Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Advent 2012 Ostatné

Vánoční přání se plní

Advent 2012 Ostatné
Vložené: Jimmi - 23.12. 2012 Téma: Advent 2012 Ostatné
larkinh nám napísal:

 


23. december 2012

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Vánoční přání se plní

 

Autor: nitsrek0803

Původní název: Christmas Wishes do come true

Link na originál: http://dramione.org/viewstory.php?sid=1504&chapter=1

Překlad: larkinh

Souhlas k překladu: Ano (vlastní Jimmi)

Rating: 18+

Varování: explicitní popis sexuálních scén

Shrnutí: Draco je na Štědrý den sám a přemýšlí o dívce, kterou ztratil. Ale jsou Vánoce a kdo ví, co má pro něj Osud naplánováno?

 

ooOoo

Draco seděl ve svém oblíbeném křesle a v ruce držel šálek čokolády. Foukal na svůj horký nápoj a nepřítomně se díval na vánoční stromek. V krbu několik kroků od něj vesele praskaly teplé plameny. Venku za velkými okny byly vidět zahrady Malfoy Manor, schované pod bílým sněhem, jenž jiskřil stejně jasně a zářivě jako hvězdy na nebi.

Kdysi miloval Vánoce a všechno kolem nich. Zdobení stromečku, pečení cukroví, zpívání hloupých koled, čekání pod jmelím, kdy si tajně přál, aby pod něj vstoupila i ona, a pak předstírání, že ji za to nenávidí.

Možná právě to byl důvod, proč si nakonec vybrala Weasleyho. Jakmile se překonal a ukázal jí, co k ní cítí, nikdy už ve svých pocitech nezakolísal. Draco si povzdechl. On také nezakolísal; on jí jenom nikdy neřekl, co cítí. Nebo že vůbec něco cítí.

Měli mezi sebou dohodu a to bylo všechno. Na veřejnosti se jí stále vysmíval a ona stále předstírala, že ji vůbec nezajímá. Dnes Draco přemýšlel, jestli to byla přetvářka nebo to tak opravdu cítila.

Staré stojací hodiny vedle dveří odbily půlnoc. Se smutným pohledem na dárky pod stromečkem se Draco postavil, přešel k nim a prohlížel si je. Všechny byly jeho. Od rodičů, domácích skřítků, bývalého profesora Severuse Snapea, Pansy, sester Greengrassových… Dracovi se stáhl žaludek, když na ně pomyslel. Jeho matka si přála, aby si jednu z těch krásných, ale neuvěřitelně nudných a fádních dívek vybral za ženu, ale Draco to prostě nedokázal.

Narcisa si samozřejmě myslela, že jejímu synovi se líbí život starého mládence. Jak mohla tušit, že se Draco nechce rozhodnout jen pro případ, že by Grangerová mohla možná jednoho dne konečně dát Weasleymu kopačky – ne že by si to ten blbec nezasloužil – a uvědomit si, jak moc znamenala pro svou dřívější lásku.

Po škole a po válce byla jejich setkání stále zřídkavější. Bylo to jen přirozené, když se vezme v úvahu, jak odlišný okruh přátel oba měli. Ona měla Chlapce-který-nás-všechny-zase-zachránil, jeho zrzavou snoubenku, Longbottoma, Střelenku Láskorádovou, a samozřejmě lasičáka. Na druhé straně měl Draco… no… jen tři dívky, jež všechny  doufaly, že se stanou dědičkami Malfoyovského bohatství. To byl nejspíš důvod, proč dneska byla Grangerová obklopena milujícími usměvavými tvářemi a on byl sám. Dokonce ani jeho rodiče tu nebyli, pravděpodobně byli na nějakém vánočním charitativním plesu nebo tak.

S dalším povzdechem přešel k oknu a opřel si čelo o studené sklo. Pravou rukou pohladil dřevěný rám a pak ji strčil do kapsy. Prsty sevřel kolem stříbrného řetízku s přívěskem ve tvaru srdíčka. Koupil ho už strašně dávno, aspoň teď mu to tak připadalo. Měl ho dokonce v tu noc, kdy všichni oslavovali Vold–… jeho pád. Ale nenašel odvahu jí ho té noci dát.

Pomalu a opatrně ho vytáhl z kapsy a podržel si ho před očima ve světle měsíce. Bílé světlo se odráželo v rubínech a smaragdech a způsobilo, že jiskřily. Rubín a smaragd, Nebelvír a Zmijozel, Grangerová a Malfoy… měl vědět, že to nebude nikdy fungovat.

Všiml si padající hvězdy a svraštil čelo, ale pak si to rozmyslel. Jeho matka mu vždycky říkala, že o Vánocích se největší pravděpodobnost, že se ta nejtajnější přání splní. Bylo to infantilní. Ale nechtěl podcenit spojené síly Vánoc a padající hvězdy, takže zavřel oči, ruku s řetízkem si přitiskl k srdci a usilovně si přál.

Po minutě ticha se začal cítit hloupě a vynadal sám sobě za své nedospělé chování. Pouhé přání mu ji nikdy nepřivede zpátky. Zklamaně schoval šperk zpět do kapsy.

Zhasil oheň a rozhodl se, že půjde spát. Poté, co zavřel dveře do salonu a byl už v půlce schodiště do patra, uslyšel nesmělé zaklepání na přední dveře. Zamračil se a pro jistotu vytáhl hůlku. Kdo na světě by mohl takhle pozdě v noci o Štědrém dnu klepat na jeho dveře? Pomalu je otevřel a pokusil se prohlédnout temnotu venku.

Lumos!“ uslyšel někoho zašeptat. Vzápětí modravá záře osvětlila obličej a plášť dotyčného.

Draco několikrát zamrkal. „Grangerová?“ zeptal se udiveně.

„Ahoj, Draco,“ usmála se na něj.

„Proč – jak – co tady děláš?“

„Jsi trochu hrubý,“ peskovala ho. Draco zamumlal omluvu a Hermiona se zasmála. Z jejího smíchu se mu na těle udělaly zimomřavky. „Je Štědrý večer!“ vysvětlila mu.

Draco na ni zíral. „Jsi tady, abys mě informovala o něčem tak zřejmém?“

Hermiona se znovu zasmála. „Ne, nejsem. Jen jsem ti chtěla dát dárek.“

Draco zdvihl obočí. „Od kdy si dáváme dárky?“

Hermiona se nafoukla a zkřížila si ruce na hrudi. „Dobře. Jestli ho nechceš, tak můžu odejít.“

„Neměla bys být v Doupěti?“

Hermiona se trochu začervenala. „Právě odtamtud jsem přišla, jestli to musíš vědět.“

„Nebudou na tebe naštvaní, až zjistí, že jejich drahá budoucí snacha zmizela?“ V hlase mu zazněla hořkost a on zapřemýšlel, jestli si toho všimla.

Hermiona pokrčila rameny. „Řekla jsem jim, kam jdu, aby si nedělali starosti.“

Draco se na ni překvapeně podíval a uvědomil si, že se třese. Plaše si odkašlal. „Takže… nechceš jít dovnitř?“

Hermiona kolem něj proklouzla dřív, než si toho stačil všimnout. S mírně zakaboněným čelem zavřel dveře a otočil se k ní, ale když to udělal, upustil hůlku na zem.

Hermiona si skousla spodní ret a zeptala se: „Líbí se ti tvůj dárek?“

Draco na ni zíral s otevřenými ústy. Tmavý plášť, který měla předtím na sobě, teď ležel kolem jejích nohou obutých do páskových střevíčků s vysokými podpatky. Už se nedivil, proč se venku tak třásla zimou – na štíhlých nohách měla elegantní černé punčochy, dále tmavě zelený korzet s tmavě červenými stužkami a odpovídající průsvitná tanga.

Udělala k němu dva kroky a zůstala stát několik centimetrů od něj. „Řekneš aspoň něco?“ zeptala se nervózně.

Draco zavřel pusu a polkl. Její vůně právě dorazila k jeho nosu a způsobila, že se mu vzadu na krku postavily všechny chloupky. Odpověděl jí chraplavým hlasem: „Líbí se mi tvůj dárek.“

Hermiona se zachichotala, protože Draco vlastně zopakoval její slova. Udělala další krok a rty se přiblížila k těm jeho tak těsně, že ucítil třešňovou vůni její rtěnky. „A nechceš si ho rozbalit?“ zašeptala.

Draco se zhluboka nadechl. „Opravdu doufám, že to není nějaký drsný vtip, Grangerová,“ vydechl na hranici slyšitelnosti, přitáhl si ji k sobě a políbil ji. V jeho nitru se všechno rozezpívalo, jakmile ucítil její tělo proti svému. Pravou rukou jí zajel do jejích jemných kaštanových vlasů, zatímco druhou ji držel za zadek a tiskl k sobě.

Když zavrněla blahem, ztratil kontrolu. Zoufale se snažil získat z ní co nejvíc. Tlačil ji před sebou, dokud nenarazila na zeď. Hermiona místo stěžování prohoubila polibek a svým jazykem zkoumala celý vnitřek jeho úst. Draco zasténal a zaklonil jí hlavu, aby se svými zuby mohl jemně přejet po jejím teď již odhaleném krku. Hermiona zalapala po dechu. Chytla se ho za rameno, jednu nohu omotala kolem jeho stehna a přitáhla si ho blíž.

Draco zdvihl hlavu a usmál se. „Nezměnila jsi se.“

Hermiona otevřela své napůl přivřené oči a vážně se na něj podívala. „Samozřejmě že změnila,“ odpověděla před tím, než ho jemně políbila na čelist. Draco tázavě zdvihl obočí. Hermiona oblízla jeho ucho a pak dychtivě zašeptala: „Teď jsem tvoje.“

Dracovi vyskočilo srdce až do krku. Vášnivě ji políbil. Dával do polibku všechny své emoce a pocity a doufal, že pochopí, co pro něj její slova znamenala.

Po delší době ho Hermiona jemně odstrčila a podívala se mu do očí, jež mu nyní vášní ztmavly a změkly něhou. „Mohl bys mě teď, prosím, svléknout?“

Se zaskučením rychle rozepl její korzet a nechal ho spadnout na zem. Očima spočinul na jejích prsou a ústa je brzy následovala.

Hermiona se oddávala jeho jazyku a zubům, laskajícím její bradavky. Draco je zahrnoval malými polibky, občas po nich přejel zuby, okusoval je nebo je cucal, jako kdyby to byl jeho nejoblíbenější pamlsek.

„Zdvihni nohy,“ přikázal, a Hermiona ho ráda poslechla. Nejdřív zdvihla levou nohu, pak pravou, zatímco jí Draco sundával tanga, která sotva něco zakrývala. Pak o krok ustoupil a díval se na ni v její nahé nádheře. Neměla na sobě nic než střevíčky na podpatku a černé punčochy. Dracovi se z toho pohledu zrychlil dech a jeho velmi vzrušený penis žebral o pozornost.

Jako kdyby to Hermiona věděla, zasunula své prsty za okraj jeho kalhot, přitáhla si ho zpět k sobě a jemně přejela rukou bouli v jeho rozkroku. Draco se pod jejím dotekem svíjel a z hrdla mu uniklo něco mezi vzlykem a zasténáním.

S uličnickým úsměvem mu Hermiona začala mučivě pomalu rozepínat košili. Pak mu ji stáhla z ramen a nechala ji spadnout na zem. Prsty kreslila malá kolečka na jeho zádech. Draco se zachvěl a zajel jí rukou do vlasů.

Hermiona, zatímco se mu dívala do očí, se předklonila a políbila jeho bradavku. Pak odstoupila a klesla na kolena.

„Chceš také druhou část mého dárku?“ Dřív, než mohl rozluštit, co tím skutečně mínila, rozepla mu kalhoty, stáhla je dolů a pohltila svými ústy jeho tepající penis.

Draco se musel přidržet zdi, aby se nesložil na zem. Cítil, jak přejíždí po celé jeho délce jazykem, jak obkroužila špičkou jazyka žalud. Pak se její ústa kolem něj sevřela a ona ho pohltila hlouběji, než si myslel, že je vůbec možné. Bože, jak mi chyběla…

Mělce dýchal a začal se cítit jako opilý. „Hermiono,“ vydechl, ale ona zvýšila své úsilí, zkušeně ho kouřila a vydávala přitom tiché steny z rozkoše.

Draco si přitáhl její hlavu blíž do svého klína a začal důrazně přirážet do jejích úst. Hermiona nijak neprotestovala, naopak zněla mnohem vzrušeněji než předtím. Když mu prsty mu začala hníst varlata, nedokázal se už udržet. Pustil její hlavu a plnil její ústa svým semenem.

Zpocený a udýchaný se stáhl a podíval se na Hermionu, která si prsty nejprve otřela ústa a pak je důkladně olízala.

Draco si k ní přiklekl a sevřel ji ve svém náručí. Chvíli nebylo slyšet nic než těžké oddychování, dokud nepřerušil ticho. „Strašně moc jsi mi chyběla.“

„Pro případ, že by sis toho nevšiml, taky jsi mi chyběl,“ odpověděla mu Hermiona.

Draco roztáhl ústa do upřímného úsměvu, který znalo jen velmi málo lidí, a dlouze a vášnivě ji políbil. Pak se postavil, vytáhl ji na nohy a vedl ji za ruku do salonu.

„Kam jdeme?“ zeptala se Hermiona s lehkým znepokojením a ohlídla se po svém… Draco se zasmál, když těch několik kousíčků látky označil jako „oblečení“.

„Uvidíš,“ odpověděl přes rameno a dovedl ji do pokoje, který opustil těsně předtím, než zaklepala. Ještě pořád byl vyhřátý od ohně.

Hermiona se rozhlédla a překvapením vypískla, když ji Draco pozpátku dotlačil do křesla, v němž předtím seděl.

„Draco, co chceš-“

Ale to už si Draco kleknul, roztáhl jí nohy a rty se přisál na její klitoris. Hermiona vykřikla a prohnula se v zádech, když přes něj přejel jazykem. Do prdele, tenkrát měl pravdu… nedokážu zůstat potichu, pomyslela si, ale mozek jí přestal vzápětí fungovat, protože Draco zajel jazykem mezi její stydké pysky.

Hermiona blaženě zamručela.

„A taky mi chyběla tvoje znamenitá chuť a vůně,“ zahuhňal, jelikož byl zaneprázdněn jejím ochutnáváním.

Hermioně se s každým olíznutím klitorisu rozšiřovalo v podbřišku stále větší teplo. Když do ní strčil tři prsty, zalapala po dechu a začala sebou zmítat. Když prsty přesunul k její druhé dírce a nahradil je svým jazykem, explodovala a stále dokola vykřikovala jeho jméno.

Draco se přesunul nahoru, pevně ji objal v náručí a čekal, až se přestane třást. Chvíli jen tak leželi, dokud Hermiona konečně neotevřela oči. V měsíčním světle, jež pronikalo dovnitř oknem, zvláštně zářily a vypadaly mnohem tmavší.

Když natáhla ruku k Dracovu penisu, uchopil ji jemně za zápěstí. Hermiona se na něj překvapeně a zmateně – a možná i trochu zraněně – podívala. Teplo v jeho stříbrných očích zmírnilo její obavy. Draco pomaličku sklonil hlavu a dlouze ji políbil. Do polibku vložil všechny své emoce a Hermiona je tak prociťovala, že začala téměř plakat.

Když polibek přerušili, Draco se usmál. „Pořád jsi tak zvědavá, jak si pamatuju.“

„Nevím, o čem mluvíš,“ našpulila Hermiona škádlivě ústa.

Upřímný a láskyplný úsměv na Dracově tváři ji odzbrojil. „Samozřejmě, že víš. Pořád přemýšlíš o tom, proč jsem tě zastavil.“

Hermiona předstírala lhostejnost. „Nepřemýšlím. Ale jestli trváš na tom, že mi to řekneš…“

S širokým úsměvem jí Draco odhrnul stranou pramen vlasů. „Nejdřív mi musíš říct, jestli je tohle skutečné.“

Hermiona zmateně svraštila obočí a Draco protočil oči. „Nevrátíš se k Weasleyovým, jakmile skončíme?“ zeptal se zastřeným hlasem.

Hermiona se začervenala a pak si odkašlala. „Už se k němu nikdy nevrátím.“ Řekla to s takovou odhodlaností, že Draco zpozorněl.

„Proč? Co ti udělal?“

„On neudělal nic. To já něco udělala. Uvědomila jsem si, že přestože miluju Rona a jeho rodinu, jako kdyby byla moje vlastní, nemiluju ho dost na to, abych s ním strávila zbytek svého života, protože moje srdce patří jinému muži.“

„Prosím, řekni, že mluvíš o mně,“ řekl Draco sice škádlivě, ale zároveň prosebně.

„Samozřejmě že ano, ty blázínku. Mám ti to vyhláskovat?“ Rukama ho pomalu hladila po zádech a pak potichoučku zašeptala: „Miluju tě.“

Draco zdvihl hlavu a podíval se jí do očí. Hermiona v jeho pohledu viděla všechny možné emoce – nejistotu, nevíru, pýchu, radost, štěstí… a lásku.

„Taky tě miluju.“

Její srdce udělalo kotrmelec.

„Proto jsem tě zastavil. Máme teď na milování celý život.“

Hermiona zdvihla obočí. „Milování?“

Draco se ušklíbl. „Co mám říct? Myslím, že přišel čas, abychom zkusili něco nového.“ Se spokojeným výdechem se k ní přitulil, vyčaroval přikrývku a oba se nechali pomaličku unášet do spánku.

ooOoo

O hodinu později se Narcisa Malfoyová přenesla potichu jako myška do vstupní haly Malfoy Manor. Lucius se vedle ní objevil jen o několik vteřin později.

„Ciso, proč jsi-“

„Pššššt!“ peskovala ho šeptem.

Lucius se zarazil. „Co se s tebou děje?“ zasyčel.

Narcisa se vědoucně usmála, ale neřekla nic. Ve světle hůlky prohledávala místnost. Ach, tamhle to je. Zahihňala se jako nějaká školačka a ukázala na hromadu oblečení na druhém konci haly. Lucius přimhouřil oči a pootevřel ústa. Narcisa se začala hihňat ještě víc.

„Co to má znamenat?“ zašeptal Lucius.

Narcisa ho objala a opřela se o jeho hruď. „Myslím, že Dracovi se konečně splnilo jeho vánoční přání.“

„Co si přál?“ zeptal se její manžel zmateně.

Narcisa zdvihla hlavu a jemně ho políbila na rty. „Rubín,“ odpověděla.

Potom se otočila a vyšla po schodech nahoru, zanechávajíc zmateného Lucia za sebou. Potichu se chichotala. Zítra ráno na to přijde, tím si byla jistá. Také si byla jistá tím, že ten nádherný řetízek, se kterým si Draco často pohrával, když byl myšlenkami kdo ví kde, konečně našel svou majitelku.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 21.06. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Vánoční přání se plní Od: marci - 30.12. 2012
Ach, to byla romantika (většinou) :) Jsem ráda, že jsem si zbytek Adventu nechala až na klidnější povánoční období :) Mohu si vychutnávat :) Díky moc!

Re: Vánoční přání se plní Od: Zuzana - 25.12. 2012
Nádhera :) poutierala som si poslintanú klávesnicu a pokúšam sa mojím roztečeným mozgom napísať nejaké poďakovanie, ale nič mi nenapadá okrem obyčajného ďakujem, bolo to úžasné :)

Re: Vánoční přání se plní Od: solace - 24.12. 2012
To bolo very, very hot! ) Tiež by ma zaujímalo, ako by Lucius zareagoval na druhý deň ráno. Skvelý preklad, ako vždy. Díky, larkinh.

Re: Vánoční přání se plní Od: kamci - 23.12. 2012
skvělé díky

Re: Vánoční přání se plní Od: Eggy - 23.12. 2012
:) velmi pekne... dakujem za najdenie a preklad :P som zvedava ako rano zareaguje Lucius :D 

Re: Vánoční přání se plní Od: denice - 23.12. 2012
Pořád jsem čekala, že přestane působit mnoholičný lektvar a z podnikavé noční návštěvy se vyklube Pansy nebo Astoria... Díky.

Re: Vánoční přání se plní Od: teriisek - 23.12. 2012
Jsem ráda, že Dracovi se jeho vánoční přání splnilo:) Krásný překlad, díky moc za něj!

Re: Vánoční přání se plní Od: kakostka - 23.12. 2012
Milý Luciusi, to ani netušíš, co tě ráno čeká:-))) krásný příběh. Díky

Re: Vánoční přání se plní Od: Koki - 23.12. 2012
Nádherné. 

Re: Vánoční přání se plní Od: doda357 - 23.12. 2012
Nemá s tým Narcissa niečo?  Možno pomáhala Hermione vybrať kostým  Btw, z Hermiony aká dračica, to by som nečakala  Ďakujem pekne 

Re: Vánoční přání se plní Od: soraki - 23.12. 2012
jedním slovem - nádhera! A ten začátek, jak stojí u okna... och, neskutečné čtení! Děkuju!

Re: Vánoční přání se plní Od: Lupina - 23.12. 2012
Ach, tak tohle jsem měla číst až večer, až budou děti v pelechu :-D Hm... Narcisa věděla? Nedivila bych se, kdyby v tom měla prsty :-) Hicovní povídka, děkuji moc za překlad :-)

Re: Vánoční přání se plní Od: siriana - 23.12. 2012
wow....pprostě jenom wow...

Prehľad článkov k tejto téme:

Nitsrek: ( larkinh )23.12. 2012Vánoční přání se plní
fudgemonkey878: ( Florence )22.12. 2012Veselé Vánoce, Freddie
balletlover: ( Morgana )20.12. 2012Odlišné cesty, rovnaký osud
balletlover: ( Morgana )19.12. 2012Scorpius
balletlover: ( Morgana )18.12. 2012Rose
little turtle: ( Florence )17.12. 2012Vánoce
Alisanne: ( gleti )16.12. 2012Nejlepší dárek
PJ XD: ( kopapaka )15.12. 2012Čas vánočních návštěv
Barkeeper: ( kopapaka )10.12. 2012Trest
Faerie Princess Of D: ( tiberia )09.12. 2012Vánoční blues
Sita Z: ( tiberia )06.12. 2012Baby in a box 2/2
Sita Z: ( tiberia )05.12. 2012Baby in a box 1/2
inell: ( Gift )01.12. 2012Jsem taková, jakou mě vidíš