Preklady fanfiction Harryho Pottera

* * *

„Co s vámi jen může být, paní Norrisová?“ křičel Argus Filch, když vrazil na ošetřovnu. Milovanou kočku držel opatrně v náručí.

„Madame Pomfreyová! Madame Pomfreyová!“ volal.

Poppy vběhla do místnosti. „Argusi! Copak se stalo?“

„To paní Norrisová! Je letargická. Nevím, co se s ní děje!“

„Ach, Merline, pane Filchi. Já jsem lékouzelnice, ne veterinářka! Měl byste ji vzít k Hagridovi, od toho tady je.“

„Prosím... Poppy... ona je vážně nemocná. Nemůžu jít takovou dálku k Hagridovi.“

Poppy se na Arguse zamračila. Frustrovaně podupávala nohou. „Dobrá,“ řekla nakonec. „Položte kočku tam na postel,“ ukázala na lůžko v rohu a Filch k němu přispěchal, aby ji na něj položil. Hladil její hřbet, když k nim přistoupila Poppy s napřaženou hůlkou. Párkrát s ní nad kočkou mávla, než si nesmírně podrážděně povzdychla.

„Argusi,“ znovu se zamračila. „Ta kočka je březí.“

Argusovi ohromeně poklesla čelist. „Ale... ale...“ drmolil, „to nemůže!“

Poppy mu věnovala zničující pohled. „Ujišťuji vás, že může a také je.“

„Nikdy ji nespouštím z očí. Vždycky je se mnou.“ Filch náhle utnul žvatlání. „Kromě...“

„Kromě kdy, Argusi?“ zeptala se Poppy netrpělivě.

„Nachytal jsem ji s tím šeredným oranžovým kocourem s rozpláclým obličejem. Myslel jsem, že ji napadl. Byl na jejích zádech a ona syčela a prskala a... Hrbatí hipogryfové... oni se vůbec neprali!“

„Zdá se, že ne,“ zamumlala si Poppy pod vousy.

„Proč ten ničemný, špinavý, zkažený...“

Poppy na něj namířila zdvižený prst. „Pane Filchi, slovník, prosím!“

Argus na vteřinu vypadal řádně pokárán. „Dostanu koule toho kocoura, vážně.“

Zdvihl paní Norrisovou a odkráčel z ošetřovny.

O pár minut později hlasitě zaklepal na dveře primusky. Hermiona Grangerová otevřela a setkala se s výhružným pohledem v přísné tváři Arguse Filche.

„Víte... víte... víte, co ta vaše čtyřnohá obludnost udělala paní Norrisové?“ vyjekl.

Hermiona se na něj zvědavě podívala. „Ne, pane Filchi, co ta moje čtyřnohá obludnost udělala paní Norrisové?“

„Je březí a je to chyba toho kočičího Casanovy!“

Hermioně spadla čelist. „Pane Filchi, ujišťuji vás...“

„Nepokoušejte se to popřít. Viděl jsem... viděl jsem je spolu.“

„Opravdu? Říkáte, že Křivonožka bude otcem?“ Otočila se a zakřičela do místnosti. „Křivonožko! Pojď sem, Křivonožko.“

Kocour k nim doputoval a s nezájmem se na ty dva člověky podíval. Jeho oči se zastavily na paní Norrisové. Ztuhl v polovině kroku a následně zrozpačitěl. Jeho ocas se obtočil podél boku a uši se sklopily. Dal se na pomalý ústup, až vyrazil sprintem do hlubin pokoje.

Hermiona na něj znovu zavolala, ale byla přerušena paní Norrisovou zápasící ve Filchových rukou. Uvolnila se z těsného sevření a seskočila dolů. Pátrajíc po Křivonožkovi zmizela v místnosti, kam předtím utekl.

„Paní Norrisová!“ křičel Filch. „Vraťte se! Nemůžete dovádět s tím smrdutým, prašivým budižkničemu...“

„Pane Filchi, ihned přestaňte urážet mého kocoura!“

„Kdyby váš kocour především nešmíroval po hradě, tohle by se nikdy nestalo. Proč nemáte tu olezlou kreaturu zamčenou, kam patří?!“

„Pane Filchi, nebudu držet svého kocoura zavřeného. Zaslouží si, aby s ním bylo zacházeno stejným způsobem jako s vaší drahou kočkou. Nyní, pokud mne omluvíte, musím naplánovat svatbu.“ Otočila se. „Křivonožko. Paní Norrisová. Musíte to mít oficiálně!“

Čelist Agruse Filche znovu poklesla. „Teď? Počkejte aspoň chvíli.“

„Pane Filchi, není pochyb, že se jedná o skutečnou lásku. Stejně tak byste měl akceptovat, že budete dědečkem.“

Zabouchla mu dveře před nosem. Filch na ně chvíli zíral, než se otočil a vydal se dolů chodbou. Jak si pro sebe reptal, náhle ho praštilo uvědomění, co Hermiona Grangerová řekla.

Budete dědečkem.

Strnul na místě. „Trudovití testrálové! Budu dědečkem!“ řekl užasle.

Na jeho tváři se objevil široký úsměv. Pokračoval chodbou dál a jeho kroky se staly lehčími a uvolněnějšími. Stane se dědečkem.