Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Harry Potter a metody racionality

50. Sebestřednost

Harry Potter a metody racionality
Vložené: Tersa - 31.05. 2012 Téma: Harry Potter a metody racionality
Tersa nám napísal:

Harry Potter and the Methods of Rationality  (MoR)

(http://www.fanfiction.net/s/5782108/1/Harry_Potter_and_the_Methods_of_Rationality)

Autor: Less Wrong

Autorka použitého fanartu: Dinosaurusgede

Harry Potter a metody racionality

Překlad: Tersa

 

Děkuji vám za trpělivost Smile

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Padma Patilová dojedla večeři o něco později, kolem půl osmé, a teď rychle šla z Velké síně do havraspárských prostor a studoven. Drbání byla zábava a ničení reputace Grangerové ještě větší, ale mohlo vás to odvést od studia. Odložila sepsání šestipalcové eseje o lomillialorovém dřevu, kterou musela odevzdat zítra ráno na bylinkářství, a kterou musela dokončit dnes večer.

Ten šepot se ozval zrovna když procházela dlouhou, zakroucenou a úzkou kamenou chodbou, a zněl jako by přicházel rovnou zpoza jejích zad.

"Padmo Patilová..."

Otočila se rychlostí blesku, hůlka ji už vyskočila z kapsy hábitu do ruky; pokud si Harry Potter myslel, že k zrovna k se může připlížit a takhle snadno ji vystrašit -

Nikdo tam nebyl.

Padma se okamžitě otočila a pohlédla opačným směrem, jestli to nebylo kouzlo ventriloquism -

Ani tam nikdo nebyl.

A to šepotavé povzdechnutí se ozvalo znovu, jemné a nebezpečné, s lehce syčivým podtónem.

"Padmo Patilová, zmijozelská dívko..."

"Harry Pottere, zmijozelský chlapče," řekla nahlas.

S Potterem a jeho Legií Chaosu bojovala už tucetkrát, věděla, že tohle je nějak dílo Harryho Pottera...

...dokonce i přesto, že ventriloquism mohlo působit jen v poli dohledu, a v klikatící se chodbě mohla snadno dohlédnout na nejbližší zákruty vpřed i vzad, a nikdo tam nebyl...

...na tom nezáleželo. Znala svého nepřítele.

Zaslechla šepotavé uchechtnutí, nyní zpoza ní. Otočila se, namířila hůlkou směrem k šepotu a zakřičela "Luminos!"

Záblesk červeného světla narazil do zdi, která se na okamžik rudě zaleskla.

Nečekala, že to doopravdy zabere. Harry Potter nemohl být neviditelný, ne doopravdy neviditelný, to byla magie, kterou nedokázala ani většina dospělých, a ona nikdy nevěřila devíti desetinám z toho, co se o něm povídalo.

Ten šepotavý hlas se znovu zasmál, tentokrát od její druhé strany.

"Harry Potter stojí nad propastí," zašeptal ten hlas, teď se ozýval velmi blízko jejího ucha, "ztrácí rovnováhu, ale ty, zmijozelko, už padáš..."

"Klobouk nikdy nezakřičel 'Zmijozel' u mého jména, Pottere!" ustoupila ke stěně, tak aby se nemusela ohlížet za sebe a zvedla hůlku do útočné pozice.

Znovu ten jemný smích. "Harry Potter je právě teď v havraspárské společenské místnosti, pomáhá Kevinu Entwhistlovi a Michealu Cornerovi zapamatovat si recepty do lektvarů. Ale na tom nezáleží. Jsem tu, abych tě varoval, Padmo Patilová, a pokud se rozhodneš to ignorovat, je to tvá volba."

"Fajn," řekla chladně. "Jen do toho, varuj mě, Pottere, nebojím se tě."

"Zmijozel kdysi býval slavnou kolejí," řekl šepot, teď zněl smutněji. "Zmijozel kdysi býval kolejí, kterou by jsi si zvolila s pýchou, Padmo Patilová. Ale něco se pokazilo, něco se dalo špatným směrem; víš, co se zmijozelské koleji stalo, Padmo Patilová?"

"Ne a nezajímá mě to!"

"Ale mělo by," řekl šepot, teď zněl jako by přicházel z místa těsně za její hlavou, která byla téměř přitisknutá ke zdi. "Protože stále jsi tou dívkou, které Moudrý klobouk tu volbu nabídl. Myslíš si, že jen díky tomu, že jsi si zvolila Havraspár, nejsi Pansy Parkinsonová, a nikdy se jí nestaneš, bez ohledu na to, jak se budeš chovat?"

Navzdory všemu jí přes kůži přeběhlo lehké zamrazení. Také slyšela ty historky o tom, že Harry Potter je utajeným nitrozpytcem. Ale přesto dál stála velmi vzpřímeně a do svého hlasu vložila tolik kousavosti, kolik dokázala: "Zmijozelové se kvůli moci obrátili k temnotě, zrovna jako ty, Pottere. A to neudělám. Nikdy."

"Ale rozšiřuješ zlomyslné pomluvy o nevinné dívce," zašeptal ten hlas, "a to i přesto, že ti to nepomůže dosáhnout žádné z tvých ambicí, a bez uvážení toho, že má mocné spojence, kterých by se to mohlo dotknout. To není hrdý Zmijozel starých časů, Padmo Patilová, to není Zmijozelova pýcha, to je prohnilý Zmijozel, Padma Parkinsonová, ne Padma Malfoyová..."

Začínala být vystrašenější než kdy předtím v celém svém životě, začínala si myslet, že by to skutečně mohl být duch. Nikdy neslyšela, že by se duchové mohly skrývat podobným způsobem, ale možná to jen obvykle nedělaly – nemluvě o tom, že většina duchů nebyla takhle tajemná, konec konců, byly to jen mrtví lidé – "Kdo jsi? Krvavý baron?"

"Když byl Harry Potter urážen a bit," zašeptal hlas," přikázal svým spojencům, aby se zdrželi pomsty; pamatuješ si to, Padmo Patilová? Protože Harry Potter stojí na zcestí, ale ještě není ztracen; bojuje, ví, že je v nebezpečí. Ale Hermiona Grangerová své spojence o nic takového nepožádala. Harry Potter teď má na tebe vztek, Padmo Patilová, větší než by měl kvůli svým zájmům... a má své vlastní spojence."

Přejelo jí zamrazení, věděla, že to bylo vidět a nesnášela se za to.

"Oh, žádný důvod k obavám," vydechl hlas. "Neublížím ti. Chápej, Padmo Patilová, Hermiona Grangerová skutečně je nevinná. Ona nestojí na rozcestí, ona nepadá. Nepožádala své spojence, aby se zdrželi ti ublížit, protože taková myšlenka ji ani nenapadla. Harry Potter ví velmi dobře, že pokud by ti ublížil, nebo by způsobil, že bys přišla k úhoně ve jménu Hermiony Grangerové, znovu by s ním nepromluvila, dokud by Slunce neshořelo, a poslední hvězda na noční obloze nepohasla." Hlas teď byl velmi smutný. "Ona je skutečně dobrým člověkem, někým, kým si já jen mohu přát se stát..."

"Grangerová ani nedokáže seslat patrona!" řekla Padma. "Pokud by opravdu byla tak milá, jak předstírá -"

"Dokážeš ty seslat patrona, Padmo Patilová? Ani jsi se neodvážila to zkusit, bála jsi se výsledku."

"To není pravda! Jen jsem neměla čas, nic víc!"

Šepot pokračoval. "Ale Hermiona Grangerová se o to pokusila, otevřeně a před svými přáteli, a když její magie selhala, byla překvapená a zklamaná. Protože k patronovu zaklínadlu se váží tajemství, která jen pár lidí kdy vědělo, a možná je teď nezná nikdo kromě mě." Jemné, šepotavé uchechtnutí. "Řekněme jen, že se nejedná o žádnou skvrnu na její povaze, která by bránila jejímu světlu projevit se. Hermiona Grangerová nedokáže seslat patronovo zaklínadlo z toho samého důvodu, proč to nikdy nedokázal ani Godric Nebelvír, který vztyčil zdejší síně."

Chodba se skutečně ochladila, tím si teď byla jistá, jako by někdo použil chladící zaklínadlo.

"A Harry Potter není jediným spojencem Hermiony Grangerové." V šepotu teď zazněl suše pobavený podtón, který jí náhle a děsivě připomněl profesora Quirrella. "Domnívám se, že Filius Kratiknot a Minerva McGonagallová ji rovněž chovají v oblibě. Napadlo tě, že pokud by se ti dva dozvěděli, co děláš Hermioně Grangerové, mohli by tebe mít v oblibě méně? Možná by nezasáhli přímo, ale mohli by být méně nakloněni ti udílet školní body, pomáhat ti se projevit -"

"Potter na mě žaloval?"

Přízračný smích, suché ha-ha-ha. "Myslíš, že ti dva jsou hloupí, hluší a slepý?" Smutněji, "Myslíš, že Hermiona Grangerová jim není drahá, že nepostřehnou, že trpí? Stejně jako kdysi mohli mít rádi tebe, svou bystrou Padmu Patilovou, ale ty to zahazuješ stranou..."

Padmě vyschlo hrdlo. Na tohle nepomyslela, ani v nejmenším.

"Zajímalo by mě, kolika lidem nakonec sejde na tobě, Padmo Patilová, na téhle cestě, kterou se ubíráš. Stojí to za to, jen aby jsi se ještě víc vzdálila od své sestry? Být stínem Parvatina světla? Tvým nejhlubším strachem vždy bylo, že se spolu shodnete, opět se se spolu shodnete, ale stojí to za to zranit nevinnou dívku, jenom aby jsi se od ni ještě více odlišila? Musíš být to zlé dvojče, Padmo Patilová, nemůžeš si najít jiný cíl?"

Srdce ji prudce bušilo v hrudi. O tomhle nikdy, nikdy s nikým nemluvila -

"Vždycky mě zajímalo, proč studenti trápí jeden druhého," povzdechl si hlas. "Jak si děti ztěžují život, jak vlastními rukami přemění své školy ve vězení. Proč si lidé dělají život tak nepříjemným? Můžu ti dát část odpovědi, Padmo Patilová. Je to protože se nezastaví a nezamyslí se, než někomu ublíží, pokud si nepředstaví, že i jim by mohlo být ublíženo, že i oni by mohli trpět díky svým činům. Ale trpět budeš, Padmo Patilová, ach ano, budeš trpět, pokud ze své cesty nesejdeš. Budeš trpět stejnou bolestí osamělosti, stejnou bolestí strachu a nedůvěry, jakou teď přenášíš na Hermionu Grangerovou. Ale u tebe bude zasloužená."

Hůlka se jí třásla v ruce.

"Nezvolila jsi si stranu tím, že jsi se rozhodla jít do Havraspáru, děvče. Svou stranu si volíš tím, jak žiješ svůj život, tím, jak se chováš k jiným lidem a k sobě. Budeš na jiné životy vrhat světlo, nebo temnotu? V tom je volba mezi dobrem a zlem, ne v tom, co zaječí Moudrý klobouk. A to, co je na tom těžké, Padmo Patilová, není jen říct 'Dobro', těžké na tom je umět se rozhodnout co je co, a přiznat si, když se vydáš špatnou cestou."

Nastalo ticho. Nějakou dobu pokračovalo, a Padma si uvědomila, že byla propuštěna.

Téměř upustila svoji hůlku, když se ji snažila strčit zpátky do kapsy. Málem upadla, když ukročila od zdi a otočila se k odchodu -

"Já sám jsem vždy nevolil správně mezi světlem a temnotou," řekl ten šepot, hlasitě a jasně přímo do jejího ucha. "Neber mou moudrost za poslední slovo, děvče, neboj se ji zpochybnit, protože i když jsem se snažil, občas jsem selhal, ach ano, selhal jsem. Ale ty ubližuješ někomu skutečně nevinnému, přičemž tím nedosáhneš žádných svých ambicí, není to součást žádného promyšleného plánu. Šíříš bolest jen pro potěšení, které ti to přináší. Nevolil jsem vždy správně mezi světlem a temnotou, ale to je zlem beze všech pochyb. Ubližuješ nevinné dívce a unikáš následkům jen proto, že je příliš laskavá, aby svým spojencům dovolila podniknout proti tobě kroky. Nemohu tě díky tomu zranit, tak jen věz, že to nemohu respektovat. Jsi nehodná zmijozelu; běž si dělat svůj domácí úkol, havraspárko!"

Poslední slova zněla jako hlasité zasyčení, téměř jako hadí, a Padma utekla, proběhla chodbami, jako by ji hnaly smrtipášti, běžela bez ohledu na pravidla o běhání po chodbách, nezastavila se ani když minula několik studentů, kteří na ni překvapeně pohlédli, se zběsile bušícím srdcem běžela celou cestu až k havraspárským místnostem, kde se ji dveře zeptaly "Proč slunce svítí ve dne a ne v noci?" a teprve na třetí pokus ze sebe zvládla dostat srozumitelnou odpověď, a dveře se otevřely a ona spatřila -

- pár chlapců a dívek, některé mladé, některé starší, všichni s očima vytřeštěnými na ni, a v jednom koutě pětihraného stolu, Harryho Pottera, Michaela Cornera a Kevina Entwhistla, jak vzhlédli od svých učebnic.

"U Merlina!" vykřikla Penelopa Clearwaterová a zvedla se z pohovky. "Co se ti stalo, Padmo?"

"Sly-slyšela jsem – ducha- " začala koktat.

"Nebyl to náhodou Krvavý baron?" zeptala se Clearwaterová. Vytáhla hůlku a o vteřinu později držela šálek, který se o jedno Aguamenti později naplnil vodou. "Tady, napij se, posaď se- "

Padma už byla v polovině cesty k pětihranému stolu. Pohlédla na Harryho Pottera, který na ni rovněž upíral pohled, klidný a vážný a trochu smutný.

"To ty jsi to udělal!" řekla Padma. "Jak- jak se opovažuješ!"

V havraspárské společenské místnosti nastal náhlý shon.

Harry na ni jen hleděl.

A řekl, "Mohl bych ti s něčím pomoct?"

"Nepopírej to," řekla Padma, hlas se ji třásl, "poslal jsi na mě ducha, řekl -"

"Myslím to vážně," řekl Harry. "Mohl bych ti s něčím pomoct? Donést ti nějaké jídlo, nebo limonádu, nebo ti pomoci s domácím úkolem, nebo něco takového?"

Všichni na ně zírali.

"Proč?" řekla Padma. Nenapadlo ji, co jiného říct, nerozumněla tomu.

"Protože někteří z nás stojí nad propastí," řekl Harry. "A jejich další krok je určen tím, co udělají pro ostatní. Prosím, dovolíš mi ti s něčím pomoci, Padmo?"

Vytřeštila na něj oči, a v ten moment pochopila, že on taky dostal své varování, stejné jako ona.

"No..." řekla. "Musím napsat šest palců o lomilialorském -"

"Chvilku, jen si doběhnu do ložnice pro věci na bylinkářství," řekl Harry. Zvedl se od pětihranného stolu a podíval se na Entwhistla a Cornera. "Promiňte, uvidíme se později."

Nic neřekli, jen na něj zírali, stejně jako všichni ostatní v místnosti, když začal stoupat do schodů.

A jen co se rozešel, řekl, "A nikdo ji nebude obtěžovat otázkami, pokud o tom sama nebude chtít mluvit, pochopili všichni?"

"Pochopili," řekla většina prváků a několik starších studentů. Pár z nich znělo docela vystrašeně.


A mluvila s Harrym Potterem i o hodně věcech kromě lomillialorového dřeva – dokonce i o svém strachu z toho, že se s Parvati opět shodnou, o čemž nikdy předtím s nikým nemluvila, ale co Harryho přízračný spojenec už věděl. A Harry se natáhl do svého váčku, a vytáhl pár zvláštních knih, půjčil jí je s podmínkou naprosté mlčenlivosti, se slovy, že pokud těm knihám dokáže porozumět, změní to způsob jejího myšlení natolik, že už nikdy nebude taková jako Parvati...

V devět hodin, když Harry Potter řekl, že musí jít, byl esej hotový jen z poloviny.

A když se Harry zarazil a pohlédl na ni na cestě ven, a řekl, že on si myslí, že je Zmijozelu hodná, cítila se dobře celou minutu, než jí došlo, co právě bylo řečeno a kdo to řekl.


Když Padma toho rána sešla dolů k snídani, spatřila, že si ji Mandy všimla, a něco zašeptala dívce, která u havraspárského stolu seděla vedle ni.

Spatřila, že ta dívka vstala z lavice a rozešla se k ní.

Minulou noc byla Padma byla ráda, že ta dívka spala v jiné ložnici; ale když se nad tím zamyslela, takhle to bylo horší, teď to musí udělat přede všemi.

Ale přestože se potila, věděla, že to udělat musí.

Dívka se přiblížila -

"Omlouvám se."

"Cože?" řekla Padma. To byla její věta.

"Omlouvám se," zopakovala Hermiona Grangerová. Její hlas byl hlasitý, tak, aby ji všichni slyšeli. "Nechtěla... nechtěla jsem po Harrym, aby to udělal, a byla jsem na něj vzteklá, když jsem to zjistila, a donutila jsem ho přísahat, že to už nikdy nikomu znovu neudělá, a týden s ním nebudu mluvit... Je mi to vážně, vážně líto, slečno Patilová."

Hermiona Grangerová byla stále ztuhlá, její tvář byla ztuhlá, bylo na ni vidět, že se potí.

"Umm," řekla Padma. Její vlastní myšlenky teď byly docela roztříštěné...

Padma střelila pohledem k havraspárskému stolu, kde je jeden chlapec sledoval bedlivým pohledem, s rukami pevně sevřenými v klíně.


Dříve:

"Řekla jsem ti, abys byl milejší!" zaječela Hermiona.

Harry se začínal potit. Nikdy ještě nezažil, aby na něj Hermiona ječela, a v prázdné učebně se to rozléhalo poměrně hlasitě.

"Ale-ale já jsem byl milý!" protestoval Harry. "Prakticky jsem ji napravil, Padma se ubírala špatnou cestou, a já jsem ji od ni odvrátil! Pravděpodobně jsem změnil celý její život k šťastnějšímu! Krom toho, měla bys slyšet původní verzi toho, co profesor Quirrell navrhl, abych udělal -" v kteréžto chvíli si Harry uvědomil, co říká, a o vteřinu později než by bylo moudré zavřel pusu.

Hermiona se chytla za své kaštanové vlasy, gesto, které u ni Harry ještě neviděl. "Co ti on řekl, abys udělal? Zabil ji?"

Učitel obrany navrhl, aby Harry zkusil identifikoval všechny vlivné studenty uvnitř a vně jeho ročníku, a pokusil se získat kontrolu nad celou bradavickou drbací mašinérií, s poznámkou, že to je ze všech stran podnětná a zábavná výzva pro každého pravého Zmijozela navštěvujícího Bradavice.

"Nic takového," řekl Harry rychle, "jen všeobecně poznamenal, že bych se měl pokusit získat vliv nad lidmi, kteří drby šíří, a já jsem se rozhodl, že milejší by bylo, prostě Padmu informovat přímo o smyslu toho, co dělá, a o možných následcích jejích činů, místo toho, abych jí vyhrožoval nebo něco takového -"

"Tomuhle ty říkáš nikomu nevyhrožovat?" Hermioniny ruce teď za její vlasy tahaly.

"Um..." řekl Harry. "Hádám, že se mohla cítit trochu ohroženě, ale Hermiono, lidé dělají to, co si myslí, že jim může projít, nezajímá je, jak to může ranit druhé, pokud to nezraní je, pokud si Padma bude myslet, že neexistují žádné následky v tom, že o tobě bude šířit lži, pak samozřejmě, že s tím jen bude pokračovat -"

"A ty si myslíš, že to, co jsi udělal ty žádné následky mít nebude?"

Harrymu se náhle udělalo nevolno od žaludku.

Hermiona měla ten nejvzteklejší výraz jaký na ni kdy viděl. "Co si myslíš, že si o tobě ostatní studenti budou myslet teď, Harry? Nebo o mně? Pokud se Harrymu nebude líbit, jak mluvíte o Hermioně, prostě po vás pošle duchy, to chceš, aby si mysleli?"

Harry otevřel pusu a žádná slova z ní nevyšly, tohle... tohle ho vlastně nenapadlo...

Hermiona se natáhla, aby sebrala knížky ze stolu, kam jimi praštila. "Týden s tebou nemluvím, a všem řeknu, že s tebou týden nemluvím, a řeknu jim proč, a to možná odčiní něco z toho, co jsi zrovna udělal. A po tom týdnu – po tom týdnu se nejspíš rozhodnu, co udělat -"

"Hermiono!" Harryho hlas se zvedl k zoufalému výkřiku. "Snažil jsem se pomoct!"

Dívka se otočila u otevřených dveří a pohlédla na něj.

"Harry," řekla, a hlas se jí trochu třásl vztekem, "profesor Quirrell tě stahuje do temnoty, opravdu to dělá, myslím to vážně, Harry."

"Tohle... to nebyl on, tohle nebylo to, co řekl, abych udělal, to jsme byl jen -"

Hermionin hlas teď klesl téměř až k šepotu. "Jednou s ním půjdeš na oběď, a bude to tvá temná stránka, co se vrátí zpátky, nebo se možná zpátky nevrátíš vůbec."

"Slibuju ti," řekl Harry, "že se vrátím z oběda."

Ani nemyslel, když to řekl.

A Hermiona se prostě otočila a práskla za sebou dveřmi.

Dobrý způsob, jak pokoušet zákony dramatické ironie, blbče, poznamenal Harryho vnitřní kritik. Teď tuhle sobotu zemřeš, a tvoje poslední slova budou 'Je mi to líto, Hermiono', a ona vždycky bude litovat toho, že poslední věc, co udělala bylo prásknutí dveřmi -

Ále, zmlkni.


Když se Padma u snídaně posadila k Hermioně a řekla dostatečně hlasitě, aby to slyšeli i ostatní, že jí ten duch řekl věci, které pro ni byly velmi důležité, a Harry Potter udělal správně, některé lidi to uklidnilo a některé vyděsilo ještě více.

A na to studenti o Hermioně říkali méně ošklivých věcí, alespoň prváci a alespoň na veřejnosti, kde by se to mohlo donést Harrymu Potterovi.

Když se profesor Kratiknot Harryho zeptal, jestli je zodpovědný za to, co se stalo Padmě, a Harry řekl, že ano, profesor Kratiknot mu řekl, že má dva dny školního trestu. I přesto, že to byl jen duch a Padmě se nic nestalo, něco takového není přípustným chováním pro havraspárkého studenta. Harry přikývl a řekl, že chápe, proč to profesor musí udělat, a že nebude protestovat; ale s ohledem na to, že to změnilo Padminy názory, opravdu si profesor Kratiknot myslí, neoficiálně, že udělal něco špatného? A profesor Kratiknot se zarazil, zdálo se, že se nad tím skutečně zamyslel, a pak Harrymu vážným pisklavým hlasem řekl, že se musí naučit, jak se studenty komunikovat normálním způsobem.

A Harry si pomyslel, že to je rada, kterou by mu profesor Quirrell nikdy nedal.

Napadlo ho, že kdyby to udělal způsobem profesora Quirrella, normálním zmijozelským způsobem, pomocí techniky cukru a biče by Padmu a ostatní šiřitele drbů přivedl pod svou jasnou kotrolu, pak by o tom Padma nepromluvila a Hermiona by to nikdy nezjistila...

...v kterémžto případě by Padma nebyla napravená, pravděpodobně by zůstala na špatné cestě a sama by tím nakonec trpěla. Ne snad, že by Harry Padmě, když byl vrácen v čase, neviditelný a za použití kouzla ventriloquism, jakkoli lhal.

Stále si nebyl jistý, zda udělal tu správnou věc - nebo správnou věc vůbec - a Hermiona se neuvolila s ním znovu mluvit, i když s Padmou mluvila dost. Studování o samotě Harryho zabolelo více než očekával; jako by jeho mozek už začínal zapomínat své dlouho zdokonalované umění být sám.

Zdálo se, že dny do sobotního oběda s profesorem Quirrellem ubývají velmi, velmi pomalu.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 50. Sebestřednost Od: Anino - 02.11. 2014
Ako ta nad tým rozmýšľam... Je toto menej nebezpečné, než ten pokus s časom a prvočíslami?

Re: 50. Sebestřednost Od: Alexis - 08.06. 2012
Čauky . Jsem ráda, že si zpátky a rovnou s dvojitou porcí. Jen jsem tě chtěla upozornit, že zhruba v polovině je tam věta: "Myslíš, že ti dva jsou hloupí, hluší a slepý?" Myslím, že tam má být: "slepí"

Re: 50. Sebestřednost Od: Jimmi - 06.06. 2012
Tak ten úvod bol tak hlbokomyselný, že som si to musela prečítať dvakrát. Pre takéto dačo je táto poviedka úžasná. To jeho šibrinkovanie s Harryho výnimočnými schopnosťami je na mňa občas až príliš, ale potom to prestrieda takými perlami. Díky za fantastický preklad.

Re: 50. Sebestřednost Od: larkinh - 05.06. 2012
Já měla za to, že jsem tu minule nechala komentář :/ No nic, tak to jdu napravit. Jsem ráda, že se tu objevily hned dvě kapitoly, skláním před překladatelkou klobouk, protože tohle bych překládat nechtěla. Jdu si teď přečíst další kapitolu - jsem zvědavá, co bude s HaRRym dál :) A Hermiona - týden s tebou nebudu mluvit - to je tak dokonale holčičí :D

Re: 50. Sebestřednost Od: kopapaka - 31.05. 2012
Zajímavé, zajímavé... Už se těším na další kousky ( o té padesáté první vím a jdu se na ni vrhnout .

Prehľad článkov k tejto téme:

. Oznamy: ( Jimmi )29.05. 2021Ukončenie prekladu
Less Wrong: ( Tersa )06.05. 201463.SVE, Později, 1.polovina
Less Wrong: ( Tersa )06.05. 201462.SVE, Finále
Less Wrong: ( Tersa )05.11. 201361. SVE, Tajnosti a Otevřenost, jedenáctá část
Less Wrong: ( Tersa )05.11. 201360. Stanfordský vězeňský experiment, desátá část
Less Wrong: ( Tersa )16.07. 201359. SVE, Zvědavost, devátá část
Less Wrong: ( Tersa )03.07. 201358. SVE, Omezená optimizace, osmá část
Less Wrong: ( Tersa )03.07. 201357. SVE, Omezená optimizace, sedmá část
Less Wrong: ( Tersa )01.05. 201356. SVE, Omezená optimizace, šestá část
Less Wrong: ( Tersa )24.02. 201355. Stanfordský vězeňský experiment, pátá část
Less Wrong: ( Tersa )16.02. 201354. Stanfordský vězeňský experiment, čtvrtá část
Less Wrong: ( Tersa )22.08. 201253. Stanfordský vězeňský experiment, třetí část
Less Wrong: ( Tersa )22.08. 201252. Stanfordský vězeňský experiment, druhá část
Less Wrong: ( Tersa )31.05. 201251. Název zamlčen, část první
Less Wrong: ( Tersa )31.05. 201250. Sebestřednost
Less Wrong: ( Tersa )16.03. 201249. Priorní informace
Less Wrong: ( Tersa )16.02. 201248. Utilitární priority
Less Wrong: ( Tersa )04.01. 201247. Osobnostní teorie
Less Wrong: ( Tersa )25.12. 201146. Lidství IV.
Less Wrong: ( Tersa )06.12. 201145. Lidství III.
Less Wrong: ( Tersa )06.12. 201144. Lidství II.
Less Wrong: ( Tersa )03.12. 201143. Lidství I.
Less Wrong: ( Tersa )07.11. 201142. Odvaha
Less Wrong: ( Tersa )03.11. 201141. Přednost zepředu
Less Wrong: ( Tersa )24.10. 201140. Předstírání moudrosti, část druhá
Less Wrong: ( Tersa )24.10. 201139. Předstírání moudrosti, část první
Less Wrong: ( Tersa )07.10. 201138. Smrtelný hřích
Less Wrong: ( Tersa )05.10. 201137. Mezihra: Překročení hranic
Less Wrong: ( Tersa )03.10. 201136. Stav se mění
Less Wrong: ( Tersa )18.09. 201135. Problémy s koordinací, část třetí
Less Wrong: ( Tersa )31.08. 201134. Problémy s koordinací, část druhá
Less Wrong: ( Tersa )07.08. 201133. Problémy s koordinací, část první, 2.polovina
Less Wrong: ( Tersa )05.08. 201133. Problémy s koordinací, část první, 1.polovina
Less Wrong: ( Tersa )05.08. 201132. Mezihra: Osobní bankovnictví
. Fan Art: ( Tersa )23.07. 201129.-31. Fanart
Less Wrong: ( Tersa )23.07. 201131. Skupinová práce, část druhá
Less Wrong: ( Tersa )23.07. 201130. Skupinová práce, část první
Less Wrong: ( Tersa )03.07. 201129. Egocentrická předpojatost
Less Wrong: ( Tersa )03.07. 201128. Redukcionismus
Less Wrong: ( Tersa )27.06. 201127. Empatie
Less Wrong: ( Tersa )21.06. 201126. Zaregistrujte zmatení
Less Wrong: ( Tersa )18.06. 201125. Vyčkejte s předkládáním řešení
Less Wrong: ( Tersa )10.06. 201124. Machiavellská hypotéza inteligence
Less Wrong: ( Tersa )07.06. 201123. Víra ve víru
Less Wrong: ( Tersa )04.06. 201122. Vědecká metoda
. Fan Art: ( Tersa )31.05. 201121. Racionalizace - fanart
Less Wrong: ( Tersa )31.05. 201121. Racionalizace
Less Wrong: ( Tersa )23.05. 201120. kapitola, bonus
Less Wrong: ( Tersa )23.05. 201120. Bayesův teorém
Less Wrong: ( Tersa )21.05. 201119.Odložená satisfakce
Less Wrong: ( Tersa )18.05. 201118. Hierarchie dominance
. Fan Art: ( Tersa )10.05. 201117.kapitola - fanart
Less Wrong: ( Tersa )09.05. 201117.Lokalizování hypotézy, 2.polovina
Less Wrong: ( Tersa )07.05. 201117.Lokalizování hypotézy, 1.polovina
Less Wrong: ( Tersa )04.05. 201116. Laterální myšlení
Less Wrong: ( Tersa )02.05. 201115. Svědomitost
Less Wrong: ( Tersa )30.04. 201114.Neznámé a nepoznatelné
Less Wrong: ( Tersa )28.04. 201113.Kladení špatných otázek
. Fan Art: ( Tersa )28.04. 201111.kapitola - fanart
Less Wrong: ( Tersa )25.04. 201112. Kontrola impulzů
Less Wrong: ( Tersa )24.04. 201111. První a druhé omake složky
Less Wrong: ( Tersa )24.04. 201110. Sebe-uvědomění, část druhá
Less Wrong: ( Tersa )23.04. 20119. Název zamlčen, část první
Less Wrong: ( Tersa )22.04. 20118. Pozitivní předpojatost
Less Wrong: ( Tersa )21.04. 20117. Reciprocita, 2.polovina
Less Wrong: ( Tersa )18.04. 20117. Reciprocita, 1.polovina
Less Wrong: ( Tersa )16.04. 20116. Mylné plánování
Less Wrong: ( Tersa )13.04. 20115. Základní atribuční chyba
Less Wrong: ( Tersa )11.04. 20114. Hypotéza dobře fungujícího trhu
Less Wrong: ( Tersa )10.04. 20113. Porovnávání reality s jejími alternativami
Less Wrong: ( Tersa )10.04. 20112. Vše, v co věřím, je lež
Less Wrong: ( Tersa )10.04. 20111. Velmi nepravděpodobný den
. Úvod k poviedkam: ( Tersa )09.04. 2011Úvod k povídce