Preklady fanfiction Harryho Pottera

10. ledna, 1:08

Moje hrbolatá a divně zavánějící postel

Milý Deníčku,

promiň, že tě budím tak brzo, ale ve vší upřímnosti, proč by mi na tom mělo záležet? Jsi jenom Deníček!

Páni, myslím, že magořím.

Ale než mě odvezou někam do blázince pro neviditelné děti s růžovými deníčky a kočkami, musím ti napsat, proč jsem vzhůru v tak brzkou hodinu. Dvojčata, co tu se mnou spí, právě vešla dovnitř a bavila se o legendárních hláškách. Což mě přivedlo k úvahám, že bych i já měl mít svoji vlastní legendární hlášku.

Problém je, že nemám ponětí, co prohlásit.

Nebo jestli by si někdo mojí krutopřísné legendární hlášky vůbec všiml.

O dvacet minut později

Milý Deníčku,

tak už mám „Tý brďo!“ a „Už dost!“ a „Fialová čokoládová opička!“

Jsem velmi nakloněn té poslední.

Kvůli Eugleně a jejímu otravnému mňoukání nemůžu znovu usnout. Dnes mám to velké rande s Chaney, takže bych se rád vyspal dorůžova.

Nejsem si úplně jistý, jestli je to zrovna „velké“ rande, ale řekla to Chaney.

No, radši zkusím usnout.

O deset vteřin později

Milý Deníčku,

výpary z mého nového účesu vážně smrdí, až je mi trochu na zvracení.

Řekl jsem Chaney, že ten divný puch je vedlejší efekt používání přehršle lektvarů na vlasy, ale ona na to, že to všechno ví a že to nevadí.

Věř mi, Deníčku, není radno hádat se se ženskou!

9:37

Snídaně ve Velké síni

Milý Deníčku,

kdyby tě zajímalo, proč mám tvář pokrytou ovesnými vločkami, je to z toho důvodu, že mi Al musel podruhé zabránit, abych padl hlavou do ovesné kaše.

Potřetí mě ale nechal.

Lily mi řekla, že ovesná kaše je dobrá na pleť, ale já se stejně cítím jako idiot.

10:12

Můj pokoj, s Chaney

(Ne, Deníčku, ve vší početnosti!)

Milý Deníčku,

shledávám velmi nevhodným, že holky můžou být v komnatách kluků, ale obráceně to nejde. Teď je to zvlášť úchylné, když je tu Chaney se mnou a vybírá mi oblečení.

Chaney: Proč máš v kufru ohryzek od jablka?

Já: Kdysi to bylo jablko.

Chaney chce, abych na jejím rande vypadal dobře, ale já se spíš cítím jako převlíkací panna. Také poukázala na můj problém s beďary a navrhla mi léčbu.

Chaney: Zkus citronovou šťávu! S mojí pletí dělá zázraky.

Hned jsem se jí zeptal, jestli má beďary, ale ona jen zčervenala a posbírala hadry.

O deset minut později

Milý Deníčku,

nikdy nepij citronovou šťávu!

O dalších deset minut později

Milý Deníčku,

Chaney mi ukázala, že si to mám napatlat na obličej, ale vzdali jsme to, když se mě Tulu pokusila napadnout a olízat.

Kočky mají hnusné jazyky, které jsou jako šmirgl. Myšlenky na šmirgl jenom vyvolávají další špatné vzpomínky…

Po dalších deseti minutách

(Jo, fajn, zní to nudně, ale tvrdí to můj budík)

Milý Deníčku,

Chaney odešla, aby se převlékla, a já tu teď na ni čekám jako idiot.

No, vypadám jako idiot, protože si při tom píšu do růžového deníčku, ale budiž.

Chtěl jsem si sednout ke Škorpovi a Alovi, ale ti se ocucávají…

Hej! Proč se do mě lidi rádi trefují objekty jako je papírová koule nebo bota?

Aha, Al chce, abych k nim přišel. Snad po mně nechce, ať se k nim i přidám.

Al: Jdeš na rande s přítelem?

Já: Éhm… Chaney je holka.

Al: Já myslel, že ve vašem vztahu jsi holka ty.

Já: Ne, ověřoval jsem si to a rozhodně jsem kluk.

Al se jen zasmál, ale Škorp ho ze své strany šťouchnul, aby nebyl drzý.

Škorp: No, jestli nechceš jít, tak nechoď.

Al: A už jsi viděl Chaney? Je jako panovačná bestie.

Chaney: HUGOOO! Už je čas.

Al: Hoď ji za mě do jezera. Jo a James ti vzkazuje, že zítra je trénink.

Deníčku, nemyslím, že zvládnu další trénink. James si pořád dobírá mě a Chaney, tak jsem po něm hodil camrál.

To nebyl nejlepší nápad, zvlášť protože držel pálku odrážeče a ukazoval odrážečům novou techniku. Ale mám kůlovou modřinu.

11:26

Jezero

Milý Deníčku,

rande rozhodně neprobíhá dobře. Chaney pořád vytáčí, že bych raději psal do tebe, než mluvil s ní, ale když ty mi připadáš zajímavější.

Nejdřív jsme šli k jezeru a drželi se za ruce. Potila se mi dlaň, takže jsme museli párkrát zastavit, aby si osušila ruku o moje oblečení.

Potom jsme si sedli ke stromu s výhledem na jezero. Řekl jsem, že jsme ho mohli pozorovat i z věže, ale ona na to, že tohle je mnohem romantičtější.

Deníčku, co je romantického na sezení pod stromem plném kouzelné havěti?

Myslím, že jeden se mi zabydlel v kalhotách.

O pět minut a jednu vlhkou tvář později

Milý Deníčku,

Chaney se se mnou pokusila muchlovat. Zastavil jsem ji a řekl, že muchlování může vést k dalším věcem a ty pak k miminu.

Nazvala mě nevyzrálým.

Můj názor je, že jsem si zachoval rozum. Momentálně netoužím po mrňavých Hugoušcích.

Au! Chaney mě praštila do ruky.

Chaney: Zavři to a mluv se mnou!

Já: Ahoj?

12:18

Společenská místnost

Milý Deníčku,

rande nám rychle skončilo, když Chaney spadla do jezera. Myslela, že bude romantické, když budeme vbíhat na mělčině do vody a zase ven a nepříčetně se chechtat.

Místo toho uklouzla a zahučela ke dnu. Můj názor je, že po ní chňapla Obří oliheň. Dlužím jí placáka… nebo chapadláka?

Chaney utekla do pokoje a odmítla se se mnou bavit, zatímco její ošklivá kámoška mě kopla do holeně.

Je hrozně těžké zavděčit se ženským!

Nemám ponětí, kolik času uběhlo, protože nevidím na hodiny

Milý Deníčku,

Škorp a Al ji viděli, když mě kopla, asi se za celou dobu nehnuli z místa, a Al se začal smát. Naštěstí se tentokrát asi neocucávali, ale povídali si.

Škorp mu vynadal, že se mi vysmívá, a Al na to, aby vychladnul, že se jenom baví.

Teď se hádají. Škorp tvrdí, že jsem křehká duše, které by se nikdo neměl vysmívat, kdežto Al říká, že jsem jako boxovací pytel a mělo by se se mnou tak i zacházet, dokud se „nepochlapím“.

Mohl bych prostě být křehký boxovací pytel?

O dalších pár desítek minut později

Milý Deníčku,

asi nejsem jediný s milostnými problémy.

Škorp sedí na mojí posteli jako hromádka neštěstí. S Rachel, která se k nám připojila poté, co shlédla jejich hádku, jsme se ho pokoušeli uklidnit, ale on jenom našpulil ústa a schoulil do klubíčka. Jediné dobré znamení je, že nebrečí. Ale říká, že Malfoyové nikdy nebrečí.

Tak mě napadá, jestli to není nějaký druh onemocnění.

Rachel: Je to nějaké onemocnění?

Však vím, proč jsme přátelé. Škorp se sice zasmál, ale pořád je smutný.

Podívej se dolů

Milý Deníčku,

Al se ukázal za půl hodiny.

Já: Hej, Ale, chceš si s námi zahrát karty?

Je nesmírně těžké hrát proti Rachel, když vím, že podvádí. Jen jsem to zatím ještě nedokázal.

Al: Ehm… ne. Chci mluvit se Škorpem.

Rachel udělala „Ách!“, až z toho Al zčervenal. Přešel k mojí posteli a začal se tulit ke Škorpovi.

Byl jsem na vážkách, jestli bychom neměli s Rachel odejít, ale místo toho jsme se vrátili ke hře a ignorovali je.

Al: Promiň, Šmudlíčku Škorpíčku, že jsem byl hnusný. Máš pravdu, bylo to ode mě netaktní.

Škorp: To nic nespraví.

Al: A tohle?

Teď se muchlují na mé posteli.

Já: Je mi jedno, co tam vy dva děláte, ale ty závěsy zůstanou roztažené!

Pořád netuším, jestli se můžou kouzelníci nechat zbouchnout – což myslím, že bych měl znát pro svůj Rozhovor – ale pokud ano, nechci vysvětlovat svému malému synovci, že byl pořízen na mé posteli.

To by bylo trapné.

Al: Proč, ty úchyláčku? Abys nás mohl sledovat?

Rachel: Ne, abych mohla já!

Dvojice se zasmála a vrátila se k původní činnosti.

Tak nějak jsem zauvažoval, jestli by Rachel byla lepší přítelkyně než Chaney. Je mnohem hezčí, milejší a chápe mě… ale co už.

O patnáct minut a šest proher v kartách později

Milý Deníčku,

Rachel a já jsme se rozhodli opustit mé komnaty, jelikož Al a Škorp to začali brát vážně.

Když jsme scházeli, spatřil jsem Chaney s kámoškami, jak posedávají ve společenské místnosti. Všechny na mě začaly zírat a mě přepadla touha stáhnout se zpět do ložnice – a riskovat vypálený zrak – Rachel mě však zadržela.

Chaney: Proč  s ní vycházíš ze svého pokoje?

Propukla v pláč a já se cítil fakt zle, ale Rachel na rozdíl ode mě vůbec ne.

Rachel: Ta ona má jméno a nic mezi námi nebylo, ty žárlivá pipko.

Chaneyina ošklivá kámoška zavrčela jako rozzuřený pes, ale zarazila se, když ji Chaney poplácala po hlavě. Možná opravdu je částečně pes… to muselo být v tom případě vážně trapné.

Chaney: A jak tomu mám věřit?

Hugo: Protože Škorp a Al jsou tam nahoře a cicmají se.

To vyznělo špatně a Chaney si toho všimla.

Chaney: Vy dva jste tam byli s dalším párem! Ty jsi takový podvodník!

Hugo: Ne, myslím, že to je Rachel.

Rachel se zasmála, ale Chaney ne.

O padesát vteřin později

Milý Deníčku,

právě jsem se stal svobodným mládencem.

O pět minut později

Moje komnaty

Milý Deníčku,

je vážně divné to říkat, ale Chaney se se mnou rozešla se slovy, že jsem ji podváděl a podobně. Hráli jsme karty, to je všechno.

Taky řekla, že pořád chce svoje kotě. Možná jí dám to, co pořád zvrací smotky chlupů. Nebo to, co dostalo průjem na Jamesově posteli.

O dvě minuty později

Milý Deníčku,

Rachel se mi snaží zvednout náladu, ale já už jsem v pohodě.

Catrina se mě asi taky snažila rozveselit, ale její představa veselí spočívá v dávení na moji košili. A její koťata nad tím jen radostně mňoukala.

Škorp a Al ničemu nepomáhají a upřímně, ani si nejsem jistý, jestli jsou ještě naživu, protože mají zatažené závěsy a zpoza nich se nic neozývá. Ale radši to nebudu prověřovat.

O deset minut později

Milý Deníčku,

Rachel mě políbila! Zeptal jsem se jí, za co to bylo, a ona řekla, že mě má ráda už nějakou dobu a že pokaždé, když viděla Chaney, měla chuť ji zabít.

Deníčku, domnívám se, že se můj život zlepšuje!

O dalších deset minut – a o ránu sovou do hlavy – později

Milý Deníčku,

pamatuješ, jak jsem říkal, že je všechno skvělé? No, všechno se zlepšilo, protože teď budeme s Rachel tajně randit, dokud se to s Chaney neuklidní.

Potom šlo všechno do kytek, protože mi přišel dopis od mamky, ve kterém stálo, že se mnou chce během jarních prázdnin začít lekci Mamka a já. Asi zapomněla, že už nejsem dítě a že mám ten týden narozeniny!

Já se na to táák… netěším!