Sevik99
PP: Jak už je u mě zvykem, nedostala jsem ani jednu odpověď na žádost o překlad. Asi si prostě pokaždé vyberu někoho, kdo už dávno ve FF světě není. Tak jsem spojila čtyři kraťounké povídky do jednoho článku. Názvem Lemons at Hogwarts dělám reklamu Ms-Figg a kometě, která její povídku přeložila (tady). Naprosto boží nápad :))
Co by to bylo za narozeniny bez cukrátek? Všechno nejlepší, Seviku! :)
překlad: arabeska
Autoři příběhů, kteří zatím nereagovali na žádosti o překlad, jsou uvedeni u každého díla. Duševní vlastnictví patří JKR a pánům Medkům. Překlad nevznikl za účelem finančního zisku.
Severus Snape, Albus Brumbál, Minerva McGonagallová a citronové dropsy
humor/parodie
dohromady 1200 slov
přístupné všem
Lemon of Sanity
Citron příčetnosti
originál: https://www.fanfiction.net/s/4089223/1/Lemon-of-Sanity
autor: Diruo
„Kde je? Co jsi s ním udělal?“ zakřičel mladý rozzuřený Albus na svého přítele Grindelwalda.
„Nic!“ bránil se, ale vypadal tak vinně, že z něj Albus ani na moment nespustil oči.
„Fajn, řeknu ti to, přestaň na mě zírat jako na vyšinutého vraha!“
„No, jak jinak na tebe mám zírat, když jsi mi ukradl prostředek pro dosažení duševního zdraví?“ Albus se na chvíli odmlčel a nato zaječel: „CO JSI S NÍM UDĚLAL?!“
Grindelwald se začal ošívat.
„No, víš… měl jsem trochu hlad a stejně jsem měl vždycky pocit, že jsi až moc zažraný do mudlovských kravin, takže…“
Vytáhl z kapsy citronové slupky.
„…jsem přeměnil ty tvoje prostředky pro dosažení duševního zdraví do tohohle. No, ne přímo tohohle, ale víš, jak to myslím.“
Albus mu sebral zbytky kůry z rukou a zrušil kouzlo, které na ně Grindelwald seslal. A od toho dne Albus stále tak nějak nevysvětlitelně touží po citronech a všem, co jako citrony chutná. Jako by mu mohly být náhradou za prostředek pro dosažení duševního zdraví.
Lemon Drops
Citronové dropsy
originál: https://www.fanfiction.net/s/7292918/1/Lemon-Drops
autor: LimeShowerGel
Mierva McGonagallová, jak samozřejmě všichni věděli, byla vynikající učitelka. Její schopnost učit třídy plné chuligánů byla vybroušená k dokonalosti, její pohled, který si osvojila ve svém šestém ročníku, dokázal i toho nejstatnějšího studenta sedmého ročníku dovést do stavu chvějící se kupky žabích vajíček a odhalit pachatele jakéhokoliv přestupku bylo pro ni otázkou dvou vteřin. Z toho důvodu se jako velká voda momentálně řítila po začarovaných schodech k Brumbálově kanceláři.
„Albusi Percivale Wulfricu Briane Brumbále! Jestli do deseti vteřin nepošlete dopisy Blackovým a Potterovým rodičům, přísahám na Merlinův hrob, že-“
Minerva se zarazila, vyvalila oči a po třetí ve svém životě se úžasem nezmohla na jediné slovo.
„Co to-“ podařilo se jí slabě zamručet po chvíli ticha.
Brumbál se klidně usmál, když se odvrátil od monstrózní dřevěné krabice adresované ohromené zástupkyni.
„Citronový drops, drahá Minervo, rovnou z bedny?“
Lemon Drop
Citronový drops
originál: https://www.fanfiction.net/s/5389900/1/Lemon-Drop
autor: Dawn96
Vždy jim všem nabízel citronový drops a oni ho vždy všichni odmítli. Mysleli si, že je to jeho podivná posedlost či obsese, něco, co jej fascinovalo, jako by to pocházelo z jiného světa a on se o to chtěl mermomocí se všemi podělit. Ale ne. To se mýlili, tak to nebylo. A nikdo z nich nepochopil to zacukání v jeho obočí, když bonbón nepřijali, ani ten lehce zkroucený koutek rtů, dokonce si ani nevšimli, když si nenápadně přejel rukou po obličeji a krátce a ostře se nadechl. Nikdo tomu nerozuměl, dokonce ani profesorka Minerva McGonagallová, která se v jeho blízkosti nacházela každý den, ani profesor Severus Snape, génius přes lektvary, který si byl vědom významu každé látky na světě… zkrátka nikdo!
Zaslechl blížící se kroky a spatřil Harryho Pottera – pro jednou opět v ředitelně. Usmál se a zeptal se chlapce, co si přeje.
„Jo, pane, ano, uvažoval jsem-“
„Mimochodem, pane Pottere, nabídněte si citronový drops!“ řekl vesele.
„Ne, díky, pane profesore.“
Brumbál si v duchu povzdychl. Kdy se lidé zbaví zkaženého dechu? A co je důležitější, kdy si uvědomí, jak tím všichni trpí?
Lemon Drops
Citronové dropsy
originál: https://www.fanfiction.net/s/7031885/2/Lemon-Drops
autor: starshiningbright102
Severus Snape z duše nenáviděl citronové dropsy. Toto přesvědčení bylo nevyvratitelné.
Z toho důvodu také Severus vždy odmítl každý citronový drops, který mu Brumbál pokaždé nabízel. Doslova pokaždé. Kdykoliv byl Brumbála navštívit v ředitelně nebo když se jen potkali někde na chodbě. Jako by ty své citronové dropsy nosil po kapsách.
Kolem prvního týdne druhého měsíce v Bradavicích Severus ztratil trpělivost.
„Pane řediteli, musíte se mě přestat ptát, jestli si nedám jedno z těch příšerných mudlovských cukrátek. Nechci je a nikdy chtít nebudu.“
„Dobrá, Severusi.“
A po zbytek dne se Brumbál o citronových dropsech ani slovem nezmínil.
Ale když nadešel den, kdy školní rok končil, Severus si nedokázal pomoci.
„Pane řediteli?“
„Ano, Severusi?“
Povzdychl si. Opravdu stálo za to se ptát? „Mohu si vzít jeden citronový drops?“ Ta neznámá slova z něj vyšla jen jako šepot.
„Ale samozřejmě,“ odvětil ředitel.
A Severus by přísahal, že Brumbálovi zajiskřilo v očích.
Lemon Drop?
Citronový drops?
originál: https://www.fanfiction.net/s/6417826/1/Lemon-Drop
autor: senga6
Pro ty, kteří věděli o Brumbálově posedlosti žlutými mudlovskými bonbony, to bylo vždy záhadou. Proč by Brumbál, ten, kterého se i Vy-víte-kdo bál, miloval zrovna mudlovské sladkosti?
Nikdo si nebyl tak docela jistý, kde se vzala ta zvěst, že všem nabízí dropsy, protože je v nich uklidňující lektvar. Její kořeny sahaly do dob dávno před Chlapcem, který přežil, dávno před narozením pobertů. Nicméně kvůli těm zvěstem a vůbec tak obecně se lidé Brumbálovým citronovým dropsům vyhýbali. A tak si tuto zvěst předávaly celé generace studentů.
Kolem Albusových citronových dropsů kolovaly nejroztodivnější fámy. Třeba že to byly nejoblíbenější sladkosti jeho dávné milenky. Jeden z drbů vznikl v době pobertů (nepochyboval, že s tím musel přijít Potter), že se dropsy pokouší svést Minervu. Objevily se i spekulace, že se chce znovu cítit mlád, a tak aby se opět vrátil do dávných dětských let, cucá bonbony. Jeden z jeho přátel, Flamel, si oblíbil tu, která říkala, že do sladkostí přimíchal Elixír života, a proto byl také tak starý.
Brumbál se všemi těmi drby obstojně bavil, avšak nikdo ho nepožádal, aby to vysvětlil. Všichni měli z pravdy obavy. Nikdo se nezeptal a nikdo si i nadále citronové dropsy nevzal, jako by je pronásledoval mor.
Zřejmě panovalo nevyřčené pravidlo, že všichni musí dropsy odmítnout a nikdy, nikdy se nezeptat, proč jim byly nabídnuty. Přece nebylo možné, aby měl Brumbál zkrátka rád sladké.
Pravda vyšla najevo, až když seděl ředitel na židli v rámu svého obrazu. Přišlo to náhodou, vyplynulo to z odpovědi na otázku Artura Weasleyho.
"Profesore Brumbále," začal svou každoroční návštěvu u portrétu bývalého ředitele, "o kterém mudlovském vynálezu soudíte, že je nejlepší?"
Brumbál bez váhání odpověděl: "Citronový drops, samozřejmě."
V nadcházejícím tichu Artur na obraz jen šokovaně zíral. Periferně si všiml posměšného úšklebku Severuse Snapea na portrétu opodál, ale jediné, na co byl právě schopen myslet, byl fakt, že Albus Brumbál právě zmínil to, co bylo zakázáno!
Pan Weasley prchl z pozemků školy a přísahal si, že s bývalým ředitelem na toto téma už nikdy nepromluví. Brumbál si jen povzdychl.
"Proč je pro lidi tak těžké uvěřit, že mám zkrátka rád sladké?"