Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Hledání klíče

Kapitola čtvrtá

Hledání klíče
Vložené: Elza - 09.11. 2012 Téma: Hledání klíče
Elza nám napísal:

HLEDÁNÍ (klíče)

autorka: sarini – překlad: Elza – beta: ansus

originál: http://www.fanfiction.net/s/2579033/

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Popis: Pokračování OSVOBOZENÍ (Harryho Pottera) – Severus Snape již není zvědem, oficiálně uznal Harryho Pottera za svého syna. Užuž se zná, že se Harryho život konečně bude ubírat směrem k lepším zítřkům...
Kánonu se dodrží v rozsahu prvních pěti knih, tedy nezahrnuje dění Prince dvojí krve a následující vývoj. Dokončeno. 53 kapitol. Pro čtenáře od 16 let (pro rozumně vyspělé dospívající a starší). Oceněno cenou ZLATÉHO BRKU pro rok 2006.
Postavy: Harry P./Charlie W., Severus S. a další. Stejně jako náš běžný svět obsahuje milostné vztahy bez ohledu na pohlaví aktérů.
Prohlášení: Autorce nepatří práva k postavám ani světu, které vytvořila J. K. Rowlingová. Překladatelka vychází při překladu z díla pánů Medků (ne dogmaticky) a celé skvělé bezejmenné HP komunity; autorka s přeložením svého díla souhlasila.


 

Kapitola čtvrtá

 

„Hermiono!“ vykvikl rozhořčeně nejmladší ze synů Weasleyova rodu.

Severus posnídal již před drahnou chvílí, nyní se v kuchyni věnoval Dennímu věštci a úvahám, co to muselo být za člověka, když ty pisálky, kteří do novin přispívali, zaměstnal dobrovolně, a tu bylo jeho niterné lamentování násilně přerušeno. Vzhlédl k původkyni rozruchu a sám měl co dělat, aby se nezajíkl nahlas.

HermionaPověstné grangerovské nezkrotné háro bylo totam. Hnědé kadeře rámující líce končily právě pod ušními lalůčky, vzadu byly ještě o dobrý coul kratší. Díky sestřihu a pravděpodobně i nějakému vlasovému lektvaru se zběsilé chuchvalce proměnily v úpravné vlny, dívka jako by celá povyrostla. Weasleyho oční bulvy hrozily opustit své jamky.

Grangerová si nejistě přejela dlaní hlavu i šíji, kde ruka zřejmě hledala, co už nebylo. „Ginny mě v noci ostříhala.“

Weasley se stále nezmohl na rozumné slovo, Severus protočil oči v sloup. Ten kluk se v mnoha případech choval docela dospěle, ale jak přišlo na děvčata, byl nemožný. Podezření, že za tu famfrpálovou básnickou vložku mohli jeho spolužáci, začalo hraničit s jistotou.

„Velmi půvabné, slečno Grangerová,“ přispěchal Severus uklidnit dívčiny pochyby. „Svého přítele jste svým zjevem buďto zcela zbavila slov, anebo je hlupák.“

„Případně obojí,“ uculila se Ginny Weasleyová, která vešla Grangerové v patách. V poslední době se znatelně vytáhla a začínalo být zřejmé, že jednou bude stejně ztepilá jako Bill, Percy a Ron.

Zrovna když už začal zvažovat, že bude chtě nechtě nucen Harryho vytáhnout z pelechu, aby vyrazili do města v rozumnou hodinu, vpotácel se objekt jeho rozjímání do kuchyně, s Charliem v těsném závěsu. V předchozích minutách bylo Severusovi dáno vyslechnout Grangerovou s Ginny Weasleyovou, jak se vsázejí, kdy si Harry nového sestřihu všimne. Charlieho vlasy, ještě večer přerostlé, se přes noc vrátily k běžné délce, sourozenci Weasleyovi si očividně, nezávisle na neustálém špičkování ze strany Molly, nalezli vlastní způsob, jak udržovat své účesy.

Vážně dorostly,“ našpulila rty Ginny při pohledu na Harryho, který neadresně zamumlal ‚Brýtro‘ a s očima stále slepenýma spánkem do sebe začal lít první šálek kávy.

Severus si syna pozorně prohlédl a došlo mu, že Harryho havraní kštice vypadá už léta naprosto stejně, s jedinou výjimkou, kdy byly vlasy přinuceny k růstu lektvarem na změnu vzhledu. „Jeho jste ostříhala také?“

Ginny přikývla, přestala špulit rty a začala se přemýšlivě mračit. „Myslela jsem, že mu to zůstane, protože mi to dovolil. Kdykoliv ho ostříhala teta, vlasy mu do rána dorostly.“

„Loni v létě se také vrátily ke své oblíbené délce,“ přidal se Charlie. I on se vrhl na kávu, ale působil přeci jen probuzenějším dojmem než Harry, který do čerstvě usednuvšího Charlieho vrazil loktem, protože si nevšiml, že se vedlejší místo u stolu zaplnilo.

Severus odložil šálek s čajem a zvažoval, co to může znamenat. Harry nemohl být metamorfomágem, to by už v raném dětství nevědomou magií skryl nenáviděnou jizvu na čele. Navíc předpoklady pro toto nadání se nevyskytovaly ve známé historii ani jeho ani Potterova rodu. O Lilyině přínosu ani neuvažoval, její pradávný motácký předek byl tak vzdálený, že jakékoliv konkrétní magické vlohy už z této linie dávno vymizely. Měl by si promluvit s Albusem. Pak si ale vzpomněl na Jamesovy vlasy, které se také během let vzhledově vůbec neměnily, a usoudil, že tento znak Harry zdědil od Potterů.

Weasley konečně našel ztracenou řeč a celý rudý se nesouvisle pokoušel skládat komplimenty své dívce pro její nový vzhled. Díky dalšímu hrnku kávy, Remusovu příchodu na snídani a následným komentářům si dívčiny proměny konečně všiml i Harry. Ovšem jakmile pochytil, o čem jde řeč, byl nesrovnatelně výmluvnější než jeho nejlepší kamarád, neměl problémy Grangerové sdělit, jak dle něho nyní vypadá. Většina domácích obyvatel už byla dávno po snídani a odešla za svými denními povinnostmi, když jako poslední sešli dolů Láskorádová s Longbottomem.

S příchodem pošty přilétly i dvě školní sovy, které přinesly dopisy pro všechny přítomné bradavické studenty. Ron Weasley s Harrym se po sobě s obavou podívali, zřejmě se předem děsili toho, co měl obsahovat jeden z došlých dopisů. Že se nemýlili, bylo jisté vzápětí, kdy Grangerová vykvikla a nadskočila, jak na ni z obálky vypadl stříbřitý odznak.

„Já jsem primuska!“ oznámila fistulí. Líce jí znachověly vzrušením a oči hořely.

„Jak jinak,“ zakřenil se na ni Harry.

Ron Weasley ji políbil na tvář. „Kdo je primusem?“

Grangerová se začala přehrabovat v pergamenech, které jí byly toho roku doručeny, ale než mohla žádaný údaj najít, Severus ji předběhl: „Draco.“

„Malfoy?“ zaúpěli tři Weasleyové jako jeden muž.

Harry s Ginny totožným způsobem protočili oči a Ginny se pustila do bratrů: „Copak je v Bradavicích ještě nějaký jiný Draco, natož v sedmáku?“

„On a Grangerová jsou nejlepšími studenty školy,“ podíval se Severus po bratrech Weasleyových lehce tvrdnoucím pohledem, „a Draco vynaložil nemalé úsilí na nápravu pošramocené reputace.“

Harry vypadal podobně sveřepě jako jeho otec, na něhož tím udělal dojem. „Kromě toho, o vaši rodinu se už přes rok ani náznakem neotřel. Každý si zaslouží druhou šanci.“

Severus nepřehlédl tři páry očí, jež se okamžitě stočily jeho směrem a stejně hbitě vzápětí uhnuly. Nicméně všichni pokáraní přikývli a znovu se začali věnovat jídlu, jak to jen Weasleyové dokážou. Zbytek přítomných Grangerové poblahopřál k získání nejžádanější bradavické studentské pozice... tedy nejžádanější alespoň mezi pilnými studujícími.

„Měli bychom jít,“ řekl Severus Harrymu, když ten dojedl.

Dostalo se mu přitakání: „Za minutku jsem zpátky.“

Každý ještě Harrymu popřál pěkné narozeniny, než je oslavenec v závěsu s Charliem opustil. Někteří se přesunuli do salónu a Grangerová začala své obvyklé každoroční lamentování stran domácích úkolů, které měli přes prázdniny vypracovat. Harry toto léto očividně přistoupil k práci zodpovědně, ale Weasley pokulhával. Když Severus odcházel, Weasley právě štěněcíma očima sledoval Grangerovou, která mu dávala přednášku o důležitosti OVCí.

Protože vypravení tentokrát Harrymu trvalo déle než obvykle, odebral se čekat do vstupní haly. Koutkem oka zahlédl dlouhý polibek, jímž se Harry v půli schodiště loučil s Charliem.

„Připraven na vše,“ usmál se Harry na Severuse.

Bylo příjemné vidět úsměv na Harryho tváři, chlapec měl v posledních letech málo důvodů k nepředstíranému veselí. Severus měl podezření, že synova psychická pohoda souvisela především s Charliem, ale nechtěl se tomuto směru uvažování hlouběji věnovat. Prohlédl si synka a ocenil oděv, který zvolil: jednalo se sice o hábit ke školní uniformě, ale ve velmi dobrém stavu.

„Měli bychom ti nakoupit nějaké hábity pro běžné užití,“ vyhodnotil situaci.

Harry přitakal a zamával dopisem z Bradavic. „Letos je na seznamu znovu společenský oděv a já potřebuju nový. Ten ze čtvrťáku je mi krátký.“

Nejprve se odletaxovali na ministerstvo, aby Harry složil zkoušku z přemisťování. Zvědavé pohledy je pronásledovaly, kamkoliv se hnuli. Na recepčního Erika Kousala, mrzimora, jehož Severus učil krátce po svém nástupu do Bradavic, už Harry během měření a zapisování hůlek zahlížel vyloženě nepřátelsky. Jelikož k synovu výrazu přidal i Severus svůj vlastní tvrdý pohled, nebylo se proč divit, že byli tím ustrašeným chudákem odbaveni v rekordním čase.

Harry se ušklíbl, když se se Severusem vecpali do téměř plné výtahové kabinky. „Začíná mi to jít.“

„Mínění poloviny světa, že jsi šílený, a druhé poloviny, že jsi nejmocnější žijící kouzelník, také není na škodu věci,“ odtušil Severus s grimasou věrně kopírující Harryho úsměšek.

„Šesté patro, odbor pro kouzelnou přepravu, jmenovitě správa letaxové sítě, regulační a kontrolní správa košťat, úřad pro přenášedla a zkušební středisko přemisťování,“ oznámil neosobně ženský hlas. Severus s Harrym vystoupili následováni očima všech přítomných; nad hlavou jim prolétlo několik fialově zbarvených papírových vlaštovek.

Toto patro bylo příjemně prosvětleno okny, asi proto, že sem chodilo více návštěvníků než do jiných částí budovy. Rozcestníky na stěně proti výtahům navigovaly příchozí do jednotlivých úřadoven. Harry se Severusem odbočili doleva a zamířili na samý konec dlouhé chodby. Severus si povšiml, že jeho syn výrazně přidal do kroku při průchodu kolem správy letaxové sítě, kde byla každá kancelářská kóje vybavena svým vlastním miniaturním krbem se zelenými plameny.

Když správu minuli, Harry se očividně uvolnil. Severusovi k vymámení vysvětlení stačilo zatvářit se tázavě, syn si povzdechl a zašeptal: „Pracuje tam paní Edgecombeová. Za Umbridgeové měla na starosti dohled nad bradavickým připojením a její dcera napráskala BA.“

Severus kývl, že chápe, a chlácholivě uchopil syna za rameno. Marietta Edgecombeová do posledního ročníku nenastoupila. Filius, její kolejní vedoucí, ostatním učitelům řekl, že ji její matka přepsala do Krásnohůlek – dívka nebyla schopna dokončit vzdělání po boku spolužáků, které zradila.

Ze zkušebního střediska přemisťování se vyklubala nevelká kancelář, plnoletosti se denně dožívalo jen asi šest až sedm kouzelníků či čarodějek. Největší nápor zde vládl na konci školního roku a na začátku prázdnin, kdy chodili skládat zkoušky téměř všichni, kteří oslavili sedmnácté narozeniny od září do června, v půli léta už tu bylo poměrně klidno.

„Pane Pottere!“ přispěchala k nim krátkovlasá, lehounce šedivějící, dobře obdařená čarodějka v hábitu barvy tekuté pryskyřice. Byla ještě menší než Harry. „Už jsme vás čekali! Vítejte! Á, Severusi, ráda tě vidím.“

Severus se na ni podíval pozorněji a zamrkal poznáním. „Raine Zabiniová? Jsi to vážně ty?“

Čarodějka se zářivě usmála. „Samozřejmě, že ano. Ale jmenuji se teď McKinnonová, vdala jsem se za Marlenina staršího bratra, chodil do Havraspáru. Ani nevíš, jak mě ten článek v novinách potěšil. Příliš mnoho našich spolužáků se přidalo k němu. Jak se daří mému synovci?“

 „Blaise si vede dobře,“ informoval ji. Jestliže nepodporovala Voldemorta, nebylo se co divit, že měla s částí svého příbuzenstva značně omezené kontakty. Rod Zabini byl rozdělen tak půl na půl, Blaisovi rodiče patřili mezi provoldemortovské, i když Severus nebyl přesvědčen o tom, že by nesli znamení. „Patří mezi lepší studenty, a to je přitom v jeho ročníku nevídaná konkurence. Čtyři jeho spolužáci získali při NKÚ rekordní počet bodů. Od našich dob až do dneška žádný rekord nepadl.“

Harry se zvědavě vložil do hovoru: „Vážně? A kdo zabodoval?“

„Loňské léto jsi dění příliš nesledoval,“ poznamenal Severus a stočil koutek úst vzhůru při představě, jakou reakci vyvolá následujícím sdělením. „Draco Malfoy vybojoval nejvyšší skóre v lektvarech, o jeden bod prolomil můj vlastní rekord. Hermiona Grangerová překonala tvého otce v přeměňování o dva body a tvou matku ve formulích o celé tři. Také ustanovila nový rekord pro starodávné runy. Do svrhnutí Remuse z prvního místa v oboru věštění z čísel jí tuším okolo desítky bodů chybělo. Neville Longbottom předběhl v bylinkářství o deset bodů profesorku Prýtovou.“

Harryho pohled nabral na ostražitosti. „A ten poslední?“

Severusův úsměšek se rozšířil, když odpovídal: „Tvůj výsledek v obraně proti černé magii byl o celých pětadvacet bodů lepší než skóre Alastora Moodyho.“

„Blahopřeji!“ poplácala Raine po zádech Harryho, který sebou instinktivně škubl. Severus si povzdechl. Když byl Harry obklopen svými blízkými, bylo příjemné sledovat, jakých pokroků dosahuje, jenže mezi cizími se pokaždé stáhl do ulity chladné rezervovanosti.

„Takže,“ vytáhl se Harry do plné výšky, i když mu i tak na Severuse několik podstatných centimetrů chybělo, „co mám udělat?“

Raine mu podala list pergamenu. „Přemístěte se do těchto lokalit v pořadí, jak jsou uvedeny. Na každém místě vás očekává komisař, který vám na list potvrdí úspěšné projití danou metou. Řiďte se jejich pokyny.“ K Severusovi dodala: „Vzhledem k okolnostem mne kontaktoval profesor Brumbál s žádostí, abych vám sdělila, že každý komisař prošel jeho osobním výběrem.“

Severus nadzdvihl obočí. „Heslo?“

„Kuželky,“ protočila Raine oči nad Brumbálovým výběrem ověřovacího slova.

Severus přikývl. Průběh Harryho zkoušky byl v tichosti naplánován Řádem, Albus Severusovi sdělil jen znění hesla. Objal Harryho jednou paží okolo ramen, krátce ho stiskl a pokynul mu hlavou.

Harry zamyšleně zvedl oči od seznamu. „Ty cíle jsou vzdálenější, než je obvyklé, ne?“

„Omlouvám se,“ usmála se Raine, Severus zatím nahlédl synovi přes rameno. „Brumbál na tom trval.“

Severusovi vylétla obě obočí vzhůru. Jedna z lokalit byla vzdálená více než patnáct set mil. Komisaři se museli na svá místa dostávat buď pomocí přenášedel, nebo museli vyrazit už před hodinami, aby si dopřáli mezi jednotlivými přemístěními nutný odpočinek. Harry se jen zamračil a zmizel, bez běžného prásknutí.

Raine vypadala ohromeně. „To bylo tiché.“

Severus přitakal a cítil, jak se dme pýchou. Nemohl jí tu vykládat, že se Harry, aniž by se probudil, dokázal přemístit skrze bradavické i Voldemortovy bariéry. Zkouška sestávající z pěti přemístění trvala přibližně hodinu, protože na každé metě byla předepsaná desetiminutová přestávka. Posadil se tedy na židli a začal si povídat s Raine, kterou neviděl od závěrečné hostiny na rozloučenou. Ve Zmijozelu patřili do téhož ročníku.

„Marlene McKinnonová byla zmijozelská prefektka o rok výš,“ připomněla mu. „Její rodina byla přísně proti Vítekomu, párkrát mi pomohla, když mě Narcissa trápila. Nedlouho po škole jsem ji potkala na Příčné a ona mě představila Michaelovi. Ten vyšel školu rok před tím, než jsme nastoupili. No, a my do toho vzápětí praštili, brali jsme se po dvouměsíční známosti.“ Zasněně se usmála, ten výraz byl nanejvýš nezmijozelský, jenže téměř hned byl vystřídán smutkem. „Když jsme byli na líbánkách, Marlene zemřela.“

MarleneOšil se. Byl u toho, když Marlene zavraždili. Byla jedním z veřejně známých členů Fénixova řádu, živila se pořádáním benefičních akcí pro různé neziskové organizace. Díky svým společenským kontaktům byla pro Brumbála ideálním člověkem k obstarávání náboru nových členů. Voldemort ji nechal unést a uvěznit, chtěl ji ovládnout a využít pro své vlastní cíle, jenže ona dokázala nepodlehnout jeho Imperiu, a byla pomalu zabita.

„Zemřela se ctí, zůstala silná a hrdá až do samého konce,“ ujistil svou bývalou spolužačku.

Překvapeně se na něho podívala. „Tys tam byl?“ zašeptala, do očí jí vhrkly slzy.

Přikývl. „Nemohl jsem udělat víc než přinést Brumbálovi zprávu. Tehdy bylo svolané kompletní shromáždění, a to měl mnohem víc stoupenců, než má dnes.“

Raine se rychle posbírala. „Děkuji ti. Nevadilo by ti, kdyby se ti Michael ozval? Byli si hodně blízcí.“

„Ani v nejmenším.“ Zapřemýšlel, kolikrát ještě se mu přihodí totéž, válka měla hodně obětí. „Ať se nejprve obrátí na Albuse, většina naší pošty je zpracovávána hradními skřítky.“

„To mne vůbec nepřekvapuje,“ uculila se. „Harry jistě dostává stovky sov.“

Protočil oči v sloup. „Nejhůře je na Valentýna, ale dnešek bude jistě také výživný.“

Harry se objevil s tichounkým lupnutím, za ruku se ho držel Kingsley Pastorek. Bystrozor poděkoval Harrymu za příjemné dopravení, pokynul významně Severusovi a odešel na ústředí bystrozorů. Harry si pročísl vlasy a podal Raine popsaný pergamen. Když si četla časy přimístění a odmístění, vylétla jí obočí vzhůru.

„Na kterém odboru běžně pracujete?“ zeptal se Harry s tváří rádoby nezúčastněně bezvýraznou.

Usmála se. „Jsem první tajemnicí na uplatňování kouzelnických zákonů, pro dnešek mne sem převelela Amelia Bonesová. Řadoví zaměstnanci zdejšího oddělení dostali den volna.“ Sklonila se nad stolem, podepsala dvě povolenky, na jednu poklepala hůlkou a druhou podala Harrymu. „Prosím, pane Pottere, oprávnění je vaše.“

„Děkuji, Raine,“ kývl na ni Severus a otočil se k Harrymu. „Do uličky za Děravý kotlík.“

Harry se zakřenil, přitakal, čerstvě získané oprávnění si pečlivě složil do kapsy hábitu a odmístil se. Severus se poslední úklonou rozloučil s Raine McKinnonovou a s nepřeslechnutelně silnějším prásknutím se vydal za synem. Našel ho opírat se ležérně ramenem o cihlovou zeď šeré uličky a znuděně si prohlížet nehty.

Severus si odfrkl. „Možná, že dokážeš cestovat tišeji a dále, ale co se rychlosti týče, jsme na tom všichni stejně. Tak to na mne nehraj.“

„Jak si přeješ, tatínku,“ usmál se Harry rošťácky a postavil se rovně. „Čím začneme?“

„Navrhuji nejprve obejít nákupy a Gringotty nechat až na konec,“ odpověděl Severus. Měl s sebou dostatek hotovosti, aby pokryl všechny nezbytné výdaje. „Prohlídka trezoru se může protáhnout.“

Harry souhlasil. „Jenom varuju, že nemám moc peněz. Většinu z toho, co jsem si vybral loni, jsem utratil za vánoční a narozeninové dárky.“

„Jednou jsem tvůj otec, Harry,“ pokáral ho, „takže platím vše, co potřebuješ, a možná i něco z toho, co si chceš pořídit čistě pro potěšení. Ovšem u dvojčat si nakupuj za své.“

„Ti by si ode mne nevzali ani šesťák,“ zazubil se Harry způsobem natolik podobným Jamesovu, že se Severus podvědomě začal mít na pozoru před případnou boudou. „Ten obchod si zařídili za peníze, co jsem vyhrál v Poháru tří kouzelníků.“

Severus stiskl víčka a potřásl hlavou. Harry měl v sobě mnohem větší porci pobertovství, než se zdálo, jen to uměl dobře skrývat. Když se uklidnil, znovu oči otevřel. „Alespoň je nepromrhali, trápení Umbridgeové bylo vhodné využití.“

Vešli na Příčnou a snažili se nakoupit, jak jen to šlo nejrychleji. Moc se jim nedařilo, protože je cestou oslovila snad padesátka lidí, aby poblahopřáli Harrymu k narozeninám. Harry každému plaše poděkoval, a jak den pokračoval, byl stále nervóznější a zamlklejší. Učebnice a další školní potřeby pořídili bez obtíží.

Severus vzal syna ke své osobní švadleně, která Harryho důkladně poučila o materiálech, barvách a stupních formálnosti v odívání. Harry byl přeměřen a navlečen do tuctu hábitů určených pro různé příležitosti, nejčastěji v rozličných odstínech zelené či karmínové se zlatým zdobením, vždy doplněných o patřičné kalhoty i košile, vše jak pro oficiální, tak běžné nošení.

Lehce rozostřeně působící Harry se po opuštění módního salonu dožadoval návštěvy Kratochvilných kouzelnických kejklí, což mu Severus milostivě povolil, v duchu totiž plně chápal, že Harry po náročné návštěvě u madam Vestiry nutně potřebuje rekonvalescenci. Fred a George je uvítali s nadšením, okamžitě naložili Harrymu do náruče kupu experimentálních výrobků a domáhali se zhodnocení jejich účinků, přičemž současně odmítali podat bližší informace, k čemu je co dobré. Harry se na dvojčata musel několik minut sveřepě mračit, než se vzdala. Z obchodu odešli obtěžkáni taškou naditou žertovnými cukrovinkami a dalšími poťouchlostmi a také pergamenem vysvětlujícím působení každé jednotlivosti.

„Ke Gringottům?“ navrhl uondaný Harry s nadějí v hlase; odpoledne už značně pokročilo. Při odchodu od dvojčat ještě přidali nad obchod zbrusu nový nápis: ‚Zanech naděje, čí noha sem se šine!‘, ty dva taškáře to pravděpodobně potěší, až na to přijdou. Naházeli do sebe něco málo k obědu, ani jeden z nich nebyl zvyklý se přes den přecpávat.

Severus se synovým návrhem souhlasil, společně vešli do mramorem obložené budovy. Byl jim přidělen skřet, který je vedl k Potterově trezoru v kořenech banky. Severus si všiml, že se Harry usmál na draka, jehož cestou míjeli. Obrovský ještěr je chvíli zvědavě pozoroval a pak k nezměrnému skřetovu údivu naznačil zdvořilou úklonu. Severus se v duchu pozastavil nad tím, jak se asi podařilo drakům dostat informace o Harrym až na toto nehostinné místo.

klíč k trezoruSkřet se oklepal, převzal Harryho klíč a zasunul jej do jednoho ze zámků. Do druhého vložil svůj vlastní a otevřel těžké dveře trezoru. Severus s Harrym se pokusili vstoupit, ale byli zadrženi neviditelnou stěnou.

Skřet zamumlal: „Neobvyklé. Skutečně nanejvýš neobvyklé.“

Oba kouzelníci ho ignorovali, protože se ozval hlas, který Severus slyšel naposledy před šestnácti lety a který ho trvale pronásledoval ve snech: „Ale, ale, ale... zapomněls na heslo, Tichošlápku.“

„Jamesi,“ potřásl Severus hlavou a statečně se pokoušel ignorovat srdce divoce poskakující v hrudi, „tohle na tebe vážně sedí.“ Otočil se k Harrymu: „Nějaké nápady?“

Harry zvolna přikročil k bariéře a položil na ni dlaň, vzduch kolem něho hlasitě praskal přítomností ochranné magie. „Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti.“

Vzduch se jemně rozvibroval a clona jim dovolila vstoupit mezi hory mincí, vyšší, než jaké kdy Severus viděl. V trezoru bylo i několik beden a dva školní loďáky, Jamesův i Lilyin. Vybavení dále doplňovaly knihy, řady zarámovaných obrazů a krabic neznámého obsahu. Uprostřed prostory byl podstavec, na němž spočívala velká tlustá obálka. Přešli k ní a uviděli, že je na ní Jamesovou rukou nadepsáno Tichošlápek.

Severus hleděl starostlivě na Harryho, jen ještě v rychlosti zkontroloval skřeta u vchodu, ale ten stál na stráži otočen zády k nim přesně tak, jak se od něho očekávalo. Harrymu se koulely slzy po lících a ruce se mu lehce chvěly, když obálku otvíral. Uvnitř našel kromě listu pergamenu několik dalších obálek, z nichž každá byla adresována někomu jinému. Severus se naklonil k synovi a spolu s ním si přečetl průvodní dopis.

Tichošlápku,

pokud se Ti toto psaní dostalo do rukou, tak Petra buď zlomili, nebo nás zradil. Spoléhám na Tebe, že doručíš přiložené dopisy. Ano, je mezi nimi i jeden pro Severuse Snapea. Nedokážeš přečíst žádný jiný než svůj, takže se nenamáhej to zkoušet, a i ten, který je určený Tobě, se Ti otevře, teprve až doručíš všechny ostatní. Náměsíčník mne totiž naučil ono kouzlo, jímž před námi po celá léta zabezpečoval své domácí úkoly, a věř, že skutečně funguje.

U dveří trezorové místnosti je krabička pro Severuse, doufám, že mu ji společně s dopisem doručí Albus, až si přečte, co mu píši. Nabádám ho k tomu v dopise mu určeném, takže ať Tě ani nenapadne někde je zašantročit. Krabičku mohou otevřít jen Severus nebo Harry. Tichošlápku, moc Tě prosím, nechej minulost v míru spát. Už kvůli mně.

Žij blaze

Dvanácterák

„Bylo to tu,“ vysoukal ze sebe Harry. „Celou tu dobu byl důkaz přímo tady. Kdyby to Albus zkontroloval... nebo kdokoliv jiný... Siri... mohli jsme...“

Severus si přivinul Harryho na hruď a dovolil mu prožít bezmoc a zklamání plně, bez nutnosti potlačovat své pocity. Synovy svaly byly napjaté, vzduch okolo nich jiskřil magií, již Harry nevědomky uvolnil, když ho najednou zavalil vztek a smutek. Neplakal. Severus ho sevřel ještě pevněji, odpovědi se mu dostalo v podobě paží, které se omotaly okolo jeho trupu. Musel připustit, že Harry je silnější, než se zdá. Syn neměl výšku, aby mu mohl položit hlavu na rameno, ale alespoň skryl tvář v hábitu na jeho hrudi.

Když se Harry uklidnil, Severus usoudil, že už toho má jeho syn pro ten den plné zuby. Vždyť se dopoledne musel přemístit přes několikery hranice, a to po noci, kdy nespal víc než ubohých pár hodin, jak Severus vyrozuměl z ranního uzívaného hovoru ostatní omladiny. Zmenšil oba školní kufry a krabičku nadepsanou svým jménem, zastrčil tyto předměty do kapsy a vyvedl Harryho na chodbu.

„Myslím, že nastal čas na předání posledního narozeninového dárku,“ nadhodil zlehka.

Harry k němu vzhlédl zarudlýma očima. „Co to je?“

„Uvidíš.“ Přešli k vozíku, bariéra za nimi vzplála k životu a skřet zavřel dveře trezoru. Mlčky se nechali odvézt zpět do přízemí a stejně beze slova vyšli z banky. „Následuj mé vedení. Řízené přemístění není totéž co asistované, je mnohem příjemnější.“

Harry přikývl, chytil Severuse za předloktí a oba zmizeli.

-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-

 

Pozn. překl.: Nápis umístěný naší akční otcovskosynovskou dvojkou nad obchod pánů W+W je posledním veršem varování, jenž se dle Danteho nachází na pekelné bráně. Ona průpovídka se většinou překládá na způsob ‚Zanech vší naděje, kdož vcházíš!‘, ale použila jsem půvabnější verzi J. Vrchlického (ač jsem mu ji lehce upravila), jehož překlady považuji za jedny z nejlepších – miluji ladnost, s níž se verše v jeho podání linou. Inu, každý máme nějakou úchylku. V překladu J. Vrchlického tedy celý ‚pekelný‘ nápis zní:

Mnou vchází se do města věčné strasti,
mnou vchází se v bol, který nemá rána,
mnou vchází se do zatracenců vlasti.

Hlas spravednosti pohnul světu Pána;
moc boží sklenula mé brány stinné
a s první láskou moudrost svrchovaná.

Před vznikem mým nebyly věci jiné,
jen věčné vyjma, já též věčně stojím;
nech naděje, čí noha sem se šine!

(zdroj např.: http://cs.wikisource.org/wiki/Bo%C5%BEsk%C3%A1_komedie/Peklo/Zp%C4%9Bv_t%C5%99et%C3%AD a jinde)

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 05.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: Kapitola čtvrtá Od: ZakNikolas - 16.10. 2021
Tahle povídka mě dostává do kolen, poslední dobou mám potřebu číst povídky, co jsou pekelně dlouhé (Slash je pěkný bonus). Tuhle nemůžu přestat číst. U Osvobození jsem se bála, že to nijak nepokračuje, naštěstí ano. Děkuji všem kdo se na překladu podíleli, bez nich bych si to přečíst nemohla, tak dobrou angličtinu opravdu nemám... k mé smůle. Pár Harry x Charlie k sobě tak sedí, Merline, jestli se rozejdou umřu :D

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola čtvrtá Od: Tesska - 12.06. 2013
Záver ma dostal, bulila som ako želva :/ Ale kapitola úžasná!

Re: Kapitola čtvrtá Od: EllenJ - 25.01. 2013
Jsem zvědavá pro koho byly dopisy.... co bylo v krabičce... a i další dárek pro Harryho... :-D

Re: Kapitola čtvrtá Od: teriisek - 27.11. 2012
Kolik věcí mohlo být jinak, kdyby... škoda jen, že ta kdyby nějak nikdy nevyjdou, že? Moc pěkná kapitola, jsem zvědavá na to překvapení a děkuju moc za překlad!

Re: Kapitola čtvrtá Od: jerry - 12.11. 2012
Tak konecne komentar aj odo mna, lebo az doteraz som sa nevedela odtrhnut od textu. Citala som naraz cele oslobodenie + tieto 4 kapitoly. Je to proste uzasna poviedka a ja aj ked nemam rada slash, tak ma oslovil jej uzasny dej. Som rada ze si sa rozhodla pre preklad nakolko moja anglictina aj s pouzitim prekladaca je nepouzitelna pre taketo poviedky. Uz teraz viem ze mi bude smutno az tato trilogia skonci. Tvoj preklad je uzasny, cita sa to perfektne napriek cestine. Drzim ti palce pri dalsom preklade a prajem vela trpezlivosti, sil a napadov. Este raz diky
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 12.11. 2012
Díky, jerry. Doufám, že Ti tato trilogie bude i nadále přinášet potěšení. Mně slash nevadí, ale aktivně ho nevyhledávám - a toto je hlavně milostný příběh, pohlaví aktérů vem čert (tedy obrazně, doslovně by asi rádi nebyli *;-)). Další díl snad bude v pátek, už je přeložený, čeká jen na betu. 

Re: Kapitola čtvrtá Od: siriana - 11.11. 2012
naprosto skvělé!  srdéčko mi uplně zaplesalo :)))
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 11.11. 2012
Díky. *:-)

Re: Kapitola čtvrtá Od: marci - 10.11. 2012
Nádherné. Nechala jsem si kapitolu až na poklidný sobotní večer, abych si jí mohla vychutnat, a v žádném případě nelituji Severusovo niterné lamentování v úvodu chápu - zhusta takto lamentuji při četbě denního tisku také. Ron při pohledu na Hermionin sestřih mi asocioval mojí vlastní drahou polovičku, když jsem se objevila doma s melírem (Už je to dávno). Otevřel dveře, zahlédl mě, vytřeštil oči a dveře zase beze slova zavřel. Já šla ronit slzy na záchod  Líbí se mi, jak má Harry stejně mrazivé pohledy jako jeho taťka. A chápu, že čelit takovému pohledu dvojmo musí být pro chuděru ministerského úředníka silná káva  Harryho "tahání si trika" po úspěšné zkoušce z přemisťování mě pobavilo. No a scéna v trezoru pak skoro dojala.... Doufám, že se s obsahem alespoň některých Jamesových dopisů časem seznámíme? Díky moc za úžasný překlad a za Vrchlického. Člověk je tak uondaný realitou, že už ani nemyslí na duchovní potravu. Takže jsem vděčná i za jednohubku. Díky  :) 
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 11.11. 2012
Díky, marci. Ano, s obsahem některých dopisů se seznámíme blíže. Jinak... Harry je dobrý 'lumpe'. *;-D

Re: Kapitola čtvrtá Od: tigy - 09.11. 2012
Hermiona a krátke vlasy? Určite pôvabné, ako skonštatoval pán profesor, veď aj Emme Watson veľmi svedčia  Pekná kapitolka, veselá aj smutná, s trochou napätia na konci... som zvedavá na ten darček! Vďaka, Elza, za štedrú nádielku 
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 10.11. 2012
Nejni zač, tigy, rádo se stalo. *:D

Re: Kapitola čtvrtá Od: Lopata - 09.11. 2012
Krásná povídka, opravdu. Taky se mi moc líbí vztah Harryho a Severuse. Nemůžu se dočkat, až se dozvim, co bylo v krabičce a co James napsal Severusovi a vůbec další dějový vývoj...  Díky. 
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 10.11. 2012
Díky. *;-) Dozvíš se, ale bude to chvíli trvat, teprvá to překládám.

Re: Kapitola čtvrtá Od: Patolozka - 09.11. 2012
Á, tak teď tedy trnu, co všechno bylo v těch dopisech, co to dostal Severus a co dostane Harry. Ale zpět do přítomnosti, protože tohle je teprve budoucnost:-) Krásná kapitola, tak nějak pohodová a přece ne. Harry je děsně silný kouzelník a Severuse musí na jednu stranu pěkně štvát, že je v něčem lepší než on:-) Ale vyrovnává se to tím, že je jeho syn, takže dobře. Nový účes Hermioně schvaluju, i když dlouhé vlasy jsou dlouhé vlasy a takové jaké má ona, zase nemá nikdo jiný... Co se Charlieho týče, tak toho tady hrozně zbožňuju. A Severuse, jasně, toho ještě víc, samozřejmě. Návštěvu u švědleny jim ani moc nezávidím, ale zašla bych se podívat do nějakého knihkupectví, to by se mi líbilo:-) No a pak ten konec v trezoru. Zatrolený Brumbál. Ale jak se tam vlastně dostal? přece se nemohl dostat přes ta kouzla, ne? Víš, že tohle je vlastně první povídky, kde mám Jamese ráda. Jinak je na stupni mezi mými nejméně oblíbenými postavami na předních příčkách... Takže tahle povídka, samozřejmš myslím včetně předchozího dílu, má u mě hned několik prvenství! Děkuji za další díl, moc se mi líbíl!
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 10.11. 2012
Severus mi občas připadá jako kočka, co odchovala mládě veverky. Úplně se dme pýchou na Harryho. *:D Návštěva u švadleny musela být příšerná, ani se nedivím, že se mladý dožadoval rekonvalescence. Návštěva trezoru byla názornou ukázkou, jak i ty nejlepší plány mohou vzít blbý konec. James vše tak pečlivě nachystal... a tak ošklivě se to zvrtlo. *:-( Úplně jsem si vzpomněla na pořekadlo o cestě do pekel dlážděné nejlepšími úmysly. Díky, Patoložko! 

Re: Kapitola čtvrtá Od: Maja - 09.11. 2012
*Weasleyho oční bulvy hrozily opustit své jamky* jako bych ho viděla na vlastní oči  Díky za vysvětlení toho nápisu, netušila jsem která bije... Moc se mi líbí vztah mezi Harrym a Severusem. *„Jak si přeješ, tatínku,“ usmál se Harry rošťácky* bylo kouzelné... A na ten poslední dárek k narozeninám jsem hrozně zvědavá...  Díky za další kapitolku 
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 09.11. 2012
Díky, Májo, jsem ráda, že se stále "stavuješ" na trochu toho Hledání... *;-D

Re: Kapitola čtvrtá Od: Lachim - 09.11. 2012
Krásný dílek. Severus se překonává.
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 09.11. 2012
...inu, Severus "jak ho neznáte". *;-)

Re: Kapitola čtvrtá Od: Zuzana - 09.11. 2012
Prežili spolu krásny deň. Dopis prebudil smutné veci, ale všetko ostatné bolo podozrivo pohodové. Ďakujem za preklad.
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 09.11. 2012
Jojo, máš úplnou pravdu. Díky!

Re: Kapitola čtvrtá Od: Neprihlásený - 09.11. 2012
To bylo krásný, smutný, ale krásný. Jsem nadšená Severusem jako tátou:-)
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 09.11. 2012
Ještě chvíli budeme pokračovat v nastaveném stylu. *;-)

Re: Kapitola čtvrtá Od: denice - 09.11. 2012
Dnes jsme tedy dostali do žlabu založeno opravdu bohatě. Narozeninový den, který prožil Harry s otcem, byl hodně pestrý, chvílemi vzpomínkový, chvílemi pohodový, doufám, že to tak zůstane i u posledního dárku. Pořád čekám, kdy se objeví nějaké komplikace. Díky.
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 09.11. 2012
Zdravím, denice. Jen na komplikace nespěchej, však budou. Ale zatím je teprvá půlka prázdnin, tak řešíme "zázemí" aktérů. *;-)

Re: Kapitola čtvrtá Od: akiera - 09.11. 2012
Nádhera :) Těším se na pokračování ;)
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 09.11. 2012
Díky. Hm, pátá kapitola je už v péči bety, ale u šesté jsem se trochu zadrcla, tak uvidíme... *;-)

Re: Kapitola čtvrtá Od: kali - 09.11. 2012
No,odhalení v trezoru bylo bolestivé,ale jinak byl den otce a synka perfektní,moc se mi to líbilo :)
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 09.11. 2012
Náročné narozeniny... *:D

Re: Kapitola čtvrtá Od: Peggykaja - 09.11. 2012
Wow, přiznávám, že jsem byla tak nedočkavá, že mám několik kapitol přečtených přes překladač, ale tvému překladu se to nevyrovná:) Harryho slzy chápu, nebýt AB, mohlo být vše jinak... moc díky za krásný překlad:) ps: první?:)
Re: Kapitola čtvrtá Od: Elza - 09.11. 2012
Zdraví, Peggykajo! Jo, jo, první... gratuluju! *;-) Díky. Každý dělá chyby. Potterovi, AB, Remus... Hoď kamenem, kdos bez viny. 

Prehľad článkov k tejto téme:

sarini: ( Jimmi )27.06. 2021Kapitola pätdesiattri (Záver)
sarini: ( Jimmi )26.06. 2021Kapitola päťdesiatdva
sarini: ( Jimmi )25.06. 2021Kapitola päťdesiatjeden
sarini: ( Jimmi )24.06. 2021Kapitola päťdesiata
sarini: ( Jimmi )23.06. 2021Kapitola štyridsaťdeväť
sarini: ( Jimmi )22.06. 2021Kapitola štyridsaťosem
sarini: ( Jimmi )21.06. 2021Kapitola štyridsaťsedem
sarini: ( Jimmi )19.06. 2021Kapitola štyridsaťšesť
sarini: ( Jimmi )13.06. 2021Kapitola štyridsaťpäť
sarini: ( Jimmi )11.06. 2021Kapitola štyridsaťštyri
sarini: ( Jimmi )10.06. 2021Kapitola štyridsaťtri
sarini: ( Jimmi )09.06. 2021Kapitola štyridsaťdva
sarini: ( Jimmi )06.06. 2021Kapitola štyridsaťjeden
sarini: ( Jimmi )04.06. 2021Kapitola štyridsať
sarini: ( Jimmi )02.06. 2021Kapitola tridsaťdeväť
sarini: ( Jimmi )01.06. 2021Kapitola tridsaťosem
sarini: ( Online Preklady )31.05. 2021Kapitola sedmatřicátá
sarini: ( Online preklady )01.05. 2021Kapitola šestatřicátá
sarini: ( online preklady )30.06. 2019Kapitola pětatřicátá
sarini: ( Online preklady )23.06. 2019Kapitola čtyřiatřicátá
sarini: ( Online preklady )09.06. 2019Kapitola třiatřicátá
sarini: ( Online preklady )12.05. 2019Kapitola dvaatřicátá
sarini: ( Online preklady )11.02. 2018Kapitola jedenatřicátá
sarini: ( Online preklady )23.09. 2017Kapitola třicátá
sarini: ( Online překlady )19.08. 2017Kapitola devětadvacátá
sarini: ( Online překlady )08.08. 2017Kapitola osmadvacátá
sarini: ( arabeska )18.03. 2017Pokračování překladu
sarini: ( Elza )25.09. 2015Kapitola sedmadvacátá
sarini: ( Elza )16.08. 2015Kapitola šestadvacátá
sarini: ( Elza )07.10. 2014Kapitola pětadvacátá
sarini: ( Elza )07.08. 2014Kapitola čtyřiadvacátá
sarini: ( Elza )21.07. 2014Kapitola třiadvacátá
sarini: ( Elza )13.07. 2014Kapitola dvaadvacátá
sarini: ( Elza )06.07. 2014Kapitola jedenadvacátá
sarini: ( Elza )29.06. 2014Kapitola dvacátá
sarini: ( Elza )22.06. 2014Kapitola devatenáctá
sarini: ( Elza )15.10. 2013Kapitola osmnáctá
sarini: ( Elza )29.09. 2013Kapitola sedmnáctá
sarini: ( Elza )23.09. 2013Kapitola šestnáctá
sarini: ( Elza )07.09. 2013Kapitola patnáctá
sarini: ( Elza )29.07. 2013Kapitola čtrnáctá
sarini: ( Elza )20.04. 2013Kapitola třináctá
sarini: ( Elza )12.04. 2013Kapitola dvanáctá
sarini: ( Elza )25.02. 2013Kapitola jedenáctá
sarini: ( Elza )16.02. 2013Kapitola desátá
sarini: ( Elza )19.01. 2013Kapitola devátá
sarini: ( Elza )13.01. 2013Kapitola osmá
sarini: ( Elza )30.11. 2012Kapitola sedmá
sarini: ( Elza )23.11. 2012Kapitola šestá
sarini: ( Elza )16.11. 2012Kapitola pátá
sarini: ( Elza )09.11. 2012Kapitola čtvrtá
sarini: ( Elza )02.11. 2012Kapitola třetí
sarini: ( Elza )05.10. 2012Kapitola druhá
sarini: ( Elza )28.09. 2012Kapitola první
. Úvod k poviedkam: ( Elza )15.08. 2012Úvodník