břiše, až ucítil, jak tvrdne, když sjela ještě níž. Tehdy jej plnou silou uhodila realita.

ZASTAV MĚ!“ zařval a odtrhl se od ní tak horečně, až přistál na podlaze pár kroků od ní.

Hermioně se roztřásly končetiny a s očima úzkostně upřenýma na Draca neohrabaně sjela po dveřích za zem. Vypadal zlomeně a zbitě, jako by čerpal všechnu energii, jež mu ještě zbývala, aby si zabránil znovu se jí dotknout. Pomalu zvedl hlavu a jejich pohledy se střetly, oba šokovaní a vyplašení.

Proč jsi mě nezastavila?“ zavrčel obviňujícím tónem. „Jsi do prdele blbá, Grangerová? Myslíš, že je tohle normální?“

Třásla se. „Nemy-“

Máš vůbec ponětí, co se mnou tohle místo dělá?“ zeptal se chladně. „Co se mnou děláš ty?“

Draco, prosím-“

PODÍVEJ SE NA MĚ!“ zahřměl. „Já tohle zkurveně NIKDY nedělám! Netoužím tak zoufale po jednom zašoustání, abych sáhl po šmejdské panně-“

Neodvažuj se mi tak říkat!“ varovala ho rozezleně.

Jak přesně?“ vypálil. „Říkáš, že se ti někdo vážně dostal mezi nohy?“ Hermiona sebou cukla, ale mlčela a Draco cítil, jak ho do žaludku tvrdě udeřila žárlivost. „Nech mě hádat,“ ušklíbl se temně. „Weasley?“

Do toho ti nic není!“

TEĎ UŽ JE!“

Proč?“ odsekla statečně a narovnala se v ramenou. „Docela jasně jsi dal najevo, že tahle… chyba byl jen pokus o jedno zašoustání!“

Při jejích slovech znejistěl, ale jeho úšklebek byl zkřivený stále stejně. „Cos ksakru čekala, Grangerová? Že přijmu všechny ty sračky o mudlovských šmejdech?“

Vím, že některé jsi přijal,“ prohlásila pevně. „Ty to víš taky-“

Proč bych se měl do prdele měnit, abys ty byla klidná-“

Nejde o to, aby ses změnil!“ hádala se hlasitě, příliš rozzuřená, než aby plakala. „Jde o to, aby ses našel!“

Neplýtvej na mě těmi nebelvírskými hovadinami-“

Byl jsi někdy šťastný, Draco?“ zeptala se ho nadějně a opatrně se k němu přisunula blíž. „Už ses někdy cítil spokojený se svým životem nebo jsi udělal něco, co jsi cítil, že je správné?“

Zaváhal a probíral se roztříštěnými vzpomínkami ve snaze najít jednu, která by vyhovovala jejímu popisu. Jediná chvíle, kdy si vybavoval pocit klidu, byla v tu noc, kdy mu usnula v klíně, a možná právě před minutou, kdy se topil v její chuti, ale před tím… samá temnota. Jen nenávist k jejímu druhu, která jakékoliv štěstí znemožňovala.

Podívej se mi do očí,“ pobídla ho tiše a usadila se po jeho boku. „A řekni mi, že pořád bezvýhradně věříš, že jsou mudlorození podřadní. Že já jsem odporná.“

Otevřel ústa, aby spustil znechucený a opovržlivý křik, ale nedokázal to. Salazar věděl, že chtěl, ale ona vypadala příliš dokonale na to, aby dokonce jen předstíral, že je špinavá. S těmi opuchlými rty a nádherně rozcuchanými vlasy.

Ne, nedokázal to.

Nech mě být,“ zabručel místo toho a doufal, že zní aspoň vzdáleně výhružně, i když o tom ve skutečnosti pochyboval. Naklonila se a položila mu dlaň na rameno a to mravenčení v něm až příliš evokovalo předchozí chvíle. „Nedotýkej se mě.“

Neochotně odtáhla ruku. „L-líbí se ti… mě líbat, Draco?“ Stísněně se zajíkla.

Ano…

Zeptej se mě, jestli se mi líbí zrazovat vlastní rodinu,“ opáčil ochraptěle. „Zeptej se mě, jestli bych to udělal, kdybych nebyl v tomhle pekle-“

Já tě líbám ráda,“ přiznala zbrkle a šeptem. „Ale… tolik mě unavuje snažit se tě přesvědčit, že nejsem někdo, koho bys měl nenávidět.“

Co ode mě chceš, Grangerová?“ zeptal se.

Nic víc, než co mi můžeš dát,“ řekla něžně. „Ale chci, abys přestal předstírat a aspoň jednou udělal to, co cítíš, že je správné-“

Jak bys, kurva, mohla vědět, co cítím, že je pro mě správné?“ osopil se na ni. „Myslíš, že pár blbých polibků smaže všechno, co si myslím o tobě a tvém druhu?“

Smutně vydechla. „Ty a já-“

Ty a já nic neznamená!“ protestoval dopáleně. „Řekl jsem ti to! Jasně si potřebuju zašoustat už dost zoufale na to, abych-“

Aby ses snížil k tomu, že se dotkneš mudlovské šmejdky,“ dořekla za něj. „Víš, teď sebou pokaždé trhneš, když to vyslovíš.“

Znejistěl. „Ne, nikdy-“

Ano, pokaždé.“

Něco v jejím přesvědčení znovu rozvířilo to horko v jeho nitru, a než se dokázal zarazit, prakticky se na ni vrhl, aby ji znovu políbil. Neukojené dozvuky po posledním násilném přerušení ho surově sžíraly, ale tentokrát se dokázal zarazit dřív, než se znovu nechal unést. S hlasitým stenem se od ní odtrhl, opřel se čelem o to její a hlasitě a nepravidelně oddychoval ve snaze bojovat proti vlastnímu chtíči. Zašel příliš daleko.

Hermiona s bolestí v hrudi studovala jeho rozrušený výraz. Přála si, aby byla trpělivá a chápavá, ale uvažovala, kolik času mu je ještě schopná dát. Spolkla uzlíček nervů a rozhodla se dát mu konečnou šanci zachránit situaci, i kdyby to znamenalo obětovat ve prospěch Smrtijeda další část své slábnoucí důstojnosti. Merlin jí pomáhej.

Draco,“ zamumlala se zatajeným dechem. „Podívej se na mě.“ Rozevřel oči a vyčerpaně ji sledoval, když mu položila utišující dlaň na tvář. „Bude to v pořádku,“ řekla mu. „Já vím, že to je-“

Nemáš do prdele ani ponětí,“ vysoukal ze sebe, znovu se od ní odtáhl a vyškrábal se na nohy. „Nedokážeš si ani na zlomek vteřiny představit, co mi tohle místo dělá s rozumem!“

Draco-“

Říkám ti, Grangerová, že nic z tohohle se už nikdy nestane,“ slíbil a jeho slova byla natolik uvážlivá a rázná, až zjistila, že jim věří. „Skončili jsme-“

Ano, skončili,“ odvětila, vytáhla se na nohy a vzpurně narovnala záda. Pohár přetekl. „Tohle už odmítám! Nezasloužím si, abys se mnou takhle zacházel! Dělej si, co do prdele chceš, protože já na tebe kašlu!“

Konečně!“ zvolal. „Pochopila to! No, jsem rád, že ses konečně rozhodla posbírat zbytky rozumu. Přijmi to tak, jak to je, Grangerová – já si chci zašoustat a ty jsi jediná možnost-“

Táhni ode mě!“ zařvala a ze zadní kapsy vytáhla hůlku. Cítila, jak jí slzí oči, a odmítala, aby ji viděl rozpadat se na kousky. „Hned!“

Na chvíli se nechtěl vzdát; rozlíceným pohledem těkal mezi její tváří a hůlkou, potom se však otočil a zmizel ve své ložnici. Čarodějka se prudce chvěla a hrudník jí ztěžkl, když se snažila sebrat aspoň zdání kontroly, ale to se ukázalo zhola nemožným. Dokázala přiškrceně seslat tlumící kouzlo, než se zhroutila na podlahu a rozkašlala se srdcervoucími vzlyky. Dospěla do stádia, kdy jí téměř hořely plíce, ale navzdory fyzické bolesti, která jí spalovala hruď, nedokázala přestat.

Nemělo by ji to trýznit. Koneckonců, už tolikrát zažila jeho kruté chování. Ale ten polibek…

Byl ošidný. Vtáhl ji do klamného zdání příslibu, který ji donutil, aby před ním odhalila celou duši, a on na ni jen naplival. Cítila se podvedená a zneužitá a nejhorší na tom bylo, že neměla ponětí, v jakém momentu by ho zastavila. Kdyby ho vůbec zastavila.

Do pekla v nebelvírskou houževnatostí. Vzdala to.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Reader14 - 25.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Reader14 - 25.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: mami - 07.09. 2016
Túto poviedku napísala úžasne a preklad je neskutočný. Ďakujem za zážitok.

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: silrien - 12.10. 2015
Chudák Hermiona. Tohle muselo strašně bolet. Dík za nádherný překlad.

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: leelee - 22.07. 2015
Děkuju :-D

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: KatherineKeiko - 15.06. 2015
překrásná kapitolka prosím kdy bude další?

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: grepik03 - 10.06. 2015
Moc děkuji za skvělý překlad teto povidky. Nemůžu se dočkat další kapitoly.

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: Gift - 09.06. 2015
Kdepak, Hermion. Ty to nevzdas, nesmis... Hmm... nadech-vydech. Je az neskutecne, jak se teto povidce pravidelne podari me zcela vtahnout do deje. O to vic jsem ted nervozni, ze si nepamatuji, jestli v uvodu bylo varovani, ze povidka skonci spatne, ale... ne, vydrzim to :-). Bylo to prekrasne cteni a ja ze nej moc a moc dekuji!

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: TaraFaith - 08.06. 2015
Já nevím co mám napsat. Z této kapitoly mám prostě tolik pocitů, že bych je nevypsala snad ani za den. Každopádně děkuji za skvělý překlad. Moc se těším na pokračování.

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: marci - 08.06. 2015
Páni, to byla nálož. Parádní kapitola! Tonksová je, zdá se, super baba v každé povídce :) Ale to, jak se vyvíjí vztah draca s Hermionou. to je TAK uvěřitelné! Krásný překlad, arabesko, díky!

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: denice - 07.06. 2015
Draco tak strašně moc bojuje - chtěl by, aby ho Hermiona odehnala, protože sám už v duši ví, že on od ní odejít nedokáže (je pěkné, jak si lže do kapsy, že se jedná jen o pofidérní fyzickou přitažlivost), ale obávám se, že už s tímto přístupem dlouho nevystačí. Velmi se mi líbil rozhovor s Tonksovou. Vážně bych si přála, aby něco tušila, ale asi to tak není. Moc bych chtěla, aby se jí Hermiona svěřila, ale to by asi bylo sebevražedné, Tonksová by se jistě svěřila minimálně manželovi a špatně by to dopadlo... Díky.

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: Zuzana - 06.06. 2015
Už to vyzeralo, že to Draco neustojí... ale má do kelu ten chlap sebaovládanie. Vychovali ho poriadne natvrdo, má chudák totálne vymytý mozoček. Myslela som, si, že všetko čo ho učili o mudlovských šmejdoch hodí za hlavu... no ale nestalo sa, tak si počkám :) Veľmi pekne ďakujem za preklad.

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: Meiki16121993 - 05.06. 2015
jajaj to je truhlík, tohle mu Hermiona jen tak neodpustí.....jsem zvědavá co s tím Draco provede :)

Re: Kapitola 14 - Chtíč Od: Lupina - 05.06. 2015
Já tušila, že toto bude obzvláště podařená povídka. A každá nová kapitola mi to potvrzuje. Autorka zdařile popisuje duševní pochody Draca i Hermiony. A ten překlad... To je prostě symfonie. Díky moc, arabesko, smekám klobouk!

Prehľad článkov k tejto téme:

Bex-chan: ( arabeska )18.02. 2020Počátek (epilog)
Bex-chan: ( arabeska )28.09. 2019Kapitola 48 - Úsilí
Bex-chan: ( arabeska )22.09. 2019Kapitola 47 - Moc
Bex-chan: ( arabeska )15.09. 2019Kapitola 46 - Smilování
Bex-chan: ( arabeska )08.09. 2019Kapitola 45 - Harry
Bex-chan: ( arabeska )01.09. 2019Kapitola 44 - Smrt
Bex-chan: ( arabeska )25.08. 2019Kapitola 43 - Pokraj
Bex-chan: ( arabeska )18.08. 2019Kapitola 42 - Vzplanutí
Bex-chan: ( arabeska )11.08. 2019Kapitola 41 - Snape
Bex-chan: ( arabeska )04.08. 2019Kapitola 40 - Boj
Bex-chan: ( arabeska )28.07. 2019Kapitola 39 - Tonutí
Bex-chan: ( arabeska )21.07. 2019Kapitola 38 - Znovu
Bex-chan: ( arabeska )14.07. 2019Kapitola 37 - Chyby
Bex-chan: ( arabeska )07.07. 2019Kapitola 36 - Hůlky
Bex-chan: ( arabeska )17.02. 2019Kapitola 35 - Voda
Bex-chan: ( arabeska )02.09. 2018Kapitola 34 - Spojenectví
Bex-chan: ( arabeska )05.08. 2018Kapitola 33 - Cejch
Bex-chan: ( arabeska )29.07. 2018Kapitola 32 - Puls
Bex-chan: ( arabeska )22.07. 2018Kapitola 31 - Krev
Bex-chan: ( arabeska )01.07. 2018Kapitola 30 - Tabu
Bex-chan: ( arabeska )03.02. 2018Kapitola 29 - Týdny
Bex-chan: ( arabeska )29.07. 2017Kapitola 28 - Anděl
Bex-chan: ( arabeska )18.07. 2017Kapitola 27 - Pravda
Bex-chan: ( arabeska )28.03. 2017Kapitola 26 - Duše
Bex-chan: ( arabeska )15.01. 2017Kapitola 25 - Míle
Bex-chan: ( arabeska )27.11. 2016Kapitola 24 - Hodiny
Bex-chan: ( arabeska )12.08. 2016Kapitola 23 - Předpeklí
Bex-chan: ( arabeska )08.08. 2016Kapitola 22 - Bouře
Bex-chan: ( arabeska )26.02. 2016Kapitola 21 - Jizvy
Bex-chan: ( arabeska )19.01. 2016Kapitola 20 - Slzy
Bex-chan: ( arabeska )10.01. 2016Kapitola 19 - Šeď
Bex-chan: ( arabeska )30.11. 2015Kapitola 18 - Dary
Bex-chan: ( arabeska )17.11. 2015Kapitola 17 - Hvězdy
Bex-chan: ( arabeska )06.09. 2015Kapitola 16 - Sníh
Bex-chan: ( arabeska )07.07. 2015Kapitola 15 - Střepy
Bex-chan: ( arabeska )05.06. 2015Kapitola 14 - Chtíč
Bex-chan: ( arabeska )12.05. 2015Kapitola 13 - Sám
Bex-chan: ( arabeska )04.05. 2015Kapitola 12 - Spánek
Bex-chan: ( arabeska )31.03. 2015Kapitola 11 - Pochyby
Bex-chan: ( arabeska )27.02. 2015Kapitola 10 - Chuť
Bex-chan: ( arabeska )13.02. 2015Kapitola 9 - Jed
Bex-chan: ( arabeska )10.01. 2015Kapitola 8 - Dotyk
Bex-chan: ( eryenie )23.11. 2014Kapitola 7 - Lidskost
Bex-chan: ( eryenie )03.10. 2014Kapitola 6 - Dlaždičky
Bex-chan: ( arabeska )11.09. 2014Kapitola 5 - Vůně
Bex-chan: ( arabeska )15.07. 2014Kapitola 4 - Skóre
Bex-chan: ( arabeska )02.06. 2014Kapitola 3 - Dveře
Bex-chan: ( arabeska )04.05. 2014Kapitola 2 - Úder
Bex-chan: ( arabeska )21.04. 2014Kapitola 1 - Útočiště
Bex-chan: ( arabeska )18.04. 2014Isolation - fanart
. Úvod k poviedkam: ( arabeska )14.04. 2014Úvod