Preklady fanfiction Harryho Pottera

Pár dalších podrobností:

Délka: Velmi rozsáhlé. Opravdu.

Postavy: Harry, Hermiona a Draco se nerovnoměrně střídají o roli vypravěče. Brumbál a profesor Quirrell (hádejte) hrají ústřední roli. Plus několik desítek více či méně vedlejších postav s vlastními motivy a cíly.

Žánr: ... ani postavy samy si po pravdě nejsou jisté. Dle Brumbála se jedná o epickou fantasy. Harry by to viděl spíš na RPG. Podle Hermiony jde jednoznačně o romantickou komedii. Zmijozelská děvčata to vnímají jako telenovelu s Harrym Potterem, Hermionou Grangerovou a Dracem Malfoyem v hlavní roli. Profesor Quirrell klidně píše Vladaře pro pokročilé, zatímco Draco se pravděpodobně domnívá, že se nachází v kouzelnické verzi Death Note a hraje roli Lighta (což DEFINITIVNĚ není pravdivé).

A teď pouštím k slovu autora (i když tlumočím znovu já. Začínám mít tušení, že tohle bude komplikovaný vztah):

Moje filosofie fanfiction:

Kreativita znamená tvoření kvalitního, originálního díla. S kvalitou je to komplikovanější. Originalita není jednoduchá, ale je prostá: stačí nedělat to, co už bylo uděláno.

První zákon fanfiction říká, že každá změna, která posiluje protagonisty vyžaduje odpovídající ztížení jejich výzev. Nebo, v normálnějším jazyce: Nemůžete z Froda udělat jediho, aniž byste Sauronovi nedali Hvězdu Smrti. Otevřte kteroukoli knížku o tvůrčím psaní, a dočtete se, že příběhy jsou o konfliktu; hrdina příliš silný na svůj konflikt se už nemůže nacházet v napjatých, dechberoucích situacích. Například, jak Temný!Brumbál tak Temný!Harry dovolují zesílení Harryho oproti canonu – první tím, že proti Harrymu obrátí jednoho z jeho canonových spojenců, druhý tak, že obrátí Harryho proti jeho dřívějším spojencům. Nejvelkolepější aplikaci tohoto pricipu jsem viděl v Harry Potter and Wastelands od Time, kde Harry získá veškeré znalosti dávné Atlantidy a projde doslova stovkami Peggy Sue* cyklů, ve kterých narazí na každý možný rozmar osudu... a na Voldemorta, který se bohužel k Atlantidě dostal jako první a pokaždé vyhrává. Marry Sue by neměla být definována svou silou, ale spíše nedostatkem ještě mocnějších protivníků. Tohle zmiňuje proto, abyste (1.) věděli, že to vím, a (2.) protože první zákon fanfiction by měl být v podobě obrovského banneru v záhlaví každé fanfiction stránky. Nejzhoubnější pokušení při psaní fanfiction je myšlenka, o kolik snažší by byl život postavy, kdyby jen byla ninjou. Jsme přirozeně nakloněni vymýšlení způsobů, jak bychom vyřešili jejich problémy, ale místo toho se musíme snažit, abychom jim životy ztěžovali.

Zákon racionalistických příběhů zní, že racionalita není magie, nevyžaduje magický potenciál ani královskou krev, dokonce ani fantastické vynálezy; principy racionality fungují z pochopitelných důvodů. A racionální!hrdina by měl vynikat přemýšlením – a co víc, přemýšlením v pochopitelných vzorcích, které by čtenáři teoreticky mohli přijmout za své. Tím se liší od hrdiny, který se jednoduše narodil jako "génius" vynalézající fantastické přístroje pomocí záhadného výzkumného procesu, nebo tahají z rukávu neuvěřitelně komplikované gambity, které by naprosto selhaly, kdyby se o ně čtenáři pokusili ve skutečném životě.

Veškeré fanfiction v sobě zahrnuje půjčování autorových originálních postav, situací a světa. Bylo by směšné to najednou otočit na ruby a stěžovat si, když si někdo na oplátku vypůjčí některé z vašich nápadů. Nebráním nikomu krást nápady z kterékoli fanfiction co napíšu.

* Ne-e, nejedná se o rodnou sestru Marry Sue, i když je to podobný "technický" termín. Peggy Sue (podle filmu Peggy Sue se vdává, 1986) je postava, která se se znalostí budoucnosti vrací do minulosti – a zákonitě se ji pokouší napravit (selhává v 9/10 případů).

Disclaimer: Nicméně, vše stále patří J.K.Rowlingové.