Preklady fanfiction Harryho Pottera

To pitomé světlo v hale budovy nefunguje, znovu, takže si musím pomoct s hůlkou. Použít magii mi nedělá nějaký velký problém, protože je osm ráno navíc prvního ledna, takže šance, že někdo bude takhle brzo vzhůru jsou mizivé. Vyškrábu se po schodech nahoru, v jedné ruce mám hůlku, v druhé boty a očekávám zhroucení se na zem, jen co se dotknu podlahy mého bytu. Nesnažím se ani najít můj klíč a dveře si odemknu jednoduchým mávnutím hůlky.

Hodím botama o zem, jen co se dostanu dovnitř, plánujíc spát minimálně do odpoledne. Po noci, co jsem zažila asi už nikdy nevstanu.

,,Co to děláš?" ozve se hlas.

Scorpius se vynoří z obývacího pokoje, drží v ruce hrnek s čajem a při pohledu na něj nadskočím. Ollie, která měla být s Aidanem u Scorpiuse odněkud vyběhne, aby mě taky přivítala.

"Co tady děláš?" zafuním, jelikož jsem stále ještě zadýchaná z vyjití schodů. Vím, že také vypadám hrozně. Jsem neobutá, make-up mám všude možně a vlasy zrovna uhlazenými nazvat nemůžu.

" Zrovna jsem přivedl Aidana...musím do práce..." odmlčí se a sjede mě pohledem odshora dolů. "Proč jsi oblečená zrovna takhle? Moment, ty jsi teď přišla?" Je tak vyveden z míry, jakoby pouhé pomyšlení na to, že jsem byla venku celou noc je něco úplně nemyslitelného.

"Ano." řeknu pyšně. Ovšem kdyby věděl, že můj Silvestr byl naprosté fiasko, nebyl by tím tak šokovaný a vyvedený z míry zároveň. Ale to on nemusí vědět. Nikdo to nikdy nemusí vědět.

"Kde jsi byla?" zeptá se. Zní trochu jako můj táta.

,,Byla jsem u kamaráda," odpovím a poté ještě dodám, "U kamaráda!"*

Zamračí se. Očekávám, že na mě začne mířit svým prostředníčkem a řekne mi, že mám domácí vězení. Nevím proč se vůbec mračí - tohle přeci nejde srovnávat se svatbou ve Vegas.

,,Byla jsi u chlapa?" zeptá se, jakoby se ujišťoval. Přikývnu, nejsem nadále už tak pyšná a sebevědomá. Dívá se na mě, jako bych byla nějaká špína. "Spala jsi s ním?"

,,To není tvoje starost!" pobouřeně zvolám, jak mohl mít takovou drzost, vůbec se zeptat.

,,Je to má starost, pokud musím Aidanovi sdělit, že bude mít bratříčka nebo sestřičku!" sykne Scorpius.

,,Oh, na rozdíl od sdělení mu, že bude mít novou matinku?"** zavrčím, "Jsi neuvěřitelný, takhle mě soudit! A představ si, že ostatní muži nejsou tak hloupí jako ty- vědí, co je to kondom!" Úžasné, tak teď to vypadá, že jsem skutečně s Richardem Mudlou vážně spala. Tohle musí být snad ta nejrychleji započatá hádka mezi námi.

Otevírá a zase zavírá pusu- připomíná mi zlatou rybku- čeká na slova, co by mohl říct, ale žádná nepřichází. Takže pokračuje v zajíkání se a přešlapování. "Já vím, co je to kondom!" vyžbleptne nakonec.

,,O tom tady nemluv," naznačím, protože se bojím, že Aidan je hned vedle v pokoji a velmi rád by se mě určitě optal, co že to ten kondom je, "Proč tu jste tak brzy?"

,,Daisy jede ke svojí matce a já byl povolán do práce," vysvětluje, stále se očividně necítí příjemně. Jdu směrem z chodby do obýváku, takže nás Aidan nebude moci slyšet z jeho pokojíčku.

,,Vrchní košťatová pohotovost?" zeptám se sarkasticky, "Je Nový rok."

,,Potřebují někoho na vyplnění nějakých posledních papírů, které měly být odeslány už předevčírem," vysvětlí, "Takže jo, vrchní košťatová pohotovost."***

Ticho. Trapné ticho. Ten typ ticha, kdy doufáte, že si někdo uprdne, aby ho přerušil. Nemůžu si pomoct, ale když jsem s ním, jsem nervní. Na jednu stranu nechci, aby si myslel, že jsem se s Richardem vyspala, ale na druhou stranu chci, aby věděl, že se jen tak neválím doma a nebrečím pro něj (ikdyž trošku jo). Část mě mu to chce říct. Potřebuju se někomu svěřit. A za těch několik let jsme se se Scorpiusem stali mnohem většími přáteli, než bych si kdykoli představovala. Nikdy jsem si nemyslela, že bych se mohla bavit s někým, kdo mě sexuálně přitahuje. Jeho upřený pohled mě nutí mu to všechno říct.

,,Já-"

,,Radši půjdu," přeruší mě Scorpius předtím, než vůbec začnu něco říkat, "Musím pracovat..."

,,Jo...jo, jasně," přikývnu, "Uvídíme se..."

,,Jo. Pa."

A s tímhle se přemístil. Zhroutila jsem se na sedačku, se slzama v očích, ale rychle jsem je zastavila, když Aidan vyběhl ze svého pokoje, vypravujíc mi své historky ze Silvestra. Myslím, že brečení bude muset počkat. Nejvíc mě štve to, že se prostě jen tak přemístil... jako kdybych ho už vůbec nezajímala.

*

,,Dobrý den, hledám Damiena Kennedyho," oznámí mi žena oblečená ve velmi mini šatičkách, když sedím za recepčním stole ve Svatém Mungovi, zírajíc do nikam, zatímco pořád myslím na ten masakr, co se stal na SIlvestra, ikdyž to bylo skoro před týdnem. Žena vypadá velmi zazobaně. Není to někdo, s kým bych se chtěla dostat do sporu.

,,Můžu se zeptat, kdo ho shání?" zeptám se a doufám, že Linda, Hazel a Gladys neposlouchají, zatímco myslím na ten trapný zážitek z minulého týdne. Pravděpodobně je jeho právnička, připravená obvinit mě ze sexuálního harašení.

,,Jeho žena," řekne.

Sakra.

,,No kurva." vyhrkne Gladys a Linda jí mírní. Hazel se uculuje a poté si strčí pěst do pusy, aby se přestala smát.

,,Jeho žena?" vypadne ze mě, "Vy jste jeho žena?"

Zvedne ruce a ukáže mi masivní šutr na jejím prstě. "Jmenuji se Amanda. Můžu mluvit s mým manželem?"

Napíšu oznámení na papír a pošlu ho chodbou do kanceláře, kde vím, že Damien je. Jsem tak zahanbená, že celou tu dobu, co mluvím s jeho ženou se koukám do země. Doufám, že zapomněl na to, co se stalo minulý týden, ale jsou tu nějaké šance, že by vůbec mohl něco takového zpaomenout? Ani nám neřekl své obvyklé 'Dobrý den, dámy'.

,,Proč je každý ženatý?" fňuknu po tom, co paní Kennedyová odejde, "Jsem snad jediná?"

,,Já nejsem vdaná," poznamená Linda, "A neřešila bych to, zlatíčko. V moří je plno dalších ryb."****

,,Neslyšela jsi snad, že ryby jsou čím dál tím víc vzácnější a vzácnější? Proto je dneska losos tak moc drahý! ŽÁDNÉ JINÉ RYBY TU UŽ NEJSOU!"

,,Uklidni se," Gladys se mě snaží zklidnit.

,,A stejně, já svojí rybu chytla a zase ji pustila," řeknu, "Nezasloužím si žádné další ryby."

,,Seru na ně," prohlásí Hazel. Očividně jí její miluji-mého-muže nevydržel moc dlouho. Její manžel je opět pouze 'budižkničema'. "Kdo vlastně nějaký ryby potřebuje? Ženy už pro potěšení žádný ryby nepotřebujou."

,,Jo, jediný, co potřebuješ je dobrá tyč*****," řekne Gladys, "Naserte si, ryby."

Nemůžu vymyslet žádnou smysluplnou odpověď tak jenom vybuchnu smíchy a jsem následována dalšími třemi ženami. Někdy vše, co potřebujete je smích.

Po práci jedu autobusem do Příčné ulice koupit nějaký letaxový prášek. Ještě jsem neměla čas domluvit si hodiny přemisťování, ale neustále mámě slibuji, že to udělám. Cestou do Forrestova Letaxu potkám známou- Lauru Phelpsovou.

,,Lauro!" zvolám, "Neviděla jsem tě čtyři roky, ale teď tě potkám dvakrát za jeden týden. Jak se máš?"

,,Dobře Rose," uculuje se, "Tak copak jsi nakonec podnikla s tím rozkošným mudlou na Silvestra?" zapomněla jsem na to, že tam byla. Sakra. Je určitě strašně moc zvědavá. "Nešla bys někam na kafe?"

Jdeme k Děravému kotli a sedneme si ke stolu v rohu. Potřebuju to ze sebe dostat. Nikomu jsem nic o Silvestru neřekla a vím, že Laura nikomu nic neřekne. Možná že je pitomé věřit holce, co všem v Bradavicích řekla, že jsem těhotná, ale věřím, že se od té doby změnila.

,,Tak jak jsi se měla?" zeptám se, "Slyšela jsem, že jsi byla v Egyp-"

,,Bylo to fajn. Teď, co se stalo ten večer?"

,,Nemůžeme to nejdřív všechno dohnat?" poprosím ji, "Víš, roky jsme se neviděly."

Koukne na mě. "Chceš mi to říct. Vidím to na tobě."

Je to jako bychom byly kamarádky už léta. Nadechnu se, připravená vyprávět o mém až bolestně trapném zážitku.

,,Je to ponižující," zamumlám, "Vážne je." Nyní vypadá ještě víc zvědavě. "Po tom, co ti teď řeknu mi budeš muset říct o tvém výletu!"

,,Rose, mluv."

,,Dobře...no, byli jsme spolu na odpočítávání, ten pěknej mudla a já," začnu a Laura pokývá hlavou, připravená slyšet víc, "A skončili jsme tím, že jsme se začali líbat. Řekl mi o jeho ex manželce a já jsem mu povyprávěla o mém vztahu se Scorpiusem- samozřejmě vynechávajíc z toho všeho Aidana."

,,Aidan je tvůj vztah se Scorpiusem," poznamená Laura.

,,Takže jsme měli tohle společné, já a Richard- to je jeho jméno. Naše pouto vzniklo z naší osamělosti a marnotratnosti. Byl docela zábavný. A byl i pěkný-"

,,Tak už se vyžvejkni!" naléhá Laura.

,,Dostávám se k tomu!" odpovím, ikdyž to tak vůbec není, "Takže jsem se rozhodla, že půjdu k němu domů." Laura lapá do dechu a naznačuje mi, abych vyprávěla dál. "Takže jsme vylezli z klubu a snažili jsme se chytit si taxíka, ale protože byl SIlvestr tak to bylo dost těžký. Řekl, že bydlí asi jen půl hodiny cesty daleko, tak jsme šli pěšky. Cestou jsme se bavili zase o naších ex. Jeho žena spala s jeho bratrem a já mu řekl o tom, že se Scorpius oženil–"

,,Počkej," zastaví mě Laura, "SCORPIUS JE ŽENATÝ?" Ou, zapomněla jsem, že o tom ona neví. "Děláš si ze mě srandu?"

,,Ráda bych," zamumlám, "Oženil se s třiatřicetiletou Daisy v Las Vegas."

Laura vypadá jako by ji ta nová informace nějak přiškrtila. "D-Daisy? Las Vegas? To to lidé doopravdy dělají?"

,,Eh, jo, tohle je reakce snad každého," řeknu, "V každém případě, k tomu se ještě dostaneme." Laura přikývne, ale pořád vypadá naprosto šokovaně. "Takže Richard a já jsme šli, povídali si, vtipkovali jsme a vážně se mi líbilo, jak jsme byli propojení. A navíc nevypadal ani nijak zle."

,,Jak vypadal?" zeptá se Laura.

,,Já.. ani vlastně nevím," přiznám, "Nebyla jsem opilá nebo něco takovýho. Jenom si prostě nedokážu vybavit jeho obličej. Ale vím, že vypadal dobře. Cesta nám nakonec zabrala něco přes hodinu, protože jsme pořád museli zastavovat a sedat si- moje nohy mě absolutně zabíjely. Takže jsme nakonec skončili tím, že jsme seděli na jeho gauči a povídali si. Potom mě zase začal líbat."

,,A co jsi udělala ty? Líbala jsi ho nazpátek?" ptá se Laura.

,,Já.. myslela jsem při tom na Scorpiuse. Přemýšlela jsem nad tím, co by na to řekl, kdyby se to dozvěděl... Začala jsem se cítit zle."

,,Vždyť se oženil ve Vegas!" zakřičí naštvaně Laura, "Ty nejsi ta, co by se měla cítit zle!"

,,Vždyť já to vím!" vykřiknu, "Já vím! Ale pořád jsem si pamatovala, jaké to bylo líbat Scorpiuse takže jsem si přála, aby tam byl on, s kým tam jsem..."

,,To je ubohý." zabručí Laura, "Absolutně ubohý."

,,Já vím!" znovu zakřičím, "Takže potom jsem se rozbrečela, přesně v tu chvíli, kdysme se líbali, jenže potom, jsem pomyslela na to, jak moc jsem ubohá a rozbrečela jsem se ještě víc! Potom jsem bez žádného slova jen tak utekla. Už navždy na mě bude vzpomínat jako na přecitlivělou Susannu Ryan."

,,Susanna Ryan?"

,,Dala jsem mu falešné jméno," vysvětlím, "A neřekla jsem mu, že jsem čarodějka."

,,Rose, vážně nechápu, jak jsi mohla skončit takhle zle," řekne Laura upřímně, "Radši by ses měla modlit, abys toho chlápka nepotkala znovu."

,,A potom jsem strávila zbytek noci tím, že jsem se toulala a snažila se najít cestu domů! Domů jsem se dostala až v osm ráno!" Ta historka je ještě horší, když ji teď slyším, jak ji vyprávím nahlas. Ani Laura si nemůže pomoct a kroutí nademnou hlavou.

Strávily jsme další hodinu tlacháním. Řekla mi o svém životě v Německu. Chodila s nějakým slavným zpěvákem, o kterém jsem nikdy neslyšela. Laura tvrdí, že je hodně oblíbený v Japonsku. Ale dala mu kopačky, když chtěl, aby se tam s ním přestěhovala. Myslím, že James asi už navždy zničil její důvěru k mužům. Jako by snad nestačila její bláznivá matka. Prý proti ní znova podala trestní oznámení. S Laurou opravdu není nikdy nuda. Nakonec jsme se rozhodly opustit Děravý Kotel, protože jsem usoudila, že bych mohla babičce Molly ulehčit hlídání Aidana. Naštěstí jde už v pondělí do školy, takže ho nemusím nechávat samotného s mými nešťastnými poměry. Ne-zrovna-naštěstí, se taky musím v pondělí setkat s jeho debilní učitelkou a prodiskutovat Aidanovo chování.

V době, kdy se dostáváme domu je Aidan hrozně hyperaktivní. Přijde mi, že babička Molly ho celého nacpala sladkým. Mám podezření, že dělat lidi okolo ní tlustými je dokonce její celoživotní cíl. Je to zázrak, že táta jako malý byl hubený. Aidanovi se teď věnuje Ollie, což je pro mě vítanou úlevou.

*

V pondělí ráno beru Aidana do školy. Mám schůzku s paní Murphyovou, předtím než začne vyučování. Připravila jsem si můj nejlepší projev o tom, jaký je ve skutečnosti Aidan hodný chlapec, jen je čas od času trochu hyperaktivní. A vím, že ještě nemůže kontrolovat svoje magické schopnosti, takže v případě, že se zmíní o jakékoliv divné věci, řeknu jí, že by si měla někam zajít se svojí hlavou, protože je to už vážně stará rašple.

Všude kolem jsou malé děti. Na zdech jsou namalované nějaké hrůzostrašné malby, třpytící se věci a je tu cítit lepidlo, sušenky a anti bakteriální sprej. Aidan okamžitě zaběhne do své třídy, zatímco já jdu k recepčnímu stolu.

,,Mám domluvenou schůzku s paní Murphyovou," řeknu recepční.

,,Oh, paní Murphyová náhle onemocněla," řekne mi, "Pan Brian McDonald za ní zaskakuje. Rád to s vámi vyřeší." Díky Merline. Možná že pan McDonald nebude zas až tak krutý jako ona. Neví, jak špatně se umí Aidan chovat, když má špatný den.

,,Děkuji."

,,Místnost číslo čtyři," usměje se recepční, "Jen počkejte venku, vyzvedne si vás tam."

Jdu čekat před místnost číslo 4, což je Aidanova třída. Jsem nervózní, takový ten pocit, co cítite předtím, než jdete k zubaři. Je vám úplně jasný, že vám řekne, že se nestaráte o své zuby tak, jak byste měli, s tím rozdílem, že teď mi bude oznámeno, že se nestarám o své dítě. Je mi jedno, co mi ten chlap řekne, vím, že moje dítě je hodné. A pokud se bude snažit se mnou nesouhlasit tak ho sejmu***.

,,Paní Weasleyová, jste to vy?" ředitel, pan Jackson se přede mnou objeví a potřese mi rukou. Ani se nesnažím opravit to, že nejsem ,Paní'. "Toto je pan McDonald."

,,Susanno?"

Podívám se na učitele, který mi byl právě představen.

Doprdele.

,,Richarde?" vypísknu.

Nepohodlně se rozhlédne kolem. Očividně nejsem jediná, kdo rozdával falešná jména...

P- Moc Vám děkuju za to, že SD čtete, ty čísla přečtení/zobrazení vždycky potěší. Tinka