Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Hledání klíče

Kapitola druhá

Hledání klíče
Vložené: Elza - 05.10. 2012 Téma: Hledání klíče
Elza nám napísal:

HLEDÁNÍ (klíče)

autorka: sarini – překlad: Elza – beta: ansus

originál: http://www.fanfiction.net/s/2579033/

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Popis: Pokračování OSVOBOZENÍ (Harryho Pottera) – Severus Snape již není zvědem, oficiálně uznal Harryho Pottera za svého syna. Užuž se zná, že se Harryho život konečně bude ubírat směrem k lepším zítřkům...
Kánonu se dodrží v rozsahu prvních pěti knih, tedy nezahrnuje dění Prince dvojí krve a následující vývoj. Dokončeno. 53 kapitol. Pro čtenáře od 16 let (pro rozumně vyspělé dospívající a starší). Oceněno cenou ZLATÉHO BRKU pro rok 2006.
Postavy: Harry P./Charlie W., Severus S. a další. Stejně jako náš běžný svět obsahuje milostné vztahy bez ohledu na pohlaví aktérů.
Prohlášení: Autorce nepatří práva k postavám ani světu, které vytvořila J. K. Rowlingová. Překladatelka vychází při překladu z díla pánů Medků (ne dogmaticky) a celé skvělé bezejmenné HP komunity; autorka s přeložením svého díla souhlasila.


 

Kapitola druhá

 

Severuse ani v nejdivočejším snu nenapadlo, že by ho někdy někdo dokázal donutit jít kupovat narozeninový dárek pro Nevilla Longbottoma. Pohrkaný nebelvír byl na samém chvostu seznamu jím dobrovolně obdarovaných, hned vedle Blacka. Jenže Harry na tom trval a Severus shledal, že se při střetu se synovým žadonícím pohledem stává podivně bezbranným. Tudíž se zčistajasna našel na Příčné, jak v Krucáncích a kaňourech pomáhá Harrymu vybrat něco vhodného.

Alespoň že se mu podařilo neustoupit od požadavku na praktičnost dárku, jenž hodlal Harry svému příteli pořídit. Naštěstí byl, co mistr lektvarů, poměrně pevný v kramflecích na poli bylinkářství, a tak po projití několika nedávno vydaných publikací konečně objevil objemný svazek pojednávající o mezidruhovém křížení magické flóry.

Vyhlídka na nutnost návštěvy hlavního trezoru rodu Potterů Severuse přinutila začátkem léta zajít zkontrolovat snapeovské jmění. Běžně používal jen svůj malý sejf, ale v hlavním snapeovském se nacházela valná většina jeho nemalého majetku spolu s mnoha artefakty černé magie, u nichž netoužil, aby se dostaly do moci Pána zla, a jimž dělala společnost slušná sbírka literatury. Vybral si z depozitáře několik knih, jež by mohly být nápomocny při hledání způsobu, jak zničit Voldemorta; úkolem najít účinnou zbraň či postup se zabývali mnozí členové řádu už od černokněžníkova znovuzrození.

Cítil se celý nesvůj. V Bradavicích ho studenti znali a nedovolovali si všetečně na něho zírat s otevřenými papulami, jenže u Děravého kotle to bylo jinak – tady si Severuse obhlíželi, jako by byl nejnovější koště ve výloze Prvotřídních potřeb pro famfrpál. Ale nebylo to přímo civění, co mu dělalo starosti, na ně byl koneckonců zvyklý. Znepokojoval ho výraz těch, kteří si ho prohlíželi.

V minulých letech se po Severusovi otáčeli, protože byl od soudního procesu známým smrtijedem, navíc se o něm většina lidí domnívala, že se mu podařilo obalamutit Brumbála, a zachránit si tak kůži. Následkem bylo mimo jiné vážné otřesení Brumbálovy pověsti, lidé si začali šuškat, že na něho jde senilita; a to bylo už před patnácti lety.

Dnes se na Severuse všichni usmívali, spousta kolemjdoucích si s ním chtěla podat ruku a někteří ho dokonce zvali na panáka. Našli se i tací, kteří toužili nechat se s ním zvěčnit, takové vytrvale odháněl a začínal soucítit s Harrym a jeho bezbřehou nenávistí k fotoaparátům.

Při první letní návštěvě Příčné měl přes sebe přehozený černý plášť s kápí, jež při letmém setkání znemožňovala snadnou identifikaci. Jenže když dorazil s Harrym, vypadalo to, jako kdyby hostinec na zlomu mezi mudlovským a kouzelnickým světem navštívil sám velký Merlin.

„Žádný strachy,“ šeptl mu Harry. „Však ono určitě ve Věštci vyjde něco peprného a zase tě začnou nenávidět. Ačkoli nevím, co je horší.“

Severus odpověděl odfrknutím a zpražil pohledem zákazníky pohostinství. Chudáci nevěděli, co si počít. V kouzelnické společnosti se totiž známé osobnosti chovaly buď jako Zlatoslav Lockhart, který si ve všeobecné pozornosti zrovna medil, nebo jako Harry, který jenž se zájmu na sebe směřovaného stranil. Severus reagoval nepokrytě nepřátelsky a Harry se vzniklou situací dobře bavil.

„Ještě potřebuju dárek pro Hermionu,“ rozhlédl se Harry po knihkupectví. „Má narozeniny začátkem září.“

„Vždycky dostává knihy?“ zeptal se Severus syna, který si hryzl spodní ret, jak přejížděl pohledem po hřbetech svazků, jež by nikdy dobrovolně neotevřel a u většiny z nichž pravděpodobně ani netušil, o čem pojednávají. Harry přitakal. „Potom by možná bylo namístě zvolit něco jiného. Jistě to nejsou jen knihy, po čem dívčí srdce touží.“

Harry se zamyslel. „Šperky nenosí a létání nesnáší.“

„Půjdeš se mnou, Harry,“ odtušil a nenápadně zvrátil oči v sloup. Puberťáci. Zaplatili za knížky, zmenšili je a skryli v kapsách. Harry se předtím zeptal příručího, zda by mu mohli jednu dárkově zabalit, a ačkoliv si byl Severus jistý, že tuto službu obchod neposkytuje, mladík bez váhání souhlasil a pomocí důmyslného kouzla zabalil knihu pro Longbottoma do ozdobného balíčku. Inu, Chlapec, který zůstal naživu, vždy získá, oč požádá, a že se mu dostává zvláštní péče, si přitom ani nemusí všimnout.

Z Krucánků a kaňourů zamířili do malé nenápadné prodejny artefaktů, relikvií a různé drobné všehochuti. Severus si potměšile pomyslel, že Harry se toho bude muset o něžnějším pohlaví ještě hodně naučit. Ať už byla dívka jakkoliv nezávislá a sebevíc působila dojmem kluka v sukních, pokaždé dokázala ocenit drobný neokázalý šperk, i kdyby ho užila jen málokdy.

Harry bloudil očima po regálech a Severus zabíjel pohledem prodavače, který je stoprocentně poznal a zmíral touhou přiskočit na pomoc.

„Když já nevím,“ řekl Harry podrážděně. „Zatím jsem jí vždycky koupil knihu.“

„A jaké dárky dává ona tobě?“ zeptal se Severus s nadějí, že se Harry chytí a něco vymyslí svou vlastní hlavou. Bavilo ho vést syna tak... otcovsky, ne jako učitel.

„Dala mi sadu na údržbu košťat, sladkosti, knížku o famfrpálu a...“ Harry nakrčil znechuceně nos a Severus zvědavě čekal, co přijde dál „...domácí úkolníček.“

plato amuletůSeverus zdusil smích a odvedl Harryho k platu amuletů s nejrůznějšími vlastnostmi. U každého kousku ležela kartička s podrobným popisem, nač jsou tyto praktické šperky dobré. Po čtvrthodině váhání Harry vybral přívěsek se safírem, kamenem moudrosti a bystrého úsudku, který spočíval ve filigránských vlnkách z drátku barvy mědi a byl zavěšený na temně modré hedvábné šňůrce. I zde mu dárek nečekaně ochotně zabalili, včetně kartičky popisující použité ochranné kouzlo a význam kamene. Tento konkrétní přívěsek měl chránit mysl svého nositele.

Poobědvali u Kotle, k nezměrnému potěšení Toma a ostatních hostí. Zašili se do kouta, odkud měli dobrý výhled na oboje dveře i schodiště, aby nemohli být zaskočeni nevítanou společností. Severus zaznamenal, že Harry toho mnoho nesnědl, ale nechal to tak. Pokud ho Dursleyovi živili podměrečnými porcemi, bude jeho žaludku zřejmě chvíli trvat, než si navykne přijímat běžné množství potravy.

„Připraven?“ zdvihl Severus tázavě obočí na Harryho sedícího naproti. Dokud se o tom syn nezmínil, netušil, že Alice Longbottomová byla Harryho kmotrou. Nemělo by ho to překvapovat, vzhledem k tomu, jak blízké si byly s Lily za školních let. Vlastně se s Blackem dobře doplňovali – on byl dětinský a lehkovážný, ona klidná a laskavá.

Harry přitakal poněkud nervózně: „Jak nikdy.“

Severus hodil na barpult několik galeonů, jež Tom potěšeně shrábl se širokým úsměvem poníženého služebníčka, a Harrymu čekajícímu před krbem podal nádobku s letaxem. Ten si špetku nabral, hodil ji do plamenů, vstoupil dovnitř a hlasitě pronesl: „Nemocnice svatého Munga pro kouzelné choroby a úrazy.“ Severus ho těsně následoval.

V kouzelnické nemocnici už nebyl více než deset let vzdor početným zraněním, jimž se tu a tam nevyhnul. Většinou si pomohl sám a občas skončil u Poppy, najmě nedokázal-li se její péči účinně bránit pro přílišnou slabost či případné bezvědomí. Vzhledem k tetování na předloktí se u Munga ukázat nemohl.

Vypadalo to, že Harry ví naprosto přesně, kam jít. Když se za nimi zavřely dveře výtahu, Severus tázavě nadzdvihl obočí.

„Už jsem za nimi jednou byl, ale jen na skok,“ vysvětlil Harry tiše. Severus zachytil záchvěv smutku a zapřemýšlel, jestli se na něho vzájemným propojením nepřeneslo něco málo ze synovy empatie. „Jak tu byl pan Weasley, narazili jsme na chodbě na Lockharta.“

Severus málem zasténal. Na toho pitomce si dovolil slastně zapomenout, však měl dost jiných tupohlavců, s nimiž se musel běžně vypořádávat. Nakonec pouze stočil pohled k nebesům s tichým přáním, aby se s ním tentokrát minuli.

Vystoupili na čtvrtém poschodí a došli k oddělení nadepsanému Trvalá poškození způsobená zaklínadly. Otevřela jim příjemná sestřička: „Na návštěvu?“

„Ano, přejeme si navštívit Franka a Alici Longbottomovy,“ oznámil jí Severus zdvořile. „Vilemína s vnukem nás očekávají.“

Sestra se na ně mile usmála. „Ano, zmínila se o vás. Prosím tudy, pane Snape, pane Pottere.“

Následovali ji do útrob oddělení, Severus šel první, Harry krok za ním. Minuli postele u dveří -  Zlatoslav Lockhart hluboce oddychoval, nebesům díky, zato Dolores Umbridgeová o několik lůžek dále zírala s lehce nepřítomným výrazem do prázdna. Harry, míjeje ji, tiše napodobil jazykem zvuk kopyt a ona vyděšeně nadskočila. Spokojené ušklíbnutí, které se pak Harrymu usadilo na tváři, ošetřovatelka naštěstí přehlédla.

„Kolik profesorů obrany jsi vlastně zlikvidoval?“ ucedil Severus k Harrymu nevěřícně.

Harry se uchechtl. „Tak předně tyhle dva, k tomu Quirrella, ten zemřel, a Skrk dostal polibek. Remus je vlastně jediný, který je dosud živý a při smyslech.“

Sestřiny kroky po této větě znatelně zakolísaly v rytmu, zřejmě je poslouchala, ale slovně nereagovala. Přibližně v polovině místnosti jim pokynula k jednomu z koutů na druhé straně a vzdálila se ke svému pracovnímu stolu, odkud je ostražitě pozorovala, jak postupují k cíli.

„Asi jsme ji vyděsili,“ šeptl Harry spiklenecky.

Severus si jen odfrkl a vedl Harryho k Vilemíně Longbottomové, dámě i ve svých letech budící respekt. Frank byl jejím třetím potomkem, překvapením na stará kolena, když už jeho starší sourozenci opustili rodné hnízdo. O všechny tři přišla, ať už tak či onak, ve válce proti Pánovi zla.

„Harry!“ Neville Longbottom vypadal mnohem šťastněji a sebejistěji než ve svých prvních letech po nástupu do Bradavic. K Severusovi se otočil s úsměvem na rtech, jež by se mu před pouhým rokem chvěly strachy, a s drobnou úklonou pozdravil: „Profesore Snape.“

„Neville,“ oplatil mu Severus úklonu a mladíkově babičce políbil hřbet suché ruky. „Je mi potěšením se s vámi setkat, Vilemíno.“

„Ten článek ve Věštci mne nesmírně potěšil, i když musím přiznat, že bych ho byla minula, kdyby mi Molly nepřinesla přečíst patřičný výtisk. Loni jsem zrušila předplatné,“ vysvětlovala majestátní čarodějnice. „Neville mne ubezpečil, že nejste takový zloduch, za jakého vás vždy měl.“

„Babi!“ ohradil se jmenovaný a zrudl jako rajče.

Severus se jen rozesmál. „Jsem celkem lidský, řekl bych.“ Harry mezitím pozdravil Nevilla a zdvořilý, leč odtažitý pozdrav věnoval i Vilemíně. Severus si v duchu poznamenal, že bude muset synka vzdělat v kouzelnické etiketě.

„Tady jsou,“ pronesl Neville se stínem nervozity, na niž byl Severus při jednání s nebelvírem zvyklý. Odvedl je ke dvojici lůžek a Severus se zděsil, když na ně pohlédl.

Franka i Alici si pamatoval ještě ze školy. Frank byl živel, věčně s úsměvem od ucha k uchu, ochotný kdykoliv a komukoliv přiskočit na pomoc. Studoval v Havraspáru a nerozlišoval ostatní podle toho, kdo je ve které koleji, dokonce ani když se blízce spřátelil s Jamesem Potterem a začal chodit s nebelvírkou. Alice Andersonová byla tichá plachá dívka s okrouhlým obličejem a blonďatými copy. Většina zmijozelských ji měla jen za sám o sobě nezajímavý doplněk Lily Evansové.

Ani jeden z dospělých, které měl před sebou, se nepodobal dospívajícím, jež znával. Oba měli propadlé tváře a pleť průsvitnou jako pergamen. Oči měli vyhaslé a neožily jim, ani když si Neville sedl ke své nyní šedovlasé matce a začal jí tiše melodicky vyprávět, co se během posledního roku událo.

Vilemína se připojila k Severusovi. „Nikdy jste neviděl tyto dlouhodobé následky války, že?“

„Takovéto ne,“ odpověděl a nestyděl se za zachvění v hlase. Čím dál více lidem dával poznat svou sevovskou stránku, až ho to někdy děsilo. Nebelvíři měli, zdá se, talent probouzet k životu jeho citlivější já.

„Můžete jim také něco říci, pane Pottere,“ pobídla Vilemína Harryho, který se držel v pozadí. „Frank se přátelil s vaším otcem, než nastoupili do Bradavic, strávili spolu s malým Petrem na Potterově panství mnoho času.“

Harry na ni při zmínce o Pettigrewovi ostře pohlédl, ale Severus jen jemně zavrtěl hlavou, aby mu naznačil, že si znechucené poznámky o té kryse má nechat na doma. Pronášet je na veřejnosti by nebylo rozumné, ať už noviny v poslední době otiskly cokoliv. Harry se otočil k Nevillovi, a když mu  kývl na souhlas, popošel mezi postele.

„Ahoj,“ pozdravil nejprve Alici, „já jsem Harry Potter, tvůj kmotřenec.“ Žena neodpověděla, dál nevidoucíma očima hleděla do nikam. Pak se pomalu otočila a položila ruku na hlavu svého syna. Harry je chvilku sledoval, Severus cítil smutek z něho se linoucí. Nakonec se otočil k Frankovi a sedl si na židli vedle mužova lůžka.

Harry začal mluvit a Severus ho nejprve několik minut sledoval, načež poodešel, aby si promluvil s Vilemínou. „Jak je léčili?“

„Zkoušeli jsme nejrůznější lektvary,“ odpověděla Frankova matka. „Na tento druh postižení není pořádná léčba – obětí je málo a nikdo se nevěnoval systematickému výzkumu.“

Severus přitakal. „Zkoušeli na ně nitrozpyt?“

Vilemína sebou škubla a zavrtěla hlavou. Když promluvila, znělo to znechuceně: „Ne. Nedovolili to.“

Severus si téměř odfrkl, tihle léčitelé zásadně nesouhlasí. Pozdvihl obočí: „Čekal bych, že váš a dnes i Nevillův souhlas by byl naprosto postačující.“

„Víte o někom důvěryhodném a dostatečně schopném?“ zeptala se Vilemína s mírně zaroseným pohledem.

„Já i Albus jsme oba dosti zběhlí v tomto umění,“ odpověděl Severus a znovu stočil oči k postelím. „I Harry by byl patřičně schopný, pokud by ovšem měl správnou motivaci. Nyní trénuje pouze nitrobranu, aby si chránil mysl před Voldemortem. Nitrozpyt shledává nanejvýš znechucujícím.“

„Prohovořím to s Nevillem,“ usoudila Vilemína a sjela Harryho pohledem plným ocenění. Nitrozpyt provozovaný bez souhlasu cílového objektu byl jen o stupínek lepší než znásilnění. Nadechla se k dalšímu rozhovoru, ale přerušil ji měkký hlas, který se ozval za nimi:

„Pane profesore.“

Severus se otočil, překvapený tím, že se majitelce zmíněného hlasu podařilo přiblížit, aniž by její příchod zaznamenal. „Slečno Láskorádová.“ Pokynul i jejímu otci. „Danieli.“

„Buď zdráv, Severusi,“ usmál se šéfredaktor Jinotaje, pak se uklonil a náležitě pozdravil matku rodu Longbottomů. „Vypadáte skvěle, Vilemíno.“

„Vy také, Danieli,“ naznačila oslovená úklonu hlavou. Mladou Láskorádovou políbila na tvář. „Dobré odpoledne, Leničko.“

Dívka jí políbení oplatila. „Paní Longbottomová.“ Několikrát mávla víčky svých velkých zasněných očí a odplula za Harrym a Nevillem k Longbottomovým. Bez váhání zapředla jednostrannou konverzaci s Frankem a Alicí, mluvila, jako kdyby jí odpovídali. Severus s Vilemínou na ni jen němě zírali, kdežto Harry, Neville i dívčin otec se netvářili, že by snad byli svědky něčeho zvláštního. Severus se tedy po chvíli otočil k Danielovi a začal s ním probírat události posledních dní.

Všichni tři dospělí byli záhy ponoření do hovoru o válce, zatímco mládež mluvila k Frankovi a Alici. Lenka dále vedla svůj podivný dialog bez partnera a Harry s Nevillem jí tu a tam vpadli do řeči vlastní poznámkou.

Když se přiblížil čas večeře, Severus se pohnul k mladým, kteří se právě věnovali famfrpálu, ačkoliv Lenka se stále snažila mluvit jakoby k chorému manželskému páru. Vilemína zůstane dělat společnost synovi a snaše, kdežto Daniel se Severusem doprovodí omladinu na Grimmauldovo náměstí.

„Už?“ zeptal se Harry. Severus usoudil, že jeho syn musí mít kompletně zvednuté štíty, když nevycítil jeho příchod.

Přikývl. „Ano. Jestli zmeškáte večeři, Molly nám utrhne hlavu.“

Harry přitakal a Daniel se lehce zasmál: „Nikdy by mne nenapadlo, že se Severus Snape bojí Molly Weasleyové.“

Severus povytáhl obočí. „Proklít dámu se nesluší, což mi ponechává jen málo možností, jak vzdorovat jejím kázáním. Zabíjení pohledem na ni nezabírá.“

Neville své rodiče políbil na rozloučenou a od matky si převzal jakousi drobnost, kterou mu podávala. Lenka nemocné také políbila. Harry očividně váhal, Severus věděl, že jeho syn stále nepřivykl drobným důvěrnostem a tělesný kontakt s většinou lidí přímo nesnášel. Alespoň opatrně uchopil Frankovu ruku, aby mu jí potřásl, jenže Frank podávanou dlaň pevně sevřel a Harry vytřeštil oči. Severus přiskočil přerušit jejich spojení, Harry byl celý ztuhlý a těžce dýchal.

„Harry?“ začal Neville znepokojeně, ale mladá Láskorádová jen nachýlila hlavu k rameni a jemně ho zadržela položením ruky na paži.

„Tolik... tolik...“ Harry se chvěl a nezřetelně blekotal. Severus mu silou vypáčil ruku z Frankova sevření a přitočil si k sobě synovu tvář.

„Co se stalo?“ zvídala Vilemína.

„Je empatik,“ řekl Severus zpříma. „Přiveď sestru, Danieli.“ Jednou rukou neobratně zápolil s pásem, v němž nosil lektvary, až se mu podařilo osvobodit lahvičku uklidňujícího elixíru. „Pij, Harry, bude ti líp. Dívej se na mne.“

Harryho líce byly smáčené slzami, hruď se mu namáhavě zvedala. Vzal si od Severuse elixír, ale ruka se mu příliš chvěla. Severus mu lahvičku znovu odebral a přitiskl její hrdlo k Harryho rtům. Ten se zachytil Severusových paží, aby získal trochu podpory, a lektvar vypil. Zavřel oči a Severus rozeznával záblesky pocitů – nesmírnou bolest, zmatek, ztrátu, zoufalství a další, které ani nestihl určit, protože náhle vše utichlo.

„Stalo se něco?“ zeptala se sestra, již přivedl Daniel, když nejprve rychle zkontrolovala Franka.

„Oni...“ Harry se zhluboka nadechl a otevřel oči. Loupl pohledem po Nevillovi a pokračoval: „Chtějí pomoc.“ Pak pohlédl uštvaně na sestru. „Copak tu nemáte žádného empatika?“

Sestra zamrkala. „Vy jste...“ Nedomluvila, Harryho tvrdnoucí pohled ji účinně zarazil. Pospíšila si s vysvětlením: „Mezi léčiteli jsou empatici výjimkou. Na první pohled se zdá, že by ono nadání mohlo být dobrým předpokladem pro toto povolání, ale v praxi by dlouho nevydrželi. Jeden nebo dva z toho dokonce onemocněli. Jistě byste nechtěl to, co teď, prožívat každodenně.“

Harry sklopil oči a zavrtěl hlavou. Když znovu vzhlédl, byl to Neville, ke komu se obrátil: „Promiň, Neve. Nechtěl jsem ti přidělávat starosti.“

„To je v poho, Harry,“ zakrákoral Neville. Lenka ho políbila na tvář, vypadalo to, že ho to uklidnilo. „Měli bychom vypadnout.“

Ten pocit byl všeobecný; nikdo z nich nepromluvil, dokud nedošli až do vstupní haly nemocnice. Severus se ještě chvilinku zdržel na oddělení, aby vymazal sestře z paměti všechny vzpomínky související s Harryho schopností empatie.

V setmělém výklenku vstupní haly vytáhl Severus z kapsy další z Albusových přenášedel, toto bylo z lesklého hedvábí vyztuženého špejlemi do kosočtvercového tvaru. Zvětšil ho na původní velikost a Harryho přepadl záchvat smíchu. K mladíkovi se otočily čtyři páry nechápavých očí.

Ukázal na přenášedlo: „To je drak!“ Pak se podíval na zmatené společníky a potřásl hlavou. „Mudlovská záležitost.“

Severus si odfrkl nad tímto projevem Albusova zvráceného smyslu pro humor a všichni se dotkli draka. Harry se nenápadně přisunul o krok k Severusovi, který mu ovinul paži kolem ramenou ještě předtím, než se jich zmocnil známý pocit tahu v útrobách vyvolaný přenášením.

čp. 12Při přistání v koutě náměstí se Harry výjimečně nerozplácl jak široký tak dlouhý, Severusův stisk mu nejspíše pomohl přenos ustát. Synek vzhlédl k otci a vděčně se usmál; společně vyrazili k velitelství, následováni ostatními. U mezery mezi domy číslo jedenáct a třináct sáhl Severus do vnitřní kapsy hábitu a vyňal odtamtud papír, který byl očarován tak, aby ho mohl vyjmout jen on. Podal jej Nevillovi.

„Toto si přečtěte, soustředěně myslete na to, co je tam psáno, a pak lístek dejte své přítelkyni.“ Daniel na velitelství byl při příležitosti svého nedávného přijetí k Řádu. Když si mladí nápis přečetli, znovu jej schoval do bezpečí očarované kapsy.

Vstoupili do domu, kde vládl relativní klid. Molly se zřejmě zavřela do kuchyně pod ochranu zvukotěsného zaklínadla, aby ji nerušila dvojčata řáděním ve vývojové laboratoři. Vydali se do kuchyně, Harry se stáhl do pozadí, a tam seznamoval své přátele s historkami spojenými s tímto domem.

„Máte štěstí, že jste tu nebyli loni,“ zubil se Harry. „Visela tu podobizna, co ječela na každého, kdo se v jejím okolí i jen hlasitě nadechl.“ Aniž by ztratil rytmus kroku, obrátil se na Severuse: „Co se s ní vlastně stalo?“

„Naštvala mě,“ odtušil Severus s úšklebkem.

Harry jeho grimasu věrně napodobil. „A co že ses držel tak dlouho? Vždyť to nebylo prvně, co tě rozčilila.“

„Tohle přehnala,“ ujistil ho Severus a pod jeho pohledem Harryho úšklebek poněkud povadl, i když docela nezmizel. Zdálo se, že záležitosti rodiny Blacků stále nenechávaly jeho syna chladným.

Severus otevřel dveře do kuchyně, ale z jejích stínů se náhle vyvalil ohlušující tartas, na nějž bez rozmýšlení jak on, tak Harry i Neville zareagovali rychlou sérií znehybňujících kleteb. Jelikož jejich palba nebyla opětována, vstoupili opatrně dovnitř a zmateně se po sobě podívali.

Lumos. Stíny ustoupily a Severus spatřil, že na zemi leží omráčená dobrá polovina jádra Řádu, zatímco ostatní zírají na nově příchozí v němém šoku. Ve vzdáleném koutě místnosti se svíjeli smíchy Charlie, Bill, Remus a Alastor; Brumbál si jako obvykle šťastně zářil. Pod stropem se rozvinul mámivě blikající nápis:

!VŠE NEJLEPŠÍ, NEVILLE A HARRY!

„Já jim vážně říkala, že překvapit vás oslavou není dobrý nápad,“ potřásala hlavou Grangerová nad dvojčaty a Ronem Weasleym, jejichž nehybné schránky se válely mezi ostatními těly ležícími na podlaze.

-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-

 

Pozn. překl.: Nevillova babička se dle kánonu jmenuje Augusta, nikoliv Vilemína, a Láskorád Xenofilius, nikoliv Daniel, ale to autorka v době psaní Hledání pravděpodobně netušila, nebo přehlédla. Nechávám její verzi.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 05.02. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola druhá Od: sisi - 22.11. 2017
Vždycky, když se píše o rodičích Longbottomových, tak je mi jich hrozně líto. Pak mi začne v hlavě hrát písnička :" Řekni, kde ty kytky jsou, co se s nimi mohlo stát?" A už je mi i slzavo. Tož tak. Měla bych doufat v Severusovo lepší já, které se snaží pomáhat a Harry v nemocnici zjistil, že Frank a Alice chtějí, aby jim pomohli. Nebelvírská houževnatost a píle spolu se zmijozelským rozumem a knihami z trezoru je pak přivedou k tomu, že se o uzdravení pokusí. A já doufám, že uspějí. Děkuji za překlad, nebudu se s nikým přít o souvislostech, jménech, nebo podobných drobnostech, příběh je napsaný nádherně čtivě. Díky. Těším se dál.

Re: Kapitola druhá Od: Nade - 22.10. 2013
Nečekaně vybafnout na kouzelníka se evidentně nevyplácí. Ještě, že se jim nestalo nic horšího. 

Re: Kapitola druhá Od: Tesska - 11.06. 2013
Aha, tak fajn, návšteva nemocnice priniesla info, že chcú pomoc. Bolo by fajn, keby ich uzdravili, nech už to je ktokoľvek. A záver nemal chybu! :D Pekne som sa zasmiala :D Ďakujem za preklad.

Re: Kapitola druhá Od: EllenJ - 24.01. 2013
Doufám, že Severus Longbotomovým pomůže...  

Re: Kapitola druhá Od: Jacomo - 09.11. 2012
Opět nádhera: pevný v kramflecích, ponížený služebníček, zloduch... To jsou jen střípky, které jsem dokázala zachytit viditelně, ale jinak je to parádní jízda takřka v každé větě. A ten děj! Nákupy pro Nevilla a Hermionu (*chicht* - mé srdce stále planoucí po romancích HG/SS se tetelí nadšením), Harry coby likvidátor učitelů DADA (téma hodné vlastní povídky!), tíživá atmosféra kouzelnické verze LDN, záchvěv naděje pro Longbottomovi a na závěr kolosální "likvidace" Řádu! D-o-k-o-n-a-l-é-!!! Veliké díky za úžasný překlad.

Re: Kapitola druhá Od: Lure23 - 30.10. 2012
HMMMMM 
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 31.10. 2012
Oooook

Re: Kapitola druhá Od: Fifinka - 30.10. 2012
Kdy, můžeme čekat další pokračování.
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 31.10. 2012
Pokračování by mělo být v pátek, doufám. Je v péči bety. Přeložena je i navazující čtvrtá kapitola, tudíž dlouhá prodleva by být neměla.

Re: Kapitola druhá Od: siriana - 29.10. 2012
Krásné! jednoduše užasné!
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 29.10. 2012
Díky, siriano.

Re: Kapitola druhá Od: anonymka9 - 27.10. 2012
Ha Ha Ha dostali to ... joooo aneb předvedení své moci?!? no spíš bych to tak viděla na předvedení svých dovedností ... :-D Neměli je překvapit .... KDY BUDE DALŠÍ KAPČA!!!!!!!
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 29.10. 2012
Zdravím anonymku! Poslušně hlásím, že další kapča bude během čtyř až pěti dnů. Póóhov! *:D

Re: Kapitola druhá Od: kakostka - 12.10. 2012
Ježiš, to je stejně tak dobrý jako první serie. Moc se mi líbí Severus v otcovské roli:-))) doufám, že v kouzelnické etiketě se vzdělá co nejdříve, Augusta (Vilemína) Longbottomová si to zaslouží...
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 29.10. 2012
Díky, kakostko. První sérii jsem si říkala: chudák Severus. Takhle najedou spadnout do otcovské role. Teď, když už je ve svém novém postu celkem usalašený, si začínám říkat: chudák Harry. *:DDD PS: S těmi jmény bude ještě větší zmatek. 

Re: Kapitola druhá Od: MajaB - 11.10. 2012
tak závěr mě vážně pobavil! Narozeninovou párty zlikvidovat kletbami . To se může povést jen Harrymu!
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 29.10. 2012
...copak to se dělá, bez varování na ně bafnout...? *:DDD

Re: Kapitola druhá Od: CorCaroli - 11.10. 2012
Teprve teď jsem tu objevila pokračování Osvobození. Paráda
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 29.10. 2012
I ty, Brute, tedy CorCaroli? *:D Děkuji za komentář, jsem poctěna, že to čteš.

Re: Kapitola druhá Od: solace - 11.10. 2012
Severus je v tejto kapitole riadny džentlmen - učí Harryho nakupovať darčeky pre dievčatá, bozkáva dámam ruku - sa nezdá (teda až na to vymazanie pamäti :-)) Dúfam, že scéna v nemocnici bude úvodom k niečomu ďaľšiemu a Nevillových rodičov časom z tohto dostanú. Záver bol skvelý, prekvapko zrejme nevyšlo celkom tak, ako si jeho tvorcovia predstavovali. Vďaka za preklad, Elzo. Teším sa na pokračovanie.
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 29.10. 2012
Díky, solace. Pokračování je konečně (!) v práci bety, snad bude v pátek, nejpozději v sobotu k publikaci. Severus je muž mnoha tváří a mnoha poloh. Právě proto ho autoři(rky) FF tak milují... *;-) 

Re: Kapitola druhá Od: teriisek - 08.10. 2012
Ano, věřím, že konkrétně Alastorovi to muselo připadat k popukání, taky mě to pobavilo, holt někteří Weasleyovi jsou nepoučitelní:D Návštěva v nemocnici byla dost smutná, i když bych řekla, že pro Franka a Alici by to mohlo vypadat vcelku nadějně, to by bylo fajn! A jsem taky zvědavá, co bude říkat Hermiona na svůj dárek, snad se to časem dozvíme:) Díky moc za překlad, budu se těšit na další kapitolu!
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 08.10. 2012
Díky, terísku. Hm, další kapitolu zatím nemám - a zrovna sedím v kanceláři, mimino na dece pod stolem, ale snad se k tomu dostanu.

Re: Kapitola druhá Od: kali - 07.10. 2012
No tenhle  klidný den otce a syna sem si užila,zvlášť,když Harry takových dnů moc nemá. Epizoda u Munga,byla lehce děsivá,pomyšlení,že mezi tím šílenstvím nějak vnímají...Ale konec mě vážně pobavil:)) Děkuji za další kapitolu
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 07.10. 2012
Díky, kali. *:-)

Re: Kapitola druhá Od: larkinh - 06.10. 2012
To ani Severus netušil, že bude oslava narozenin?  Charlieho, Billa a Remuse, jak se svíjejní smíchy, si umím představit, ale Alastora ne - to bych chtěla vidět! Jak je vidět, moudrou Hermionu nikdo neposlouchá! No, na druhou stranu - kdyby ji poslechli, nebyla by to taková legrace  
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 07.10. 2012
Alastor se taky svíjel? Jej, člověče, to mi ušlo a to jsem to psala... *:-) Díky. 

Re: Kapitola druhá Od: denice - 06.10. 2012
Severus učí synka nakupovat dárky dívkám - to byla úžasná scéna. Stejně tak mě okouzlil i jeho boj s popularitou a Harryho útěcha. Pěkně se jim taky povedlo vyděsit sestřičku v nemocnici. Je pravda, že většina profesorů Obrany se Harryho pokoušela tak či onak (při)zabít, ale nějak jsem pozapomněla, že jim to skoro všem dokázal takhle vrátit. Závěrečná scéna neměla vadu. Jen Longbottomových je mi líto, snad se jim bude dát pomoci. Díky.
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 07.10. 2012
*:D Severus vybírající nejprve knihu pro Nevilla a pak přívěsek pro Hermionu - to je značně úderná představa.  Díky, Denice. 

Re: Kapitola druhá Od: Čtenář - 06.10. 2012
Jojo, překvapení nemá nikdo rád   Tak mně napadá, zda bude zvěromág jen harry, nebo i zbytek vořežprutů... Luna je imba postava, s tím souhlasím také ) Je to génius - ti jsou vždy trochu či méně šílení
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Kdyby byli normální, nebyli by geniální... *;-D Hm, docela by mě zajímalo, jestli byl zvěromágem Brumbál...?
Re: Kapitola druhá Od: Neprihlásený-Čtenář - 08.10. 2012
Nene, myslel jsem Hermionu, Draca, Ginny, Nevila a Lunu Ron nemusí..podle mně je to postava, kterou Rowla vytvořila aby měl harry protivného kamaráda, kterého může když tak odstranit

Re: Kapitola druhá Od: silvinka - 06.10. 2012
opět nádherná kapitola. Sestřička u Munga se asi pěkně vyděsila nad likvidací učitelů obrany,které má na svědomí Harry. A ten konec byl boží. Hermiona měla zase pravdu,že překvápko není dobrá věc pro Harryho a Severuse. Moc se těším na pokráčko. 
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Sestřička asi pochytila k Harrymu silnou averzi - ještěže ji Snape promázl. *;-) Díky. 

Re: Kapitola druhá Od: gleti - 06.10. 2012
tvrdí se, že na Obraně proti černé magii leží kletba, mě však připadá, že hlavní příčina špatných konců učitelů je Harry, jak sám přiznává. Zajímalo by mě, zda s ukončením jeho studia, skončilo i ohrožení života učitelů.
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Tuším, že podle kánonu nebyl žádný učitel na DADA více než rok - i v těch deseti letech, než do Bradavic nastoupil Harry. A možná i déle, Brumbál přeci zmiňoval, že ten post Voldemort proklel, když ho nedostal kdysi snad před první válkou. Teď se mi něco plete, jestli ho po druhé válce neodeklel Bill, jakožto vrchní odeklínač, pak snad v Bradavicích učil... ne všechny kletby padnou smrtí svého tvůrce, historických prokletých artefaktů je hromada. Ale samozřejmě nevím, jestli to  mám od JKR nebo z FF... *:DD Tak jsem se neudržela a našla to (viz odkaz). Kletba byla zlomena Voldemortovým úmrtím: http://www.beyondhogwarts.com/harry-potter/articles/jk-rowling-goes-beyond-the-epilogue.html [www.beyondhogwarts.com]
Re: Kapitola druhá Od: gleti - 06.10. 2012
za odpověď moc děkuji, taky mi dělá problém uvědomit si, která fakta jsem četla v originále a co je z ff.

Re: Kapitola druhá Od: Maja - 06.10. 2012
Díky, Elzo, za opět nádherný zážitek. Jiná jména vůbec nevadí. Koneckonců to můžou být třeba druhá jména, ne? Vztah mezi Severusem a Harrym je čím dál lepší. Jsou spolu úžasní. A to překvapení na konci mě dokonale dostalo. řechtala jsem se jako Charlie... 
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Ahoj Májo. Přemýšlela jsem, jestli JKR zmínila jejich křestní jména před 7. dílem... Možná v šestém tu Augustu...? O Láskorádových se mluví i ve 4, ale nevím, zda nejen příjmením. Vždyť i u Ginny byla dlouho většina FF světa přesvědčena, že se jmenuje Virginie či tak nějak podobně, Guineveru tuším nikdo netipoval. A domněnka, že je Harry zkrácenina Harolda, byla také velice rozšířená. Koneckonců, britský kníže toho jména je vlastně Henry a "Harry" se jako domácí forma běžně používá jak pro Henryho, tak pro Harolda...
Re: Kapitola druhá Od: Maja - 06.10. 2012
Xenofilius byl představen až na svatbě Billa Fleur na začátku Relikvií. Jak se jmenuje Nevillova babička jsem našla jen na Wikipedii. Ani nevím, jestli ji JKR vůbec někdy jmenovala křestním jménem... Prolétla jsem zběžně tu scénu, kde se s ní setkali v nemocnici u Lockarta a tam její křestní jméno nepadlo.
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
V HP 6, když se zapisují na předměty s ohledem na budoucí povolání, tak McGonagallka se zmíní, že napíše Augustě. Že co bylo dobré pro Nevillovo bábi, ještě nemusí být dobré pro něho. *;-) Ale jelikož sarini navazuje na HP 5, tak to asi vypustila.

Re: Kapitola druhá Od: Patolozka - 05.10. 2012
Wau, Harryho a Severusovi výměny jsou k nezaplacení. A při zmínce i učitelích obrany jsem se neudržela:-) Ta scéna v nemocnici byla dost děsivá, tedy alespoň ten konec s Frankem. Co se týče těch jmen, tak je to změna, ale nemyslím, že až tak špatná. Vlastně by se jim i tato jména celkem hodila:-) Děkuji za další kapitolu, za povídka mě moc baví:-)
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Zdravím, Pat. Shrnulas to dokonale - také mám z kapitoly takové pocity. *;-)

Re: Kapitola druhá Od: Zuzana - 05.10. 2012
Konečne dostane Hermiona nejaký darček pre dievča a to vďaka Severusovi. Páčilo sa mi ako boli nakupovať. V nemocnici ma pobavila hláška o Harrym likvidátorovi profesorov, ale Longbottomovci mi vždy naženú zimomriavky. Potešilo by ma keby im Severus s Harrym dokázali pomôcť. Lenku zbožňujem, jej postava je nádherná osobnosť. Privítanie na oslave nedopadlo najlepšie DDD Ďakujem za kapitolu.
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Jak nakupování v reálu moc nemusím, tak tohle nemělo chybu. *:DD Díky, Zuzano.

Re: Kapitola druhá Od: akiera - 05.10. 2012
Kapitolka sama o sobě mi přejdi mírně smutná ale ten konec to zabil :D úžasný, těším se na další ;)
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Scény z nemocnice nejsou nikdy veselé. Ale mně se docela líbilo to úvodní vybírání dárků. *;-)

Re: Kapitola druhá Od: samba - 05.10. 2012
Výborná povídka,líbí se mi jaký mají mezi sebou kamarádský vztah ani ne jako otec a syn .Ovšem ten konec mě položil,ježiš jak já bych to chtěla vidět.Děkuji
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Díky, sambo. No, potkali se jako otec se synem dost pozdě, to už je těžké mladého lámat do podřízené pozice... *;-) Mám dojem, že to Harry v prvním dílu Severusovi skutečně nedaroval.

Re: Kapitola druhá Od: aurora264 - 05.10. 2012
tak táto poviedka vyzerá zaujímavo :) teším sa ako to bude pokračovať :)
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Díky za komentář.

Re: Kapitola druhá Od: marci - 05.10. 2012
Bože, Elzo, ty nikdy nezklameš "pohrkaný nebelvír" - kam na to chodíš ??? „Proklít dámu se nesluší, což mi ponechává jen málo možností, jak vzdorovat jejím kázáním. Zabíjení pohledem na ni nezabírá.“ bylo také dobré, jakož i nazvat dítě v pozdějším věku jako "překvapení na stará kolena" A i jinak byla kapitola zajímavá; nad Harryho likvidací profesorů DADA jsem se vlastně nikdy nezamyslela a takhle shrnuto to mělo svoji údernost Potěšilo mě, že Longbottomovi mají šanci; je hrozné, že jejich vědomí je nejspíš ukryto někde v hlubinách... a věřím, že empatik by se u Munga zbláznil do čtyřiadvaceti hodin. Skvělý překlad, rochnila jsem si jako vždy a jako vždy velice děkuji za zážitek
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
*:DD Díky, marci. Ty víš, jak potěšit. *;-) Kam na to chodím... no, on se v mém okolí snad nikdo nevyjadřuje přespříliš ploše... *:DD Takže poslouchám a pilně sbírám. Longbottomovi jsou obzvláště smutnou kapitolou příběhu. *:-( Ehm. Já bych se u Munga zbláznila velice rychle a ani nemusím být empatička. 

Re: Kapitola druhá Od: anonymka9 - 05.10. 2012
Boží další kapitolka co stojí za to ... jeslti se Harroušek naučí Nitrozpyt kvůli Longbotovým (nevím jak se to píše) ... už se těším na další kapčku ...
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Zdravím, anonymko. *;-) Uvidíme...

Re: Kapitola druhá Od: hilda - 05.10. 2012
Ahoj, zrovna před chvilkou se mě pokusila naštvat ožralá sousedka se svým nevychovaným frackem, takže tato kapitola je balzám na duši - díky.
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 06.10. 2012
Přeji pevné nervy při zvládání takového soužití, hildo. 

Re: Kapitola druhá Od: Nade - 05.10. 2012
Ta zmínka o likvidaci učitelů Obrany mě donutila se zamyslet. No vážně, i když to většinou nebylo úmyslné, Harry se vždy úspěšně podílel na jejich katastrofách. Remus měl vlastně kliku jako hrom. Každý učitel Obrany by se měl s Harrym radši preventivně kamarádit. Nevillovi rodiče podle mě ještě pořád můžou mít naději, pokud pod povrchem doutná tolik pocitů a jistý stupeň uvědomění. A příchod na oslavu byl opravdu pompézní, jenom nevím, kdo byl víc překvapený. Díky, moc se těším na pokračování.
Re: Kapitola druhá Od: Elza - 05.10. 2012
...kamarádění nepomůže. Vzpomínáš na Lockharta? Ten se snažil, seč to šlo - vetřít se do Harryho přízně... *:DDD Nachytat na překvapení oba Brumbálovy "univerzální vojáky" (roz. Harryho se Snapem) byl vážně koňský nápad! *;-) Díky za komentář a gratuluji k prvnímu místu. 
Re: Kapitola druhá Od: Nade - 05.10. 2012
Rozdíl bude asi v úmyslech. :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

sarini: ( Jimmi )27.06. 2021Kapitola pätdesiattri (Záver)
sarini: ( Jimmi )26.06. 2021Kapitola päťdesiatdva
sarini: ( Jimmi )25.06. 2021Kapitola päťdesiatjeden
sarini: ( Jimmi )24.06. 2021Kapitola päťdesiata
sarini: ( Jimmi )23.06. 2021Kapitola štyridsaťdeväť
sarini: ( Jimmi )22.06. 2021Kapitola štyridsaťosem
sarini: ( Jimmi )21.06. 2021Kapitola štyridsaťsedem
sarini: ( Jimmi )19.06. 2021Kapitola štyridsaťšesť
sarini: ( Jimmi )13.06. 2021Kapitola štyridsaťpäť
sarini: ( Jimmi )11.06. 2021Kapitola štyridsaťštyri
sarini: ( Jimmi )10.06. 2021Kapitola štyridsaťtri
sarini: ( Jimmi )09.06. 2021Kapitola štyridsaťdva
sarini: ( Jimmi )06.06. 2021Kapitola štyridsaťjeden
sarini: ( Jimmi )04.06. 2021Kapitola štyridsať
sarini: ( Jimmi )02.06. 2021Kapitola tridsaťdeväť
sarini: ( Jimmi )01.06. 2021Kapitola tridsaťosem
sarini: ( Online Preklady )31.05. 2021Kapitola sedmatřicátá
sarini: ( Online preklady )01.05. 2021Kapitola šestatřicátá
sarini: ( online preklady )30.06. 2019Kapitola pětatřicátá
sarini: ( Online preklady )23.06. 2019Kapitola čtyřiatřicátá
sarini: ( Online preklady )09.06. 2019Kapitola třiatřicátá
sarini: ( Online preklady )12.05. 2019Kapitola dvaatřicátá
sarini: ( Online preklady )11.02. 2018Kapitola jedenatřicátá
sarini: ( Online preklady )23.09. 2017Kapitola třicátá
sarini: ( Online překlady )19.08. 2017Kapitola devětadvacátá
sarini: ( Online překlady )08.08. 2017Kapitola osmadvacátá
sarini: ( arabeska )18.03. 2017Pokračování překladu
sarini: ( Elza )25.09. 2015Kapitola sedmadvacátá
sarini: ( Elza )16.08. 2015Kapitola šestadvacátá
sarini: ( Elza )07.10. 2014Kapitola pětadvacátá
sarini: ( Elza )07.08. 2014Kapitola čtyřiadvacátá
sarini: ( Elza )21.07. 2014Kapitola třiadvacátá
sarini: ( Elza )13.07. 2014Kapitola dvaadvacátá
sarini: ( Elza )06.07. 2014Kapitola jedenadvacátá
sarini: ( Elza )29.06. 2014Kapitola dvacátá
sarini: ( Elza )22.06. 2014Kapitola devatenáctá
sarini: ( Elza )15.10. 2013Kapitola osmnáctá
sarini: ( Elza )29.09. 2013Kapitola sedmnáctá
sarini: ( Elza )23.09. 2013Kapitola šestnáctá
sarini: ( Elza )07.09. 2013Kapitola patnáctá
sarini: ( Elza )29.07. 2013Kapitola čtrnáctá
sarini: ( Elza )20.04. 2013Kapitola třináctá
sarini: ( Elza )12.04. 2013Kapitola dvanáctá
sarini: ( Elza )25.02. 2013Kapitola jedenáctá
sarini: ( Elza )16.02. 2013Kapitola desátá
sarini: ( Elza )19.01. 2013Kapitola devátá
sarini: ( Elza )13.01. 2013Kapitola osmá
sarini: ( Elza )30.11. 2012Kapitola sedmá
sarini: ( Elza )23.11. 2012Kapitola šestá
sarini: ( Elza )16.11. 2012Kapitola pátá
sarini: ( Elza )09.11. 2012Kapitola čtvrtá
sarini: ( Elza )02.11. 2012Kapitola třetí
sarini: ( Elza )05.10. 2012Kapitola druhá
sarini: ( Elza )28.09. 2012Kapitola první
. Úvod k poviedkam: ( Elza )15.08. 2012Úvodník